zpět na úvodní stránku

Aktuálně o větrných elektrárnách a výrobě energie:

Lžete o globálním oteplování, obvinili OSN japonští klimatologové

K starověké astrologii přirovnal názor většiny západních klimatologů, že lidé významně ovlivňují globální oteplování, Kanya Kusano, který stojí v čele skupiny pro modelování klimatu v rámci Japonské agentury pro výzkum moře a technologii (JAMSTEC). Japonští vědci vydali zprávu, která zpochybňuje opakovaná tvrzení klimatického panelu OSN.

Zvětšit obrázek

Ledovce tají, ale vědci vedou spor o to, zda za to způsobuje lidstvo.

FOTO: ČTK

sobota 28. února 2009, 14:23

Japonská studie však získala jen mizivou publicitu a tak její autoři „upustili od diplomatického jazyka“ a v podstatě obvinili své kolegy ze šarlatánství. Tři z pěti vědců totiž nesouhlasí se široce medializovaným tvrzením klimatického panelu OSN (IPCC), že oteplování pozorované v posledních desetiletích souvisí s lidskou činností a především emisemi skleníkových plynů.

Růst teplot není anomální

Japonští odborníci tvrdí, že oteplování, které nabralo na síle přibližně v polovině minulého století, nyní zpomaluje. Tři z pěti japonských vědců s tvrzením o člověkem vyvolaném oteplování nesouhlasí. Japonci zdůrazňují, že podle nich je oteplování ovlivňováno přirozenými přírodními cykly. „Tvrzení IPCC, že nás čeká stálý, nepřetržitý růst teplot, by měla být vnímána jako neprokazatelná hypotéza,“ napsal japonský vědec.

Šuniči Akasofu, šéf International Arctic Research Center na Aljašce kritizoval panel OSN již dříve. Hlavně se mu nelíbí tvrzení, že zaznamenávané nárůsty průměrných teplot představují nějaké anomálie: „Musíme být opatrní, tvrzení IPCC, že od roku 2000 se zvyšuje teplota v atmosféře, není nic jiného než hypotéza. A než jsme si to stačili uvědomit, tak se hypotéza začala vydávat za nezpochybnitelnou pravdu.“

Z větší časové perspektivy trvala mezi lety 1400 až 1800 malá doba ledová, pak začalo pozvolné oteplování, které podle Akasofua vyvrcholilo na přelomu tisíciletí.

Disidentů přibývá

Japonští vědci nejsou samotní. Komunita disidentů, kteří veřejně zpochybňují tvrzení, že lidská činnost vede ke globálnímu oteplování narůstá - v současnosti existuje již na 650 odborníků, což je mnohem více, než v roce 2007, kdy byla v americkém senátě předložena zpráva reprezentující názory 400 vědců. Přitom zprávu OSN o oteplování, která doporučuje změnu politiky světovým státníků zaštítilo pouze 52 vědců.

Globální klima se však stalo velkým byznysem a dnes připadají jen v USA na jednoho kongresmena čtyři klimatičtí lobbysté.

Disidenti teorie globálního oteplování nezpochybňují potřebu účelného a šetrného využívání zdrojů, nebo samotný fakt oteplení klimatu. Nicméně nesouhlasí, že jde o nezadržitelný trend vyvolaný průmyslovou činností. Nelíbí se jim, že stoupenci teorie člověkem vyvolaného oteplování umlčují své odpůrce, a ignorují fakta, která zpochybňují jejich závěry.

V Arktidě je proměnlivé zalednění

Jednou z takových předpovědí bylo v květnu 2008 tvrzení amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC), že během roku 2008 zmizí ledová pokrývka severního pólu, protože kvůli globálnímu oteplování odtaje. Nyní museli uznat, že v oblasti zůstalo půl miliónu čtverečních kilometrů ledu.

Chybný odhad prý způsobila chyba v nastavení senzoru na jednom satelitu na oběžné dráze. Nová zpráva navíc ukazuje, že rozsah mořského ledu je v roce 2009 větší než v letech 2005 až 2009

Ofenzíva „proti větru“

Dne 20. října 2007 se uskutečnilo v Čenkovicích v Orlických horách celorepublikové setkání

zástupců občanských sdružení vystupujících proti současné nekoncepční a živelně

prosazované výstavbě větrných elektráren v České republice. 11 občanských sdružení

z těch nejexponovanějších regionů, jako jsou Krušné hory, Vysočina, Jeseníky atd., se

zde sešlo, aby založilo zastřešující organizaci, která by reprezentovala desítky občanských

sdružení a občanských aktivit z různých koutů naší republiky, již delší dobu komunikačně

propojených a vystupujících s připomínkami k rozporuplné výstavbě větrných

elektráren v jednotlivých konkrétních lokalitách. Pořadatelem bylo občanské sdružení

„Naše Výprachtice“.

Na tomto jednání byl jednomyslně přijat návrh na založení unie občanských sdružení dle

§ 829 Občanského zákoníku, jejímž prioritním posláním bude:

• hájit základní lidská práva občanů ohrožených důsledky živelné výstavby větrných

elektráren a nedostatečné legislativy v této oblasti

• chránit životní prostředí a krajinný ráz České republiky

• poskytovat a sdílet zkušenosti a informace ve sledované oblasti

• koordinovat postupy svých členů a vystupovat navenek směrem ke státním orgánům

a institucím

• prosadit zásadní změnu státní politiky v podpoře využívání větrné energie.

Tato unie bude otevřenou organizací nejen pro další občanská sdružení, ale i jednotlivé

občanské aktivity i jednotlivce samotné. Vlastní webové stránky unie jsou ve výstavbě,

proto doporučujeme prozatím stránky některých občanských sdružení:

www.ekologickatolerance.org/index.php

www.naskale.wz.cz

www.mujweb.cz/spolecnost/touzimantivent

www.stop-vetrnikum.webz.cz

Občanské sdružení „Naše Výprachtice“

Máme pochybnosti o výstavbě větrných elektráren

Datum: 31.10.2007 Autor: Eva Bartošová, Vladimíra Jirkovská, Jarmila Kýnlová Zdroj: Žatecký a lounský deník Rubrika: Čtenář-reportér Strana: 08

Téma: Co vás pálí

Rádi bychom tímto článkem otevřeli diskusi k výstavbě větrných elektráren (VE) u nás. Co nás k tomu vede? Především naše osobní zkušenosti.

V roce 2005 byl schválen zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a následně se v mnoha obcích, včetně těch našich, objevili zástupci nejrůznějších firem s nabídkou výstavby VE. Scénář v jednotlivých obcích se zpravidla podobá jako vejce vejci.

Obec, která doposud neprojevila sebemenší zájem o výstavbu VE a jejíž starosta se nikdy o VE slovem nezmínil, dostane příslib velké finanční částky, která bude obci vyplacena po výstavbě a při následnémprovozu VE.

Ze strany zastupitelstva obce je občan znenadání zahlcen informacemi o kladném vlivu VE na rozvoj turistiky, na vytvoření nových pracovních míst, dozvídá se o zanedbatelné hlučnosti, o nulovém vlivu na televizní signál a naprosto mizivém škodlivém vlivu na lidské zdraví.

Argumenty jsou pořád stejné

Argumenty jsou vždy stejné: zvířata si zvykla na auta, zvyknou si i na VE, když je mají v Německu, proč by nestály i u nás, pojďme se rychle vyslovit pro jejich výstavbu, dokud je někdo ochoten nám za ně zaplatit, atd.

Zpravidla následuje pozvání na bezplatný výlet pro občany, včetně oběda, na místa blízko za hranicemi ČR, kde si těžko stihnete promluvit s někým, kdo skutečně bydlí v těsné blízkosti VE a nikdo z dodavatelské firmy v průběhu návštěvy nechce slyšet jediný argument proti.

Všechny vaše námitky jsou označeny jako mýty, pokud snad o něčem pochybujete, jste nazván brzdou pokroku.

Že snad cosi namítáte o biokoridorech, biocentrech, naprosté a nevratné změně rázu krajiny? Že máte v rukou prokazatelné znalecké posudky o rapidním snížení cen nemovitostí v blízkosti větrných elektráren? Že masivní dotace výkupní ceny „větrné elektřiny“ je placena z peněz nás všech a přináší zisk především investorům? Že stroboskopický efekt běžnému člověku vadí? Že stoupající odpor proti VE v Nizozemí, Rakousku a Německu nutí firmy přemisťovat svá zařízení do ČR a do zemí střední a východní Evropy? Že větrné elektrárny na svůj rozjezd potřebují odběr elektrické energie z běžné sítě, tedy mnohem levnější? Buďte si jisti, že dostanete vyhýbavou odpověď.

Zůstává mnoho nezodpovězených otázek

Mnohdy následuje pochybná anketa, v lepším případě referendum, což se stává hlavním argumentem starosty. Následně uzavřené smlouvy, nevýhodné pro obec, zbrkle podepsané starostou, pak bohužel neposuzuje nezávislý právník a zapeklitá situace je na světě.

