Realizace staveb větrných
elektráren v ČR zpět
na úvodní stránku
Asi první
elektrický generátor poháněný větrnou turbínou byl uveden do provozu roku 1890
v Dánsku. Ve 30. letech 20. století dosahovala větrná elektrárna na Krymu
výkonu 100 kW, ve 40. letech byl dvoulistý větrný agregát provozován ve Vermontu v USA (1,25 MW).
V současné
době jsou nejrozšířenější elektrárny s vodorovnou osou otáčení, na vztlakovém
principu, kdy vítr obtéká lopatky připomínající leteckou vrtuli. Moderní
elektrárny mají většinou tři lopatky, užívají se ale i typy s jedním nebo dvěma
listy.
Podle
údajů UNESCO pracovalo v roce 1960 na světě více než 1 milion
nejrůznějších větrných motorů převážně pro výrobu elektřiny. Zájem ještě
vzrostl v 70. letech, v době tzv. ropné krize. Na výhodných místech, větrných
farmách, se budují elektrárny s výkonem desítek a stovek kW. Například v
Kalifornii bylo do roku 1986 zřízeno asi 14 tisíc takových elektráren s
celkovým instalovaným výkonem 1 100 MW. Největší z nich je Altamont Pass asi 60 km
severně od San Franciska.
Současná rozloha celého komplexu v Alamont Pass dnes představuje asi 140 km2. Na této
ploše je postaveno bezmála 7 300 turbín od řady předních výrobců, největší
výkon je instalován v 100kW turbínách firmy U.S. Windpower.
Až 80% roční výroby energie je tu vyprodukován během "větrné sezóny"
(od dubna do září). Instalovaný výkon činí asi 750 MW a farma dokáže
pokrýt spotřebu více než 800 tisíc kalifornských domácností.
Největšími
výrobci větrné energie v Evropě jsou Dánsko a Německo, jejichž výrobky jsou
technicky nejprogresivnější a provozně nejspolehlivější. V současné době se
instalují větrné elektrárny s výkonem kolem 600 kW, ve vnitrozemí na tubusech o výšce 40- 60 m. Zvláštností nejsou turbíny
s výkonem 1 MW, zkoušejí se turbíny s výkonem 1,5 MW (tubus
70-80 m).
Strategickým
cílem Evropské Unie je dosažení 12% podílu z obnovitelných zdrojů energie na
hrubé domácí spotřebě energie do roku 2010. Současný průměr zemí Evropské Unie
činí přibližně 6%, zatímco v České republice nedosahuje ani 2%.
Např. v
Německu bylo k 31. 12. 2000 celkem 9359 větrných elektráren s instalovaným
výkonem 6094,8 MW, z čehož 1495 větrných elektráren bylo vybudováno v roce
2000. V sousední spolkové zemi Sasko k datu 31. 12. 2000 existovalo 413
větrných elektráren s instalovaným výkonem 300,3 MW, z čehož v roce 2000
bylo postaveno 54 větrných elektráren. Už v roce 1998 se v Sasku z větrné
energie vyrobilo 2,3% celkové spotřeby elektrické energie.
V České
republice se v uplynulém desetiletí projevil opačný fenomén v dynamice rozvoje
větrné energetiky. Zatímco v roce 1994 bylo v ČR 12 MW instalovaného
větrného výkonu, v roce 2001 už to bylo pouze 7 MW. Ke zlomu došlo v roce
1995, kdy se růst zastavil a křivka rozvoje začala mít klesající tendenci. Do
roku 1995 bylo na území ČR vybudováno 24 větrných elektráren.
V současné
době je v plném či částečném provozu 8 větrných elektráren s celkovým výkonem
2375 kW, demontováno bylo 5 větrných elektráren s celkovým výkonem
925 kW, mimo provoz je 11 větrných elektráren s celkovým výkonem
4920 kW. Uveďme si přehled větrných elektráren v ČR:
Hory - Jenišov u Karlových Varů (V75): výkon 75 kW; do provozu uvedena 6.
10. 1992; technické problémy, v roce 1995 byla demontována; pro stavbu
větrné elektrárny nepostačující zásoba větrné energie
Boží dar - Krušné hory (V75):
výkon 75 kW; do provozu uvedena 5. 10. 1992; technické potíže, v roce
1994 bylo zařízení odstaveno z provozu; mimořádně vysoká zásoba větrné
energie
Strabenice - okres
Kroměříž (VE 315/II): výkon 315 kW; elektrárna byla demontována,
demontáž byla vyvolána majetkoprávními potížemi
Boršice u Buchlovic
(EKOV): výkon 400 kW; 1994 vybudována, zhruba po třech letech provozu byla
demontována; nedostačující zásoba větrné energie
Nová Ves v Horách - Krušné hory
(MEDIT 320): výkon 320 kW; zvýšená hladina zvukových emisí v důsledku
vyšších otáček; zpočátku měsíční výroba 40 MWh,
později technické potíže; z hlediska zásoby větrné energie se jedná o
velmi vhodnou lokalitu pro provoz větrné elektrárny
Nový Hrádek okres Náchod
(EKOV): 4 větrné elektrárny, každá o výkonu 400 kW; zásoba větrné energie
není dostačující pro stavbu farmy větrných elektráren s celkovým výkonem
1,6 MW
Ostružná - okres Šumperk
(Vestas V39-500): 6 větrných elektráren vybudovaných
v roce 1994; roční výroba v roce 1995 za 6 měsíců 661 MWh,
1996 za 11 měsíců 2600 MWh, 1997 za 8 měsíců
1012 MWh, 1998 za 10 měsíců 1556 MWh Ţ v průměru za rok celou farmou vyrobeno 1998 MWh; očekávaná roční výroba celé farmy měla být
6000-7000 MWh, skutečná výroba byla pouze 30%
očekávané výroby; skupina větrných elektráren, které jsou v provozu
Velká Kraš u Vidnavy, okres Jeseník (V29-225): někdo ukradl
transformátor, proto výroba stojí; celkem větrná elektrárna vyrobila
891 MWh; v nejúspěšnějším roce 1995 vyrobila
281 233 kWh, což bylo v relaci s očekávanou výrobou; průměrná roční
výroba 248,7 MWh
Dlouhá Louka - Krušné hory,
okres Teplice (EWT): výkon 315 kW; do provozu uvedena v roce 1993; šlo o
prototypový výrobek; časté přerušování provozu v důsledku poruch na větrné
elektrárně; průměrná roční produkce za období 6 let (do roku 1999) byla
173,3 MWh, což je 33% z očekávané výroby
Mladoňov - okres Šumperk
(VE 315/I): do provozu uvedena v roce 1992; větrná elektrárna vykazovala časté
poruchy a proto byla roku 1994 odstavena a na podzim roku 1995 byla nahrazena
novým typem VE 315/II, který byl zprovozněn v lednu 1996; výroba
elektrické energie za období 3/1995-10/1998 byla 575 MWh
Hostýn - okres Kroměříž (V27-225): v
provozu od roku 1994; od března 1995 do listopadu 1999 větrná elektrárna
vyrobila 797 MWh
(REALIZACE
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NA HOSTÝNĚ A JEJÍ POSOUZENÍ DLE ZÁKONA 244/1992 Sb. http://www.ceu.cz/eia/CASOPIS/1997/1/e-0103.htm
)
Mravenečník - u obce Loučná nad Desnou, okres Šumperk:
3 větrné elektrárny byly uvedeny do provozu roku 1993; značné
technologické potíže; z hlediska potenciálu větrné energie se jedná
o mimořádně vhodnou lokalitu
Kuželov - okres Hodonín (DWP-D150): výkon 150 kW; elektrárna v
provozu od roku 1990
České větrné
elektrárny mají standardní technickou úroveň, využívají některých dovezených
komponent. Výrobci nemají možnost vlastního vývoje (chybí finanční podpora) a
ověřovacího provozu, výrobky trpí poruchovostí. Jejich první výrobek je
okamžitě chápán jako průmyslová výroba.
Největším
neduhem větrné energetiky je, že se jedná o časově nestálý zdroj. Mimo to je
výroba elektřiny větrem poměrně nákladná, a to navzdory tomu, že vítr fouká
zadarmo. Malá koncentrace větrné energie totiž vyžaduje k dosažení potřebného
výkonu velké množství jednotlivých motorů, což znamená velké počáteční
investice a drahou údržbu. Navíc přistupují ekologická hlediska - velká
spotřeba kvalitního materiálu na výrobu zařízení, estetické narušení krajiny a
značný hluk.
Předností
větrné energetiky je zejména to, že vítr je ekologický zdroj energie bez
jakýchkoli odpadů. Energie větru je obnovitelná a nevyčerpatelná. Technologie
je lehce zbudovatelná, po skončení provozu je lehce likvidovatelná beze stop v krajině.
Zhodnocení
činnosti větrných elektráren na území ČR v období 1990-1999
RNDr. Josef Štekl, CSc.
V České
republice se v uplynulém desetiletí projevil zvláštní fenomén v dynamice
rozvoje větrné energetiky . Můžeme říci, že jde o český paradox. Tento fenomén
má v evropském kontextu zcela zvláštní postavení. Jestliže v sousedních
státech, jako např. v Německu a Rakousku, probíhá nárůst ročně instalovaných
výkonů větrných elektráren exponenciální řadou, v České republice podobný trend
bylo možno pozorovat v období let 1990-1995. Po tomto roce nenastává rozvoj či
alespoň stagnace, ale naopak křivka rozvoje má klesající tendenci. Jak můžeme
konstatovat, do konce roku 1995 byly na území ČR vybudovány 24 větrné
elektrárny (VE) s okamžitým výkonem nad 50 kW a s celkovým okamžitým výkonem 8220
kW.
Ve zhodnocení není zahrnuta VE Bílý Kříž, typu TACKE Wind
Technik, 60 kW. Tato VE byla poprvé vystavena na Všeobecné výstavě v Praze, kde
byla umístěna v blízkosti Křižíkovy fontány. V podstatě se tím poprvé zapsal do
povědomí veřejnosti ekologický způsob výroby elektrické energie z větru. Na
podzim roku 1993 byla VE postavena v Moravsko-slezských Beskydech
s demonstračním a výzkumným zaměřením. V roce 1995 byla demontována. V chráněné
krajinné oblasti měla povolení pouze k dvouletému provozu. Dále v naší analýze
není obsažena VE V75 s výkonem 75 kW, kterou vystavovaly Vítkovice, a.s., na
Strojírenských veletrzích v Brně v letech 1991, 1992 a 1993. I tato akce
významnou měrou přispěla k propagaci větrné energie. V roce 1993 byla tato VE
postavena u kruhového objezdu u města Frýdek-Místek. Sloužila však jako
zkušební vzorek a nebyla uvedena do trvalého provozu. V současné době je v
plném či částečném provozu 8 VE s celkovým výkonem 2 375 kW, demontováno bylo 5
VE s celkovým výkonem 925 kW, mimo provoz je 11 VE s celkovým výkonem 4 920 kW.
|
Větrné elektrárny mimo provoz, nebo
demontované |
Větrné elektrárny v provozu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Větrné elektrárny mimo
provoz, nebo demontované:
HORY - Jenišov
u Karlových Varů
Větrnou elektrárnu, vyrobenou ve
Vítkovicích, a.s., typu V75, s výkonem 75 kW, postavila do května 1992 a uvedla
do provozu 6. 10. 1992 firma Montaweka. Jednalo se o
prototypový výrobek (spolu s VE v Božím Daru). Výška tubusu
30 m, délka elektrické přípojky 100 m k transformátoru VE a 150 m k
trafostanici VN.
