Realizace staveb větrných elektráren v ČR      zpět na úvodní stránku

 

Asi první elektrický generátor poháněný větrnou turbínou byl uveden do provozu roku 1890 v Dánsku. Ve 30. letech 20. století dosahovala větrná elektrárna na Krymu výkonu 100 kW, ve 40. letech byl dvoulistý větrný agregát provozován ve Vermontu v USA (1,25 MW).

V současné době jsou nejrozšířenější elektrárny s vodorovnou osou otáčení, na vztlakovém principu, kdy vítr obtéká lopatky připomínající leteckou vrtuli. Moderní elektrárny mají většinou tři lopatky, užívají se ale i typy s jedním nebo dvěma listy.

Podle údajů UNESCO pracovalo v roce 1960 na světě více než 1 milion nejrůznějších větrných motorů převážně pro výrobu elektřiny. Zájem ještě vzrostl v 70. letech, v době tzv. ropné krize. Na výhodných místech, větrných farmách, se budují elektrárny s výkonem desítek a stovek kW. Například v Kalifornii bylo do roku 1986 zřízeno asi 14 tisíc takových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 1 100 MW. Největší z nich je Altamont Pass asi 60 km severně od San Franciska. Současná rozloha celého komplexu v Alamont Pass dnes představuje asi 140 km2. Na této ploše je postaveno bezmála 7 300 turbín od řady předních výrobců, největší výkon je instalován v 100kW turbínách firmy U.S. Windpower. Až 80% roční výroby energie je tu vyprodukován během "větrné sezóny" (od dubna do září). Instalovaný výkon činí asi 750 MW a farma dokáže pokrýt spotřebu více než 800 tisíc kalifornských domácností.

Největšími výrobci větrné energie v Evropě jsou Dánsko a Německo, jejichž výrobky jsou technicky nejprogresivnější a provozně nejspolehlivější. V současné době se instalují větrné elektrárny s výkonem kolem 600 kW, ve vnitrozemí na tubusech o výšce 40- 60 m. Zvláštností nejsou turbíny s výkonem 1 MW, zkoušejí se turbíny s výkonem 1,5 MW (tubus 70-80 m).

Strategickým cílem Evropské Unie je dosažení 12% podílu z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě energie do roku 2010. Současný průměr zemí Evropské Unie činí přibližně 6%, zatímco v České republice nedosahuje ani 2%.

Např. v Německu bylo k 31. 12. 2000 celkem 9359 větrných elektráren s instalovaným výkonem 6094,8 MW, z čehož 1495 větrných elektráren bylo vybudováno v roce 2000. V sousední spolkové zemi Sasko k datu 31. 12. 2000 existovalo 413 větrných elektráren s instalovaným výkonem 300,3 MW, z čehož v roce 2000 bylo postaveno 54 větrných elektráren. Už v roce 1998 se v Sasku z větrné energie vyrobilo 2,3% celkové spotřeby elektrické energie.

V České republice se v uplynulém desetiletí projevil opačný fenomén v dynamice rozvoje větrné energetiky. Zatímco v roce 1994 bylo v ČR 12 MW instalovaného větrného výkonu, v roce 2001 už to bylo pouze 7 MW. Ke zlomu došlo v roce 1995, kdy se růst zastavil a křivka rozvoje začala mít klesající tendenci. Do roku 1995 bylo na území ČR vybudováno 24 větrných elektráren.

V současné době je v plném či částečném provozu 8 větrných elektráren s celkovým výkonem 2375 kW, demontováno bylo 5 větrných elektráren s celkovým výkonem 925 kW, mimo provoz je 11 větrných elektráren s celkovým výkonem 4920 kW. Uveďme si přehled větrných elektráren v ČR:

Hory - Jenišov u Karlových Varů (V75): výkon 75 kW; do provozu uvedena 6. 10. 1992; technické problémy, v roce 1995 byla demontována; pro stavbu větrné elektrárny nepostačující zásoba větrné energie

Boží dar - Krušné hory (V75): výkon 75 kW; do provozu uvedena 5. 10. 1992; technické potíže, v roce 1994 bylo zařízení odstaveno z provozu; mimořádně vysoká zásoba větrné energie

Strabenice - okres Kroměříž (VE 315/II): výkon 315 kW; elektrárna byla demontována, demontáž byla vyvolána majetkoprávními potížemi

Boršice u Buchlovic (EKOV): výkon 400 kW; 1994 vybudována, zhruba po třech letech provozu byla demontována; nedostačující zásoba větrné energie

Nová Ves v Horách - Krušné hory (MEDIT 320): výkon 320 kW; zvýšená hladina zvukových emisí v důsledku vyšších otáček; zpočátku měsíční výroba 40 MWh, později technické potíže; z hlediska zásoby větrné energie se jedná o velmi vhodnou lokalitu pro provoz větrné elektrárny

Nový Hrádek okres Náchod (EKOV): 4 větrné elektrárny, každá o výkonu 400 kW; zásoba větrné energie není dostačující pro stavbu farmy větrných elektráren s celkovým výkonem 1,6 MW

Ostružná - okres Šumperk (Vestas V39-500): 6 větrných elektráren vybudovaných v roce 1994; roční výroba v roce 1995 za 6 měsíců 661 MWh, 1996 za 11 měsíců 2600 MWh, 1997 za 8 měsíců 1012 MWh, 1998 za 10 měsíců 1556 MWh Ţ v průměru za rok celou farmou vyrobeno 1998 MWh; očekávaná roční výroba celé farmy měla být 6000-7000 MWh, skutečná výroba byla pouze 30% očekávané výroby; skupina větrných elektráren, které jsou v provozu

Velká Kraš u Vidnavy, okres Jeseník (V29-225): někdo ukradl transformátor, proto výroba stojí; celkem větrná elektrárna vyrobila 891 MWh; v nejúspěšnějším roce 1995 vyrobila 281 233 kWh, což bylo v relaci s očekávanou výrobou; průměrná roční výroba 248,7 MWh

Dlouhá Louka - Krušné hory, okres Teplice (EWT): výkon 315 kW; do provozu uvedena v roce 1993; šlo o prototypový výrobek; časté přerušování provozu v důsledku poruch na větrné elektrárně; průměrná roční produkce za období 6 let (do roku 1999) byla 173,3 MWh, což je 33% z očekávané výroby

Mladoňov - okres Šumperk (VE 315/I): do provozu uvedena v roce 1992; větrná elektrárna vykazovala časté poruchy a proto byla roku 1994 odstavena a na podzim roku 1995 byla nahrazena novým typem VE 315/II, který byl zprovozněn v lednu 1996; výroba elektrické energie za období 3/1995-10/1998 byla 575 MWh

Hostýn - okres Kroměříž (V27-225): v provozu od roku 1994; od března 1995 do listopadu 1999 větrná elektrárna vyrobila 797 MWh

 

(REALIZACE VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NA HOSTÝNĚ A JEJÍ POSOUZENÍ DLE ZÁKONA  244/1992 Sb. http://www.ceu.cz/eia/CASOPIS/1997/1/e-0103.htm )

 

Mravenečník - u obce Loučná nad Desnou, okres Šumperk: 3 větrné elektrárny byly uvedeny do provozu roku 1993; značné technologické potíže; z hlediska potenciálu větrné energie se jedná o mimořádně vhodnou lokalitu

  Kuželov - okres Hodonín (DWP-D150): výkon 150 kW; elektrárna v provozu od roku 1990

České větrné elektrárny mají standardní technickou úroveň, využívají některých dovezených komponent. Výrobci nemají možnost vlastního vývoje (chybí finanční podpora) a ověřovacího provozu, výrobky trpí poruchovostí. Jejich první výrobek je okamžitě chápán jako průmyslová výroba.

Největším neduhem větrné energetiky je, že se jedná o časově nestálý zdroj. Mimo to je výroba elektřiny větrem poměrně nákladná, a to navzdory tomu, že vítr fouká zadarmo. Malá koncentrace větrné energie totiž vyžaduje k dosažení potřebného výkonu velké množství jednotlivých motorů, což znamená velké počáteční investice a drahou údržbu. Navíc přistupují ekologická hlediska - velká spotřeba kvalitního materiálu na výrobu zařízení, estetické narušení krajiny a značný hluk.

Předností větrné energetiky je zejména to, že vítr je ekologický zdroj energie bez jakýchkoli odpadů. Energie větru je obnovitelná a nevyčerpatelná. Technologie je lehce zbudovatelná, po skončení provozu je lehce likvidovatelná beze stop v krajině.

 

 

 

Zhodnocení činnosti větrných elektráren na území ČR v období 1990-1999
RNDr. Josef Štekl, CSc.

V České republice se v uplynulém desetiletí projevil zvláštní fenomén v dynamice rozvoje větrné energetiky . Můžeme říci, že jde o český paradox. Tento fenomén má v evropském kontextu zcela zvláštní postavení. Jestliže v sousedních státech, jako např. v Německu a Rakousku, probíhá nárůst ročně instalovaných výkonů větrných elektráren exponenciální řadou, v České republice podobný trend bylo možno pozorovat v období let 1990-1995. Po tomto roce nenastává rozvoj či alespoň stagnace, ale naopak křivka rozvoje má klesající tendenci. Jak můžeme konstatovat, do konce roku 1995 byly na území ČR vybudovány 24 větrné elektrárny (VE) s okamžitým výkonem nad 50 kW a s celkovým okamžitým výkonem 8220 kW.

Ve zhodnocení není zahrnuta VE Bílý Kříž, typu TACKE Wind Technik, 60 kW. Tato VE byla poprvé vystavena na Všeobecné výstavě v Praze, kde byla umístěna v blízkosti Křižíkovy fontány. V podstatě se tím poprvé zapsal do povědomí veřejnosti ekologický způsob výroby elektrické energie z větru. Na podzim roku 1993 byla VE postavena v Moravsko-slezských Beskydech s demonstračním a výzkumným zaměřením. V roce 1995 byla demontována. V chráněné krajinné oblasti měla povolení pouze k dvouletému provozu. Dále v naší analýze není obsažena VE V75 s výkonem 75 kW, kterou vystavovaly Vítkovice, a.s., na Strojírenských veletrzích v Brně v letech 1991, 1992 a 1993. I tato akce významnou měrou přispěla k propagaci větrné energie. V roce 1993 byla tato VE postavena u kruhového objezdu u města Frýdek-Místek. Sloužila však jako zkušební vzorek a nebyla uvedena do trvalého provozu. V současné době je v plném či částečném provozu 8 VE s celkovým výkonem 2 375 kW, demontováno bylo 5 VE s celkovým výkonem 925 kW, mimo provoz je 11 VE s celkovým výkonem 4 920 kW.