Nalijme si však čistého vína - kdo profituje z výstavby VE? Mají snad obce, v jejichž bezprostřední blízkosti se výstavba chystá, nižší cenu elektrické energie? Proč se v zahraničním tisku můžeme dočíst o negativním vlivu VE na lidské zdraví?

Zjišťoval někdo, jakým způsobem ovlivňují zástupci investora vedení obce? Proč se více nezaměříme na jinou formu obnovitelných zdrojů? Proč firmy mlčí o tom, že první místo mezi nejrizikovějšími obnovitelnými zdroji energie zaujímá právě větrná energie, jejíž výroba patří mezi nejdražší a musí ji neustále zálohovat aktivní zdroje pro případ bezvětří, neboť se nedá spoléhat na výskyt a intenzitu větru?Ajaký je váš názor?

Za Občanské sdružení za kvalitní žití, Lipenec

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2007

ze dne 20. listopadu 2007,

kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny

a tepla a druhotných energetických zdrojů

Energetický regulační úřad podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 6 písm. e) a § 32 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 6 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), vydává cenové rozhodnutí o cenách elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

Všeobecná ustanovení:

Ceny uvedené v bodech (1) až (6) nezahrnují daň z přidané hodnoty. K uvedeným cenám

je připočítávána daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu1).

(1) Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie platí tyto výkupní ceny

a zelené bonusy a určené podmínky:

(1.1.) Výkupní ceny jsou stanoveny jako minimální ceny podle zvláštního právního

předpisu2). Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny podle zvláštního právního

předpisu2). V rámci jedné výrobny elektřiny nelze kombinovat režim výkupních cen podle

bodu (1.2.) a režim zelených bonusů podle bodu (1.3.).

(1.2.) Výkupní ceny se uplatňují za elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě

výrobny elektřiny a sítě provozovatele příslušné distribuční soustavy nebo provozovatele

přenosové soustavy, které vstupuje do zúčtování odchylek subjektu zúčtování odpovědného

za ztráty v regionální distribuční soustavě nebo subjektu zúčtování odpovědného za ztráty

v přenosové soustavě.

(1.3.) Zelené bonusy se uplatňují za elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě

výrobny elektřiny a sítě provozovatele regionální distribuční soustavy nebo přenosové

soustavy a dodanou výrobcem obchodníkovi s elektřinou nebo oprávněnému zákazníkovi

a dále za ostatní vlastní spotřebu elektřiny podle zvláštního právního předpisu3). Zelené

bonusy se neuplatňují za technologickou vlastní spotřebu podle zvláštního právního předpisu3).

1) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve

znění pozdějších předpisů.

(1.7.) Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny:

Datum uvedení do provozu	Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh	Zelené bonusy v Kč/MWh
Větrná elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2008 včetně	2460	1870
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007	2520	1930
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006	2570	1980
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005	2820	2230
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004	2960	2370
Větrná elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2004	3280	2690

(1.7.1.) U větrných elektráren uvedených do provozu po 1. lednu 2005 včetně se výkupní

ceny a zelené bonusy podle bodu (1.7.) uplatňují pouze pro nově zřizované výrobny elektřiny,

jejichž výrobní technologické celky (zejména rotor a generátor) nejsou starší než dva roky.

(1.10.) U nově zřizované výrobny elektřiny se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce

v souladu s rozhodnutím o udělení licence začal ve výrobně vyrábět a na základě smlouvy dodávat elektrickou energii do elektrizační soustavy.

(1.11.) Je-li v rámci výrobny elektřiny uveden do provozu další zdroj nebo více dalších zdrojů,

nebo splňuje-li jeden či více zdrojů v rámci jedné výrobny elektřiny podmínky pro uplatnění

odlišných výkupních cen, může výrobce uplatňovat odlišné výkupní ceny pro takové jednotlivé

zdroje za předpokladu, že zajistí samostatné měření výroby elektřiny v souladu se zvláštním

právním předpisem6) na jednotlivých vývodech ze zdrojů.

(1.12.) V případě uplatnění podpory formou povinného výkupu se elektřina měřená

fakturačním měřením rozdělí při fakturaci v poměru samostatně naměřených hodnot výroby

elektřiny na jednotlivých zdrojích. V případě uplatnění podpory formou zelených bonusů se zelené bonusy uplatňují samostatně na každý zdroj podle naměřených hodnot.

6) Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů, ve

znění pozdějších předpisů.

(1.13.) Podmínkou uplatnění výkupní ceny je předání údajů o předpokládaném množství

elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů v jednotlivých výrobnách elektřiny s instalovaným

výkonem nad 1 MWe výrobcem příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo

provozovateli přenosové soustavy, a to následujícím postupem:

a) upřesněné měsíční množství elektřiny je předáno výrobcem příslušnému

provozovateli soustavy do patnáctého dne kalendářního měsíce předcházejícího

kalendářnímu měsíci, ve kterém se má dodávka uskutečnit;

b) upřesněné týdenní množství elektřiny je předáno výrobcem příslušnému

provozovateli soustavy ve formě hodinových diagramů pro jednotlivé dny

kalendářního týdne do 10.00 hodin prvního pracovního dne kalendářního týdne před

kalendářním týdnem, ve kterém se má dodávka uskutečnit;

c) upravený denní diagram dodávek je předáván výrobcem provozovateli příslušné

soustavy do 8.00 hodin kalendářního dne, který předchází kalendářnímu dni,

ve kterém se má dodávka uskutečnit.

Tento postup se nevztahuje na větrné elektrárny a výrobny elektřiny využívající sluneční

záření.

(1.14.) Pro výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 1 MWe s výjimkou malých

vodních elektráren, větrných elektráren a výroben elektřiny využívajících sluneční záření

se výkupní cena elektřiny stanovená podle tohoto cenového rozhodnutí snižuje za vykázané

množství elektřiny o 20 %

a) pro každý den kalendářního měsíce, kdy bylo skutečně vykoupené množství elektřiny

větší než součet množství uvedený v příslušném denním diagramu podle odstavce

(1.13.) písm. c) o více než 10 %;

b) pro každý den kalendářního měsíce, kdy bylo skutečně vykoupené množství elektřiny

menší než součet množství uvedený v příslušném denním diagramu podle odstavce (1.13.) písm. c) o více než 15 %.

Větrníky rozhazovaly led

Datum: 29.11.2007 Autor: (pch) Zdroj: Právo Rubrika: Jižní Morava - Vysočina Strana: 10

PAVLOV – Námraza v důsledku počasí uplynulého týdne obnažila vadu projektu pavlovských větrných elektráren. Podle svědků létaly od stožárů obrovské kusy ledu, které dopadaly i na nedalekou silnici. Majitel elektráren slíbil řešení.

Kusy ledu létaly až do vzdálenosti 150 metrů od stožáru, dopadají na silnici a za ni. Jak řekl Právu krajský zastupitel za ČSSD Zdeněk Ryšavý, představa, že by takový kus ledu o váze několika kilogramů zasáhl chodce nebo padl na přední sklo jedoucího vozu, je děsivá.

O situaci ví i starosta Pavlova Jaroslav Šťastný (SNK). „Lidé z obce si nestěžovali, informaci jsem dostal od silničářů,“ uvedl.

Ředitel KV Venti David Jozefy to Právu potvrdil. „Projekt zapomněl na blízkost veřejné komunikace, což byla chyba, z níž se další projekty poučily. Budeme předcházet riziku operativně po dohodě s provozovatelem, který v době nebezpečí vrtule vypne. Výhledově pak přijde na řadu investice do technického zabezpečení,“ uvedl Jozefy.

Jak připomněl, uvolňující se námraza je běžnou bolestí všech výškových objektů, i stromů či stožárů elektrického vedení.

http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20071129_hb_elektrarny_pavlov.html

http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/20071128politici_vetrniky.html

http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20071128_hb_z_vrtuli_odletaji.html

Podle svědků kusy ledu odlétávají až do vzdálenosti 150 metrů od stožáru, dopadají na silnici a za ni. V okolí jsou vidět desítky děr a kusů ledu.

Na první fotografii zleva kus ledu dlouhý 0,45 metru. Na druhé fotografii kus ledu dlouhý odhadem 2,5 metru. Foto Josef Kříž (2x).

Větrníky mohou zabít

Chomutovský deník  -  12.2.2007

Kryštofovy Hamry - Smrtelné nebezpečí představují v zimě větrné elektrárny. Přesvědčili se o tom lidé na Rusové. Kusy ledu létající z rotujících vrtulí doslova rozbombardovaly střechu trafostanice, která je od elektráren vzdálená dvacet metrů.

"Necháme udělat plechové střechy, víc toho vydrží," uvedl Milan Janovský z firmy Green Lines Rusová, která je provozovatelem větrníků. Ze stávající taškové střechy na trafostanici udělaly ledové kusy doslova řešeto.

Odborníci odhadují, že ledová tříšť může z vrtulí doletět až do vzdálenosti sta metrů. Podle Janovského ale na tento fakt upozorňují výstražné tabule, které jsou po okolí větrných elektráren rozmístěny.