TECHNICKÝ STAV : Při zkušebním provozu se projevily poruchy způsobené špatnou
kvalitou agregátů a montáže. VE nebyla z těchto důvodů v trvalém provozu. V
roce 1995 byla VE demontována.
LEGISLATIVA : Pro nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemku a pro postoje
místních orgánů ochrany životního prostředí stavba nebyla zkolaudována.
FINANCOVÁNÍ : V krátké době po instalaci zařízení odkoupila firma Vítkovice.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 582 m, kopec s mírným sklonem svahu. Udávaná
průměrná roční rychlost větru v projektu 4,8 m/s (bez uvedení výšky). Průměrná
roční rychlost větru, určená podle Větrného atlasu ve výšce 10 m 3,1 m/s, (v
extrémně příznivém stavu s chybou +0,5 až 3,6 m/s), ve výšce 30 m 3,7 m/s. Pro
stavbu větrné elektrárny nepostačující zásoba větrné energie.
BOŽÍ DAR - Krušné Hory
Karlovarská firma Montweka
vybudovala v období 10/1991 - 6/1992 na okraji obce VE V75 o výkonu 75 kW od
výrobce Vítkovice, a.s. Výška tubusu 30 m, délka
vedení několik set metrů. VE byla uvedena do provozu 5. 10. 1992
TECHNICKÝ STAV : Výrobek měl charakter prototypu. Kromě technických potíží,
uvedených výše, vznikaly značné zátěže elektrické sítě při roztáčení rotoru. V
těchto případech, kdy VE startovala, vznikal pokles napětí sítě až na 190 V.
Následovalo připojení novým kabelem, který umožňoval startovat generátor přímo
z transformátoru VN. Ne zcela vyhovující byl řídicí program. Do kategorie
"dětských technologických nemocí" patřilo např. zatuhnutí oleje v
převodovce při odstávce v zimním období a následnou nemožnost elektrárnu
nastartovat. K vážným poruchám patřila havárie převodovky, která se musela
řešit výměnou agregátu. V roce 1994 bylo zařízení odstaveno z provozu a v
současné době působí jako charakteristická kulisa obce. Z tohoto důvodu patrně
nebyla VE dosud demontována.
FINANCOVÁNÍ : Výrobce Vítkovice, a.s., dotoval instalaci částkou 450 000 Kč a
poskytl Investiční bance záruky na úvěr. Cena kompletní instalace se uvádí ve
výši 2,9 mil. Kč. Po odstavení VE výrobce ji od firmy MONTAWEKA odkoupil a za
symbolickou cenu prodal obci Boží Dar.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 1021 m.
Průměrná roční rychlost větru je podle Větrného atlasu ve výšce 10 m 6,6 m/s,
ve výšce 30 m 7,9 m/s. Mimořádně vysoká zásoba větrné energie.
STRABENICE - okr.Kroměříž
Provozovatel či vlastník drůbeží farmy
vybudoval v roce 1993 větrnou elektrárnu VE 315/II o výkonu 315 kW od výrobce
Vítkovice, a.s., za účelem energetického zásobování chladicích boxů drůbežárny.
Výška tubusu 30 m. Větrná elektrárna byla patrně v
majetku výrobce, který ji, zhruba kolem roku 1999, odprodal podnikateli z Prahy
.
TECHNICKÝ STAV : Nejsou známy bližší okolnosti pro krátký provoz.
LEGISLATIVA : Demontáž byla vyvolána majetkoprávními potížemi.
FINANCOVÁNÍ : Cena kompletní instalace podle údajů výrobce byla 6,2 mil. Kč.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 330 m.
Podle projektu se předpokládala průměrná roční rychlost větru 5,0-5,5 m/s.
Větrný atlas udává ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost větru 3,3 m/s ( v
extrémně příznivém případě s chybou metody + 0,8 m/s až 4,1 m/s) a ve výšce 30
m 3,9 m/s. Nedostačující zásoba větrné energie pro VE s výkonem 315 kW.
RENTABILITA : Není známa ekonomická analýza provozu VE, i při relativně slabém
větru při vlastní spotřebě energie (cena jedné kWh by byla zhruba nad 3 Kč).
BORŠICE u Buchlovic
Větrnou elektrárnu EKOV 400 kW dodala
firma EKOV se sídlem ve Frýdku-Místku a za majetkového účastnictví Zemědělského
družstva Boršice na jaře roku 1994 vybudovala. Výška tubusu 30 m. Zhruba po třech letech provozu byla
demontována.
TECHNICKÝ STAV : Prototyp VE s typem listů rotoru stall a s elektromagnetickým
způsobem ovládání klapek. Zvláštnost byla v zařazení rozběhového motoru 15 kW. O
charakteru závad nejsou vyčerpávající informace. Podle sdělení místních
obyvatel byla VE většinou mimo provoz. Listy rotoru byly po uvedení do provozu
demontovány (lze předpokládat poškození listů po nárazech do tubusu). Po zahájení provozu se začala projevovat závada na
ložisku otoče strojovny, která vyústila k úplnému
zablokování otoče. Ložisko dodaly Povážské strojírny,
a.s., u kterých byla závada v listopadu 1994 reklamována. Po zajištění
finančních prostředků bylo v roce 1997 ložisko demontováno. Strojovna, která
byla po demontáži uložena vedle sloupu, byla vykradena (elektroinstalace,
rozvaděče, kabelové rozvody, vinutí generátoru).
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 330 m.
Průměrná roční rychlost větru, uváděná v projektu, není známa. Údajně byla totožná
s měřením na letišti Kunovice (údaje nejsou k dispozici). Větrný atlas udává
pro tuto lokalitu průměrnou roční rychlost větru ve výšce 10 m 3,5 m/s (v
extrémně příznivém případě s chybou metody +0,8 m/s až 4,3 m/s) a ve výšce 30 m
4,2 m/s. Nedostačující zásoba větrné energie. Lokalitu lze snad obhájit jako
zkušební polygon pro ověřování funkčnosti větrné turbíny.
NOVÁ VES V HORÁCH - Krušné
Hory
Na začátku roku 1994 zde firma SAE z Ústí
nad Labem postavila VE typu MEDIT 320 italské výroby firmy WEST o výkonu 320
kW. Tubus VE má výšku 26 m, transformátor je umístěn v prostorově
předimenzovaném velínu, zemní vedení vn z rozvodny k
síti 22 kV je v délce kolem 200 m.
TECHNOLOGIE : K pohonu je použit dvoulistý rotor o průměru 33 m, s jmenovitými
otáčkami 42 s-1. U třílistých rotorů bývají jmenovité otáčky nižší (např. VE
315/II 33 s-1). Vyšší otáčky způsobují vyšší hladinu hlukových emisí, což vedlo
ke stížnostem obyvatel z blízkých obydlí (nejbližší domek asi 80-100 m). Provoz
VE byl po uvedení do provozu velmi úspěšný - měsíční výroba dosáhla přibližně
40 MWh, od začátku roku 1994 do června 1995 VE
vyrobila pouze 1,8 MWh. Projevily se časté výpadky ze
sítě, které byly zaviněny vnějšími vlivy. V síti se objevovaly časté a
hodnotově značné rozdíly napětí na jednotlivých fázích, při kterých se VE
automaticky odpojovala. Takových odpojení bylo až 90 za den. V důsledku
insolventnosti firmy SAE nebylo možno provádět servis - např. řídicí software
přestal dovírat jednu brzdicí klapku, což vedlo k nekontrolovatelnému chování
rotoru a k odstávce VE. Firma WEST následně řídicí program z VE odebrala.
VLASTNICTVÍ : VE tohoto typu byla v roce 1993 nabízena v ceně 9,2 mil. Kč.
Firma SAE dodavatelské firmě neuhradila tuto částku v plné výši. Naopak se
dostala do potíží při splácení bankovního úvěru pro nízkou výkupní cenu.
Postupně pohledávky bankovního narostly penalizací do značné výše. VE byla
dvakrát vyloupena a byly zdemolovány vnitřní instalace. Zhruba před rokem
zakoupila VE jedna brněnská firma, která připravuje uvedení VE do provozu.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 717 m.
Větrný atlas udává v této lokalitě ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost větru
5,9 m/s, ve výšce 30 m 7,0 m/s. Z hlediska zásoby větrné energie se jedná o
velmi vhodnou lokalitu pro provoz VE.
NOVÝ HRÁDEK - okr.Náchod
Firma ALVYEN-Voděrady-Nová
Ves vystavěla v létě roku 1995 na připravených základech pro nedodané VE
315-Vítkovice, a.s., čtyři VE typu EKOV, každá o výkonu 400 kW. Jednalo se o
prototypové výrobky, stejně jako v lokalitě Boršice u
Buchlovic. Vzdálenost od zástavby zhruba 200 m, výška tubusu
30 m.
TECHNOLOGIE : Jednalo se o provozně neodzkoušená zařízení. Ve fázi montáže a
uvádění do provozu se ladila jak mechanická, tak i elektrická část. Řada
problémů se vyskytla s rotory, měnil se úhel náběhu listů rotoru. V důsledku
kolize listů rotoru s tělem tubusu došlo k
mechanickému poškození listů. Docházelo k "přetáčení" elektrárny, kdy
okamžitý výkon přesahoval až o 400 kW výkon nominální. Společnost EKOV k
potlačení tohoto efektu následně namontovala na rotorové listy příruby, které
umožňují mechanicky nastavitelnou změnu úhlu listu a tím snížení nominálního
výkonu při nárazech větru. Zkušební provoz farmy byl povolen Stavebním úřadem
Náchod do 30. 9. 1997, nebyl však využit pro vysokou hlučnost (v nočních
hodinách musela být farma odstavena). Po uvedeném termínu nebyla stavba
zkolaudována a nemohla tedy být trvale provozována. Od roku 1999, kdy se
prakticky farma stala majetkem VČE, a.s., byly zahájeny opravy nedostatků, z
větší části vlastními pracovníky VČE.