Větrné elektrárny mimo provoz, nebo demontované

Větrné elektrárny v provozu

 

 

HORY - JENIŠOV u Karlových Varů

VELKÁ KRAŠ u Vidnavy, okres Jeseník

BOŽÍ DAR - Krušné hory

MLADOŇOV - okres Šumperk

STRABENICE - okres Kroměříž

HOSTÝN - okres Kroměříž

BORŠICE u Buchlovic

MRAVENEČNÍK - u obce Loučná nad Desnou, okres Šumperk

NOVÁ VES V HORÁCH - Krušné hory

KUŽELOV - okres Hodonín

NOVÝ HRÁDEK okres Náchod

 

OSTRUŽNÁ - okres Šumperk

 

DLOUHÁ LOUKA - Krušné hory, okres Teplice

 

Větrné elektrárny mimo provoz, nebo demontované:

HORY - Jenišov u Karlových Varů

Větrnou elektrárnu, vyrobenou ve Vítkovicích, a.s., typu V75, s výkonem 75 kW, postavila do května 1992 a uvedla do provozu 6. 10. 1992 firma Montaweka. Jednalo se o prototypový výrobek (spolu s VE v Božím Daru). Výška tubusu 30 m, délka elektrické přípojky 100 m k transformátoru VE a 150 m k trafostanici VN.

TECHNICKÝ STAV : Při zkušebním provozu se projevily poruchy způsobené špatnou kvalitou agregátů a montáže. VE nebyla z těchto důvodů v trvalém provozu. V roce 1995 byla VE demontována.

LEGISLATIVA : Pro nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemku a pro postoje místních orgánů ochrany životního prostředí stavba nebyla zkolaudována.

FINANCOVÁNÍ : V krátké době po instalaci zařízení odkoupila firma Vítkovice.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 582 m, kopec s mírným sklonem svahu. Udávaná průměrná roční rychlost větru v projektu 4,8 m/s (bez uvedení výšky). Průměrná roční rychlost větru, určená podle Větrného atlasu ve výšce 10 m 3,1 m/s, (v extrémně příznivém stavu s chybou +0,5 až 3,6 m/s), ve výšce 30 m 3,7 m/s. Pro stavbu větrné elektrárny nepostačující zásoba větrné energie.

BOŽÍ DAR - Krušné Hory

Karlovarská firma Montweka vybudovala v období 10/1991 - 6/1992 na okraji obce VE V75 o výkonu 75 kW od výrobce Vítkovice, a.s. Výška tubusu 30 m, délka vedení několik set metrů. VE byla uvedena do provozu 5. 10. 1992

TECHNICKÝ STAV : Výrobek měl charakter prototypu. Kromě technických potíží, uvedených výše, vznikaly značné zátěže elektrické sítě při roztáčení rotoru. V těchto případech, kdy VE startovala, vznikal pokles napětí sítě až na 190 V. Následovalo připojení novým kabelem, který umožňoval startovat generátor přímo z transformátoru VN. Ne zcela vyhovující byl řídicí program. Do kategorie "dětských technologických nemocí" patřilo např. zatuhnutí oleje v převodovce při odstávce v zimním období a následnou nemožnost elektrárnu nastartovat. K vážným poruchám patřila havárie převodovky, která se musela řešit výměnou agregátu. V roce 1994 bylo zařízení odstaveno z provozu a v současné době působí jako charakteristická kulisa obce. Z tohoto důvodu patrně nebyla VE dosud demontována.

FINANCOVÁNÍ : Výrobce Vítkovice, a.s., dotoval instalaci částkou 450 000 Kč a poskytl Investiční bance záruky na úvěr. Cena kompletní instalace se uvádí ve výši 2,9 mil. Kč. Po odstavení VE výrobce ji od firmy MONTAWEKA odkoupil a za symbolickou cenu prodal obci Boží Dar.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 1021 m.

Průměrná roční rychlost větru je podle Větrného atlasu ve výšce 10 m 6,6 m/s, ve výšce 30 m 7,9 m/s. Mimořádně vysoká zásoba větrné energie.

 

STRABENICE - okr.Kroměříž

Provozovatel či vlastník drůbeží farmy vybudoval v roce 1993 větrnou elektrárnu VE 315/II o výkonu 315 kW od výrobce Vítkovice, a.s., za účelem energetického zásobování chladicích boxů drůbežárny. Výška tubusu 30 m. Větrná elektrárna byla patrně v majetku výrobce, který ji, zhruba kolem roku 1999, odprodal podnikateli z Prahy .

TECHNICKÝ STAV : Nejsou známy bližší okolnosti pro krátký provoz.

LEGISLATIVA : Demontáž byla vyvolána majetkoprávními potížemi.

FINANCOVÁNÍ : Cena kompletní instalace podle údajů výrobce byla 6,2 mil. Kč.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 330 m.
Podle projektu se předpokládala průměrná roční rychlost větru 5,0-5,5 m/s. Větrný atlas udává ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost větru 3,3 m/s ( v extrémně příznivém případě s chybou metody + 0,8 m/s až 4,1 m/s) a ve výšce 30 m 3,9 m/s. Nedostačující zásoba větrné energie pro VE s výkonem 315 kW.

RENTABILITA : Není známa ekonomická analýza provozu VE, i při relativně slabém větru při vlastní spotřebě energie (cena jedné kWh by byla zhruba nad 3 Kč).

 

BORŠICE u Buchlovic

Větrnou elektrárnu EKOV 400 kW dodala firma EKOV se sídlem ve Frýdku-Místku a za majetkového účastnictví Zemědělského družstva Boršice na jaře roku 1994 vybudovala. Výška tubusu 30 m. Zhruba po třech letech provozu byla demontována.
TECHNICKÝ STAV : Prototyp VE s typem listů rotoru stall a s elektromagnetickým způsobem ovládání klapek. Zvláštnost byla v zařazení rozběhového motoru 15 kW. O charakteru závad nejsou vyčerpávající informace. Podle sdělení místních obyvatel byla VE většinou mimo provoz. Listy rotoru byly po uvedení do provozu demontovány (lze předpokládat poškození listů po nárazech do tubusu). Po zahájení provozu se začala projevovat závada na ložisku otoče strojovny, která vyústila k úplnému zablokování otoče. Ložisko dodaly Povážské strojírny, a.s., u kterých byla závada v listopadu 1994 reklamována. Po zajištění finančních prostředků bylo v roce 1997 ložisko demontováno. Strojovna, která byla po demontáži uložena vedle sloupu, byla vykradena (elektroinstalace, rozvaděče, kabelové rozvody, vinutí generátoru).

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 330 m.
Průměrná roční rychlost větru, uváděná v projektu, není známa. Údajně byla totožná s měřením na letišti Kunovice (údaje nejsou k dispozici). Větrný atlas udává pro tuto lokalitu průměrnou roční rychlost větru ve výšce 10 m 3,5 m/s (v extrémně příznivém případě s chybou metody +0,8 m/s až 4,3 m/s) a ve výšce 30 m 4,2 m/s. Nedostačující zásoba větrné energie. Lokalitu lze snad obhájit jako zkušební polygon pro ověřování funkčnosti větrné turbíny.

 

NOVÁ VES V HORÁCH - Krušné Hory

Na začátku roku 1994 zde firma SAE z Ústí nad Labem postavila VE typu MEDIT 320 italské výroby firmy WEST o výkonu 320 kW. Tubus VE má výšku 26 m, transformátor je umístěn v prostorově předimenzovaném velínu, zemní vedení vn z rozvodny k síti 22 kV je v délce kolem 200 m.

TECHNOLOGIE : K pohonu je použit dvoulistý rotor o průměru 33 m, s jmenovitými otáčkami 42 s-1. U třílistých rotorů bývají jmenovité otáčky nižší (např. VE 315/II 33 s-1). Vyšší otáčky způsobují vyšší hladinu hlukových emisí, což vedlo ke stížnostem obyvatel z blízkých obydlí (nejbližší domek asi 80-100 m). Provoz VE byl po uvedení do provozu velmi úspěšný - měsíční výroba dosáhla přibližně 40 MWh, od začátku roku 1994 do června 1995 VE vyrobila pouze 1,8 MWh. Projevily se časté výpadky ze sítě, které byly zaviněny vnějšími vlivy. V síti se objevovaly časté a hodnotově značné rozdíly napětí na jednotlivých fázích, při kterých se VE automaticky odpojovala. Takových odpojení bylo až 90 za den. V důsledku insolventnosti firmy SAE nebylo možno provádět servis - např. řídicí software přestal dovírat jednu brzdicí klapku, což vedlo k nekontrolovatelnému chování rotoru a k odstávce VE. Firma WEST následně řídicí program z VE odebrala.

VLASTNICTVÍ : VE tohoto typu byla v roce 1993 nabízena v ceně 9,2 mil. Kč. Firma SAE dodavatelské firmě neuhradila tuto částku v plné výši. Naopak se dostala do potíží při splácení bankovního úvěru pro nízkou výkupní cenu. Postupně pohledávky bankovního narostly penalizací do značné výše. VE byla dvakrát vyloupena a byly zdemolovány vnitřní instalace. Zhruba před rokem zakoupila VE jedna brněnská firma, která připravuje uvedení VE do provozu.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 717 m.
Větrný atlas udává v této lokalitě ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost větru 5,9 m/s, ve výšce 30 m 7,0 m/s. Z hlediska zásoby větrné energie se jedná o velmi vhodnou lokalitu pro provoz VE.

 

NOVÝ HRÁDEK - okr.Náchod

Firma ALVYEN-Voděrady-Nová Ves vystavěla v létě roku 1995 na připravených základech pro nedodané VE 315-Vítkovice, a.s., čtyři VE typu EKOV, každá o výkonu 400 kW. Jednalo se o prototypové výrobky, stejně jako v lokalitě Boršice u Buchlovic. Vzdálenost od zástavby zhruba 200 m, výška tubusu 30 m.

TECHNOLOGIE : Jednalo se o provozně neodzkoušená zařízení. Ve fázi montáže a uvádění do provozu se ladila jak mechanická, tak i elektrická část. Řada problémů se vyskytla s rotory, měnil se úhel náběhu listů rotoru. V důsledku kolize listů rotoru s tělem tubusu došlo k mechanickému poškození listů. Docházelo k "přetáčení" elektrárny, kdy okamžitý výkon přesahoval až o 400 kW výkon nominální. Společnost EKOV k potlačení tohoto efektu následně namontovala na rotorové listy příruby, které umožňují mechanicky nastavitelnou změnu úhlu listu a tím snížení nominálního výkonu při nárazech větru. Zkušební provoz farmy byl povolen Stavebním úřadem Náchod do 30. 9. 1997, nebyl však využit pro vysokou hlučnost (v nočních hodinách musela být farma odstavena). Po uvedeném termínu nebyla stavba zkolaudována a nemohla tedy být trvale provozována. Od roku 1999, kdy se prakticky farma stala majetkem VČE, a.s., byly zahájeny opravy nedostatků, z větší části vlastními pracovníky VČE.