(mir,vj)

http://zpravy.idnes.cz/z-vetrnych-elektraren-letaji-v-mrazu-kusy-ledu-fl5-/domaci.asp?c=A071129_110507_domaci_jan

Reportáž ČT1:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1097177297-vecernik-z-cech/207411030911128-28.11.2007-18:00.html

(asi 4.-5. reportáž: 4:30min - 6:10 min)

http://www.ct24.cz/vysilani/?id=154914 (starší reportáž – zmínka o účincích nf zvuku)

Z listů větrných elektráren se uvolňuje námraza

Datum: 28.11.2007 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 19:25 Události v regionech - Brno Strana: 01

Michal FILA, moderátor

--------------------

Události pokračují pohledem do regionů, dobrý večer.

Jihlavský magistrát dnes nařídil ihned zastavit zkušební provoz větrného parku v Pavlově na Jihlavsku. Z listů čtyř větrných elektráren se totiž uvolňovala námraza a kusy ledu ohrožovaly motoristy a chodce.

Radovan DANĚK, redaktor

--------------------

Tento, bezmála třímetrový kráter ve sněhu vytvořil jeden z těžkých kusů ledu, který se na konci minulého týdne začaly uvolňovat z větrných elektráren u Pavlova. Motoristy i kolemjdoucí ohrožovaly i další kusy námrazy ve vzdálenosti až dvě stě metrů od rotujících vrtulí.

Adéla ZACHOVÁ, obyvatelka nedalekého domu

--------------------

Jestli to skutečně z těch elektráren je takovýhle kusy ledu, tak to ohrožuje lidský životy, protože to bylo na silnici.

Zdeněk VACEK, ředitel krajských silničářů

--------------------

Odlétaly kusy ledu, které byly před i za silnicí.

Radovan DANĚK, redaktor

--------------------

Ode dneška jsou na místě nové značky a jihlavský magistrát už v úterý na podnět silničářů vydal takzvané okamžité rozhodnutí o odstranění nebezpečí.

Radek TULIS, mluvčí jihlavského magistrátu

--------------------

Dnes provozovatel vrtulí zastavil provoz, je dál v kontaktu s naším úřadem.

David JOZEFY, KV Venti, s.r.o., servis větrných elektráren

--------------------

Budeme na těchto elektrárnách ještě realizovat nějaké technické úpravy, aby k tomuto nemohlo dojít do budoucna.

Radovan DANĚK, redaktor

--------------------

Větrný park u Pavlova na Jihlavsku je zatím ve zkušebním provozu. Při počasí, které v těchto dnech na Vysočině panuje, by rotující vrtule elektráren mohly působit doslova jako katapult.

Jitka SVATOŠOVÁ, mluvčí kraje Vysočina

--------------------

Stavební úřad bude ten, který musí říct, co se na elektrárnách musí změnit a co musí být učiněno tak, aby mohlo být vydáno kolaudační rozhodnutí.

Jaroslav ŠŤASTNÝ, starosta Pavlova na Jihlavsku /nestraník/

--------------------

Je to s tou námrazou, dá se říct, první problém, protože v loňský zimě tenhle problém nenastal.

Radovan DANĚK, redaktor

--------------------

Podle informací starosty Pavlova se má problematikou odpadávání kusů ledu z listů elektráren zabývat také nejbližší jednání obecního zastupitelstva.

Hejtmani nechtějí větrné elektrárny

Datum: 23.11.2007 Autor: OLDŘICH JANEBA Zdroj: Pražský deník Rubrika: Ekonomika Strana: 13

+ Hradecký, Plzeňský, Ústecký, Moravskoslezský, Havlíčkobrodský, Olomoucký, Brněnský deník …..

Energetické společnosti se se stavbou vysokých větrníků od našich jižních sousedů stěhují k nám

Praha/ Do České republiky míří rakouské miliardy na výstavbu větrných elektráren. Naši sousedé už odmítají další ničení volné krajiny stavbou nových větrných stožárů a energetické společnosti se přesouvají do zemí bývalého socialistického tábora.

„V hledáčku máme i Slovensko a Rumunsko. Stavět by se mělo začít během následujících pěti let,“ říká oficiální prohlášení společnosti Meinl International Power.

Ani Česko nepřijímá větrníky s nadšením. „Větrné elektrárny do přírody Beskyd a Jeseníků nepatří a jejich ekonomický přínos není takový, abychom si nechali dobrovolně hyzdit krajinu,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, zapřísáhlý odpůrce větrníků.

Na jeho stole leží více než stovka žádostí týkajících se budování nových větrných elektráren. „Povolíme tak dvě možná snad tři,“ připouští hejtman. Podobně mluví i jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, který vydal nesouhlasné stanovisko k výstavbě větrníků u Klobouků.

„Osmdesátimetrové stožáry by příliš narušily okolní krajinu,“ uvedl ve svém zamítavém stanovisku. Připravena na stavbu je naopak obec Kryry na Podbořansku. „Sice to bude velký zásah do krajiny, ale zvykli jsme si žít se sloupy elektrického vedení, tak si zvykneme i na stožáry a vrtule elektráren,“ uvedl starosta Kryr Miroslav Brda.

Pro malé obce může být provoz větrných elektráren finančně výhodný. Dokazuje to také příklad Jindřichovic pod Smrkem, jedné z prvních obcí, na jejímž území větrné elektrárny v Česku vyrostly. Dvě zařízení o společném výkonu 1200 kilowatů přinesla za tři roky do rozpočtu přes 3,2 milionu korun, což je podle starosty Petra Pávka pro obec se 600 obyvateli roční rozpočet. „Větrné elektrárny jsou možností, jak udělat něco pro přírodu a vylepšit i obecní rozpočet, který je zejména v případě malých obcí značně napjatý,“ tvrdí Pávek.

Řada občanských a ekologických organizací v ČR i zahraničí však považuje přínos větrných elektráren životnímu prostředí za sporný. Kromě narušení krajiny podle řady studií větrníky zabíjejí i množství ptáků, včetně ohrožených druhů.

Podle údajů ministerstva životního prostředí by mělo na území republiky stát do roku 2010 kolem 300 větrných elektráren o celkovém výkonu 500 až 600 megawattů. To představuje zastavěné území asi o rozloze poloviny Prahy.

Hejtmanství vytyčí místa pro větrníky

Datum: 24.11.2007 Autor: čtk, mln Zdroj: Lidové noviny Rubrika: Morava a Slezsko Strana: 06

OLOMOUC Krajský úřad Olomouckého kraje si nechá vypracovat studii s výběrem míst, na nichž bude možné v budoucnu budovat větrné elektrárny.

„Investice kraje do zpracování studie souvisí s boomem výstavby větrných elektráren v regionu,“ řekl novinářům hejtman Ivan Kosatík. Podobný dokument pro investory větrných elektráren kraj dosud nemá. „V praxi to zatím vypadá tak, že přijde investor a zkusí, zda mu záměr vyjde,“ doplnil hejtman.

Kvůli závaznosti zastupitelé závěry dokumentu zahrnou do zásad územního rozvoje kraje, jimiž se musejí řídit mimo jiné investoři. Studie má podle Kosatíka stanovit jasná pravidla. „Stejně je tomu v jiných oblastech, zásady územního rozvoje stanovují například to, kde není možné stavět silnice,“ uvedl hejtman. Kraj zaplatí za vypracování studie tři sta tisíc korun. Její tvůrci budou zkoumat mimo jiné povětrnostní podmínky v jednotlivých oblastech kraje. K materiálu se také bude muset podle Kosatíka vyjádřit asi dvacet až třicet institucí, hotov by proto měl být příští rok v dubnu.

Větrné elektrárny stojí v Olomouckém kraji například na Drahanské vrchovině, v Mladoňově, Velké Kraši, Libavé a Ostružné. Další by měly vyrůst mimo jiné nad Šternberkem. Také ostatní moravské kraje se často k „větrníkům“ staví rezervovaně, investoři narazili například na jižní Moravě, k jejich odpůrcům patří i moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský.

Kde lze stavět elektrárny, určí studie

Datum: 28.11.2007 Autor: (ČTK) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Střední Morava Strana: 01

UDÁLOSTI

OLOMOUCKÝ KRAJ

Olomoucký kraj si nechá vypracovat studii míst s možností budovat větrné elektrárny. Závěry zapracuje do zásad územního rozvoje, jimiž se musejí říditmimo jiné investoři. Akce souvisí s boomem výstavby větrných elektráren v regionu, „V praxi to zatím vypadá tak, že přijde investor a zkusí, zda mu nápad vyjde. Studie stanoví jasná pravidla,“ uvedl hejtman Ivan Kosatík.

Ministerstvo: Elektrárny by u Slavkova ovlivnily krajinu

Datum: 10.11.2007 Autor: (ČTK) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Jižní Morava Strana: 04

Rousínov - Stometrové stožáry větrných elektráren poblíž slavkovského bojiště se vedle místních obyvatel nelíbí ani ministerstvu životního prostředí, které se postavilo za odpůrce stavby. Míní, že investor nemůže kvůli prokázanému vlivu elektráren na krajinu dostat územní rozhodnutí.