V rámci odstraňování poruch a odhlučnění elektráren E400 bylo provedeno :
- vylepení vnitřních prostor gondol tlumicími
rohožemi z minerálních vláken podle praktických zkušeností z provozu německých
elektráren Brilon, Hameln a
Pderbon
- výměna a seřízení převodových skříní otoče gondoly
- kontrola a seřízení hlavních převodových skříní
- seřízení vůlí a seřízení mechanických provozních brzd včetně výměny obložení
a přítlačných pružin
- dosypání antivibračních tlumicích prstenců věží
pískem
- snížení mechanického krouticího momentu na hřídeli rotoru změnou nastavení
náběhu listů rotoru
- úprava povrchu listů rotoru
- úprava brzdicích lopatek rotorů
- vymezení vůlí nábojů rotorů na hřídeli
Uvedeným souborem prací byly v podstatě odstraněny veškeré mechanické závady,
méně spolehlivé zůstává ještě natáčení lopatek listů rotorů. Po elektrické
stránce je vše v pořádku, problémem je nadále působení statické elektřiny - při
bouřkách dochází k proražení čidel, pravděpodobně vlivem rozdělení elektrických
částí do gondoly a do rozvaděče u paty tubusu.
INVESTIČNÍ NÁKLADY: V roce 1993 byla VE EKOV 400 nabízena za smluvní cenu 7,2
mil. Kč. Vezmou-li se v úvahu náklady na dopravu, výstavbu a připojení, pak
celkové investiční náklady lze odhadnout na více než 33 mil. Kč. Další náklady
byly vynaloženy na odstranění závad a výše uvedené úpravy.
VLASTNICTVÍ : Firma ALVYEN vlastnila pozemek, základy a velín. Spoluvlastníkem
farmy se stala VČE, a.s., Hradec Králové, která postupně získala 100% vlastnictví.
Uvádí se, že v počátku skutečným vlastníkem farmy byla německá leasingová
společnost s tím, že VČE, a.s., byla ručitelem za směnky, vystavené na účet
leasingové společnosti. VČE, a.s., uhradila směnky a v současné době je
praktickým vlastníkem farmy.
Firma EKOV z Frýdku-Místku pro finanční nedostatečnost nereagovala na požadavky
oprav. V srpnu 1997 byl podán návrh na konkurs a žaloba VČE, a.s., u Krajského
soudu v Ostravě nebyla dosud projednána. S ohledem na nemožnost komunikace se
zástupci firmy zahájila VČE, a.s., provádění oprav vlastním nákladem a
vlastními silami.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 578 m. Větrný atlas udává průměrnou roční
rychlost větru ve výšce 10 m 3,8 m/s (za předpokladu extrémní chyby +0,5 až 4,3
m/s), ve výšce 30 m pak 4,5 až 4,7 m/s. Zásoba větrné energie není podle tohoto
podkladu dostačující pro stavbu farmy větrných elektráren s celkovým výkonem
1,6 MW. Ve střední Evropě se uznává za spodní hranici, vhodnou pro výstavbu
velkých VE, průměrná roční rychlost větru ve výšce 10 m větší než 4,9 m/s. (Dle
německého zákona, platného od dubna 2000, má být ve výšce 30 m rychlost větší
než 5,5 m/s.)
Podle skutečných měření jsou rychlosti větru na jednotlivých strojích rozdílné
a dosahují v průměru za posledních 5 let (od srpna 1995 do září 2000 na
strojích 1-4 ve výšce 32 m):
0-5 m/s......35% času........41%.........53%........45% času měření
5-10 m/s.....58% času........49%.........42%........45% času měření
10-15 m/s.....6% času.........9%...........5%.........9% času měření
15-20 m/s.....1% času.........1%...........0%.........1% času měření
Z toho lze usuzovat na možnost cca 50% využití instalovaného výkonu elektráren
při rychlostech v rozmezí 5-10 m/s, skutečnost při zkušebním provozu byla cca
25%.
PERSPEKTIVA : Úroveň větrné energie lokality a pětiletá nefunkčnost skupiny
čtyř VE varují před eventuálními pokusy investovat do dalšího rozšiřování VE v
dané lokalitě. Po provedení úprav se snížila hlučnost tak, že vyhovuje
hygienickým normám pro denní i noční provoz (měření provedeno
15.12.2000-zvukové spektrum obsahuje jen aerodynamický hluk rotoru). Očekává se
již jen oficiální vyjádření Hygieny Ústí nad Orlicí (bývalá Národní hluková
laboratoř ČR) a bude zažádáno o kolaudaci a povolení k trvalému provozu.
OSTRUŽNÁ - okr.Šumperk
V roce 1994 firma Wenergo
z města Jeseník vystavěla v této lokalitě v těsné blízkosti silnice, spojující
města Šumperk a Jeseník, farmu šesti VE Vestas
V39-500, (průměr rotoru 39 m), na 40 m vysokých tubusech.
Každá VE má vlastní transformátor, přes který je připojena do sítě 22 kV. Vedení do VN sítě je krátké, přístup stavební techniky
byl bezproblémový. Proti zvyklostem je vzdálenost mezi jednotlivými VE menší.
Hlukové emise neovlivňují obec Ostružnou.
TECHNOLOGIE : Byla použita osvědčená technologie dánské výroby s nominálním
výkonem ve své době optimálním. Jde o rotory s regulací úhlu náběhu listů
rotoru (pitch systém). I přesto, že se jedná o
výrobek se statisticky vyhodnocenou malou poruchovostí, objevila se porucha
hydrauliky natáčení listů Projevoval se nepříznivě vliv námrazy na řídicích
anemometrech.V roce 199 zasáhl farmu blesk, který poškodil rozvodnu i
elektrické zařízení elektráren. V důsledku toho byla farma mimo provoz od srpna
do prosince 1997 .
INVESTIČNÍ NÁKLADY : Rozpočet na výstavbu dosáhl 150 mil. Kč. Dánská vláda
formou dotace firmě VESTAS podpořila akci částkou l mil. DK, přibližně tedy 4,7
mil. Kč. Hlavním finančním zdrojem byl úvěr Konsolidační banky na dobu 11 let.
Investor předpokládal, že využije i přislíbený úvěru SFŽP ve výši 57 mil. Kč,
úročeného 8% s postupným převodem na dotaci. Tento předpoklad se nerealizoval
VLASTNICTVÍ : Farma VE je postavena na státním pozemku. Vlastník farmy, firma Wenergo, se záhy dostala do platebních potíží, které
způsobila nízká výkupní cena elektrické energie, ale hlavně zásadní nesoulad
mezi očekávanou a skutečnou výrobou. Tč. jsou VE v majetku Konsolidační banky,
od které mělo Wenergo úvěr, a jsou již více než dva
roky mimo provoz. Hrozí koroze a znehodnocení choulostivých částí technologie vlivem
dlouhodobé odstávky bez náležité konzervace VE.
RENTABILITA VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE :
Roční výroba byla v roce 1995 za 6 měsíců 661 MWh
1996 za 11 měsíců 2600 MWh
1997 za 8 měsíců 1012 MWh
1998 za 10 měsíců 1556 Mwh
celkem tedy za 35 měsíců 5 829 MWh, což odpovídá
průměru za měsíc 166,5 MWh, v průměru za měsíc jednou
turbínou 27,76 MWh, v průměru za rok jednou turbínou
333 MWh, v průměru za rok celou farmou 1998 MWh. Očekávaná roční výroba celé farmy měla být 6-7000 MWh. Skutečná výroba byla pouze 30% z očekávané výroby. Z
porovnávacího výpočtu je eliminován nepříznivý vliv výpadkových období.
Důvod hlubokého propadu skutečné výroby proti očekávané lze hledat v chybném
měření větrných poměrů, v malých vzájemných vzdálenostech VE, není vyloučeno,
že i v orientaci farmy vůči převládajícímu proudění.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 720 m
Zástupci firmy Wenergo udávají, že nedaleko (bez
bližší specifikace) místa stavby farmy VE se provádělo (neuvádí se organizace)
měření větru ve výšce 10 m po dobu 16 měsíců. Průměrná rychlost je uváděna
hodnotou 6,1 m/s. Neuvádí se začátek měření.
Větrný atlas dává pro tuto lokalitu ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost
větru 5,2 m/s s pravděpodobnou chybou ( 1,0 m/s. Průměrnou roční rychlost větru
ve výšce 40 m tento pramen určuje jako 6,4 m/s. Z charakteru lokality je velmi
pravděpodobné, že VE, umístěné vpravo od silnice (směrem na Jeseník), mají díky
"utopení" a blízkosti lesa mnohem menší vítr než vlevo od silnice.
PERSPEKTIVA : Firma Wenergo zdůvodňovala propad
výroby nestandardním vertikálním profilem rychlosti větru v dané lokalitě.
Všechny okolnosti vedou k předpokladu, že bázový dlouhodobý průměr rychlosti
větru ve výšce 10 m byl v projektu nadhodnocen. Ani průměrná roční rychlost
větru ve výšce 40 m 6 m/s nevysvětlí vykazovaný propad výroby. Vzájemné
ovlivňování rotorů by snad mohlo vyvolat ztrátu ve výši kolem 10%.
Bylo by vhodné z hlediska celkové ekonomiky zhodnotit, zda by nebylo
nejvhodnějším řešením stávající situace přemístění VE na lokalitu, kde jsou
větrné poměry vhodnější.
DLOUHÁ LOUKA - Krušné hory,
okres Teplice
Nadmořská výška 870 m V listopadu 1993
byla uvedena do provozu VE EWT-315 kW, jejímž dodavatelem byla česká firma Energovars se sídlem ve Frýdku-Místku. Jednalo se o prototypový
výrobek této firmy, jehož vývoj provedli pracovníci, kteří přešli do firmy Energovars z firmy Vítkovice, kde pracovali ve stejné
pracovní oblasti. Šlo o VE s režimem třílistého rotoru "stall" s
konstantními otáčkami 33 min-1, s asynchronním generátorem s jmenovitými
otáčkami 1500 min-1, na tubusu o výšce 29 m. VE byla
vybudována na vhodné lokalitě (horská planina) bez rušivých vlivů překážek,
zhruba 200 m od chatové oblasti. Vazba na chatovou oblast byla určena
podmínkami pro trvalé bydlení obsluhy VE. Tato okolnost si vynutila dodatečné
úpravy pro snížení hladiny hlukových emisí instalované ve EWT 315 kW.
PORUCHOVOST : Ústřední linií šestiletého provozu VE byla série závad a poruch,
která byla přirozeným výsledkem toho, že se jednalo o výrobek prototypového
charakteru. Docházelo k častému přerušování provozu v důsledku poruch na VE,
případně na vedení. Opravy se neúměrně protahovaly, a to hlavně administrativou
při zajišťování prostředků na opravy. V květnu 1996 byla provedena změna úhlu
náběhu lopatek.