V rámci odstraňování poruch a odhlučnění elektráren E400 bylo provedeno :
- vylepení vnitřních prostor gondol tlumicími rohožemi z minerálních vláken podle praktických zkušeností z provozu německých elektráren Brilon, Hameln a Pderbon
- výměna a seřízení převodových skříní otoče gondoly
- kontrola a seřízení hlavních převodových skříní
- seřízení vůlí a seřízení mechanických provozních brzd včetně výměny obložení a přítlačných pružin
- dosypání antivibračních tlumicích prstenců věží pískem
- snížení mechanického krouticího momentu na hřídeli rotoru změnou nastavení náběhu listů rotoru
- úprava povrchu listů rotoru
- úprava brzdicích lopatek rotorů
- vymezení vůlí nábojů rotorů na hřídeli

Uvedeným souborem prací byly v podstatě odstraněny veškeré mechanické závady, méně spolehlivé zůstává ještě natáčení lopatek listů rotorů. Po elektrické stránce je vše v pořádku, problémem je nadále působení statické elektřiny - při bouřkách dochází k proražení čidel, pravděpodobně vlivem rozdělení elektrických částí do gondoly a do rozvaděče u paty tubusu.

INVESTIČNÍ NÁKLADY: V roce 1993 byla VE EKOV 400 nabízena za smluvní cenu 7,2 mil. Kč. Vezmou-li se v úvahu náklady na dopravu, výstavbu a připojení, pak celkové investiční náklady lze odhadnout na více než 33 mil. Kč. Další náklady byly vynaloženy na odstranění závad a výše uvedené úpravy.

VLASTNICTVÍ : Firma ALVYEN vlastnila pozemek, základy a velín. Spoluvlastníkem farmy se stala VČE, a.s., Hradec Králové, která postupně získala 100% vlastnictví. Uvádí se, že v počátku skutečným vlastníkem farmy byla německá leasingová společnost s tím, že VČE, a.s., byla ručitelem za směnky, vystavené na účet leasingové společnosti. VČE, a.s., uhradila směnky a v současné době je praktickým vlastníkem farmy.

Firma EKOV z Frýdku-Místku pro finanční nedostatečnost nereagovala na požadavky oprav. V srpnu 1997 byl podán návrh na konkurs a žaloba VČE, a.s., u Krajského soudu v Ostravě nebyla dosud projednána. S ohledem na nemožnost komunikace se zástupci firmy zahájila VČE, a.s., provádění oprav vlastním nákladem a vlastními silami.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 578 m. Větrný atlas udává průměrnou roční rychlost větru ve výšce 10 m 3,8 m/s (za předpokladu extrémní chyby +0,5 až 4,3 m/s), ve výšce 30 m pak 4,5 až 4,7 m/s. Zásoba větrné energie není podle tohoto podkladu dostačující pro stavbu farmy větrných elektráren s celkovým výkonem 1,6 MW. Ve střední Evropě se uznává za spodní hranici, vhodnou pro výstavbu velkých VE, průměrná roční rychlost větru ve výšce 10 m větší než 4,9 m/s. (Dle německého zákona, platného od dubna 2000, má být ve výšce 30 m rychlost větší než 5,5 m/s.)

Podle skutečných měření jsou rychlosti větru na jednotlivých strojích rozdílné a dosahují v průměru za posledních 5 let (od srpna 1995 do září 2000 na strojích 1-4 ve výšce 32 m):
0-5 m/s......35% času........41%.........53%........45% času měření
5-10 m/s.....58% času........49%.........42%........45% času měření
10-15 m/s.....6% času.........9%...........5%.........9% času měření
15-20 m/s.....1% času.........1%...........0%.........1% času měření
Z toho lze usuzovat na možnost cca 50% využití instalovaného výkonu elektráren při rychlostech v rozmezí 5-10 m/s, skutečnost při zkušebním provozu byla cca 25%.

PERSPEKTIVA : Úroveň větrné energie lokality a pětiletá nefunkčnost skupiny čtyř VE varují před eventuálními pokusy investovat do dalšího rozšiřování VE v dané lokalitě. Po provedení úprav se snížila hlučnost tak, že vyhovuje hygienickým normám pro denní i noční provoz (měření provedeno 15.12.2000-zvukové spektrum obsahuje jen aerodynamický hluk rotoru). Očekává se již jen oficiální vyjádření Hygieny Ústí nad Orlicí (bývalá Národní hluková laboratoř ČR) a bude zažádáno o kolaudaci a povolení k trvalému provozu.

OSTRUŽNÁ - okr.Šumperk

V roce 1994 firma Wenergo z města Jeseník vystavěla v této lokalitě v těsné blízkosti silnice, spojující města Šumperk a Jeseník, farmu šesti VE Vestas V39-500, (průměr rotoru 39 m), na 40 m vysokých tubusech. Každá VE má vlastní transformátor, přes který je připojena do sítě 22 kV. Vedení do VN sítě je krátké, přístup stavební techniky byl bezproblémový. Proti zvyklostem je vzdálenost mezi jednotlivými VE menší. Hlukové emise neovlivňují obec Ostružnou.

TECHNOLOGIE : Byla použita osvědčená technologie dánské výroby s nominálním výkonem ve své době optimálním. Jde o rotory s regulací úhlu náběhu listů rotoru (pitch systém). I přesto, že se jedná o výrobek se statisticky vyhodnocenou malou poruchovostí, objevila se porucha hydrauliky natáčení listů Projevoval se nepříznivě vliv námrazy na řídicích anemometrech.V roce 199 zasáhl farmu blesk, který poškodil rozvodnu i elektrické zařízení elektráren. V důsledku toho byla farma mimo provoz od srpna do prosince 1997 .

INVESTIČNÍ NÁKLADY : Rozpočet na výstavbu dosáhl 150 mil. Kč. Dánská vláda formou dotace firmě VESTAS podpořila akci částkou l mil. DK, přibližně tedy 4,7 mil. Kč. Hlavním finančním zdrojem byl úvěr Konsolidační banky na dobu 11 let. Investor předpokládal, že využije i přislíbený úvěru SFŽP ve výši 57 mil. Kč, úročeného 8% s postupným převodem na dotaci. Tento předpoklad se nerealizoval

VLASTNICTVÍ : Farma VE je postavena na státním pozemku. Vlastník farmy, firma Wenergo, se záhy dostala do platebních potíží, které způsobila nízká výkupní cena elektrické energie, ale hlavně zásadní nesoulad mezi očekávanou a skutečnou výrobou. Tč. jsou VE v majetku Konsolidační banky, od které mělo Wenergo úvěr, a jsou již více než dva roky mimo provoz. Hrozí koroze a znehodnocení choulostivých částí technologie vlivem dlouhodobé odstávky bez náležité konzervace VE.

RENTABILITA VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE :

Roční výroba byla v roce 1995 za 6 měsíců 661 MWh 1996 za 11 měsíců 2600 MWh

1997 za 8 měsíců 1012 MWh

1998 za 10 měsíců 1556 Mwh
celkem tedy za 35 měsíců 5 829 MWh, což odpovídá průměru za měsíc 166,5 MWh, v průměru za měsíc jednou turbínou 27,76 MWh, v průměru za rok jednou turbínou 333 MWh, v průměru za rok celou farmou 1998 MWh. Očekávaná roční výroba celé farmy měla být 6-7000 MWh. Skutečná výroba byla pouze 30% z očekávané výroby. Z porovnávacího výpočtu je eliminován nepříznivý vliv výpadkových období.

Důvod hlubokého propadu skutečné výroby proti očekávané lze hledat v chybném měření větrných poměrů, v malých vzájemných vzdálenostech VE, není vyloučeno, že i v orientaci farmy vůči převládajícímu proudění.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 720 m

Zástupci firmy Wenergo udávají, že nedaleko (bez bližší specifikace) místa stavby farmy VE se provádělo (neuvádí se organizace) měření větru ve výšce 10 m po dobu 16 měsíců. Průměrná rychlost je uváděna hodnotou 6,1 m/s. Neuvádí se začátek měření.

Větrný atlas dává pro tuto lokalitu ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost větru 5,2 m/s s pravděpodobnou chybou ( 1,0 m/s. Průměrnou roční rychlost větru ve výšce 40 m tento pramen určuje jako 6,4 m/s. Z charakteru lokality je velmi pravděpodobné, že VE, umístěné vpravo od silnice (směrem na Jeseník), mají díky "utopení" a blízkosti lesa mnohem menší vítr než vlevo od silnice.

PERSPEKTIVA : Firma Wenergo zdůvodňovala propad výroby nestandardním vertikálním profilem rychlosti větru v dané lokalitě. Všechny okolnosti vedou k předpokladu, že bázový dlouhodobý průměr rychlosti větru ve výšce 10 m byl v projektu nadhodnocen. Ani průměrná roční rychlost větru ve výšce 40 m 6 m/s nevysvětlí vykazovaný propad výroby. Vzájemné ovlivňování rotorů by snad mohlo vyvolat ztrátu ve výši kolem 10%.

Bylo by vhodné z hlediska celkové ekonomiky zhodnotit, zda by nebylo nejvhodnějším řešením stávající situace přemístění VE na lokalitu, kde jsou větrné poměry vhodnější.

DLOUHÁ LOUKA - Krušné hory, okres Teplice

Nadmořská výška 870 m V listopadu 1993 byla uvedena do provozu VE EWT-315 kW, jejímž dodavatelem byla česká firma Energovars se sídlem ve Frýdku-Místku. Jednalo se o prototypový výrobek této firmy, jehož vývoj provedli pracovníci, kteří přešli do firmy Energovars z firmy Vítkovice, kde pracovali ve stejné pracovní oblasti. Šlo o VE s režimem třílistého rotoru "stall" s konstantními otáčkami 33 min-1, s asynchronním generátorem s jmenovitými otáčkami 1500 min-1, na tubusu o výšce 29 m. VE byla vybudována na vhodné lokalitě (horská planina) bez rušivých vlivů překážek, zhruba 200 m od chatové oblasti. Vazba na chatovou oblast byla určena podmínkami pro trvalé bydlení obsluhy VE. Tato okolnost si vynutila dodatečné úpravy pro snížení hladiny hlukových emisí instalované ve EWT 315 kW.