Stanovisko ministerstva bývá pro úřady stěžejní, řídit se jím ale nemusí. „Zatím to proto neznamená, že se nakonec stavět nebude,“ řekla Jarmila Krebsová z ministerstva.

Rozhodnout znovu musí příslušný stavební úřad, který stožáry původně povolil. „Ministerstvo má pouze poradní hlas, rozhodnutí je plně v kompetenci stavebního úřadu a jeho odvolacího orgánu, kterým je příslušný krajský úřad,“ uvedla Krebsová. Právě kraj se na ministerstvo obrátil. Chtěl, aby rozsoudilo spor krajského odboru životního prostředí, který je proti stavbě, a příslušného stavebního úřadu.

Kraj nyní zruší vydané územní rozhodnutí a vrátí záměr zpět na stavební úřad. Ten rozhodne znovu. Dá se očekávat, že se bude řídit závěrem krajského odboru životního prostředí. Ani pak ale nemají odpůrci stavby vyhráno. „Rozhodně se nyní nedá říci, že se elektrárny stavět nebudou. Investor má ještě řadu zákonných možností, jak nepříznivý verdikt zvrátit. Rozhodnutí stavebních úřadů jsou přezkoumatelná soudem,“ uvedla Oldřiška Soppeová z odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu.

Stožáry s životností asi 20 let chtěla provozovat společnost Eldaco. Se stavbou stále počítá.

Exministr EU pro životní prostředí: Pozor na ekoteror!

Datum: 20.11.2007 Autor: Josef Kašpar Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Ze zahraničí Strana: 06

ŘÍM, 20. 11. 2007

Prezident Václav Klaus našel ve své bitvě o vědeckou pravdu v otázkách klimatických změn a oteplování naší planety spojence, se kterým patrně nepočítal.

Je jím Carlo Ripa di Meana, bývalý evropský komisař pro životní prostředí, otec takzvané uhlíkové daně, bývalý mluvčí italských Zelených a nyní předseda Italia nostra, organizace snažící se ochránit přírodu a kulturní i historické památky na Apeninském poloostrově.

Mediální zelení teroristé

»Generální tajemník OSN Pan Kimun rozpoutal mediální terorismus ve snaze dosáhnout diplomatického úspěchu na konferenci v Bali, která se bude konat v prosinci. Ve skutečnosti svými katastrofickými vývody připravuje mezinárodní společenství na fakturu ve výši 150 miliard dolarů ročně,« řekl di Meana v rozhovoru pro přední italský deník Il Corriere della Sera.

»Na rozdíl od toho, co tvrdí Pan Ki-mun, věda má pochybnosti, dopouští se chyb, nedělá zázraky a především »nešíří teror«.

Ripa di Meana označuje za fiasko i Kjótský protokol a kritizuje také bývalého amerického viceprezidenta Ala Gora. Označuje ho za dalšího »rétora nastávající katastrofy, který má za sebou jednu z nekonečných zpráv IPCC, orgánu složeného z 2500 vědců, který ale není žádnou vědeckou komunitou. Je to mezivládní orgán, jehož experti jsou jmenováni vládami.«

»Převládá politický či byznysový přístup. Pokud Bushovi dojde, že je to kšeft, bude z něj zítra ochránce ekologie,« řekl di Meana.

Ripa di Meana označuje za propagandu tvrzení, že za oteplování Země může výhradně člověk, a cituje profesory Richarda Lindzena a Christophera Landseyho, kteří pro své názory z IPCC vystoupili.

Na otázku, jak ze současných problémů ven, Ripa di Meana odpovídá: »Musíme urychlit výzkum a mít co nejdříve k dispozici vodík pro dopravu, protože ta se z 40 procent podílí na skleníkovém efektu. Nevyřeší to žádná větrná energie, jak to prohlašuje další prorok Apokalypsy, náš ministr životního prostředí Alfonso Pecoraro Scanio,« uzavírá di Meana.

Konec jaderného tabu?

Zdá se, že i v Itálii začínají padat tabu. Koncem 80. let, pod vlivem emocí z černobylské katastrofy, italští občané v referendu zakázali provoz a stavbu jaderných elektráren ve své zemi. Postoj Italů k jaderné energetice se ale mění.

Italská energetická společnost ENEL nedávno koupila rozhodující podíl ve Slovenských elektrárnách a neskrývá se s tím, že jedním z hlavních důvodů investice jsou jaderné elektrárny na Slovensku, které bude modernizovat.

A před měsícem několik představitelů vládní většiny i opozice se shodlo na tom, že přišel čas »začít uvažovat o návratu k atomu z důvodů ekologických, ekonomických i nezávislosti země na dovozu«.

Co by asi řekl o energii země?

Datum: 27.11.2007 Autor: Jan Stránský Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Liberecký Strana: 02

* K věci

Bývalý člen Greenpeace Patrick Moore včera v Praze prohlásil, že alternativní zdroje energie, větrné a vodní elektrárny, jsou nestabilní a nelze na ně spoléhat. Jedinou správnou volbou jsou prý jaderné elektrárny. Od exčlena organizace, jež jádro tvrdě odmítá, poněkud překvapivá slova. Škoda, že se Moore nevyjádřil i ke geotermálním elektrárnám, k jejichž budování se chystá Liberec a Nové Město pod Smrkem. Co když nám tu vyroste něco, co se za pár let ukáže jako nesmysl, a třeba i škodlivý?

S jadernou energií jsem se mýlil

Datum: 21.11.2007 Autor: Patrick Moore Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Názory Strana: 10

Když jsem na počátku 70. let pomáhal založit Greenpeace, byla pro mě i pro většinu mých krajanů jaderná energie synonymem jaderného holocaustu. Po 15 letech spoluodpovědnosti za vedení Greenpeace jsem se rozhodl hnutí opustit, protože jsem se již nedokázal ztotožnit se stále silnější snahou o odmítnutí udržitelného rozvoje a konsenzuální politiky ve prospěch neustálých konfrontací a narůstajícího extremismu. Dnes se považuji za rozumného ochránce životního prostředí, který podporuje politiku založenou nikoliv na emocích a dezinformacích, ale na vědeckém poznání a logickém uvažování.

Jádro je spolu s výraznější podporou obnovitelných zdrojů energetická kombinace nezbytná k zajištění udržitelnosti dodávek elektřiny v budoucnosti. Jádro se podle mě nakonec může stát klíčovým zdrojem energie, který ochrání naší planetu před negativním dopadem klimatických změn.

Klimatické změny úzce souvisí se získáváním energie z fosilních paliv, která pokrývají přibližně 85 procent světové spotřeby energie. Podívejme se blíže na největší globální zdroj skleníkových plynů: uhlí.

Ačkoliv je uhlí zdrojem levné elektřiny, jeho spalování, ke kterému dochází většinou za účelem výroby elektřiny, produkuje celosvětově asi devět miliard tun oxidu uhličitého ročně.

Uhelné elektrárny navíc způsobují kyselý déšť, smog, nemoci dýchacích cest, kontaminaci rtutí a vedle toho ještě zásadním způsobem přispívají k emisím skleníkových plynů.

Na druhou stranu díky 441 jaderným elektrárnám fungujícím po celém světě nejsou do ovzduší každoročně vypuštěny téměř 3 miliardy tun oxidu uhličitého, což odpovídá objemu výfukových plynů z více než 428 milionů automobilů.

Podle mého názoru bude nejpraktičtějším řešením agresivní program rozvoje obnovitelných zdrojů společně s jadernou energií. Zdroje pásmové dodávky elektřiny jsou z hlediska přenosové soustavy nezbytností, přičemž mezi reálně využitelné zdroje patří pouze voda, uhlí a jádro.

Větrná ani solární energie nemůže být zdrojem pro pásmové dodávky elektřiny z důvodu její nepravidelnosti a nespolehlivosti. Zemní plyn, další fosilní palivo, je již dnes příliš drahý. Pokud si uvědomíme, že volné kapacity pro výstavbu vodních elektráren jsou již téměř vyčerpány, jeví se na základě vyřazovací metody jaderná energie jako jediná reálně využitelná. Ve svém přesvědčení nejsem zdaleka sám. Autor teorie Gaia a přední odborník na atmosféru James Lovelock se domnívá, že jedině jaderná energie dokáže zabránit katastrofickým změnám klimatu. Zakladatel Whole Earth Catalogue Stewart Brand tvrdí, že ekologické hnutí musí přijmout jadernou energii s cílem snížit závislost na fosilních palivech.

Česká republika má šest jaderných reaktorů, které produkují asi 35 procent české elektřiny. Většina zbývající elektřiny pochází z uhelných elektráren a malého množství vodních elektráren. Česká republika má dnes jako jedna z mála členských zemí EU přebytek elektřiny a v její výrobě je již dlouho soběstačná. Situace se však i v Česku už brzy obrátí.