Heslovitě uvedeme významnější poruchy :
rok 1994
porucha generátoru délka opravy 25,3 dne
oprava převodovky délka opravy 48 dní
rok 1995
odhlučnění, po kterém následovalo přehřívání generátoru a časté vypínání VE -
délka opravy nespecifikována
voda v hydraulickém, systému - délka opravy nespecifikována
rok 1996
změna úhlu náběhu lopatek
porucha transformátoru
rok 1997
únik oleje z rotačního šroubení hydraulického obvodu délka poruchy 18 dní
přepálení vodičů od UF filtru do spouštěče délka poruchy 9 dní
porucha hydrauliky délka poruchy 2 dny
výměna obložení kotoučových brzd za keramické
1998
opakovaná porucha úniku oleje porucha převodovky otoče
Při hodnocení poruch se mj. nabízí otázka spolehlivosti dvou důležitých
komponent VE české výroby. Jedná se o hlavní převodovku, u níž se dodatečně
řešilo zesilování skříně, úpravu tolerancí ozubení, doplnění tlakového mazání
atd. Dále jde o samotný generátor, kdy po spálení vinutí bylo nutno vinutí
zesílit.Díky použití listů rotoru zahraničního výrobce LM Glasfiber
se neprojevily závady s vrtulí, které museli překonávat konstruktéři z
Vítkovic.
ATMOSFÉRICKÉ VLIVY : Atmosférické podmínky v horské poloze zatěžují provoz
hlavně námrazou, a to námrazou na řídicím anemometru, na listech vrtule a na VN
vedení.
Kalamitní epizoda, vyvolaná námrazou, která zlomila betonový sloup VN i vedení
220V začala 17. 12. 1995. Výměna sloupu byla totiž podmíněna sjízdností terénu
těžkou technikou. Za období 4 let vlivem námrazy poklesla výroba o 11,5%.
Dne 12. června 1996 byla úderem blesku poškozena nejen slaboproudá část VE, ale
i jeden list v oblasti autobrzdy.
Ve druhém případě se nejednalo o přímý zásah blesku, ale o zásah v blízkém
okolí. poškozena byla znovu řídicí jednotka (28. 3. 1997).
EKONOMIKA PROVOZU : Při průměrné roční rychlosti větru 6,4 m/s ve výšce 30 m
lze čekávat roční výrobu podle : - výkonové křivky udávané výrobcem 608 MWh
- změřené výkonové křivky před nastavením listů 585 MWh
- změřené výkonové křivky po nastavení listů 631 MWh
Skutečná roční výroba EWT 315
rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999
výroba (MWh) 215,8 303,1 117,9 120,0 100,2 182,6
V období 1994-1997 byla výroba elektrické energie nepříznivě ovlivněna
následujícími příčinami :
poruchy 38,5% celkové doby
servis 1,6%
prohlídky 0,8%
přehřátí generátoru 0,9%
zamrzlý anemometr 7,9%
slabý vítr 11,3%
silný vítr 1,1%
výpadek el. proudu 3,6%
Doba chodu VE byla 34,3% z celkové doby.
PERSPEKTIVA : Reálná průměrná roční produkce za období šesti let byla 173,3 MWh, což je 33% z čekávané výroby. Za celé období provozu
maximální výkon byl registrován v hodnotě 290 kW a nikoliv 315 kW. Vysvětlení
je nutno hledat buď v mechanických ztrátách nebo v nestandardním chování rotoru
při rychlostech nad 10m/s (jednou z možností je zhoršená funkce natáčení
gondoly). Lze konstatovat, že ani šestiletý zkušební provoz nebyl dostačující
pro identifikaci všech technických nedostatků, které má tento prototypový
výrobek. Důvod vidíme v tom, že firma ENERGOVARS byla bez jakékoliv finanční
pomoci ze strany státu na vývoj a že politická nevůle utlumila jakýkoliv rozvoj
větrné energetiky v ČR a tím způsobila postupný zánik této a podobných firem.
Opravy a údržba se pak zajišťovaly na základě smluv s jednotlivými odborníky.
Větrné elektrárny v provozu:
VELKÁ KRAŠ U VIDNAVY - okr.Jeseník
V září roku 1994 obec Velká Kraš, reprezentovaná starostou Ing. Ladislavem Šuškou, uvedla do provozu VE V29-225 firmy VESTAS na tubusu s výškou 30 m. Záměrem projektu byla snaha pokrýt
spotřebu elektrické energie v obci (890 obyvatel + podnikatelé) v průměrné výši
445 MWh za rok. Pro připojení k rozvodné síti byla
vybudována přípojka VN o délce 820 m a přípojka od VE k trafostanici 22/0,4 kV o délce 34 m. Projektovou přípravu provedla firma Tempotex z Hlinska, včetně měření větru. Podle nejnovějších
zpráv VE stojí, protože někdo ukradl transformátor.
TECHNOLOGIE : Turbína je vybavena dvěma generátory, a to s výkonem 50 kW pro
slabší větry a s výkonem 225 kW. Rozběh slabšího generátoru je při rychlosti
větru 2,5 m/s, hlavního generátoru při rychlosti 6 m/s, jmenovitý výkon při
rychlosti 13 m/s, brzdící rychlost je 25 m/s. Listy rotoru jsou vybaveny
regulací typu pitch. V průběhu provozu se projevila
porucha vyvolaná ucpaným olejovým filtrem (výpadek v délce 112 h) a výpadkem
řídicího počítače při velkých mrazech v lednu 1995. Porucha spadající na vrub
vnějších faktorů byla spojena s poruchou vedení VN.
FINANCOVÁNÍ : Elektrárna stojí na obecním pozemku. Cena samotné VE byla 10,2
mil. Kč. SFŽP poskytl dotaci 7,4 mil. Kč a bezúročnou půjčku 4,45 mil. Kč se
splatností 4 roky. Tato lhůta byla prodloužena na 10 let. ČEA poskytla
bezúročnou půjčku l mil. Kč se splatností 4 roky. Zbytek ve výši 3,62 mil. Kč
byl hrazen z obecních a jiných zdrojů. Patrně jsou v získaných údajích
nezanedbatelné nepřesnosti.
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Za více než rok po zahájení provozu (9097 hodin)
byla VE 8494 hodin ve stavu TURBINE OK (turbína VE je připravena k provozu).
Během této doby byl generátor 50 kW v provozu 1924 hodin (22,7%) a generátor
225 kW 2646 hodin (31,2%). Uvedený podíl účasti "malého" generátoru
potvrzuje jako správnou volbu technologie dvou generátorů. Za dobu provozu od
12. 9. 1994 do 5. 11. 1998 byla VE ve stavu TURBINE
OK 31 416 hodin. Malý generátor vyráběl 7090 hodin s výtěžkem 100 852 kWh a
velký generátor 8470 s výtěžkem 794 585 kWh. Celkem VE vyrobila 891 MWh. V nejúspěšnějším roce 1995 vyrobila VE 281 233 kWh,
což bylo v relaci s očekávanou výrobou. Podle firmy Tempotex
Hlinsko byla avizovaná roční výroba 279 239 kWh, podle firmy VESTAS 284 000 kWh.
V roce 1996 byla výroba 192 MWh, v roce 1997 196,5 MWh, v roce 1998 202,5 MWh.
Jestliže eliminujeme měsíce s výpadkem, pak průměrná roční výroba byla 248,7 MWh, což je o 32,5 MWh méně
oproti nejúspěšnějšímu roku 1995 (o 11% z očekávané výroby).
MLADOŇOV - okres Šumperk
V roce 1992 soukromý podnikatel Rostislav
Nuzík vybudoval na vrcholu kopce, vzdáleného 350 m od
obce Mladoňov, VE 315/I od výrobce Vítkovice, a.s.,
na tubusu o výšce 33 m. Výběr lokality neproběhl
podle zásad platných ve větrné energetice (velká plocha lesního porostu a jeho
výška).
TECHNOLOGIE : VE vykazovala časté poruchy a proto byla roku 1994 odstavena a na
podzim roku 1995 byla nahrazena novým typem VE 315/II, v němž byla řada
agregátů zahraniční výroby. Nový typ byl zprovozněn v lednu 1996 a do trvalého
provozu uveden na jaře 1996. Od té doby je provoz VE kontinuální. Vyskytly se
závady v táhlech ovládání aerobrzd a závady
převodovky otoče. v prosinci roku 2000 byl poruchový
elektromechanický pohon otoče nahrazen pohonem
hydraulickým.
INVESTICE : Náklady na výstavbu představovaly 9 mil. Kč. Část investice ve výši
7,1 mil. Kč byla kryta úvěrem České banky se splatností 10 let. Náklady na
výměnu typu VE kryl dodavatel.
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Výroba elektrické energie za období 3/1995-10/1998
byla 575 MWh, za rok 1997 179,3 MWh,
za rok 1998 (do října včetně) 250,5 MWh. V porovnání
s typem VE EWT 315 lze konstatovat, že v relativně horších větrných podmínkách
je výroba VE 315/II znatelně vyšší.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 585 m.
Na základě půlročního měření pobočkou ČHMÚ Ostravě (podzim 1991 až léto 1992)
byla určena průměrná roční rychlost větru 6,1 m/s (není zřejmé, zda ve výšce 10
či 30 m). Větrný atlas udává pro tuto lokalitu průměrnou roční rychlost větru
ve výšce 10 m 3,8 m/s, ve výšce 30 m 4,5 m/s. Rozdíl mezi oběma zdroji určení
rychlosti větru je nápadně veliký a bylo by na místě analyzovat příčinu. Za
předpokladu, že ve výšce 30 m nad zemským povrchem je průměrná roční rychlost
větru 4,5 m/s (viz Větrný atlas), pak při Weibullově
rozdělení s A=5,0 a k=1,5 lze očekávat, při platnosti výkonové charakteristiky,
roční výrobu 304,5 MWh. Za roční období 11/1997
-10/1998 VE vyrobila 306 MWh. Tento jednoduchý
výpočet signalizuje chybný údaj o průměrné roční rychlosti větru,která byla
určena pobočkou Ostrava ČHMU.
HOSTÝN - okres Kroměříž
V dubnu roku 1994 vybudovala na vrcholu
poutní hory Hostýn Matice svatohostýnská
větrnou elektrárnu výrobce VESTAS typu V27-225, která ji stále provozuje.
Odpovědným pracovníkem je v současné době Petr Janek. Majitelem pozemku je
Arcibiskupství Olomouc, majitelem technologie Římskokatolická
duchovní správa Svatý Hostýn. Účelem této investice bylo vytápění
baziliky, budovy pro duchovní správu a dvou budov pro návštěvníky s celkovou
roční spotřebou 300 MWh. Místo výstavby je nevhodně
blízko vyhlídkové věže a v blízkosti vzrostlých stromů, které nepříznivě
ovlivňují proud vzduchu nabíhající na rotor. Část z nich byla později vykácena.
Výška tubusu 31,3 m. Stavba větrné elektrárny, která
vyvolala v ochranářskýách kruzích bouřlivou diskusi,
byla zkolaudovaná 6.3.1999. Náklady na stavbu dosáhly necelých 10 milionů
korun.