PORUCHOVOST : Ústřední linií šestiletého provozu VE byla série závad a poruch, která byla přirozeným výsledkem toho, že se jednalo o výrobek prototypového charakteru. Docházelo k častému přerušování provozu v důsledku poruch na VE, případně na vedení. Opravy se neúměrně protahovaly, a to hlavně administrativou při zajišťování prostředků na opravy. V květnu 1996 byla provedena změna úhlu náběhu lopatek.
Heslovitě uvedeme významnější poruchy :
rok 1994
porucha generátoru délka opravy 25,3 dne
oprava převodovky délka opravy 48 dní


rok 1995
odhlučnění, po kterém následovalo přehřívání generátoru a časté vypínání VE - délka opravy nespecifikována
voda v hydraulickém, systému - délka opravy nespecifikována
rok 1996
změna úhlu náběhu lopatek
porucha transformátoru
rok 1997
únik oleje z rotačního šroubení hydraulického obvodu délka poruchy 18 dní
přepálení vodičů od UF filtru do spouštěče délka poruchy 9 dní
porucha hydrauliky délka poruchy 2 dny
výměna obložení kotoučových brzd za keramické
1998
opakovaná porucha úniku oleje porucha převodovky otoče

Při hodnocení poruch se mj. nabízí otázka spolehlivosti dvou důležitých komponent VE české výroby. Jedná se o hlavní převodovku, u níž se dodatečně řešilo zesilování skříně, úpravu tolerancí ozubení, doplnění tlakového mazání atd. Dále jde o samotný generátor, kdy po spálení vinutí bylo nutno vinutí zesílit.Díky použití listů rotoru zahraničního výrobce LM Glasfiber se neprojevily závady s vrtulí, které museli překonávat konstruktéři z Vítkovic.

ATMOSFÉRICKÉ VLIVY : Atmosférické podmínky v horské poloze zatěžují provoz hlavně námrazou, a to námrazou na řídicím anemometru, na listech vrtule a na VN vedení.

Kalamitní epizoda, vyvolaná námrazou, která zlomila betonový sloup VN i vedení 220V začala 17. 12. 1995. Výměna sloupu byla totiž podmíněna sjízdností terénu těžkou technikou. Za období 4 let vlivem námrazy poklesla výroba o 11,5%.

Dne 12. června 1996 byla úderem blesku poškozena nejen slaboproudá část VE, ale i jeden list v oblasti autobrzdy.

Ve druhém případě se nejednalo o přímý zásah blesku, ale o zásah v blízkém okolí. poškozena byla znovu řídicí jednotka (28. 3. 1997).

EKONOMIKA PROVOZU : Při průměrné roční rychlosti větru 6,4 m/s ve výšce 30 m lze čekávat roční výrobu podle : - výkonové křivky udávané výrobcem 608 MWh
- změřené výkonové křivky před nastavením listů 585 MWh
- změřené výkonové křivky po nastavení listů 631 MWh

Skutečná roční výroba EWT 315

rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999
výroba (MWh) 215,8 303,1 117,9 120,0 100,2 182,6

V období 1994-1997 byla výroba elektrické energie nepříznivě ovlivněna následujícími příčinami :
poruchy 38,5% celkové doby
servis 1,6%
prohlídky 0,8%
přehřátí generátoru 0,9%
zamrzlý anemometr 7,9%
slabý vítr 11,3%
silný vítr 1,1%
výpadek el. proudu 3,6%

Doba chodu VE byla 34,3% z celkové doby.

PERSPEKTIVA : Reálná průměrná roční produkce za období šesti let byla 173,3 MWh, což je 33% z čekávané výroby. Za celé období provozu maximální výkon byl registrován v hodnotě 290 kW a nikoliv 315 kW. Vysvětlení je nutno hledat buď v mechanických ztrátách nebo v nestandardním chování rotoru při rychlostech nad 10m/s (jednou z možností je zhoršená funkce natáčení gondoly). Lze konstatovat, že ani šestiletý zkušební provoz nebyl dostačující pro identifikaci všech technických nedostatků, které má tento prototypový výrobek. Důvod vidíme v tom, že firma ENERGOVARS byla bez jakékoliv finanční pomoci ze strany státu na vývoj a že politická nevůle utlumila jakýkoliv rozvoj větrné energetiky v ČR a tím způsobila postupný zánik této a podobných firem. Opravy a údržba se pak zajišťovaly na základě smluv s jednotlivými odborníky.

 

Větrné elektrárny v provozu:

VELKÁ KRAŠ U VIDNAVY - okr.Jeseník

V září roku 1994 obec Velká Kraš, reprezentovaná starostou Ing. Ladislavem Šuškou, uvedla do provozu VE V29-225 firmy VESTAS na tubusu s výškou 30 m. Záměrem projektu byla snaha pokrýt spotřebu elektrické energie v obci (890 obyvatel + podnikatelé) v průměrné výši 445 MWh za rok. Pro připojení k rozvodné síti byla vybudována přípojka VN o délce 820 m a přípojka od VE k trafostanici 22/0,4 kV o délce 34 m. Projektovou přípravu provedla firma Tempotex z Hlinska, včetně měření větru. Podle nejnovějších zpráv VE stojí, protože někdo ukradl transformátor.

TECHNOLOGIE : Turbína je vybavena dvěma generátory, a to s výkonem 50 kW pro slabší větry a s výkonem 225 kW. Rozběh slabšího generátoru je při rychlosti větru 2,5 m/s, hlavního generátoru při rychlosti 6 m/s, jmenovitý výkon při rychlosti 13 m/s, brzdící rychlost je 25 m/s. Listy rotoru jsou vybaveny regulací typu pitch. V průběhu provozu se projevila porucha vyvolaná ucpaným olejovým filtrem (výpadek v délce 112 h) a výpadkem řídicího počítače při velkých mrazech v lednu 1995. Porucha spadající na vrub vnějších faktorů byla spojena s poruchou vedení VN.

FINANCOVÁNÍ : Elektrárna stojí na obecním pozemku. Cena samotné VE byla 10,2 mil. Kč. SFŽP poskytl dotaci 7,4 mil. Kč a bezúročnou půjčku 4,45 mil. Kč se splatností 4 roky. Tato lhůta byla prodloužena na 10 let. ČEA poskytla bezúročnou půjčku l mil. Kč se splatností 4 roky. Zbytek ve výši 3,62 mil. Kč byl hrazen z obecních a jiných zdrojů. Patrně jsou v získaných údajích nezanedbatelné nepřesnosti.

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Za více než rok po zahájení provozu (9097 hodin) byla VE 8494 hodin ve stavu TURBINE OK (turbína VE je připravena k provozu). Během této doby byl generátor 50 kW v provozu 1924 hodin (22,7%) a generátor 225 kW 2646 hodin (31,2%). Uvedený podíl účasti "malého" generátoru potvrzuje jako správnou volbu technologie dvou generátorů. Za dobu provozu od 12. 9. 1994 do 5. 11. 1998 byla VE ve stavu TURBINE OK 31 416 hodin. Malý generátor vyráběl 7090 hodin s výtěžkem 100 852 kWh a velký generátor 8470 s výtěžkem 794 585 kWh. Celkem VE vyrobila 891 MWh. V nejúspěšnějším roce 1995 vyrobila VE 281 233 kWh, což bylo v relaci s očekávanou výrobou. Podle firmy Tempotex Hlinsko byla avizovaná roční výroba 279 239 kWh, podle firmy VESTAS 284 000 kWh. V roce 1996 byla výroba 192 MWh, v roce 1997 196,5 MWh, v roce 1998 202,5 MWh. Jestliže eliminujeme měsíce s výpadkem, pak průměrná roční výroba byla 248,7 MWh, což je o 32,5 MWh méně oproti nejúspěšnějšímu roku 1995 (o 11% z očekávané výroby).

 

MLADOŇOV - okres Šumperk

V roce 1992 soukromý podnikatel Rostislav Nuzík vybudoval na vrcholu kopce, vzdáleného 350 m od obce Mladoňov, VE 315/I od výrobce Vítkovice, a.s., na tubusu o výšce 33 m. Výběr lokality neproběhl podle zásad platných ve větrné energetice (velká plocha lesního porostu a jeho výška).

TECHNOLOGIE : VE vykazovala časté poruchy a proto byla roku 1994 odstavena a na podzim roku 1995 byla nahrazena novým typem VE 315/II, v němž byla řada agregátů zahraniční výroby. Nový typ byl zprovozněn v lednu 1996 a do trvalého provozu uveden na jaře 1996. Od té doby je provoz VE kontinuální. Vyskytly se závady v táhlech ovládání aerobrzd a závady převodovky otoče. v prosinci roku 2000 byl poruchový elektromechanický pohon otoče nahrazen pohonem hydraulickým.

INVESTICE : Náklady na výstavbu představovaly 9 mil. Kč. Část investice ve výši 7,1 mil. Kč byla kryta úvěrem České banky se splatností 10 let. Náklady na výměnu typu VE kryl dodavatel.

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Výroba elektrické energie za období 3/1995-10/1998 byla 575 MWh, za rok 1997 179,3 MWh, za rok 1998 (do října včetně) 250,5 MWh. V porovnání s typem VE EWT 315 lze konstatovat, že v relativně horších větrných podmínkách je výroba VE 315/II znatelně vyšší.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 585 m.
Na základě půlročního měření pobočkou ČHMÚ Ostravě (podzim 1991 až léto 1992) byla určena průměrná roční rychlost větru 6,1 m/s (není zřejmé, zda ve výšce 10 či 30 m). Větrný atlas udává pro tuto lokalitu průměrnou roční rychlost větru ve výšce 10 m 3,8 m/s, ve výšce 30 m 4,5 m/s. Rozdíl mezi oběma zdroji určení rychlosti větru je nápadně veliký a bylo by na místě analyzovat příčinu. Za předpokladu, že ve výšce 30 m nad zemským povrchem je průměrná roční rychlost větru 4,5 m/s (viz Větrný atlas), pak při Weibullově rozdělení s A=5,0 a k=1,5 lze očekávat, při platnosti výkonové charakteristiky, roční výrobu 304,5 MWh. Za roční období 11/1997 -10/1998 VE vyrobila 306 MWh. Tento jednoduchý výpočet signalizuje chybný údaj o průměrné roční rychlosti větru,která byla určena pobočkou Ostrava ČHMU.

 

HOSTÝN - okres Kroměříž

V dubnu roku 1994 vybudovala na vrcholu poutní hory Hostýn Matice svatohostýnská větrnou elektrárnu výrobce VESTAS typu V27-225, která ji stále provozuje. Odpovědným pracovníkem je v současné době Petr Janek. Majitelem pozemku je Arcibiskupství Olomouc, majitelem technologie Římskokatolická duchovní správa Svatý Hostýn. Účelem této investice bylo vytápění baziliky, budovy pro duchovní správu a dvou budov pro návštěvníky s celkovou roční spotřebou 300 MWh. Místo výstavby je nevhodně blízko vyhlídkové věže a v blízkosti vzrostlých stromů, které nepříznivě ovlivňují proud vzduchu nabíhající na rotor. Část z nich byla později vykácena. Výška tubusu 31,3 m. Stavba větrné elektrárny, která vyvolala v ochranářskýách kruzích bouřlivou diskusi, byla zkolaudovaná 6.3.1999. Náklady na stavbu dosáhly necelých 10 milionů korun.
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Projektová příprava vykázala hrubou nekvalifikovanost, kdy chybným výpočtem roční výroby avizovala roční výrobu ve výši 1137,5 MWh. Výrobce udával roční výtěžnost 465 MWh, která se za předpokladu bezporuchovosti ukazuje jako dosažitelná. Skutečná roční výroba se pohybuje mezi 300 až 400 MWh, od března 1995 do listopadu 1998 vyrobila VE V27-225 732 MWh, v listopadu 1999 dokonce 65 MWh. Nejdelší výpadek VE v délce pěti měsíců byl způsobem vcelku bezvýznamnou závadou tištěného spoje v ovládací skříni. Oprava se časově protáhla zdlouhavou reakcí servisní služby z Dánska. Opravy jsou nákladné; jedna návštěva stojí kolem 100.000 Kč. V poslední době si opravy a údržbu provádí provozovatel sám za odborné pomocí EGÚ České Budějovice. Výkupní cena v březnu 2001 byla 0,97 Kč/1kWh. VE pracuje s největší pravděpodobností pro spotřebu církevních objektů a uváděná výkupní cena je pouze za prodej přebytků do sítě.



VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška lokality je 735 m.
Na historické vyhlídkové věži bylo prováděno měření větru od roku 1922 do roku 1950. Devítileté údaje z období 1931-1940 uvádějí průměrnou roční rychlost větru 5.9 m/s. Podle Větrného atlasu lze očekávat průměrnou roční rychlost větru 5,0 m/s ve výšce 10 m a 6,3 m/s ve výšce 40 m nad povrchem. Tuto vysokou zásobu větrné energie v hodnocené lokalitě bude nutno korigovat na brzdicí účinky překážek v okolním terénu.

ZVLÁŠTNOST STAVBY : Stavba byla uskutečněna i přes důrazné protesty ochranářů krajiny na okresní i ministerské úrovni.

 

MRAVENEČNÍK -u obce Loučná nad Desnou, okres Šumperk

Lokalita Mravenečník leží v Hrubém Jeseníku na hřbetu Medvědí hory. V roce 1993 zde firma Ekwind vybudovala základy pro tři VE v rozteči 90 m. Doporučená rozteč je čtyř- až pěti násobek průměru rotoru, tzn. alespoň 120 m. Předpokládala se výstavba VE 315 kW vítkovické výroby. Tento záměr se neuskutečnil. Firma Ekwind vybudovala jednu VE dánského výrobce Wind World typu W-2500/220 kW na 40 m vysokém tubusu. Firma se dostala do platební neschopnosti při splácení úvěru a celou investiční akci prodala ČEZu, a.s., který v tomto regionu plánoval vybudovat centrum obnovitelných zdrojů (přečerpávací vodní elektrárna, sluneční panely). V roce 1995 firma Energovars se sídlem ve Frýdku-Místku zde postavila VE EWT 315 kW (druhý výrobek po Dlouhé Louce) a VE EWT 630 kW, prototypové zařízení na upraveném základu. Obě VE byly vztyčeny na tubusy o výšce 40 m. Pozemek je v pronájmu od Lesů ČR, a.s..

TECHNOLOGIE : VE dánské výroby měla závažnější poruchu, vyvolanou poruchou spojky mezi převodovkou a generátorem.V roce 1994 zasáhl VE blesk, který poškodil aerobrzdu jednoho listu. Po opravě klapka nedovírala, což snížilo výkon VE. Více než rok, až do roku 1997, byla VE odstavena po násilném vniknutí a odcizení řídicího systému. V té době výrobce zanikl a bylo nutno hledat nového dodavatele řídicího sytému. Další dlouhodobá havárie byla způsobena červencovou povodní roku 1997, při které byly obnaženy a zpřetrhány kabely VN, uložené do země pod korytem řeky. Dodavatel měl značné potíže s odstraněním havárie transformátorů. Zde nebyla zřejmá příčina havárie (patrně přepětí v síti).


VE EWT 315 kW vykazovala v době chodu relativně menší počet poruch ve strojní části než prototyp na Dlouhé Louce, poněkud horší situace byla v elektročásti (změna dodavatele).
VE EWT 630 kW byla v "ladicím provozu" několik let. Největší komplikace vznikly s rezonancí tubusu při určité rychlosti větru. Jisté problémy byly spojeny s nesprávným nastavením spouštěče - po vyladění byla závada odstraněna.

Údaje o výrobě elektrické energie nejsou k dispozici.

INVESTICE : Investiční náklady na výstavbu základů a zemní přípojky VN nejsou k dispozici.

Na výstavbu VE W-2500/220 kW získala firma Ekowind dotaci ve výši zhruba 10 mil. Kč, zbytek nákladů kryla úvěrem.

Cena EWT 315 kW, včetně ceny tubusu, dopravy, montáže a DPH byla 9,156 mil. Kč, cena EWT 630 kW, včetně tubusu, dopravy, montáže a DPH byla 13,650 mil. Kč

VĚTRNÉ POMĚRY :
Nadmořská výška lokality je 1150 m.
Před výstavbou proběhlo zhruba dvacetiměsíční měření rychlosti s výsledkem 6,2 m/s (není uvedena výška měření). Podle Větrného atlasu ve výšce 10 m je průměrná roční rychlost větru 7,7 m/s, ve výšce 40 m pak 9,6 m/s. Z hlediska potenciálu větrné energie se jedná se o mimořádně vhodnou lokalitu.

ATMOSFÉRICKÉ VLIVY : Lze očekávat, že vliv námrazy bude ještě intenzivnější než na Dlouhé Louce. Zcela základní podmínkou bylo vybavit VE co nejúčinnějším vyhřívaným anemometrem. Vliv bleskového výboje byl registrován jednou, na Dlouhé Louce dvakrát za období provozu. V zimním období způsobuje potíže těžká dostupnost místa pro kontrolující či servisní osobu, nemluvě o dostupnosti těžkou technikou.

 

KUŽELOV - okres Hodonín

Lokalita, známá renovovaným větrným mlýnem, leží nedaleko obce Hrubá Vrbka. V roce 1990 tehdejší JZD Hrubá Vrbka využilo dotaci Ministerstva zemědělství a stalo se investorem, vlastníkem a provozovatelem VE dánského výrobce Danish Wind Power DWP-D150 150 kW. Tubus VE má výšku 30 m, průměr rotoru je 22,2 m. V době, kdy zemědělské družstvo bylo v konkurzu a likvidaci, byla VE pro poruchu otoče odstavena. V roce 1999 se stalo novým majitelem Sdružení obcí mikroregionu Horňácko. Iniciátorem zprovoznění VE byl starosta Velké nad Veličkou Jiří Pšurný. V současné době je VE v provozu.

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Na základě nekvalifikovaných měření rychlosti větru se roční výroba předpokládala ve výši 600 MWh. Výroba elektrické energie byla v roce 1990 (17.-31.12) 7,0 MWh, v roce 1991 - 168,7 MWh, v roce 1992 (kromě měsíců červen, červenec a srpen) 219,1 MWh, v roce 1993 (do 7. října) 126,1 MWh, celkem 521,0 MWh. Využití jmenovitého výkonu v průměru 14,1%, v roce 1992 až 17% (údaje výzkumné zprávy VÚZT č. 9313).

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 410 m.
Lokalita je charakteristická pro využití energie větru z jihovýchodního sektoru. Určení zásoby větrné energie bylo poznamenáno metodickými chybami. Větrný atlas udává pro výšku 10 m průměrnou roční rychlost větru 3,8 m/s, pro výšku 30 m pak 4,5 m/s.


Závěr hodnotící zprávy

Při hodnocení uplynulého desetiletí v české větrné energetice bychom neměli zapomenout na podíl osobností, které na začátku devadesátých let byli u zrodu tzv. "vítkovické" větrné elektrárny. Tuto technickou myšlenku začal realizovat Ing. Ferdinand Madry, CSc., ve funkci ředitele závodu Mostárny Frýdek-Místek. Výroba tubusů pro větrné elektrárny firmy Tacke v tomto závodě byla patrně impulsem pro vývoj vlastní VE. Jednalo se o vývoj VE s výkonem 75 kW. Jsou to ty, které byly postaveny na Božím Daru a v Horách u Karlových Varů. Již u těchto strojů chyběla etapa zkušebního provozu. Pod vedením Ing. Madryho bylo započato s výrobou více kusů (některý zdroj uvádí až 24 ks) větrných elektráren s výkonem 315 kW. Vítkovice, a.s., Frýdek-Místek uzavřely smlouvy o dodání těchto VE i s tím, že tyto technologie nebyly smontovány a neprošly zkušebním provozem, tím méně atestačním řízením. Podnikatelé sice získali v té době lépe přístupný kapitál na projektovou přípravu a stavbu základů pro VE. Pak následoval zkrat. Větrné elektrárny jako takové, protože jejich výroba byla zastavena. Zmíněné elektrárny z Frádku-Místku se nabízely za neuvěřitelně výhodné ceny. Např. VE 75 kW, včetně montáže a uvedení do provozu za 2 mil. Kč, z toho 400.000 Kč po dvouletém provozu jen v případě dodržení výkonových parametrů a prokázaného spolehlivého chodu. VE 315 kW za obdobných podmínek byla nabízena za 5 mil. Kč s platbou 0,5 mil. Kč po dvou letech. Tyto údaje se vztahují k 30.7.1992.

Konstruktérské zkušenosti získané v závodě Mostárny, Frýdek Místek, měly významný podíl na vzniku týmů konstruktérů firem, které vznikly v roce 1993. Jedná se o ENERGOARS, s.r.o., kterou založil a financoval JUDr. Jaroslav Přeček a EKOV, s.r.o., kterou odborně garantoval Ing. Vlastimil Salajka. Tři stroje dodané společností ENERGOVARS jsou stále v provozu, z toho VE 630 kW prezentovala schopnost firmy reagovat na světový vývoj technologie větrných elektráren. Mluvíme-li o výrobcích VE nesmíme pominout českou výrobu rotorů, a to jak pro velké (např. VE EKOV 400), tak malé VE. O jejich vývoj a výrobu se zasloužil Ing. F. Šustr, v současné době ve firmě FORTE Mostkovice, a.s.

Provedená analýza stavu větrné energetiky za uplynulých 10 let, má-li cosi říci současnosti a budoucnosti, musí být zobecněna. Hledejme tedy důvody, které přivedly větrnou energetiku k neradostnému vývoji.

V první řadě se jedná o mizivou podporu politickou a ekonomickou vládních orgánů, kde zvláště jmenujme Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí. Nízká výkupní cena elektrické energie, drahé úvěry, nedostačující státní dotace ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, nulová podpora výrobců, kteří neměli potřebný kapitál na rozvoj. Z tohoto důvodu nemohl vzniknout trh s VE, který by zajistil ekonomickou životaschopnost výrobců. Vzhledem k tomu, že domácí firmy vyrábějící velké VE zanikly (i Vítkovice, a.s., oznámila v tomto roce ukončení aktivit v oblasti větrné energetiky) nejeví se jako účelné analyzovat podíl koncepcí zařízení, podíl kvality jednotlivých segmentů na poruchovosti, podíl lidského faktoru na kvalitě jednotlivých typů větrných elektráren.