Stále víc států, organizací i jednotlivců po celém světě si dnes uvědomuje výhody jaderné energie. Protože klimatické změny se staly mezinárodním tématem číslo jedna, musíme všichni pro renesanci jaderné energie udělat vše, co je v naších silách.

Všichni musíme pro renesanci jaderné energie udělat vše, co je v naších silách.

Větrníky jsou drahý byznys

Datum: 9.11.2007 Autor: JIŘÍ BÖHM Zdroj: Lidové noviny Rubrika: Byznys Strana: 16

V roce 2010 vzrostou roční náklady na sítě na 6,5 miliardy korun. Perspektivnější jsou solární panely

PRAHA Větrné elektrárny mohou v roce 2010 vyrobit okolo 1100 gigawatthodin, což jsou necelá dvě procenta roční spotřeby elektřiny v České republice. Ovšem zvýšení počtu větrníků způsobí provozovatelům sítí nárůst nákladů. Na možná rizika upozorňují zástupci Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).

„Větrné elektrárny mají své výhody i nevýhody. Na jedné straně stojí nulové emise při produkci elektřiny, na druhé stojí vysoká výkupní cena, obtížná předvídatelnost výroby a její výkyvy, což přináší vyšší náklady provozovatelům přenosové a distribuční soustavy,“ řekl Vladimír Tošovský, generální ředitel a předseda představenstva České energetické přenosové soustavy (ČEPS).

Podle ČSRES vyšší počet větrných elektráren povede k zvýšení nákladů provozovatelů sítí nejméně o šest a půl miliardy korun. „Tato částka vychází z nákladů na podpůrné služby, na krytí ztrát a z nákladů spojených s odchylkami,“ dodal Tošovský.

Náklady na podpůrné služby jsou důsledkem toho, že větrné elektrárny na rozdíl od klasických (uhelných, jaderných, vodních) nemohou plnit samy roli záložního zdroje. „Je proto třeba zajistit rezervní výkon pro případ, že nefouká vítr a tento nedostatek energie je třeba vykrýt,“ uvedl správce ČSRES Luděk Mravinač.

Vedle těchto nákladů je ale podle zástupců ČSRES nutné počítat i s výdaji na připojení větrných zdrojů do sítí - a jedná se o zhruba jedenáct miliard korun. Větrné elektrárny se totiž musejí stavět v horských oblastech, kde není rozsáhlá rozvodná síť, a je proto třeba výkon větrníků vyvést do značných vzdáleností.

ČEPS a distribuční společnosti nyní musejí větrné elektrárny povinně připojit a odebírat od nich energii. Podle tajemníka ministra životního prostředí Daniela Vondrouše mají majitelé větrných elektráren po dobu patnácti let od uvedení do provozu garantovanou výkupní cenu, která je ve srovnání s elektřinou vyrobenou v klasických zdrojích zhruba dvojnásobná.

Česká vláda se zavázala, že právě do roku 2010 bude osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Daleko perspektivnější než větrná energie je ale sluneční energie, která zlevňuje. Navíc jde solární panely jednoduše umístit na střechy,“ dodal Vondrouš. Větrné elektrárny proto asi nikdy nebudou výrazným energetickým zdrojem. Například loni dosáhla výroba z větrníků padesáti osmi gigawatthodin, což není ani desetina procenta spotřeby v ČR.

Rozhovor s Vladimírem Tošovským

Datum: 15.11.2007 Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Rubrika: 12:30 O kom se mluví Strana: 01

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den vám od mikrofonu přeje František Lutonský. V posledních hodinách si někteří lidé zažili první letošní kalamitu v dodávkách elektřiny. Navíc se blíží první velké mrazy a s tím i nápor na českou přenosovou soustavu. Dá se zabránit výpadkům elektřiny při sněhových kalamitách, může se v mrazech projevit nedostatek energie a věnuje Česko hrozbě výpadku patřičnou pozornost? Budeme se ptát Vladimíra Tošovského, generálního ředitele České přenosové soustavy, jinak také správce sítí velmi vysokého napětí, dobrý den, pane řediteli.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Dobrý den.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Abychom tomu úvodem porozuměli, taková vysvětlivka začátkem, když uslyšíme, že energetici řeší v současnosti tolik a tolik poruch na vysokém napětí, to je vaše potíž nebo ne.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

No, tak ta potíž, která je zrovna teďko, tak není potíž přenosové soustavy, ta soustava se skládá ze čtyř hlavních velkých prvků, výroba, přenos, distribuce a konečná spotřeba. A my jsme ta, ten přenos, to znamená, soustava velmi vysokého napětí čtyři sta a dvě stě dvacet kilovoltů.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Takže aktuální situace nula.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

No, nemůžu říct nula, ale standardní.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

To znamená?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

To znamená klid, dodávky jsou vyrovnané a žádný poruchový stav v přenosové soustavě závažný nemáme.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Možná jenom pro představu, ty kalamity, dotýkají se vás vůbec nějakým způsobem tedy.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Pokud se stane nějaká technická porucha i na našem zařízení, tak je to standardní postup, který my realizujeme. To znamená, to zatížení převezme nějaká jiná část soustavy. A pokud se týká distribuční soustavy, tak v drtivé většině nás se to dotýká tak, že musíme vyrovnat nevyrovnanou bilanci. Pokud došlo k nějakému výpadku tak, že skutečně je nějaká část odběru bez elektřiny, tak samozřejmě ta dodávka chybí, respektive u těch výrobců přebývá a musíme tudíž použít naše služby a snížit, snížit výrobu na elektrárnách tak, aby stále byla vyrovnaná bilance mezi dodávkou a spotřebou.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Teď, když jsem koukal na předpověď počasí nebo když jsme ji poslouchali společně tady, tak znovu mrazy, jsou to situace, které vám přidělávají vrásky na čelech?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

No, pro nás je to standardní jev, prostě v zimě zima, v létě je teplo. A my musíme být připraveni na každých, na každou hodinu z osmi tisíc sedmi set šedesáti hodin za rok, takže nepřidělává nám to nějak těžké, těžké ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

To máte hezky spočítáno.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

... to číslo už říkáme tak často, že, že to není problém. Ale skutečně prostě připravíme se na každou situaci, která je, čili nepřidělává nám těžké, těžké vrásky. Pokud by byly nějaké situace jako obří námrazy, pokud by byl prudký vítr, vysoká vlhkost, tak ty by nám samozřejmě mohly způsobit větší, větší problém.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Já se ptám na to z toho důvodu, jestli se může, řekněme, v mrazech projevit nedostatek energie, tedy asi prohloubení vašich vrásek.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

On se může projevit nejenom v mrazech, on se může projevit kdykoliv, takže provozovatel přenosové soustavy je ze zákona odpovědný za dorovnání bilance. Čili tam, ano, máme vždycky problém nejenom na našem území, jestli je dostatek, ale i u sousedů, protože i když dneska máme propojenou soustavu i se sousedními provozovateli soustav a má to své výhody i nevýhody. Tou velkou výhodou je, že si navzájem pomůžeme a tou nevýhodou je, že občas si zavlést, zavlečeme prostě poruchu od souseda až někde k nám, od toho ty dispečeři jsou, aby takové situace dokázali vyřešit. Zatím ta situace je klidná, čili nemáme problém.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak my si tady pamatujeme asi situaci z léta loňského roku, kdy nastal stav nouze. Můžou takové výpadky v budoucnu být častější?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Já bych neřekl, že častější ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Vy tady poukazujete na výhody a nevýhody, asi víme o kapacitách sousedních sítí.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Ano, je to takto. Pokud se podíváme do historie, tak dříve soustavy měly více drobných výpadků. Dneska mají méně, ale zato vážnějších výpadků, a to je daný tím, tím, tím velkým celkem, který se provozuje vzájemně propojený. Čili nebudou častější, ale budou možná významnější. Tomu se nedá nikdy zabránit.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Ono totiž v médiích občas probleskne slovo blackout, tedy kolaps elektrifikační soustavy. Extrémní teploty nebo extrémní počasové vlivy, prostě počasí, abych to řekl úplně přesně česky, jsou spouštěčem blackoutu, můžete vysvětlit, jak to, jak to vůbec vznikne?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