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Projektová příprava vykázala hrubou
nekvalifikovanost, kdy chybným výpočtem roční výroby avizovala roční výrobu ve
výši 1137,5 MWh. Výrobce udával roční výtěžnost 465 MWh, která se za předpokladu bezporuchovosti ukazuje jako
dosažitelná. Skutečná roční výroba se pohybuje mezi 300 až 400 MWh, od března 1995 do listopadu 1998 vyrobila VE V27-225
732 MWh, v listopadu 1999 dokonce 65 MWh. Nejdelší výpadek VE v délce pěti měsíců byl způsobem
vcelku bezvýznamnou závadou tištěného spoje v ovládací skříni. Oprava se časově
protáhla zdlouhavou reakcí servisní služby z Dánska. Opravy jsou nákladné;
jedna návštěva stojí kolem 100.000 Kč. V poslední době si opravy a údržbu
provádí provozovatel sám za odborné pomocí EGÚ České Budějovice. Výkupní cena v
březnu 2001 byla 0,97 Kč/1kWh. VE pracuje s největší pravděpodobností pro
spotřebu církevních objektů a uváděná výkupní cena je pouze za prodej přebytků
do sítě.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška lokality je 735 m.
Na historické vyhlídkové věži bylo prováděno měření větru od roku 1922 do roku
1950. Devítileté údaje z období 1931-1940 uvádějí průměrnou roční rychlost
větru 5.9 m/s. Podle Větrného atlasu lze očekávat průměrnou roční rychlost
větru 5,0 m/s ve výšce 10 m a 6,3 m/s ve výšce 40 m nad povrchem. Tuto vysokou
zásobu větrné energie v hodnocené lokalitě bude nutno korigovat na brzdicí
účinky překážek v okolním terénu.
ZVLÁŠTNOST STAVBY : Stavba byla uskutečněna i přes důrazné protesty ochranářů
krajiny na okresní i ministerské úrovni.
MRAVENEČNÍK -u obce Loučná nad Desnou, okres Šumperk
Lokalita Mravenečník leží v Hrubém
Jeseníku na hřbetu Medvědí hory. V roce 1993 zde firma Ekwind
vybudovala základy pro tři VE v rozteči 90 m. Doporučená rozteč je čtyř- až
pěti násobek průměru rotoru, tzn. alespoň 120 m. Předpokládala se výstavba VE
315 kW vítkovické výroby. Tento záměr se neuskutečnil. Firma Ekwind vybudovala jednu VE dánského výrobce Wind World typu W-2500/220 kW na
40 m vysokém tubusu. Firma se dostala do platební
neschopnosti při splácení úvěru a celou investiční akci prodala ČEZu, a.s., který v tomto regionu plánoval vybudovat
centrum obnovitelných zdrojů (přečerpávací vodní elektrárna, sluneční panely).
V roce 1995 firma Energovars se sídlem ve
Frýdku-Místku zde postavila VE EWT 315 kW (druhý výrobek po Dlouhé Louce) a VE
EWT 630 kW, prototypové zařízení na upraveném základu. Obě VE byly vztyčeny na tubusy o výšce 40 m. Pozemek je v pronájmu od Lesů ČR,
a.s..
TECHNOLOGIE : VE dánské výroby měla závažnější poruchu, vyvolanou poruchou
spojky mezi převodovkou a generátorem.V roce 1994 zasáhl VE blesk, který
poškodil aerobrzdu jednoho listu. Po opravě klapka
nedovírala, což snížilo výkon VE. Více než rok, až do roku 1997, byla VE
odstavena po násilném vniknutí a odcizení řídicího systému. V té době výrobce
zanikl a bylo nutno hledat nového dodavatele řídicího sytému. Další dlouhodobá
havárie byla způsobena červencovou povodní roku 1997, při které byly obnaženy a
zpřetrhány kabely VN, uložené do země pod korytem řeky. Dodavatel měl značné
potíže s odstraněním havárie transformátorů. Zde nebyla zřejmá příčina havárie
(patrně přepětí v síti).
VE EWT 315 kW vykazovala v době chodu relativně menší počet poruch ve strojní
části než prototyp na Dlouhé Louce, poněkud horší situace byla v elektročásti (změna dodavatele).
VE EWT 630 kW byla v "ladicím provozu" několik let. Největší
komplikace vznikly s rezonancí tubusu při určité
rychlosti větru. Jisté problémy byly spojeny s nesprávným nastavením spouštěče
- po vyladění byla závada odstraněna.
Údaje o výrobě elektrické energie nejsou k dispozici.
INVESTICE : Investiční náklady na výstavbu základů a zemní přípojky VN nejsou k
dispozici.
Na výstavbu VE W-2500/220 kW získala firma Ekowind
dotaci ve výši zhruba 10 mil. Kč, zbytek nákladů kryla úvěrem.
Cena EWT 315 kW, včetně ceny tubusu, dopravy, montáže
a DPH byla 9,156 mil. Kč, cena EWT 630 kW, včetně tubusu,
dopravy, montáže a DPH byla 13,650 mil. Kč
VĚTRNÉ POMĚRY :
Nadmořská výška lokality je 1150 m.
Před výstavbou proběhlo zhruba dvacetiměsíční měření rychlosti s výsledkem 6,2
m/s (není uvedena výška měření). Podle Větrného atlasu ve výšce 10 m je
průměrná roční rychlost větru 7,7 m/s, ve výšce 40 m pak 9,6 m/s. Z hlediska
potenciálu větrné energie se jedná se o mimořádně vhodnou lokalitu.
ATMOSFÉRICKÉ VLIVY : Lze očekávat, že vliv námrazy bude ještě intenzivnější než
na Dlouhé Louce. Zcela základní podmínkou bylo vybavit VE co nejúčinnějším
vyhřívaným anemometrem. Vliv bleskového výboje byl registrován jednou, na Dlouhé
Louce dvakrát za období provozu. V zimním období způsobuje potíže těžká
dostupnost místa pro kontrolující či servisní osobu, nemluvě o dostupnosti
těžkou technikou.
KUŽELOV - okres Hodonín
Lokalita, známá renovovaným větrným
mlýnem, leží nedaleko obce Hrubá Vrbka. V roce 1990 tehdejší JZD Hrubá Vrbka
využilo dotaci Ministerstva zemědělství a stalo se investorem, vlastníkem a
provozovatelem VE dánského výrobce Danish Wind Power DWP-D150 150 kW. Tubus
VE má výšku 30 m, průměr rotoru je 22,2 m. V době, kdy zemědělské družstvo bylo
v konkurzu a likvidaci, byla VE pro poruchu otoče
odstavena. V roce 1999 se stalo novým majitelem Sdružení obcí mikroregionu Horňácko. Iniciátorem zprovoznění VE byl
starosta Velké nad Veličkou Jiří Pšurný.
V současné době je VE v provozu.
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE : Na základě nekvalifikovaných měření rychlosti větru
se roční výroba předpokládala ve výši 600 MWh. Výroba
elektrické energie byla v roce 1990 (17.-31.12) 7,0 MWh,
v roce 1991 - 168,7 MWh, v roce 1992 (kromě měsíců červen,
červenec a srpen) 219,1 MWh, v roce 1993 (do 7.
října) 126,1 MWh, celkem 521,0 MWh.
Využití jmenovitého výkonu v průměru 14,1%, v roce 1992 až 17% (údaje výzkumné
zprávy VÚZT č. 9313).
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 410 m.
Lokalita je charakteristická pro využití energie větru z jihovýchodního
sektoru. Určení zásoby větrné energie bylo poznamenáno metodickými chybami.
Větrný atlas udává pro výšku 10 m průměrnou roční rychlost větru 3,8 m/s, pro
výšku 30 m pak 4,5 m/s.
Při hodnocení uplynulého desetiletí v
české větrné energetice bychom neměli zapomenout na podíl osobností, které na
začátku devadesátých let byli u zrodu tzv. "vítkovické" větrné
elektrárny. Tuto technickou myšlenku začal realizovat Ing. Ferdinand Madry, CSc., ve funkci ředitele závodu Mostárny
Frýdek-Místek. Výroba tubusů pro větrné elektrárny
firmy Tacke v tomto závodě byla patrně impulsem pro
vývoj vlastní VE. Jednalo se o vývoj VE s výkonem 75 kW. Jsou to ty, které byly
postaveny na Božím Daru a v Horách u Karlových Varů. Již u těchto strojů
chyběla etapa zkušebního provozu. Pod vedením Ing. Madryho
bylo započato s výrobou více kusů (některý zdroj uvádí až 24 ks) větrných
elektráren s výkonem 315 kW. Vítkovice, a.s., Frýdek-Místek uzavřely smlouvy o
dodání těchto VE i s tím, že tyto technologie nebyly smontovány a neprošly
zkušebním provozem, tím méně atestačním řízením. Podnikatelé sice získali v té
době lépe přístupný kapitál na projektovou přípravu a stavbu základů pro VE.
Pak následoval zkrat. Větrné elektrárny jako takové, protože jejich výroba byla
zastavena. Zmíněné elektrárny z Frádku-Místku se
nabízely za neuvěřitelně výhodné ceny. Např. VE 75 kW, včetně montáže a uvedení
do provozu za 2 mil. Kč, z toho 400.000 Kč po dvouletém provozu jen v případě
dodržení výkonových parametrů a prokázaného spolehlivého chodu. VE 315 kW za
obdobných podmínek byla nabízena za 5 mil. Kč s platbou 0,5 mil. Kč po dvou
letech. Tyto údaje se vztahují k 30.7.1992.
Konstruktérské zkušenosti získané v závodě Mostárny, Frýdek Místek, měly
významný podíl na vzniku týmů konstruktérů firem, které vznikly v roce 1993.
Jedná se o ENERGOARS, s.r.o., kterou založil a financoval JUDr. Jaroslav Přeček a EKOV, s.r.o., kterou odborně garantoval Ing.
Vlastimil Salajka. Tři stroje dodané společností ENERGOVARS jsou stále v
provozu, z toho VE 630 kW prezentovala schopnost firmy reagovat na světový
vývoj technologie větrných elektráren. Mluvíme-li o výrobcích VE nesmíme
pominout českou výrobu rotorů, a to jak pro velké (např. VE EKOV 400), tak malé
VE. O jejich vývoj a výrobu se zasloužil Ing. F. Šustr, v současné době ve
firmě FORTE Mostkovice, a.s.
Provedená analýza stavu větrné energetiky za uplynulých 10 let, má-li cosi říci
současnosti a budoucnosti, musí být zobecněna. Hledejme tedy důvody, které
přivedly větrnou energetiku k neradostnému vývoji.
V první řadě se jedná o mizivou podporu politickou a ekonomickou vládních
orgánů, kde zvláště jmenujme Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo
financí. Nízká výkupní cena elektrické energie, drahé úvěry, nedostačující
státní dotace ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, nulová podpora výrobců,
kteří neměli potřebný kapitál na rozvoj. Z tohoto důvodu nemohl vzniknout trh s
VE, který by zajistil ekonomickou životaschopnost výrobců. Vzhledem k tomu, že
domácí firmy vyrábějící velké VE zanikly (i Vítkovice, a.s., oznámila v tomto
roce ukončení aktivit v oblasti větrné energetiky) nejeví se jako účelné
analyzovat podíl koncepcí zařízení, podíl kvality jednotlivých segmentů na
poruchovosti, podíl lidského faktoru na kvalitě jednotlivých typů větrných
elektráren.