Porovnání funkčnosti a výroby dvou VE, a to V-27 225 dánské výroby a EWT-315 české výroby, potvrzuje výše uvedené konstatování. Do hypotetické soutěže vstupuje prototypový výrobek firmy, která nemá volné prostředky na vývoj, proti výrobou ekonomicky silné firmě, která má třicetiletou tradici, silný výzkum a vývoj a zavedenou servisní službu. Původně očekávaná přednost českých VE v nízké ceně za popsané situace přestala být předností. V současnosti, kdy vlivem vládní politiky zanikli domácí výrobci VE má tedy případný podnikatel jedinou možnost - nákup zahraniční technologie. Česká výroba VE se redukovala na eventuální možnost vyrábět díly (sloupy, rámy strojoven apod.). Při dynamickém rozvoji větrné energetiky v ČR není vyloučeno, že se budou u nás vyrábět VE v licenci.

Spíše se zaměřme na dosud nevyřešené otázky legislativy. Jako základní se nám jeví potřeba legislativního opaření, která by zabránila stavbě větrných elektráren v lokalitách s malou zásobou větrné energie. Z hodnocených 24 VE se ukázalo, že tento nelogický stav nastal v pěti případech. Řešení lze hledat ve stanovení formy a obsahu posudků hodnotících zásobu větrné energie s ohledem na praxi v zemích západní Evropy a způsobu výběru organizací, které by měly oprávnění tyto posudky zpracovat.

Na závěr bych chtěl uvést jeden a nikoliv nepodstatný důvod, který mě vedl ke zpracování této analýzy. V únoru 1999 vznikla zpráva pod názvem "Dosavadní zkušenosti s provozem větrných elektráren v ČR", zpracovaná Střediskem pro efektivní využívání energie (SEVEn), na objednávku ČEZu a.s. Řada skutečností je z této zprávy použita v této analýze. Nemyslím však, že využívat faktografie o technických problémech českých VE jako argument pro hodnocení perspektivy rozvoje větrné energetiky v Česku je plně seriózní.

I když toto hodnocení vzniklo za spolupráce ať už podnikatelů, provozovatelů nebo výrobců, je autor přesvědčen, že se pouze přiblížilo pravdě a že mnohé věci jsou vyjádřeny pouze přibližně, některé jsou pro neznalost vynechány a doufejme, že snad nebyla vyjádřena žádná nepravda. Velmi upřímně děkuji všem, kteří si udělali čas a doplnili moji původní mozaiku novými fakty.


Návrh opatření, plynoucí z provedeného hodnocení

Hlavním důvodem pro stagnaci větrné energetiky v ČR je bezesporu nevyhovující výkupní cena elektrické energie. Vykupuje-li se v Německu 1 kWh za 17,8 pf ( 3,38 Kč a v Rakousko v rozmezí za 1,63 až 5,55 Kč (v Horním Rakousku za 3,25 Kč), pak v ČR se vykupuje za 1,13 Kč. Předpoklad, který motivoval podnikatele na začátku 90. let, že ceny elektrické energie se budou liberalizovat, se ukázal jako chybný a přivedl všechny podnikatele ke krachu.

Jako argument proti podpoře rozvoje větrné energetiky posloužilo téměř totální selhání větrných elektráren od domácích výrobců. Tyto neprošly fází provozních zkoušek a atestační procedurou. Zde selhala legislativa. Ta však selhala v transformačním období i v jiných oblastech. Motivačním faktorem, který přivedl podnikatele k domácím výrobcům, byla zhruba o 30% nižší cena technologie proti výrobcům zahraničním a nezatížení investic clem a dopravou.

A Větrné elektrárny od domácích výrobců byly zčásti neprovozuschopné (typ VE 75 Vítkovice - 2 kusy a E 400 EKOV -5 kusů), zčásti trpěly velkou poruchovostí (kolem 50% možné provozní doby), nevykazovaly soulad experimentálně zjištěné výkonové křivky a výrobcem prezentované výkonové křivky. Ze všech 24 VE, které byly postaveny na území ČR 29% patřilo do skupiny s nevyhovující nebo vysoce poruchovou technologií.

B Druhou nejčastěji se vyskytující problematickou okolností je výstavba větrné elektrárny v lokalitě s nedostatečnou zásobou větrné energie, příp. s nesprávně určenou zásobou větrné energie. Ze základního souboru 24 VE jde o 5 případů, tzn. o 21%. Toto vysoké procento, vedoucí k propadu výroby proti očekávané a k následnému zastavení provozu, vyvolané platební neschopností, nás vede k následujícímu návrhu opatření :

l) K posouzení zásoby větrné energie budou oprávněny pouze vybrané organizace, které mají k dispozici kvalifikované odborníky, kvalitní přístrojové a stožárové vybavení a přístup k meteorologickým datům. Těmto organizacím by mělo být uděleno oprávnění MŽP ČR.
2) Bude sestaven modelový vzorek posouzení co do obsahu. Tento modelový vzor bude respektovat přístupy používané v zemích s rozvinutou větrnou energetikou (Německo, Dánsko, příp. další). Pracoviště pro větrnou energetiku v ÚFA AV ČR nabízí iniciační aktivitu.
3) Další podílově nezanedbatelnou problémovou skupinou je špatná projektová příprava (21%). Do této množiny patří případy chybného určení předpokládané výroby elektrické energie, nevyjasněné majetkoprávní vztahy, špatná volba rozmístění větrných elektráren a další. Obdobně jako v bodě B lze eliminovat v budoucnu nedostatky tohoto typu udělením oprávnění pro projektovou činnost v oblasti větrné energetiky (Ministerstvo místního hospodářství ČR), případně jinou legislativně vhodnou formou.
Je zcela mimo rámec reality, hodnotí-li se budoucnost větrné energetiky v ČR na základě nefunkčnosti jak technologií větrných elektráren vyrobených v ČR, tak na základě absence jakéhokoliv legislativního ošetření výstavby větrných elektráren.

Ještě krátká poznámka o nadmořské výšce lokalit, v nichž byly VE vybudovány. 31% lokalit bylo ve výšce nižší než 500 m, 23% ve výšce 500-700 m, 31% ve výšce 701-1000 m a zbývajících 15% ve výšce vyšší než 1000. Překvapující je časté zastoupení výšek do 500 m.


Vyhodnocení zásob větrné energie na území ČR

Určujícím faktorem pro výši zásob větrné energie je klimatologický stav cirkulačních poměrů nad naším územím. Dominantní význam v cirkulaci na střední Evropou mají cyklony, což jsou velkoprostorové víry s horizontálním rozsahem tisíc až několik tisíc km. Proto jsou ovlivněny územní celky jako Čechy a Morava obdobným způsobem. Doba od vzniku do zániku cyklony trvá několik dní. Tím je vyvolána časová proměnlivost cirkulace. Na intenzivní cirkulaci u nás nejpříznivěji působí cyklony, postupující po dráze přes Velkou Británii, jižní Skandinávii dále na východ. Další příznivou synoptickou situací pro "živou" cirkulaci u nás je stacionární cyklona nad Francií a západním Středomořím. V závislosti na přítoku sluneční energie je v našich geografických podmínkách intenzivnější cirkulace v zimní polovině roku než v letní části roku. V létě jsou častá lokální zesílení větru spojená s přeháňkami a bouřkami, která však nepřispívají významnější měrou k ročnímu průměru rychlosti větru. Stejně tak pominutelný příspěvek k celkovému ročnímu průměru mají v našich podmínkách cirkulační systémy malých rozměrů, jako jsou údolní a horské větry, brízové větry apod.

Poněkud zavádějící bývají tvrzení typu : "Ve srovnání s přímořskými zeměmi nemá ČR příznivé podmínky pro využití větrné energie". Tato formulace lahodí sluchu některých politiků a odpůrců větrné energetiky. Jenom v krátkosti uveďme, že dlouhodobé větrné poměry na Milešovce, nejvyšší hoře Českého středohoří, vyjádřeny v hustotě výkonu jsou 872 W/m2 a jsou lepší než na ostrovech Horno Rev Fyrskib (50 km západně od pobřeží Dánska), a to 543,6 W/m2, či Helgoland (70 km západně od pobřeží Šlesvig-Holštýnska) a to 398,6 W/m2. Je sice pravda, že větrné poměry obdobné Milešovce se vyskytují na omezených plochách našich severních hor, ale dávají reálnou možnost jejich využití.

Podle výběrového kritéria můžeme určit následující kategorie potenciálu větrné energie :

Klimatologický potenciál větrné energie (někdy nazývaný teoretický potenciál) je určen cirkulačními poměry nad územím státu.
Klimatologický stav cirkulačních poměrů pro náš cíl určujeme průměrnou roční rychlostí větru ve výšce 10 m , resp. ve výšce 30 m, resp. plošným rozložením hustoty výkonu větru ve výšce 30 m.

Technický potenciál energie větru budeme definovat větrnými poměry skýtajícími ekonomickou rentabilitu (podle kritérií platných v Německu a Rakousku) s odečtením ploch, které jsou vymezeny Zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992, a dále plochy, které jsou pokryty lesním porostem.

Realizovatelný potenciál energie větru, který redukuje technický potenciál s ohledem na okolnosti spojené s povolovacím řízením staveb, s omezením na přístupové cesty, vedení VN a další technické podmínky.

Podrobněji byl způsob určení jednotlivých kategorií potenciálu energie větru popsán v práci Štekl, J. a kolektiv (1995). Výsledky platné pro dobu sestavování této studie byly poplatné tehdejší úrovni technologie. V současné obě vývoj technologie dospěl do stádia, kdy se převážně instalují VE s okamžitým výkonem kolem 1000 kW (oproti tehdejším 500 kW) a nejsou výjimkou instalace strojů s výkonem kolem 1,5 MW.

Aktualizace v tomto smyslu znamená, že realizovatelný potenciál lze určit následujícími charakteristikami :

Celkový počet velkých větrných elektráren na území ČR 900 - 1100
Instalovaný nominální výkon větrných elektráren 570 - 680
Očekávaná roční výroba větrných elektráren 1 250 000 - 1 550 000 MWh
Investiční náklady potřebné na výstavbu větrných elektráren 18 - 22 mld

Instalovaný výkon je dvojnásobný jako výkon uhelné elektrárny Ledvice II (330 MW).
Pro porovnání uvádím údaje zpracované autory Kuntzsch, Daniels (1994) pro Svobodný stát Sasko.Za předpokladu, že dolní mezí pro potřeby větrné energetiky je hustota energie větru ve výšce 40 m 210 W/m2, je možno postavit na území státu 2500 větrných elektráren. K 31. 12. 2000 bylo postaveno 413 VE s celkovým výkonem 300 MW, očekává se výstavba až na 530 lokalitách.

