Větrné elektrárny mohou rušit signál                                                     zpět na úvodní stránku

Český telekomunikační úřad takové případy už řešil. Provozovatelé postiženým domácnostem vždy koupili satelitní přijímače.



Deník Chomutovska - 18.2.2006

 

Chomutovsko - Větrné elektrárny mohou způsobovat zhoršení příjmu televizního, rozhlasového signálu a dalších radiotelekomunikačních služeb. Potvrdil to Ing. Jan Ševčík, ředitel odboru státní kontroly elektronických komunikací Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Na druhé straně ale existují taková technická opatření, jak problém vyřešit.

Právě "stínění" signálům je jedním s častých argumentů odpůrců výstavby větrníků. Záměr soukromých investorů se v našem regionu soustředí především na oblasti v Krušných horách - v příštích letech tu mají vyrůst desítky větrníků.

"Otáčející se listy větrné elektrárny přerušují signál a mají za následek "blikající" obraz nebo tzv. duchy, tedy vícenásobné obrysy," uvedl Jan Ševčík. Vliv elektrárny se odvíjí od kvality signálu, od umístění a vzdálenosti postižené obytné zóny, počtu větrníků a na viditelnosti elektráren z dotčené oblasti, což souvisí s efektem "line of sight". "Z těchto důvodů také farmy větrných elektráren, umístěné třeba v pouštích, na horách či na pobřeží, nepůsobí takové problémy jako jedna elektrárna v českých podmínkách hustě obydleného území," dodal J. Ševčík.

ČTÚ v posledních čtyřech letech řešil několik případů rušení televize způsobené větrnými elektrárnami, na Chomutovsku zatím žádnou. Vzdálené byly od obydlené oblasti od půl do jednoho a půl kilometru. Rušení se podle J. Ševčíka projevovalo jako odrazy v závislosti na otáčení vrtulí. Úroveň přijímaného obrazu klesla pod citlivost přijímačů, takže docházelo k rozpadu obrazu, ztrátě barev a silného zašumění zvuku. Vliv měl následně i směr větru. Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí je pak povinen vyzvat vlastníka či stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o odstranění rušení. "Když k dohodě nedojde, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s ČTÚ příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu, " vysvětlil Ing. Ševčík. Případně může o odstranění rušení rozhodnout přímo i ČTÚ. Jestliže je rušení spojené se stavbou jako takovou, hradí náklady její vlastník. Pokud k němu došlo kvůli činnostem souvisejících s prováděním stavby, hradí je stavebník.

J. Ševčík doplnil, že ve všech řešených případech se rušení vyřešilo díky provozovatelům větrných elektráren. Postiženým posluchačům a divákům zakoupili satelitní digitální přijímače.

ALEŠ KASSAL

 

 

 

 

Odjinud je vyhánějí, tak jdou sem, říkají odpůrci



Deník Lučan - 25.1.2006

 

Podbořansko - Řada obyvatel Sýrovic, Pšova či třeba Kněžic se záměrem na výstavbu větrníků nesouhlasí. Podporu mají v některých občanských sdruženích, třeba Meluzíně. Ta tvrdí, že v cizině, třeba ve Velké Británii či Dánsku se elektrárny instalují výhradně v neobydlených územích, což si vymínili obyvatelé těchto zemí.

"Stát nastavil výhodné podmínky, jen proto se sem tlačíte, navíc vás odjinud vyhánějí, " adresoval na veřejné schůzi odpůrce záměru Martin Čerňanský zástupcům firmy Zelená energie.

Faktem zůstává, že boom s větrníky nastal krátce před tím, než zákonodárci přijali zákon o obnovitelných zdrojích. Ten zajišťuje návratnost investic. Z údajů firem vyplývá, že náklady by se splácely po 15 let existence větrníků, teprve pak by společnostem přinášel zisk. Náklady na výstavbu 2MW elektrárny mimochodem představují 70 až 80 milionů korun. "V případě záměru u Kněžic a Mor plánujeme investici v celkové výši 1,2 miliardy korun," připomněl Silvao Siber, jednatel Zelené energie. Upozornil, že stavět se budou jen moderní typy. Lidé v Kněžicích i dalších obcích namítají, že větrné podmínky nejsou tak dobré, aby zde mohly stát obří, asi 150 metrů vysoké elektrárny. Firmy Zelená energie a MBFF Viventy si nyní dělají měření, z nichž zatím vyplývá spíše příhodnost vytipovaných lokalit. Právě u Letová či Nepomyšle mají dokonce propočítané, že místo 2MW mohou postavit silnější třímegawattové.

Některé větrníky vymazala ze záměrů vyjádření armády, kterým vadí kvůli rušení radarů. Jinde se ale vojáci proti nepostavili a stavbě zatím žádný objektivní důvod nebrání. Neměla by jím být ani obava z rušení televizního, rozhlasového či telefonního signlu. Podle Českého telekomunikačního úřadu (ČTU) se to sice může teoreticky stát, na druhé straně existují technická opatření, jak se takovému problému vyhnout.

Tajemník podbořanské radnice Martin Gutzer se domnívá, že při mnohasetmilionových investicích by firmy neváhaly vydat řádově stovky tisíc korun na zajištění třeba kabelového přívodu. "U nás v Podbořanech problém se ,,stíněním" vyvstal před několika lety při stavbě sídliště Střed. Město tam nechalo instalovat zařízení kabelové televize a situace byla vyřešená," dodal. Navíc ČTÚ tvrdí, že po přechodu televize na digitální vysílání nebudou větrníky pro přenos představovat prakticky žádný problém.

Zatímco řadu případných problémů spojených se stavbou a existencí větrníků je možné technicky řešit, zásadní otázkou je vliv na ráz krajiny. V tom se lidé neshodnou už vůbec. Některým se líbí, jiní třeba považují za esteticky přijatelnější Temelín či Prunéřov.

ALEŠ KASSAL

 

zpět na úvodní stránku