zpět na úvodní stránku

18.3.2005 - Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie je třeba zamítnout.

Opoziční ODS udělá vše pro to, aby byl zákon o obnovitelných zdrojích v senátu zamítnut. Populisticky na zeleno natřená právní norma by měla garantovat provozovatelům malých elektráren odběr elektřiny za pevné výkupní ceny po dobu 15 let. Tento cíl vypadá bohulibě jen na první pohled, řekl v úterý ČTK předseda senátorů ODS Tomáš Julínek. "Zákon spíš zavání obrovským lobbismem skupin, které se zabývají dodávkou alternativních zdrojů," uvedl Julínek. EU požaduje vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů, tedy v malých vodních elektrárnách, spalovnách na biomasu a větrných elektrárnách, osm procent veškeré elektřiny. Zatím jsou to asi dvě procenta. Pokud by zákon nebyl schválen, Česko podle vlády přijde o investice v řádu desítek miliard korun. Jenže tyto investice by u nás realizovaly německé a dánské firmy vyrábějící ocelová monstra větrných elektráren z oceli pocházející z Porůří. A zákon byl připraven s cílem učinit za peníze daňových poplatníků výrobu elektrické energie z větrných elektráren ekonomicky výhodnou a to po celou dobu jejich provozu bez ohledu na to, kolik takových elektráren by zahraniční firmy na našem území postavily a tím dokonale zničily přírodní vzhled našich pohraničních hor. Instalace větrné elektrárny přitom v našich klimatických podmínkách není ekonomicky výhodná. Účinnost zařízení se pohybuje v rozmezí 10-15 procent.
V Háji pod Klínovcem založili občanské sdružení Meluzína, které se pokouší zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná. "Stavební úřad ve Vejprtech nepovolil stavbu, doufáme, že úřad v Ústí udělá to samé. Ty sloupy by měly hrozný dopad na krajinu, která je jako stvořená pro turistický ruch," uvedl Pavel Fiala z Meluzíny.
Město Krupka na Teplicku rovněž odmítlo na svém území povolit stavbu větrných elektráren. Zastupitelé schválili změnu územní dokumentace tak, aby se větrníky nad městem v budoucnu nemohly roztočit. "Vysoké stožáry a další obdobně projekty by svým vzhledem a charakterem provozu narušily jedinečný rekreační a ochranný ráz Krušných hor, a to nedopustíme," prohlásil starosta města Milan Puchař.
Podle Pavla Kliky z elektrárenské společnosti ČEZ je výroba elektřiny z větru sice ekologická, ale drahá. "V naší větrné farmě jsme dokázali v roce 2002 vyrobit jednu kWh za 11,60 koruny, v roce 2003 už za 17,45. " Výkupní cena je přitom jen tři koruny, stát by tedy podle předloženého vládního zákona doplácet z peněz daňových poplatníků majitelům větrných elektráren za každou vyrobenou kilowathodinu nejméně 14 korun. "I výkonnější jednotky, než jsou ty naše, budou ztrátové," usoudil Klika. Upozornil také na zákon, který podle něj má výrobcům elektřiny z větru garantovat zisk i s úroky z půjček na jejich výstavbu. Takže celkem něco kolem 22 korun za každou vyrobenou a "prodanou" kilowathodinu!
"Jsme chudá vesnice. Od státu dostanu z daní milión a provoz obce mě stojí půldruhého miliónu. Za větrné elektrárny dostanu tolik peněz, že se obec může stát soběstačnou," hájí na druhé straně stavbu větrníků například starosta obce Hora Sv. Šebestiána Karel Hejduk. Ve třech splátkách dostane jeho ves trojnásobek šestimiliónového rozpočtu a dalších 250 tisíc získá ročně za každou věž. "Když jich tu budeme mít deset, přijdeme si na 2,5 miliónu za rok," pochvaluje si Hejduk. Pan starosta si zřejmě nevidí ani na špičku nosu pokud jde o vzhled okolí jeho obce a je mu naprosto sobecky jedno, že na chabý zisk pro jejich obec přispějí nedobrovolně všichni plátci daní z celé republiky, pokud zákon projde senátem.
Na výstavbě monster by také v nemalé míře vydělaly banky, protože všichni investoři by stavěli na základě půjček. Ty by díky dotovaným výkupním cenám měly prakticky vzato státní záruky. Celé je to povedená "investiční" euroakce, jak za peníze daňových poplatníků nejen z Česka zajistit zisky především výrobcům ocelových monster.

 

zpět na úvodní stránku