Jako značně podhodnocené se mi zdají údaje uvedené ve studii Tintěra a kol. (1999). Zde se uvádí jako reálně dosažitelný potenciál počet velkých větrných elektráren 180 až 440 jednotek, instalovaný výkon 80-200 MW s objemem roční výroby 0,11 - 0,28 TWh.

Na okraj dodávám, že na území ČR je historicky doložena existence 879 větrných mlýnů.

Závěrem lze konstatovat, že při politické vůli podporovat rozvoj větrné energetiky lze v optimálních podmínkách očekávat roční výrobu v objemu 1,2 až 1,5 TWh. Při 20% vlastního kapitálu a standardních podmínkách půjčky větrné farmy s výrobou 300 GWh ročně pro ekonomickou rentabilitu vyžadují výkupní cenu elektrické energie kolem 3,00 Kč/kWh.

Větrnou elektrárnu, vyrobenou ve Vítkovicích, a.s., typu V75, s výkonem 75 kW, postavila do května 1992 a uvedla do provozu 6. 10. 1992 firma Montaweka. Jednalo se o prototypový výrobek (spolu s VE v Božím Daru). Výška tubusu 30 m, délka elektrické přípojky 100 m k transformátoru VE a 150 m k trafostanici VN.

TECHNICKÝ STAV : Při zkušebním provozu se projevily poruchy způsobené špatnou kvalitou agregátů a montáže. VE nebyla z těchto důvodů v trvalém provozu. V roce 1995 byla VE demontována.

LEGISLATIVA : Pro nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemku a pro postoje místních orgánů ochrany životního prostředí stavba nebyla zkolaudována.

FINANCOVÁNÍ : V krátké době po instalaci zařízení odkoupila firma Vítkovice.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 582 m, kopec s mírným sklonem svahu. Udávaná průměrná roční rychlost větru v projektu 4,8 m/s (bez uvedení výšky). Průměrná roční rychlost větru, určená podle Větrného atlasu ve výšce 10 m 3,1 m/s, (v extrémně příznivém stavu s chybou +0,5 až 3,6 m/s), ve výšce 30 m 3,7 m/s. Pro stavbu větrné elektrárny nepostačující zásoba větrné energie.


Literatura

1)      Kuntzsch, J., Daniels, W. (1994) : Windenergienutzung im Freistaat Sachsen. Windmessunprogramm. Dresden, s. 139.
2) Meissler, M. (1998) : Větrná energie, č. 9, s. 10-11.
3) Štekl, J., Sokol Z. (1994) : Energie větru nad ČR v porovnání s některými státy Evropy. Obnovitelné zdroje energie, Brno, díl. 4, s. 23-28.
4) Štekl Josef a kol. (1995) : Perspektivy využití energie větru pro výrobu elektrické energie na území ČR. 4. část. Výzkumná zpráva ÚFA AV ČR, s. 138.
5) Tintěra, L. a kol. (1999) : Dosavadní zkušenosti s provozem větrných elektráren v ČR. Seven, s. 49.

Zpráva byla přednesena na valném shromáždění ČSVE dne 24. března 2001 v Brně.

Zprávu před tiskem v časopisu Větrná energie, který vychází 2x ročně v rozsahu 20 stran formátu A4 a lze ho objednat na uvedené adrese, lektoroval Ing. Petr Kuřina.


RNDr. Josef Štekl, CSc.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR

e-mail : ste@ufa.cas.cz

 

 

Větrné elektrárny z interaktivní mapy obnovitelných zdrojů energie:

http://mapa.czrea.org/instalace.php?TYP_INSTALACE=2

 

Č.

Město

Popis

Online

Rok insta-lace:

Vlastník:

Popis systému:

Nominální výkon:

 

300

Bíle Karpaty, býv. Okr. Hodonín

Kuželov

 

1990

Obec Velká nad Veličkou

DWT 150kW, Danish wind Technology, Dánsko

150 kW

 

726

Bílovice nad Svitavou

Táborské návrší

 

1997

PhDr. Jiří Jaroš

turbína AC 500 - mobilní konstrukce, stavebnicový

1 kW

Jihomoravský

311

Boží Dar

Boží Dar - Neklid

 

2002

Projekty ELEKTRO s.r.o., Chrudim

EWT 315, Energovars, ČR

315 kW

 

301

Boží Dar

Boží Dar

 

1992

Obec Boží Dar

VE 75-1, Vítkovice, ČR

75 kW

 

758

Brno - Šlapanice

Šlapanice

 

1998

Miroslav Hubálek

TAAWIN Turbo 3,5

1 kW

Jihomoravský

727

Děčín

Brložec

 

2001

Ing. Vlastimil Jiřík

horizontální VE 5000 EKONOMIC, průměr rotoru 5,25 m

5 kW

Ústecký

730

Doubravice nad Svitavou

Doubravice nad Svitavou

 

2000

Dolák

Synchronní návětrná s kormidlem, třílistá WT3500.Dodavatel WINDTOWER Brno.

4 kW

Jihomoravský

731

Dušná

Dušná

 

2000

Karel Javorka

Asynchronní návětrná WT7 s kormidlem, třílistá, napojená do vlastního okruhu s prodejem přebytků rozvodným závodům.Výrobce WINDTOWER Brno.

7 kW

Zlínský

732

Hluboká u Borovan

Hluboká u Borovan

 

1994

Štěpán Pávek

horizontální, vlastní výroby, šestilistý rotor průměru 6 m, stejnosměrný alternátor

2 kW

Jihočeský

307

Hostýn

Hostýn

 

1994

Matice svatohostýnská, Bystřice pod Hostýnem

Vestas 225, Dánsko

225 kW

 

694

Hošťálková

Hostýnské vrchy, Maruška

Ano

2005

Czech RE Agency, o.p.s.

Demonstrační větrná elektrárna AP 800

0,8 kW

Zlínský

734

Hranice u Aše

Hranice u Aše

 

1999

Jiří Král

Návětrná s kormidlem, třílistá asynchronní WT7.Výrobce WINDTOWER Brno

7 kW

Karlovarský

735

Hranice u Aše

Hranice u Aše

 

1999

Jaroslav Motyčka

Návětrná s kormidlem, třílistá, synchronní WT7000. Výrobce WINDTOWER Brno

7 kW

Karlovarský

729

Chudčice

Chudčice

 

1998

Jiří Navrátil

WT7

8 kW

Jihomoravský

738

Janovice nad Úhlavou

Klenová

 

2002

Rostislav Trefanec

TAAWIN 5/7 kW, 3 listý návětrný rotor o průměru 4 m, ocasní kormidlo, VE obsahuje dva generátory ( 24 V a 70-250 V DC).

7 kW

Plzeňský

736

Janovice u Trutnova

Janovice u Trutnova

 

1999

Lindr

Asynchronní WT7 návětrná s kormidlem, třílistá, napojená do vlastního okruhu.Dodavatel WINDTOWER Brno

7 kW

 

313

Jindřichov p. Smrkem

Jindřichov p. Smrkem

 

2003

Obec Jindřichovice p. Smrkem

Enercon, E66, Německo

1200 kW

 

737

Kanina

Kanina

 

2001

Laun

Asynchronní návětrná s kormidlem, třílistá WT7. Výrobce WINDTOWER Brno.

7 kW

Středočeský

739

Lhota u Ostravy

Lhota u Ostravy

 

2001

 

2 x asynchronní návětrná s kormidlem, třílistá WT7, výrobce WINDTOWER Brno po 7 kW.

14 kW

Moravskoslezský

740

Lipina u Šternberka

Lipina u Šternberka

 

2001

Kuča

Asynchronní návětrná s kormidlem, třílistá WT7. Výrobce WINDTOWER Brno.

7 kW

Olomoucký

741

Manětín

Manětín

 

1948

Peltrán

neznámý výrobce, dnešní podoba je prací majitele, dynamo 12V/200A

2 kW

Plzeňský

742

Mikulášovice

Mikulášovice u Šluknova

 

2001

Robert Hrdlička

Asynchronní návětrná s kormidlem, třílistá WT7. Výrobce WINDTOWER Brno.

7 kW

Ústecký

305

Mladoňov

Mladoňov

 

1993

 

VE 315-1 Vítkovice, ČR

315 kW

 

1347

Mravenečník (Jeseníky)

Mravenečník 1

 

1998

ČEZ, a.s.

 

220 kW

Olomoucký

303

Mravenečník (Jeseníky)

Mravenečník 2

 

1995

ČEZ, a.s.

EWT 315, ČR

315 kW

Olomoucký

304

Mravenečník (Jeseníky)

Mravenečník 3

 

1995

ČEZ, a.s.

EWT 630, ČR

630 kW

Olomoucký

743

Nová Lhotice

Nové Lhotice

 

2001

 

BW-15 výrobce Česenek

15 kW

Pardubický

306

Nová Ves v Horách

Nová Ves v Horách

 

1994

EKOENGINE ERING, a.s. Brno

Medit 320, West, Itálie

320 kW

Ústecký

314

Nová Ves v Horách

Nová Ves v Horách

 

2003

WindTech a.s. Brno

RE Power MD-70,Německo

1500 kW

 

310

Nový Hrádek

Nový Hrádek

 

1995

Východočeská energetika, a.s.

E 400, EKOV, ČR

400 kW

Královéhradecký

309

Ostružná

Ostružná

 

1994

VE Ostružná s.r.o.

V 39-500kW, Vestas, Dánsko

3000 kW

 

744

Plzeň

Plzeň - Vyšší odborná škola a SPŠ elektrotechnická

 

2002

VOŠ a SPŠE Plzeň

Elektrárna ELWI 3 (Elektric Wind Industry)

1 kW

Plzeňský

754

Pohledy

Pohledy - Samoty

 

2004

S & M CZ s.r.o.

Fuhrlander FL 250

250 kW

Pardubický

1367

Polička

Polička 2,5 kW

 

 

Pavel Musil

Větrná elektrárna dává max 180 W při 12V

2,5 kW

 

733

Praha 4

Horouty u Husince

 

1998

Jiří Balcer

horizontální, vlastní výroby podle plánku z časopisu "Udělej si sám", dvoulistý rotor průměru 1,6 m, třífázový generátor s usměrňovačem vlastní výroby

0 kW

 

745

Prchalov u Příbora

Prchalov u Příbora

 

2000

Josef Jahn

Asynchronní větrná elektrárna WT7, návětrná s kormidlem, třílistá.Dodavatel WINDTOWER Brno.

7 kW

Moravskoslezský

312

Protivanov

Protivanov

 

2002

Pravoslavná akademie, Vilémov

Fuhrlander, FL 100, Německo

100 kW

Olomoucký

728

Přízřenice

Přízřenice

 

1995

Jaromír Hromek

třílistá vrtule o průměru 12 m, 1 kus vlastní výroby

50 kW

Jihomoravský

747

Strabenice u Kroměříže

Strabenice u Kroměříže

 

 

Bělohradský s.r.o.