No, tak těch důvodů, jak vznikne blackout, může bejt skutečně mnoho, je to technické zařízení, které může mít své poruchy a prostě se nedá asi takhle snadno vyjmenovat, co všechno může nastat. Ale to, co by se týkalo vlivu počasí, tak u elektrizační soustavy je, jak už jsem říkal předtím, problém námrazy, to znamená ztráty schopnosti soustavy, protože by se přetrhaly ty linky. A pokud by to bylo jenom lokálně, žádný problém taky v podstatě nenastane, pokud by to bylo ale závažnější, už se to v Kanadě stalo, tak ten problém může nastat. Soustava by ztratila schopnost přenášet elektřinu z místa výroby ke spotřebě, čili ke konečným spotřebitelům. Horší situace může nastávat u výroby, kde prostě vlivem počasí může dojít k tomu, že při povodních se zatopí lomy a že nebude schopná doprava primární energie uhlí, a tak dále, do, do elektráren, voda prostě bude mít příliš velký průtok. Pamatujeme si to z těch povodní, kdy prostě u nás vlastně vltavská kaskáda vůbec nefungovala. A tam samozřejmě se pak projevují ty vlivy počasí tímto negativním způsobem.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Připomínám, že hostem pořadu O kom se mluví je dnes Vladimír Tošovský, generální ředitel České přenosové soustavy. Pane řediteli, věnuje se blackoutu a téhle hrozbě vůbec dostatečná pozornost?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Stále, stále, my investujeme dost prostředků proto, abychom za prvé jim předcházeli nejenom blackoutům, ale obecně poruchám v přenosové soustavě. A zároveň, abysme trénovali naše dispečery, jak takové situaci, jak předcházet, tak ale ji řešit.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, ale vy patříte, jak jste sám řekl, pouze do toho nebo jste jenom tím jedním článkem. Tak se zeptám, jestli je to i v těch jiných článcích, protože když bude ČEPS investovat asi nemalé prostředky, tak stejně je jenom, řekněme, tím jedním malým kolečkem.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Určitě to je i v těch ostatních článcích, pochopitelně, když jsme říkali ty čtyři, výroba, přenos, distribuce a spotřeba, tak u tý spotřeby je to trošičku jinak. Pochopitelně každý spotřebitel chce mít plynulou dodávku elektřiny, takže ona ho tak příliš moc netrápí, co, co bude dělat provozovatel soustavy. On chce tu dodávku prostě mít. Nicméně my máme vyvinutý už dlouhodobě velice solidní systém právě regulačních stupňů, kdy si navzájem mezi výrobou a spotřebou pomůžeme, jsou to standardní prvky, které používáme, čili vyhlásí se regulační stupeň a ty zákazníci vědí nebo mají vědět, jak se mají zachovat v takové, v takových situacích.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Když se podíváme do sousedních zemí, zmiňovali jsme tady Rakousko. To dováží elektřinu, Německo taky vlastně není nebo nebude soběstačné, si myslím, už si můžeme říct. Je to pro vás nějakým způsobem alarmující, že to všechno půjde přes Českou republiku?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Ono to už dneska přes Českou republiku jde, tam je ještě jeden fenomén, a to je větrná výroba v severních oblastech Evropy, kde její produkce se skutečně v těch krajních mezích dost nepříjemně projevuje tím, že se valí přes Polsko a Česko zase zpátky do Rakouska a do té druhé části Německa. Čili to je jedna věc, kdy musíme dneska reagovat na tu změněnou situaci. Druhá věc je, v loňském roce nebo respektive v letošním roce došlo k odstavení Jaslovských Bohunic na Slovensku a vlastně ten tlak na přenos elektřiny ze západního směru, čili původně z Česka na Německo, se teďko otočil a je z Česka do toho území Slovensko, Maďarsko, a tak dále. Čili to jsou věci, které musíme neustále studovat a sledovat tak, abychom dokázali dost včas soustavu rozvíjet a stavět, posilovat tam, kam potřebujeme. A zároveň ji používali tak, abychom nezpůsobili přetěžování některých prvků a podobně, což prostě by mohlo vést k těm závažným poruchám.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Když jsme už těch poruch, vím, že Česko vytváří zásoby ropy třeba až na devadesáti, devadesátidenní spotřebu pro případ krize. Jde něco podobného udělat s elektřinou?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Elektřina se skladovat nedá s jednou velkou výjimkou, a to je přečerpávací vodní elektrárny, které načerpají vodu do horní nádrže, máme tady akorát dvě, pro naše potřeby vydrží na čtyři hodiny velkého, velkého provozu. Čili my si pak navzájem pomůžeme od, od sousedů, po ..., samozřejmě po dohodě s těmi ostatními provozovateli. Ale skladovat elektřinu nelze z fyzikálních důvodů, lze skladovat tu primární energii, a to ještě některou.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Víme, že energetická náročnost asi bude stoupat, což ...

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Já si nemyslím, že náročnost, ale energetická spotřeba.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Energetická spotřeba, pardon, omlouvám se. V roce 2030, jsem si našel tady údaje, bude v Evropě scházet sedm set padesát tisíc megawattů, což je jenom pro představu posluchačů sedm set padesát temelínských bloků. Jak donutit státy, firmy, domácnosti, aby, aby šetřily energií.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Na to podle mě existuje pouze jediné, jediný prostředek, a to je cena. Prostě šetřit se bude s čímkoliv až poté, co to prostě začne být ono šetření pro každého ekonomicky výhodné. To si myslím, že je jediná cesta. Ta, ta situace do budoucna je skutečně teď hodně diskutovaná, naše úvahy ukazují, že kolem roku 2012 až 2015 přestane být Česká republika soběstačná ve výrobě elektřiny, což pro nás jako provozovatele znamená, že budeme stavěni před situaci, za prvé odkud bude, bude ten deficit transportován, čili přenášen, tam už musíme mít připraveno naše zařízení a zároveň jak udržet vyrovnanou bilanci, to znamená, že v každým okamžiku spotřeba a výroba je furt stejná. Když si uvědomíte, že postavit novou linku trvá dneska přibližně deset let, postavit elektrárnu podle toho jak kterou, nejrychlejší to bývá u plynů, nejpomalejší u jádra, tak jsou to všechno, všechno doby odteď více jak deset let a každá investice je na třicet, čtyřicet let, čili jsou to všechno stále dlouhodobé, dlouhodobé úvahy, nelze prostě teď přijít a říct, tak, teď to změníme a zrušíme něco, takže ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Jinými slovy, ten trend závislosti na energiích se asi zvrátit nedá.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Určitě se nedá zvrátit jenom úsporami, je potřeba prostě udělat komplexní řešení nejenom úspor, ale i zároveň rozvoje těch jednotlivých zdrojů tak, aby prostě ta naše potřeba energie byla stále uspokojena, to od nás všichni očekávají.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Evropská, Evropská unie, kterou jsme tady zmínili v souvislosti taky s větrnými elektrárnami, tak tlačí členské země k obnovitelným zdrojům, poslouchají-li nás průmyslníci, tak si možná řeknou, že to jsou až nerealizovatelné požadavky. Jsou tyhle nějakým rizikovým faktorem.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Drtivá většina jich ne.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Vzpomeneme jejich, nechci říkat nespolehlivost nebo nevím, jak to říct.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Fluktuující dodávku.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Většina, většina ne, pokud si vezmeme sluneční energetiku, ta je relativně malinká v našem, v našem prostředí, čili ta se její produkce skutečně schová, aniž bysme ji jakkoliv viděli, co se týče pálení biomasy, tak i pro provoz v podstatě pálení jiného, jiné komodity nebo přísunu energie u vody si nemyslíme, že by byl nějaký obří potenciál, ne, že by nebyl, že by byl úplně nulový. Největším problémem je, je absorpce výroby z větrných farem, z těch předpokládaných, my jsme si udělali studii, jak budou vypadat náklady, pokud se bude realizovat připojení asi osm set padesáti megawattů větrných farem do české soustavy, nejenom přenosový, ale i distribuční. Tak to bude vyvolávat přibližně jedenáct miliard investic do soustav do obou dvou ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

To je jenom kvůli větrným farmám.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

No, k tomu, abysme je připojili, ale to je v podstatě obdoba, to musíme udělat s každou, s každou elektrárnou. Nicméně u těch větrných parků nezapomeňme, že se chtějí stavět na vršcích hor, tam ta soustava není, že jo, takže musí se ty spoje udělat. Druhým velkým fenoménem je, že šest a půl miliardy nás to bude stát provozních nákladů každý rok. To jsou čísla, pokud bysme takhle uvažovali, někdy v roce 2010.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak já tady připomenu, že vy vedete podnik s nulovým zadlužením, loni jste měli rekordní zisk, není to pravda?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Ne, no, tak teď už, teď už zadlužení nějaké máme provozní, nicméně loni jsme měli rekordní zisk, ale on je skutečně tvořen především prodejem přeshraničních obchodovatelných kapacit, což jsou kapacity, které potřebuje každý obchodník pro to, aby elektřinu z našeho území exportoval kamkoliv jinam a potřebuje k tomu prostě přejít hranice. Pokud by požadavek byl menší, než je schopnost přenosu, tak je tento přenos zadarmo, ale protože on je v drtivé většině větší, tak se musí dělat aukce a ty aukce nám přinášejí nějaké peníze. Ty peníze ovšem nejsou pro to, abysme je dali našim akcionářům a on si je prostě v dividendě sebral, oni slouží pro to, abychom je účelně využili pod dozorem regulačního úřadu.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Takže všechno dáváte do modernizace.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Nedáváme všechno do modernizace, my část dáváme do modernizace ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Když vás tak poslouchám, tak je to v rozporu s těmi evropskými normami a s tím, co všechno přenosová soustava unese, zvlášť když se zapojí větrníky.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Ne, ne, ne, no, to je sice pravda, ale nicméně část dáváme do modernizace a část dáváme do národních tarifů, to znamená, my dotujeme tarify za použití přenosové soustavy pro naše konečné spotřebitele.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak, ještě se zeptám na jednu věc. Ono se občas mluví taky o zapojení soukromých investic do rozvodné sítě. Jsou tyhle úvahy v Česku nějak daleko ...