Porovnání funkčnosti a výroby dvou VE, a to V-27 225 dánské výroby a EWT-315
české výroby, potvrzuje výše uvedené konstatování. Do hypotetické soutěže
vstupuje prototypový výrobek firmy, která nemá volné prostředky na vývoj, proti
výrobou ekonomicky silné firmě, která má třicetiletou tradici, silný výzkum a
vývoj a zavedenou servisní službu. Původně očekávaná přednost českých VE v
nízké ceně za popsané situace přestala být předností. V současnosti, kdy vlivem
vládní politiky zanikli domácí výrobci VE má tedy případný podnikatel jedinou
možnost - nákup zahraniční technologie. Česká výroba VE se redukovala na
eventuální možnost vyrábět díly (sloupy, rámy strojoven apod.). Při dynamickém
rozvoji větrné energetiky v ČR není vyloučeno, že se budou u nás vyrábět VE v
licenci.
Spíše se zaměřme na dosud nevyřešené otázky legislativy. Jako základní se nám
jeví potřeba legislativního opaření, která by zabránila stavbě větrných
elektráren v lokalitách s malou zásobou větrné energie. Z hodnocených 24 VE se
ukázalo, že tento nelogický stav nastal v pěti případech. Řešení lze hledat ve
stanovení formy a obsahu posudků hodnotících zásobu větrné energie s ohledem na
praxi v zemích západní Evropy a způsobu výběru organizací, které by měly
oprávnění tyto posudky zpracovat.
Na závěr bych chtěl uvést jeden a nikoliv nepodstatný důvod, který mě vedl ke
zpracování této analýzy. V únoru 1999 vznikla zpráva pod názvem "Dosavadní
zkušenosti s provozem větrných elektráren v ČR", zpracovaná Střediskem pro
efektivní využívání energie (SEVEn), na objednávku ČEZu a.s. Řada skutečností je z této zprávy použita v této
analýze. Nemyslím však, že využívat faktografie o technických problémech
českých VE jako argument pro hodnocení perspektivy rozvoje větrné energetiky v
Česku je plně seriózní.
I když toto hodnocení vzniklo za spolupráce ať už podnikatelů, provozovatelů
nebo výrobců, je autor přesvědčen, že se pouze přiblížilo pravdě a že mnohé
věci jsou vyjádřeny pouze přibližně, některé jsou pro neznalost vynechány a
doufejme, že snad nebyla vyjádřena žádná nepravda. Velmi upřímně děkuji všem,
kteří si udělali čas a doplnili moji původní mozaiku novými fakty.
Návrh opatření, plynoucí z provedeného
hodnocení
Hlavním důvodem pro stagnaci větrné
energetiky v ČR je bezesporu nevyhovující výkupní cena elektrické energie.
Vykupuje-li se v Německu 1 kWh za 17,8 pf ( 3,38 Kč a
v Rakousko v rozmezí za 1,63 až 5,55 Kč (v Horním Rakousku za 3,25 Kč), pak v
ČR se vykupuje za 1,13 Kč. Předpoklad, který motivoval podnikatele na začátku
90. let, že ceny elektrické energie se budou liberalizovat, se ukázal jako
chybný a přivedl všechny podnikatele ke krachu.
Jako argument proti podpoře rozvoje větrné energetiky posloužilo téměř totální
selhání větrných elektráren od domácích výrobců. Tyto neprošly fází provozních
zkoušek a atestační procedurou. Zde selhala legislativa. Ta však selhala v
transformačním období i v jiných oblastech. Motivačním faktorem, který přivedl
podnikatele k domácím výrobcům, byla zhruba o 30% nižší cena technologie proti
výrobcům zahraničním a nezatížení investic clem a dopravou.
A Větrné elektrárny od domácích výrobců byly zčásti neprovozuschopné (typ VE 75
Vítkovice - 2 kusy a E 400 EKOV -5 kusů), zčásti trpěly velkou poruchovostí
(kolem 50% možné provozní doby), nevykazovaly soulad experimentálně zjištěné
výkonové křivky a výrobcem prezentované výkonové křivky. Ze všech 24 VE, které
byly postaveny na území ČR 29% patřilo do skupiny s nevyhovující nebo vysoce
poruchovou technologií.
B Druhou nejčastěji se vyskytující problematickou okolností je výstavba větrné
elektrárny v lokalitě s nedostatečnou zásobou větrné energie, příp. s nesprávně
určenou zásobou větrné energie. Ze základního souboru 24 VE jde o 5 případů,
tzn. o 21%. Toto vysoké procento, vedoucí k propadu výroby proti očekávané a k
následnému zastavení provozu, vyvolané platební neschopností, nás vede k
následujícímu návrhu opatření :
l) K posouzení zásoby větrné energie budou oprávněny pouze vybrané organizace,
které mají k dispozici kvalifikované odborníky, kvalitní přístrojové a
stožárové vybavení a přístup k meteorologickým datům. Těmto organizacím by mělo
být uděleno oprávnění MŽP ČR.
2) Bude sestaven modelový vzorek posouzení co do obsahu. Tento modelový vzor
bude respektovat přístupy používané v zemích s rozvinutou větrnou energetikou
(Německo, Dánsko, příp. další). Pracoviště pro větrnou energetiku v ÚFA AV ČR
nabízí iniciační aktivitu.
3) Další podílově nezanedbatelnou problémovou skupinou je špatná projektová
příprava (21%). Do této množiny patří případy chybného určení předpokládané
výroby elektrické energie, nevyjasněné majetkoprávní vztahy, špatná volba
rozmístění větrných elektráren a další. Obdobně jako v bodě B lze eliminovat v
budoucnu nedostatky tohoto typu udělením oprávnění pro projektovou činnost v
oblasti větrné energetiky (Ministerstvo místního hospodářství ČR), případně
jinou legislativně vhodnou formou.
Je zcela mimo rámec reality, hodnotí-li se budoucnost větrné energetiky v ČR na
základě nefunkčnosti jak technologií větrných elektráren vyrobených v ČR, tak
na základě absence jakéhokoliv legislativního ošetření výstavby větrných
elektráren.
Ještě krátká poznámka o nadmořské výšce lokalit, v nichž byly VE vybudovány.
31% lokalit bylo ve výšce nižší než 500 m, 23% ve výšce 500-700 m, 31% ve výšce
701-1000 m a zbývajících 15% ve výšce vyšší než 1000. Překvapující je časté
zastoupení výšek do 500 m.
Vyhodnocení zásob větrné energie na území ČR
Určujícím faktorem pro výši zásob větrné
energie je klimatologický stav cirkulačních poměrů nad naším územím. Dominantní
význam v cirkulaci na střední Evropou mají cyklony, což jsou velkoprostorové
víry s horizontálním rozsahem tisíc až několik tisíc km. Proto jsou ovlivněny
územní celky jako Čechy a Morava obdobným způsobem. Doba od vzniku do zániku
cyklony trvá několik dní. Tím je vyvolána časová proměnlivost cirkulace. Na
intenzivní cirkulaci u nás nejpříznivěji působí cyklony, postupující po dráze
přes Velkou Británii, jižní Skandinávii dále na východ. Další příznivou
synoptickou situací pro "živou" cirkulaci u nás je stacionární
cyklona nad Francií a západním Středomořím. V závislosti na přítoku sluneční
energie je v našich geografických podmínkách intenzivnější cirkulace v zimní
polovině roku než v letní části roku. V létě jsou častá lokální zesílení větru
spojená s přeháňkami a bouřkami, která však nepřispívají významnější měrou k
ročnímu průměru rychlosti větru. Stejně tak pominutelný příspěvek k celkovému
ročnímu průměru mají v našich podmínkách cirkulační systémy malých rozměrů,
jako jsou údolní a horské větry, brízové větry apod.
Poněkud zavádějící bývají tvrzení typu : "Ve srovnání s přímořskými zeměmi
nemá ČR příznivé podmínky pro využití větrné energie". Tato formulace
lahodí sluchu některých politiků a odpůrců větrné energetiky. Jenom v krátkosti
uveďme, že dlouhodobé větrné poměry na Milešovce, nejvyšší hoře Českého
středohoří, vyjádřeny v hustotě výkonu jsou 872 W/m2 a jsou lepší než na
ostrovech Horno Rev Fyrskib
(50 km západně od pobřeží Dánska), a to 543,6 W/m2, či Helgoland (70 km západně
od pobřeží Šlesvig-Holštýnska) a to 398,6 W/m2. Je
sice pravda, že větrné poměry obdobné Milešovce se vyskytují na omezených
plochách našich severních hor, ale dávají reálnou možnost jejich využití.
Podle výběrového kritéria můžeme určit následující kategorie potenciálu větrné
energie :
Klimatologický potenciál větrné energie (někdy nazývaný teoretický potenciál)
je určen cirkulačními poměry nad územím státu.
Klimatologický stav cirkulačních poměrů pro náš cíl určujeme průměrnou roční
rychlostí větru ve výšce 10 m , resp. ve výšce 30 m, resp. plošným rozložením
hustoty výkonu větru ve výšce 30 m.
Technický potenciál energie větru budeme definovat větrnými poměry skýtajícími
ekonomickou rentabilitu (podle kritérií platných v Německu a Rakousku) s
odečtením ploch, které jsou vymezeny Zákonem o ochraně přírody a krajiny č.
114/1992, a dále plochy, které jsou pokryty lesním porostem.
Realizovatelný potenciál energie větru, který redukuje technický potenciál s
ohledem na okolnosti spojené s povolovacím řízením staveb, s omezením na
přístupové cesty, vedení VN a další technické podmínky.
Podrobněji byl způsob určení jednotlivých kategorií potenciálu energie větru
popsán v práci Štekl, J. a kolektiv (1995). Výsledky platné pro dobu
sestavování této studie byly poplatné tehdejší úrovni technologie. V současné
obě vývoj technologie dospěl do stádia, kdy se převážně instalují VE s
okamžitým výkonem kolem 1000 kW (oproti tehdejším 500 kW) a nejsou výjimkou
instalace strojů s výkonem kolem 1,5 MW.
Aktualizace v tomto smyslu znamená, že realizovatelný potenciál lze určit
následujícími charakteristikami :
Celkový počet velkých větrných elektráren na území ČR 900 - 1100
Instalovaný nominální výkon větrných elektráren 570 - 680
Očekávaná roční výroba větrných elektráren 1 250 000 - 1 550 000 MWh
Investiční náklady potřebné na výstavbu větrných elektráren 18 - 22 mld Kč
Instalovaný výkon je dvojnásobný jako výkon uhelné elektrárny Ledvice II (330 MW).
Pro porovnání uvádím údaje zpracované autory Kuntzsch,
Daniels (1994) pro Svobodný stát Sasko.Za
předpokladu, že dolní mezí pro potřeby větrné energetiky je hustota energie
větru ve výšce 40 m 210 W/m2, je možno postavit na území státu 2500 větrných
elektráren. K 31. 12. 2000 bylo postaveno 413 VE s celkovým výkonem 300 MW,
očekává se výstavba až na 530 lokalitách.