VE 315-1 Vítkovice, ČR

315 kW

Zlínský

748

Strážov

Strážov

 

 

 

domácí výroba

 

Plzeňský

749

Střílky

Střílky

 

1996

Ing. Jan Blaša

AC 500/24 V - výrobce Agroplast a.s.

1 kW

Zlínský

750

Tábor - Měšice

Tábor - Měšice

 

1991

Jiří Vostoupal

horizontální, vlastní výroby, třílistý rotor průměru 4 m

3 kW

Jihočeský

751

Trocnov

Trocnov

 

1993

Miroslav Mikoláš

horizontální, vlastní výroby, osmilistý rotor

2 kW

Jihočeský

746

Tvarožná

Rohlenka - motorest

 

1987

Rohlenka, s.r.o.

neznámý typ

5 kW

Jihomoravský

753

Velešín

Velešín - Skřidla

 

1989

Jan Štingl

horizontální TCD-1, vlastní výroby dle časopisu Udělej si sám (majitel ji ale koupil již postavenou), dvoulistý rotor

0 kW

Jihočeský

308

Velká Kraš

Velká Kraš

 

1994

Obec Velká Kraš

V 29-225kW, Vestas, Dánsko

225 kW

 

755

Vrábče

Vrábče

 

1995

 

horizontální, prototyp vlastní výroby - firma BESE, dvoulistý rotor průměru 6,34 m, třífázový asynchronní generátor 160 M 06

12 kW

Jihočeský

752

Všeruby

Všeruby

 

 

 

 

 

Plzeňský

759

Žihobce

Žihobce

 

 

Petr Mišák

neznámý výrobce

0 kW

Plzeňský

 

 

---

Přehled větrných elektráren k 31. 12. 2004

---

(nad 1 MWe součtového instalovaného výkonu)

Jméno elektrárny

Číslo

Typ

Instalovaný

Uvedení

Instalovaný

Roční výroba elektřiny

Vyvedení výkonu

Palivo

Poznámky

 

výrobní

turbiny

výkon

do provozu

výkon

netto v roce 2004

Rozvodná

Úroveň

 

 

 

jednotky

 

 

 

celkem

(celkem za společnost)

společnost

napětí

 

 

Podnik

 

 

[MWe]

 

[MWe]

[MWh]

 

[kV]

 

 

Jindřichovice

1

VTE

0,600

2003

1,200

1 200

SČE

22

 

660 kV

Obec Jindřichovice pod Smrkem

2

VTE

0,600

 

 

 

 

 

 

ENERCON E-40

Loučná

1

VTE

0,600

2004

1,800

700

SČE

22

 

v provozu od

 

2

VTE

0,600

 

 

 

 

 

 

listopadu 2004

Green Lines, s.r.o.

3

VTE

0,600

 

 

 

 

 

 

 

Lysý Vrch

1

VTE

0,500

2004

2,500

300

SČE

22

 

v provozu od

 

2

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

listopadu 2004

 

3

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

 

 

4

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

 

KONOTECH, s.r.o.

5

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

 

Nová Ves v Horách

1

VTE

1,500

2004

3,000

3 800

SČE

22

 

RE POWER

Wind Tech s.r.o.

2

VTE

1,500

 

 

 

 

 

 

SYSTEMS

Nový Hrádek - okres Náchod

1

VTE

0,400

 

1,600

100

VČE

35

 

 

 

2

VTE

0,400

 

 

 

 

 

 

 

 

3

VTE

0,400

 

 

 

 

 

 

 

VČE - elektrárny, s.r.o.

4

VTE

0,400

 

 

 

 

 

 

 

Mravenečník - Jeseníky

1

VTE

0,220

1998

1,165

 

vlastní distrib.

22

 

 

 

2

VTE

0,315

1998

 

 

síť

 

 

 

ČEZ, a. s.

3

VTE

0,630

1998

 

 

 

 

 

 

Ostružná

1

VTE

0,500

 

3,000

2 200

SME

22

 

VESTAS

 

2

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

V39 500 kW

 

3

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

 

 

4

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

 

 

5

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

 

VE Ostružná s.r.o.

6

VTE

0,500

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Následující tabulka: Přehled větrných elektráren o výkonu nad 60 kW postavených v ČR. Zdroj: EkoWATT a ÚFA AV ČR, 2005.
Níže uvedený poměrně úspěšný vývoj je však dílem několika posledních let. Příčinou neutěšené situace, která panovala na poli větrné energetiky začátkem nového tisíciletí, kdy původní instalovaný výkon klesl na téměř polovinu, byla špatná příprava projektů. Instalovaný výkon českých větrných elektráren činil v roce 2004 celkem 9 879 kW. Maximální celkový objem výroby ve všech provozovaných větrných elektrárnách lze nyní při střízlivém odhadu ročního využití 15 % (asi 1314 h/rok) odhadnout na 12 981 MWh za rok.


Firma

Typ VE

Výkon [kW]

Rok spuštění

Lokalita

Stav instalace


DWP (DK)

DWT 150

150

1990

obec Hrubá Vrbka, lokalita Kuželov (Bílé Karpaty)

demontována, na prodlouženém tubusu probíhá měření

Tacke Wind -Technik (SRN)

TW 60/30

60

1992

Bílý Kříž, v blízkosti Lysé hory (Moravskoslezké Beskydy)

demontována

Vítkovice (ČR)

VE 75-1

75

1992

Boží Dar (Krušné hory)

mimo provoz

Vítkovice (ČR)

VE 75-1

75

1992

u silnice z Karlových Varů směrem na Cheb v blízkosti obcí Hory a Jenišov

demontována

Vítkovice (ČR)

VE 315-1

315

1993

Strabenice u Kroměříže

demontována

Energovars (ČR)

EWT 315

315

1993

Dlouhá Louka u Oseka (Krušné hory)

demontována

Wind World (DK)

W-2500

250

1993

Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník)

v provozu


Mostárna Vítkovice (ČR)

VE 315-1,2

315

1993-1995

Mladoňov u Šumperka

v provozu

WEST (I)

MEDIT 320

320

1994

Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína (Krušné hory)

repasována, z neznámých důvodů mimo provoz

Vestas (DK)

V 27-225

225

1994

poutní vrch Svatý Hostýn u Kroměříže

v provozu

Ekov (ČR)

E 400

400

1994

Boršice u Buchlovic v blízkosti Uherského Hradiště

demontována

Vestas (DK)

V 29-225

225

1994

obec Velká Kraš nedaleko Vidnavy (Žulovská pahorkatina)

v provozu

Vestas (DK)

V 39-500

6 x 500

1994

u obce Ostružná (Hrubý Jeseník)

v provozu

Ekov (ČR)

E 400

4 x 400

1995

Nový Hrádek v Orlických horách

v omezeném provozu po kolaudaci

Energovars (ČR)

EWT 315

315

1995

Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník)

v provozu

Energovars (ČR)

EWT 630

630

1996

Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník)

v provozu

Energovars (ČR)

EWT 315

315

2001

Boží Dar (Krušné hory), přesunuta z lokality Dlouhá Louka

zkušební provoz

Führlander

FL 100

100

2002

u Protivanova mezi Prostějovem a Boskovicemi

nově v provozu

ENERCON (SRN)

E40/6.44

2 x 600

2003

Jindřichovice pod Smrkem

nově v provozu

REPOWER

MD 70

1500

2003

Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína (Krušné hory)

nově v provozu

DeWind

DeWind 4 - 46

3 x 600

2004

Krušné hory katastr obce Loučná (pod Klínovcem)

nově v provozu


Tacke (SRN)

500 kW použité typy

5 x 500

2005

Lysý vrch, Václavice, Frýdlantský výběžek

nově v provozu

REPOWER

MD 70

1500

2005

Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína (Krušné hory)

nově v provozu

Nespecifikováno

použité typy

2x100

2005

Potštát, Morava

nově v provozu

ENERCON (SRN)

E40/6.44

2x1500

2005

Petrovice, Jizerské hory

Bude realizováno

 

České firmy, které se zabývaly využitím energie větru (údaj z 7/96):

AGROPLAST Liberec, a.s., divize VE, Křtěnov, 679 74 Olešnice na Moravě, tel. 0501/92230, 92480, fax 0501/92220. Výroba větrných elektráren,poradenské a monitorovací služby, pronájem monitorovací techniky (omezeně).Připravují výrobu plovoucí MVE.

AVEE HRANICE, s.r.o., Radniční 436, p.o. box 23, 753 01 Hranice na Moravě, tel. 0642/203703, fax 0642/203703. Výroba, projekce a provoz větrných elektráren. Měření větrných podmínek území.

EKOV, s.r.o., U staré pošty 53, 738 02 Frýdek-Místek, tel. 0658/36649,fax 0658/36649. Výroba větrných elektráren o  vyšším výkonu. Elektrárna EKOV 400 o  výkonu 400 kW, zatím jedna komerční instalace.

ENERGOVARS, s.r.o., J. Kavky 648, 738 01 Frýdek-Místek, tel.0658/22726, fax 0658/22726. Výroba a vývoj větrných elektráren. Instalace,servis a prodej.

E.S.O.S., s.r.o., Kuninova 1720, 149 00, Praha 4, tel. 02/753967,7928562, 67911886, fax 02/7928 562. Vývoj systémů pro využití alternativních zdrojů energie. Provoz větrných elektráren.

MEA - ING. VIKTOR FIALA, Zubří 1, 756 54 Zubří, tel. 0651/55118,583138 kl. 36. Projekce a konzultace v oboru využívání energie větru, průzkum větrných podmínek dle přání zákazníka.

MVE ENERGY, Paseka 219, 783 97 Paseka. Výroba větrných elektráren.

SAPO, Nová Ves 16, 588 51 Batelov, tel. 066/99384. Konzult. Činnost při využití energie větru, pronájem anemometrů, zastoup. výrobců VE, vyhodnocení výsledků.

SÝKORA, Na Výsluní 7, 747 94 Dobroslavice, tel. 069/97832, fax069/ 97832. Výroba registračních zařízení rychlosti a  směru větru, anemometrická čidla, čidla směru větru, limitní anemometry.

TAAWIN, s.r.o., p.o. box 74, 628 00 Brno, tel. 05/44217132, fax05/44217132. Výroba větrných elektráren 5 kW a 15 kW, poradenství.

TEMPO TEX, Adámkova 277, 539 01 Hlinsko v Čechách, tel. 0454/22464,fax 0454/21332. Poradenská činnost v oblasti výstavby VE a vývoj zařízenína fluidní spalování dřeva.

VÍTKOVICE, a.s. 964 inženýring, DIVIZE STROJÍRENSTVÍ, 706 02OSTRAVA 6, tel. 069/2926568, 2923894, fax 069/55191. Výroba větrných elektráren.

 

„Vrchol ledovce“ – aneb některé záměry a realizace, které se objevily v tisku (připravujeme)

 

zpět na úvodní stránku