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

U přenosové soustavy ne. U přenosové soustavy ne, v Evropě některé linky jsou financovány z privátních zdrojů, nicméně stále jsou pod, pod řízením a majetkem potom přenos provozovatele přenosové soustavy, a to financování se řeší někde jinde.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Ještě závěrem úplně poslední otázka, protože za okamžik se dostanou ke slovu se svými názory posluchači Radiožurnálu. Odhadujete, že bude cena elektřiny drasticky stoupat se vším, co jste tady řekl?

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Já si netroufám říci, jak bude vypadat cena elektřiny, já vím, kolik v konečném důsledku za provozovatele přenosové soustavy platí konečný zákazník, to klidně řeknu. V ceně pro domácnosti je to dvě a půl procenta za přenosovou soustavu a pět a půl procenta za udržení té rovnováhy, to jsou ty podpůrné služby, které musíme kupovat, aby byla stále vyrovnaná bilance. Nicméně soukromý, soukromý názor je, že předpokládám, že bohužel teda cena energií stoupat bude.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Vladimír Tošovský, generální ředitel České přenosové soustavy, já vám mockrát děkuju za rozhovor, na shledanou.

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel České energetické přenosové soustavy

--------------------

Na shledanou.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

No, a pro vás posluchače Radiožurnálu jedna vsuvka, za chvíli čekáme na vaše telefonáty na číslech 221552155, anebo 221552255.

/ Písnička /

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

A jestli chcete, aby byl slyšet váš názor ve vysílání Radiožurnálu, tak volejte na čísla 221552155, anebo 221552255. Jenom připomínám, že hostem v první části pořadu byl Vladimír Tošovský, generální ředitel České přenosové soustavy. Kdo se nám dovolal, dobrý den.

posluchač

--------------------

No, Trávníček, dobrý den.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Povídejte, pane Trávníčku.

posluchač

--------------------

Já jsem se chtěl pana Tošovského zeptat, i když je mi jasný, že to není úplně ta jeho, jeho, to jeho kolečko, jak tady vyprávěl, že jich je několik, já jsem se chtěl zeptat, proč se nikdo nezabejvá výrobou elektrický energie z vodíku, kterej je energeticky docela určitě nejsilnější nebo nejlepší pro výrobu jakékoliv energie ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Bohužel, pane Trávníčku, v této části pořadu se na otázky neodpovídá, tak ...

posluchač

--------------------

Neodpovídá, no, ale ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

... to berme jako otázku řečnickou.

posluchač

--------------------

Jako otázku řečnickou, děkuju, na shledanou.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme, na shledanou. 221552155, anebo 255 na konci, reagujete na rozhovor s Vladimírem Tošovským, generálním ředitelem České přenosové soustavy. Dobré odpoledne.

posluchač

--------------------

Dobrý den, Šubrt z Mariánských Lázní. Chtěl jsem se pana Tošovského zeptat, jestli může vysvětlit, jak ..., mluvím ohledně zvyšování cen elektrického proudu, my jsme asi před patnácti lety uvěřili ekologii, a tak dále, ekologické topení, pořídili jsme si přímotop na vytápění domku rodinného, a tenkrát jsme dokonce dostali slevu na daních, jak se to podporovalo. Mezitím cena několikrát stoupla elektrickýho proudu a já slyším, že se musíme přibližovat cenám na Západě elektřiny. A ještě mě zarazilo to, že jsem slyšel, že vykazuje ta společnost vždycky asi dvě stě nebo tři sta miliard korun, čemuž jsem nechtěl ani věřit.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak ono to bude řádově asi nižší, díky moc, pane Šubrte za názor.

posluchač

--------------------

No, a já jsem chtěl říct, aby vysvětlil prostě, že platy mám osm a půl tisíce důchodu, prosím vás, a to mi nestoupá a teď stoupá elektřina, děkuju, děkuju.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobrá, děkujeme taky, na shledanou. 221552155 nebo 255 na konci, posloucháme vás, dobrý den.

posluchač

--------------------

Tady je Roman Gitr, hezký den přeji. Já mám obdobný dotaz jak pán přede mnou, chtěl bych se zeptat, jestli panu Tošovskému nepřipadá zvláštní, protože zrovna dneska ráno ve zprávách bylo, že ČEZ má čistý zisk tři sta miliard, třicet miliard, proč se zdražuje elektřina a mají takový nekřesťanský zisky. Jestli mu toto nepřipadá divný. Jaký je jeho osobní názor na toto, děkuju mockrát, na shledanou.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, i pro vás ta samá, ta samá připomínka, že v této části pořadu se na dotazy neodpovídá a Vladimír Tošovským je generálním ředitelem České přenosové soustavy, nikoliv společnosti ČEZ. Haló, dobrý den.

posluchač

--------------------

No, dobrý den, tady Vesecký.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Povídejte, pane Vesecký.

posluchač

--------------------

No, já mám jenom takovou maličkou připomínku. Jak ten pán, zřejmě asi už nějaký důchodce, mluvil o tom přímotopu, je to prostě tak, asi jako dealeři s drogama, když si udělají svoji klientelu, tak pak už se jenom zdražuje. A když lidi přešli zpátky z plynu a z elektriky zase na uhlí, no, tak zvedneme daně na tyhle ty paliva, že jo. Nic jiného nevím, co k tomu mám říct.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, děkujeme, na shledanou. 221552155 nebo 221552255, posloucháme vás ve vysílání Radiožurnálu, koho teď, dobrý den.

posluchač

--------------------

Dobrý den, Liška, Plzeň, já bych jenom chtěl říct, že /výpadek signálu/ ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Tak se nám ztrácíte, možná, jestli vás mohu poprosit, my zkusíme zatím štěstí na druhé telefonní lince, jestli byste si přešel s tím mobilním telefonem někam, kde by byl lepší signál, tak zkusíme druhou telefonní linku, dobrý den. Tak evidentně se nám nedaří navázat spojení s pánem z Plzně, haló, dobrý den.

posluchač

--------------------

Dobrý den.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Kdopak se nám dovolal.

posluchač

--------------------

Michal se jmenuji a bydlím na venkově. A mám vyzkoušený, že pro rodinný domek taková plantáž rychle rostoucích dřevin na jakémkoliv zanedbaném pozemku, to může bejt i jedovatý smetiště. Nejenom, že ten domek perfektně vytopí a mám rád hodně teplo, někdy i třicet stupňů, když jsem prostydlej, ale zároveň prostě pro hospodářství, pro všechno ty věci fungujou, mám docela zdravej pohyb, přijdu na pole, vrátím se, udělám, kdy chci, jak chci, podle počasí, nic mně nechybí. Čili pokud člověk není zrovna nějakej americkej milionář, aby mohl používat elektřinu, která je na spíš potom počítačů a nějakých svícení a takovýhle technologie, tak asi je lepší se držet tradičního způsobu života, kterej v týhle tý zemi funguje tisíciletí a je to všestranně dobrý, včetně třeba zlepšení dokonce i tý půdy pro dědice a pro potomstvo.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobrá, děkujeme, na shledanou. No, a poslední telefonát vyslechneme vzápětí, haló, dobrý den.

posluchač

--------------------

No, dobrý den, Mašek. Prosím vás, oni, teda pan ředitel Tošovský je ředitel přenosové soustavy, ale podívejte se ...

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

To by souhlasilo.

posluchač

--------------------

... na českou vesnici, jaký jsou tam sloupy, ty jsou snad ještě za Františka Josefa, v té chráněné krajinné oblasti Kokořínsko je, jsou všude natažený strašně vyhlížející dráty, nikde jsem neviděl, že by dělali kabeláž, že by ty zisky dávali teda do rozvoje tý techniky. A jinak já se jmenovat Tošovský, tak se nechám přejmenovat. Na shledanou.

František LUTONSKÝ, moderátor

--------------------

Dobře, tak vzhledem k tomu, že se Tošovský nejmenujete, tak tohle dilema nemusíte řešit. Za čtyři minuty bude třináct hodin, to znamená, že ve vysílání Českého rozhlasu 1 vás čekají další zprávy. Připomínám, že jste poslouchali pořad O kom se mluví, jeho hostem byl dnes Vladimír Tošovský, generální ředitel České přenosové soustavy. František Lutonský vám od mikrofonu děkuje za pozornost a přeje pokud možno co nejlepší odpoledne s Českým rozhlasem 1. Na shledanou.

Odborníci jsou znepokojeni energetickou politikou Topolánkova kabinetu

Datum: 24.4.2007 Zdroj: Haló noviny Rubrika: Ekonomika Strana: 08

Asociace energetických manažerů, největší česká zájmová organizace působící v energetice, která sdružuje výrobce, distributory, obchodníky i spotřebitele energií, poskytla Haló novinám celé znění dopisu, zaslaného premiérovi Mirkovi Topolánkovi. Vyslovuje v něm vážné znepokojení nad pasážemi Programového prohlášení vlády, jež se týkají vývoje elektroenergetiky. Podstatnou část dopisu zveřejňujeme.