Jako značně podhodnocené se mi zdají údaje uvedené ve studii Tintěra a kol. (1999). Zde se uvádí jako reálně dosažitelný
potenciál počet velkých větrných elektráren 180 až 440 jednotek, instalovaný
výkon 80-200 MW s objemem roční výroby 0,11 - 0,28 TWh.
Na okraj dodávám, že na území ČR je historicky doložena existence 879 větrných
mlýnů.
Závěrem lze konstatovat, že při politické vůli podporovat rozvoj větrné
energetiky lze v optimálních podmínkách očekávat roční výrobu v objemu 1,2 až
1,5 TWh. Při 20% vlastního kapitálu a standardních
podmínkách půjčky větrné farmy s výrobou 300 GWh
ročně pro ekonomickou rentabilitu vyžadují výkupní cenu elektrické energie
kolem 3,00 Kč/kWh.
Větrnou elektrárnu, vyrobenou ve Vítkovicích, a.s., typu V75, s výkonem 75 kW,
postavila do května 1992 a uvedla do provozu 6. 10. 1992 firma Montaweka. Jednalo se o prototypový výrobek (spolu s VE v
Božím Daru). Výška tubusu 30 m, délka elektrické
přípojky 100 m k transformátoru VE a 150 m k trafostanici VN.
TECHNICKÝ STAV : Při zkušebním provozu se projevily poruchy způsobené špatnou
kvalitou agregátů a montáže. VE nebyla z těchto důvodů v trvalém provozu. V
roce 1995 byla VE demontována.
LEGISLATIVA : Pro nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemku a pro postoje
místních orgánů ochrany životního prostředí stavba nebyla zkolaudována.
FINANCOVÁNÍ : V krátké době po instalaci zařízení odkoupila firma Vítkovice.
VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 582 m, kopec s mírným sklonem svahu. Udávaná
průměrná roční rychlost větru v projektu 4,8 m/s (bez uvedení výšky). Průměrná
roční rychlost větru, určená podle Větrného atlasu ve výšce 10 m 3,1 m/s, (v
extrémně příznivém stavu s chybou +0,5 až 3,6 m/s), ve výšce 30 m 3,7 m/s. Pro
stavbu větrné elektrárny nepostačující zásoba větrné energie.
1)
Kuntzsch,
J., Daniels, W. (1994) : Windenergienutzung
im Freistaat Sachsen. Windmessunprogramm. Dresden, s. 139.
2) Meissler, M. (1998) : Větrná energie, č. 9, s.
10-11.
3) Štekl, J., Sokol Z. (1994) : Energie větru nad ČR v porovnání s některými
státy Evropy. Obnovitelné zdroje energie, Brno, díl. 4, s. 23-28.
4) Štekl Josef a kol. (1995) : Perspektivy využití energie větru pro výrobu
elektrické energie na území ČR. 4. část. Výzkumná zpráva ÚFA AV ČR, s. 138.
5) Tintěra, L. a kol. (1999) : Dosavadní zkušenosti s
provozem větrných elektráren v ČR. Seven, s. 49.
Zpráva byla přednesena na valném shromáždění ČSVE dne 24. března 2001 v Brně.
Zprávu před tiskem v časopisu Větrná energie, který vychází 2x ročně v rozsahu
20 stran formátu A4 a lze ho objednat na uvedené adrese, lektoroval Ing. Petr
Kuřina.
RNDr. Josef Štekl, CSc.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
e-mail : ste@ufa.cas.cz
Větrné elektrárny z
interaktivní mapy obnovitelných zdrojů energie:
http://mapa.czrea.org/instalace.php?TYP_INSTALACE=2
|
Č. |
Město |
Popis |
Online |
Rok insta-lace: |
Vlastník: |
Popis systému: |
Nominální výkon: |
|
|
|
1990 |
Obec Velká nad Veličkou |
DWT 150kW, Danish wind Technology, Dánsko |
150 kW |
|
|||
|
|
1997 |
PhDr. Jiří Jaroš |
turbína AC 500 - mobilní
konstrukce, stavebnicový |
1 kW |
Jihomoravský |
|||
|
|
2002 |
Projekty ELEKTRO s.r.o.,
Chrudim |
EWT 315, Energovars,
ČR |
315 kW |
|
|||
|
|
1992 |
Obec Boží Dar |
VE 75-1, Vítkovice, ČR |
75 kW |
|
|||
|
|
1998 |
Miroslav Hubálek |
TAAWIN Turbo
3,5 |
1 kW |
Jihomoravský |
|||
|
|
2001 |
Ing. Vlastimil Jiřík |
horizontální VE 5000
EKONOMIC, průměr rotoru 5,25 m |
5 kW |
Ústecký |
|||
|
|
2000 |
Dolák |
Synchronní návětrná s
kormidlem, třílistá WT3500.Dodavatel WINDTOWER Brno. |
4 kW |
Jihomoravský |
|||
|
|
2000 |
Karel Javorka |
Asynchronní návětrná WT7 s
kormidlem, třílistá, napojená do vlastního okruhu s prodejem přebytků
rozvodným závodům.Výrobce WINDTOWER Brno. |
7 kW |
Zlínský |
|||
|
|
1994 |
Štěpán Pávek |
horizontální, vlastní výroby,
šestilistý rotor průměru 6 m, stejnosměrný alternátor |
2 kW |
Jihočeský |
|||
|
|
1994 |
Matice svatohostýnská,
Bystřice pod Hostýnem |
Vestas 225, Dánsko |
225 kW |
|
|||
|
Ano |
2005 |
Czech RE Agency, o.p.s. |
Demonstrační větrná
elektrárna AP 800 |
0,8 kW |
Zlínský |
|||
|
|
1999 |
Jiří Král |
Návětrná s kormidlem,
třílistá asynchronní WT7.Výrobce WINDTOWER Brno |
7 kW |
Karlovarský |
|||
|
|
1999 |
Jaroslav Motyčka |
Návětrná s kormidlem, třílistá,
synchronní WT7000. Výrobce WINDTOWER Brno |
7 kW |
Karlovarský |
|||
|
|
1998 |
Jiří Navrátil |
WT7 |
8 kW |
Jihomoravský |
|||
|
|
2002 |
Rostislav Trefanec |
TAAWIN 5/7 kW, 3 listý návětrný rotor o průměru 4 m, ocasní kormidlo, VE
obsahuje dva generátory ( 24 V a 70-250 V DC). |
7 kW |
Plzeňský |
|||
|
|
1999 |
Lindr |
Asynchronní WT7 návětrná s
kormidlem, třílistá, napojená do vlastního okruhu.Dodavatel WINDTOWER Brno |
7 kW |
|
|||
|
|
2003 |
Obec Jindřichovice
p. Smrkem |
Enercon, E66, Německo |
1200 kW |
|
|||
|
|
2001 |
Laun |
Asynchronní návětrná s
kormidlem, třílistá WT7. Výrobce WINDTOWER Brno. |
7 kW |
Středočeský |
|||
|
|
2001 |
|
2 x asynchronní návětrná s
kormidlem, třílistá WT7, výrobce WINDTOWER Brno po 7 kW. |
14 kW |
Moravskoslezský |
|||
|
|
2001 |
Kuča |
Asynchronní návětrná s kormidlem,
třílistá WT7. Výrobce WINDTOWER Brno. |
7 kW |
Olomoucký |
|||
|
|
1948 |
Peltrán |
neznámý výrobce, dnešní
podoba je prací majitele, dynamo 12V/200A |
2 kW |
Plzeňský |
|||
|
|
2001 |
Robert Hrdlička |
Asynchronní návětrná s
kormidlem, třílistá WT7. Výrobce WINDTOWER Brno. |
7 kW |
Ústecký |
|||
|
|
1993 |
|
VE 315-1 Vítkovice, ČR |
315 kW |
|
|||
|
|
1998 |
ČEZ, a.s. |
|
220 kW |
Olomoucký |
|||
|
|
1995 |
ČEZ, a.s. |
EWT 315, ČR |
315 kW |
Olomoucký |
|||
|
|
1995 |
ČEZ, a.s. |
EWT 630, ČR |
630 kW |
Olomoucký |
|||
|
|
2001 |
|
BW-15 výrobce Česenek |
15 kW |
Pardubický |
|||
|
|
1994 |
EKOENGINE ERING, a.s. Brno |
Medit 320, West, Itálie |
320 kW |
Ústecký |
|||
|
|
2003 |
WindTech a.s. Brno |
RE Power
MD-70,Německo |
1500 kW |
|
|||
|
|
1995 |
Východočeská energetika,
a.s. |
E 400, EKOV, ČR |
400 kW |
Královéhradecký |
|||
|
|
1994 |
VE Ostružná
s.r.o. |
V 39-500kW, Vestas, Dánsko |
3000 kW |
|
|||
|
|
2002 |
VOŠ a SPŠE Plzeň |
Elektrárna ELWI 3 (Elektric Wind Industry) |
1 kW |
Plzeňský |
|||
|
|
2004 |
S & M CZ s.r.o. |
Fuhrlander FL 250 |
250 kW |
Pardubický |
|||
|
|
|
Pavel Musil |
Větrná elektrárna dává max 180 W při 12V |
2,5 kW |
|
|||
|
|
1998 |
Jiří Balcer |
horizontální, vlastní výroby
podle plánku z časopisu "Udělej si sám", dvoulistý rotor průměru
1,6 m, třífázový generátor s usměrňovačem vlastní výroby |
0 kW |
|
|||
|
|
2000 |
Josef Jahn |
Asynchronní větrná
elektrárna WT7, návětrná s kormidlem, třílistá.Dodavatel WINDTOWER Brno. |
7 kW |
Moravskoslezský |
|||
|
|
2002 |
Pravoslavná akademie, Vilémov |
Fuhrlander, FL 100, Německo |
100 kW |
Olomoucký |
|||
|
|
1995 |
Jaromír Hromek |
třílistá vrtule o průměru 12
m, 1 kus vlastní výroby |
50 kW |
Jihomoravský |
|||
|
|
|
Bělohradský s.r.o. |
VE 315-1 Vítkovice, ČR |
315 kW |
Zlínský |
|||
|
|
|
|
domácí výroba |
|
Plzeňský |
|||
|
|
1996 |
Ing. Jan Blaša |
AC 500/24 V - výrobce Agroplast a.s. |
1 kW |
Zlínský |
|||
|
|
1991 |
Jiří Vostoupal |
horizontální, vlastní výroby,
třílistý rotor průměru 4 m |
3 kW |
Jihočeský |
|||
|
|
1993 |
Miroslav Mikoláš |
horizontální, vlastní
výroby, osmilistý rotor |
2 kW |
Jihočeský |
|||
|
|
1987 |
Rohlenka, s.r.o. |
neznámý typ |
5 kW |
Jihomoravský |
|||
|
|
1989 |
Jan Štingl |
horizontální TCD-1, vlastní
výroby dle časopisu Udělej si sám (majitel ji ale koupil již postavenou),
dvoulistý rotor |
0 kW |
Jihočeský |
|||
|
|
1994 |
Obec Velká Kraš |
V 29-225kW, Vestas, Dánsko |
225 kW |
|
|||
|
|
1995 |
|
horizontální, prototyp
vlastní výroby - firma BESE, dvoulistý rotor průměru 6,34 m, třífázový
asynchronní generátor 160 M 06 |
12 kW |
Jihočeský |
|||
|
|
|
|
|
|
Plzeňský |
|||
|
|
|
Petr Mišák |
neznámý výrobce |
0 kW |
Plzeňský |
Přehled větrných elektráren k 31. 12. 2004
(nad 1 MWe
součtového instalovaného výkonu)
|
Jméno elektrárny |
Číslo |
Typ |
Instalovaný |
Uvedení |
Instalovaný |
Roční výroba elektřiny
|
Vyvedení výkonu |
Palivo |
Poznámky |
|
|
|
výrobní |
turbiny |
výkon |
do provozu |
výkon |
netto v roce 2004 |
Rozvodná |
Úroveň |
|
|
|
|
jednotky |
|
|
|
celkem |
(celkem za společnost) |
společnost |
napětí |
|
|
|
Podnik |
|
|
[MWe] |
|
[MWe] |
[MWh] |
|
[kV] |
|
|
|
Jindřichovice |
1 |
VTE |
0,600 |
2003 |
1,200 |
1 200 |
SČE |
22 |
|
660 kV |
|
Obec Jindřichovice pod Smrkem |
2 |
VTE |
0,600 |
|
|
|
|
|
|
ENERCON E-40 |
|
Loučná |
1 |
VTE |
0,600 |
2004 |
1,800 |
700 |
SČE |
22 |
|
v provozu od |
|
|
2 |
VTE |
0,600 |
|
|
|
|
|
|
listopadu 2004 |
|
Green Lines,
s.r.o. |
3 |
VTE |
0,600 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Lysý Vrch |
1 |
VTE |
0,500 |
2004 |
2,500 |
300 |
SČE |
22 |
|
v provozu od |
|
|
2 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
listopadu 2004 |
|
|
3 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
|
|
KONOTECH, s.r.o. |
5 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Nová Ves v Horách |
1 |
VTE |
1,500 |
2004 |
3,000 |
3 800 |
SČE |
22 |
|
RE POWER |
|
Wind Tech s.r.o. |
2 |
VTE |
1,500 |
|
|
|
|
|
|
SYSTEMS |
|
Nový Hrádek - okres Náchod |
1 |
VTE |
0,400 |
|
1,600 |
100 |
VČE |
35 |
|
|
|
|
2 |
VTE |
0,400 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
VTE |
0,400 |
|
|
|
|
|
|
|
|
VČE - elektrárny, s.r.o. |
4 |
VTE |
0,400 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Mravenečník - Jeseníky |
1 |
VTE |
0,220 |
1998 |
1,165 |
|
vlastní distrib. |
22 |
|
|
|
|
2 |
VTE |
0,315 |
1998 |
|
|
síť |
|
|
|
|
ČEZ, a. s. |
3 |
VTE |
0,630 |
1998 |
|
|
|
|
|
|
|
Ostružná |
1 |
VTE |
0,500 |
|
3,000 |
2 200 |
SME |
22 |
|
VESTAS |
|
|
2 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
V39 500 kW |
|
|
3 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
4 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
|
|
VE Ostružná s.r.o. |
6 |
VTE |
0,500 |
|
|
|
|
|
|
|
Následující tabulka: Přehled
větrných elektráren o výkonu nad 60 kW postavených v ČR. Zdroj: EkoWATT a ÚFA AV ČR, 2005.
Níže uvedený poměrně úspěšný vývoj je však dílem několika posledních let. Příčinou
neutěšené situace, která panovala na poli větrné energetiky začátkem nového
tisíciletí, kdy původní instalovaný výkon klesl na téměř polovinu, byla špatná
příprava projektů. Instalovaný výkon českých větrných elektráren činil v roce
2004 celkem 9 879 kW. Maximální celkový objem výroby ve všech provozovaných
větrných elektrárnách lze nyní při střízlivém odhadu ročního využití 15 % (asi
1314 h/rok) odhadnout na 12 981 MWh za rok.
|
|
Typ VE |
Výkon [kW] |
Rok spuštění |
Lokalita |
Stav instalace |
|
DWP (DK) |
DWT 150 |
150 |
1990 |
obec Hrubá Vrbka, lokalita Kuželov
(Bílé Karpaty) |
demontována, na prodlouženém tubusu
probíhá měření |
|
Tacke Wind
-Technik (SRN) |
TW 60/30 |
60 |
1992 |
Bílý Kříž, v blízkosti Lysé hory (Moravskoslezké
Beskydy) |
demontována |
|
Vítkovice (ČR) |
VE 75-1 |
75 |
1992 |
Boží Dar (Krušné hory) |
mimo provoz |
|
Vítkovice (ČR) |
VE 75-1 |
75 |
1992 |
u silnice z Karlových Varů směrem na Cheb v blízkosti
obcí Hory a Jenišov |
demontována |
|
Vítkovice (ČR) |
VE 315-1 |
315 |
1993 |
Strabenice u Kroměříže |
demontována |
|
Energovars (ČR) |
EWT 315 |
315 |
1993 |
Dlouhá Louka u Oseka (Krušné hory) |
demontována |
|
Wind World (DK) |
W-2500 |
250 |
1993 |
Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník) |
v provozu |
|
Mostárna Vítkovice (ČR) |
VE 315-1,2 |
315 |
1993-1995 |
Mladoňov u Šumperka |
v provozu |
|
WEST (I) |
MEDIT 320 |
320 |
1994 |
Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína
(Krušné hory) |
repasována, z neznámých důvodů mimo provoz |
|
Vestas (DK) |
V 27-225 |
225 |
1994 |
poutní vrch Svatý Hostýn u Kroměříže |
v provozu |
|
Ekov (ČR) |
E 400 |
400 |
1994 |
Boršice u Buchlovic v blízkosti Uherského
Hradiště |
demontována |
|
Vestas (DK) |
V 29-225 |
225 |
1994 |
obec Velká Kraš nedaleko Vidnavy (Žulovská pahorkatina) |
v provozu |
|
Vestas (DK) |
V 39-500 |
6 x 500 |
1994 |
u obce Ostružná (Hrubý Jeseník) |
v provozu |
|
Ekov (ČR) |
E 400 |
4 x 400 |
1995 |
Nový Hrádek v Orlických horách |
v omezeném provozu po kolaudaci |
|
Energovars (ČR) |
EWT 315 |
315 |
1995 |
Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník) |
v provozu |
|
Energovars (ČR) |
EWT 630 |
630 |
1996 |
Mravenečník u Loučné nad Desnou (Hrubý Jeseník) |
v provozu |
|
Energovars (ČR) |
EWT 315 |
315 |
2001 |
Boží Dar (Krušné hory), přesunuta z lokality Dlouhá Louka
|
zkušební provoz |
|
Führlander |
FL 100 |
100 |
2002 |
u Protivanova mezi Prostějovem a
Boskovicemi |
nově v provozu |
|
ENERCON (SRN) |
E40/6.44 |
2 x 600 |
2003 |
Jindřichovice pod Smrkem |
nově v provozu |
|
REPOWER |
MD 70 |
1500 |
2003 |
Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína
(Krušné hory) |
nově v provozu |
|
DeWind |
DeWind 4 - 46 |
3 x 600 |
2004 |
Krušné hory katastr obce Loučná (pod
Klínovcem) |
nově v provozu |
|
Tacke (SRN) |
500 kW použité typy |
5 x 500 |
2005 |
Lysý vrch, Václavice, Frýdlantský
výběžek |
nově v provozu |
|
REPOWER |
MD 70 |
1500 |
2005 |
Nová Ves v Horách u Horního Jiřetína
(Krušné hory) |
nově v provozu |
|
Nespecifikováno |
použité typy |
2x100 |
2005 |
Potštát, Morava |
nově v provozu |
|
ENERCON (SRN) |
E40/6.44 |
2x1500 |
2005 |
Petrovice, Jizerské hory |
Bude realizováno |
České firmy, které se zabývaly
využitím energie větru (údaj z 7/96):
AGROPLAST Liberec, a.s., divize VE, Křtěnov, 679 74 Olešnice na Moravě, tel. 0501/92230, 92480, fax 0501/92220.
Výroba větrných elektráren,poradenské a monitorovací služby, pronájem
monitorovací techniky (omezeně).Připravují výrobu plovoucí MVE.
AVEE HRANICE, s.r.o., Radniční 436, p.o. box 23, 753 01 Hranice na Moravě,
tel. 0642/203703, fax 0642/203703. Výroba, projekce a provoz větrných
elektráren. Měření větrných podmínek území.
EKOV, s.r.o., U staré pošty 53, 738 02 Frýdek-Místek, tel.
0658/36649,fax 0658/36649. Výroba větrných elektráren o vyšším výkonu.
Elektrárna EKOV 400 o výkonu 400 kW, zatím jedna komerční instalace.
ENERGOVARS, s.r.o., J. Kavky 648, 738 01 Frýdek-Místek, tel.0658/22726, fax
0658/22726. Výroba a vývoj větrných elektráren. Instalace,servis a prodej.
E.S.O.S., s.r.o., Kuninova 1720, 149 00, Praha
4, tel. 02/753967,7928562, 67911886, fax 02/7928 562. Vývoj systémů pro využití
alternativních zdrojů energie. Provoz větrných elektráren.
MEA - ING. VIKTOR FIALA, Zubří 1, 756 54 Zubří, tel. 0651/55118,583138 kl. 36. Projekce a
konzultace v oboru využívání energie větru, průzkum větrných podmínek dle přání
zákazníka.
MVE ENERGY, Paseka 219, 783 97 Paseka. Výroba větrných elektráren.
SAPO, Nová Ves 16, 588 51 Batelov, tel.
066/99384. Konzult. Činnost při využití energie větru, pronájem anemometrů, zastoup. výrobců VE, vyhodnocení výsledků.
SÝKORA, Na Výsluní 7, 747 94 Dobroslavice,
tel. 069/97832, fax069/ 97832. Výroba registračních zařízení rychlosti a
směru větru, anemometrická čidla, čidla směru větru,
limitní anemometry.
TAAWIN, s.r.o., p.o. box 74, 628 00 Brno, tel. 05/44217132,
fax05/44217132. Výroba větrných elektráren 5 kW a 15 kW, poradenství.
TEMPO TEX, Adámkova 277, 539 01 Hlinsko v Čechách, tel. 0454/22464,fax
0454/21332. Poradenská činnost v oblasti výstavby VE a vývoj zařízenína fluidní spalování dřeva.
VÍTKOVICE, a.s. 964 inženýring, DIVIZE
STROJÍRENSTVÍ, 706 02OSTRAVA 6, tel. 069/2926568, 2923894, fax 069/55191.
Výroba větrných elektráren.
„Vrchol ledovce“ – aneb některé záměry
a realizace, které se objevily v tisku (připravujeme)