»Programové prohlášení uvádí, že budou zachovány stávající těžební limity hnědého uhlí a zároveň nebude započato s výstavbou nových jaderných elektráren. Naše znepokojení vychází ze skutečnosti, že spotřeba elektřiny v naší republice trvale roste, což je celoevropský trend. Vláda deklaruje svým Programovým prohlášením odmítnutí výstavby nového jaderného zdroje a současně zmrazení limitů těžby uhlí. To znamená, že v blízké budoucnosti dojde k poklesu těžby hnědého energetického uhlí. Současně se plánuje úplné zastavení těžby černého uhlí. To zákonitě povede k citelnému poklesu výroby elektřiny. Obnovitelné zdroje mohou pokrýt jen menší část takového výpadku. Úplnou náhradu tohoto výpadku výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů pokládáme, z důvodů technologických možností, vysokých pořizovacích i výrobních nákladů, z důvodu ne zcela zanedbatelného vlivu na životní prostředí a rovněž z důvodů provozní nejistoty, za nereálné. Zůstává možnost nahradit naše uhlí masivním dovozem plynu nebo ropy. Obě tyto komodity jsou značně dražším palivem a při množstvích, která by měla výpadek těžby uhlí nahradit, to znamená výrazné zvýšení cen elektřiny. K tomu přistupuje skutečnost, že s vyšším využitím tohoto paliva počítá téměř celá Evropa. Tato paliva navíc pocházejí převážně z ekonomicky i politicky nestabilních oblastí.

S dovozem elektřiny pak nemůžeme počítat vůbec. Drtivá většina zemí Evropy je už dnes závislá na dovozu elektřiny. Hlad po elektřině roste a v dohledné době poroste ještě více, neboť nové zdroje se v Evropě prakticky nebudují.

Podle řady studií a prognóz se bez masivních investic do energetických zdrojů, již v roce 2015 roční spotřeba elektřiny ČR vyrovná s její výrobou. Nedostatek výkonů a nevhodná skladba zdrojů v Evropě se projevuje již nyní těžkými provozními poruchami přenosových soustav, a to až po velkoplošné a dlouhodobé výpadky států a regionů. To vše bude, téměř jistě i bez ekologických daní, ve svých důsledcích znamenat strmý růst ceny elektřiny u nás i v Evropě.

Máme velmi vážné obavy, že energetická politika deklarovaná Vaší vládou povede v ČR v poměrně krátké době k hluboké energetické krizi. Jejím důsledkem pak bude krize ekonomická a sociální. Jsme přesvědčeni, že jediná možná cesta, jak zabránit bez rizikového a drahého dovozu energetické krizi v ČR, je výstavba nového jaderného zdroje nebo uvolnění limitů těžby uhlí. Nejlépe obě možnosti současně.

Pro jadernou energii hovoří řada argumentů. Podíl 96 % dnešních odpadů z jaderných elektráren bude, po technologicky dnes už zvládnuté recyklaci, v blízké budoucnosti významným a snad dokonce strategickým zdrojem energie. Vývoj svědčí pro to, že obavy z bezpečnosti jaderných elektráren nejsou namístě a jsou spíše zdrojem politického klání, nežli realitou. Ve světě dnes spolehlivě pracuje 435 reaktorů a další jsou ve výstavbě.

Souhlasíme také s podporou výroby energií z obnovitelných zdrojů i se snahou chránit naše životní prostředí. Zde však máme výhrady k dosavadní praxi. Máme za to, že podpora výroby elektřiny z extrémně drahých zdrojů je trestuhodným plýtváním prostředky nás všech. Nelíbí se nám podpora zdrojů, které vyrábí elektřinu s výkupní cenou více než dvakrát vyšší, než je cena běžně dostupná (např. závazná výkupní cena elektřiny vyrobené z větru je 2,5 krát vyšší a z fotovoltaických, solárních článků je vyšší až 13 krát). O návratnosti vysokých investičních dotací pro budování obnovitelných zdrojů se také nehovoří a i to jsou prostředky nás všech. Výkupní ceny z těchto zdrojů nezahrnují náklady na budování potřebných liniových staveb pro vyvedení výkonů ani náklady na vybudování a pohotovost jiných zdrojů, které musí při nepříznivých podmínkách obnovitelné zdroje ihned nahradit. Velmi nás proto znepokojuje skutečnost, že podporovaná, ale nekoordinovaná výstavba těchto nestabilních zdrojů není kompenzována výstavbou rychle disponibilních zdrojů, například přečerpávacími vodními elektrárnami, kterými bychom mohli tuto nestabilitu výkonů vyrovnat.

Jen velmi neradi bychom se dostali do situace našich německých kolegů, jejichž elektrizační soustava je nestabilní právě z titulu větrných elektráren a tato nestabilita se přenáší i na naši přenosovou soustavu.

Myslíme si tedy, že by vláda měla svou podporu více zaměřit na výzkum a vývoj nových energetických technologií, s úkolem zvýšit účinnost energetických zdrojů, nebo na vývoj takových technologií, které by umožnily s přijatelnými náklady spalování biomasy, ale i klasických paliv, a to při výrazném snížení negativního ovlivnění životního prostředí. Také například vyšší podpora využití sluneční energie k vytápění a ohřevu vody slunečními kolektory ve školách, úřadech, ale i v obytných domech by jistě s menšími náklady přinesla vyšší úspory paliv.

Jsme technici, specialisté v oboru energetika, kde hlavními atributy spolupráce jsou vzájemná důvěra, spolehlivost, přesnost a uvážlivá, na reálných předpokladech založená prognostika. Se svými kolegy z jiných evropských zemí, se kterými již léta spolupracujeme, docházíme ke stejným závěrům. Proto co nejdůrazněji protestujeme proti tomu, aby Vaši ministři na půdě EU přednášeli nesplnitelné závazky a sliby dotýkající se našeho oboru.

Oceňujeme Vaše vystoupení na summitu EU, kde jste představitelům členských zemí otevřeně řekl, že závazek docílit 20 % výroby energie z obnovitelných zdrojů už v roce 2020 je v podmínkách ČR nesplnitelný. Ale i závazek vyrábět 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů budeme plnit s obtížemi a za cenu vysokých nákladů.

Vážený pane předsedo vlády, obracíme se na Vás, jako na našeho bývalého člena, s apelem. Nepřipusťte krizový vývoj v naší zemi a přesvědčte své koaliční partnery o nutnosti změny energetické politiky deklarované Programovým prohlášením vaší vlády. Byli bychom Vám také velmi vděčni, kdyby se Vám podařilo prosazovat zájmy české energetiky a celého našeho průmyslu na úrovni Evropské unie.«

Otevřený dopis fiktivnímu starostovi

Datum: 2.5.2007 Autor: Jan Škrdla Zdroj: Jihlavské listy Rubrika: Názory Strana: 11

Vážený pane starosto!

Záležitost, ve které se na Vás obracím, se týká záměru několika investičních společností postavit v regionu větrné elektrárny. Nepatřím mezi odpůrce nových technologií, nechci Vás ani unavovat opakováním faktů o výhodách či nevýhodách, které z toho pro lidi na Vysočině plynou a které samy tyto investiční společnosti neskrývají a snaží se je trpělivě lidem vysvětlit. Potud vše v pořádku. Plány se zdají být seriózní -obcím, či majitelům pozemků bude vyplacena částka za poskytnutí pozemků pro stavbu větrné elektrárny. A právě toto je věc, o níž bych s Vámi chtěl mluvit.

Budu se držet nabídky, jež byla učiněna obci Vílanec, kde se uvažuje o výstavbě tří dvoumegawatových elektráren. Dovolím si pár řádků jednoduché matematiky. Při 2 MW vyprodukovaných elektrárnou (to je 2000 kW) a ceně vykupované energie ( v letošním roce cca 3 Kč za kWh) to je 2000 x 3 x 24 = 144 000 Kč/den. Při 300 dnech v roce (počítejme se ztrátami) to je cca 43 200 000 Kč!

Berme prosím toto číslo jen jako hodně orientační. Žádná ekonomická rozvaha! Spíš... pokus odpovědět si na úsměvy zástupce investičních společností a jím nezodpovězenou otázku o ziskovosti stavby. Ale kdo z nás - být v roli prodávajícího - by se s takovou věcí chlubil, že? O to víc, když cena, za kterou si společnost hodlá pozemky k realizaci projektu pronajmout, je 200 000 Kč za rok!

A právě toto číslo (a čísla jemu podobná navržená jinde jiných obcích) je to, proč Vám píši. To je okamžik, kdy jako účastník jednání si přestávám připadat jako rovnocenný partner! Spíš jako indián, který poté, co ukázal poklady své země, se má radovat ze skleněných korálků a přihlížet drancování. Chápu, že ony pozemky jsou jediné, čím se obec na celém projektu může podílet.

Co by měly pochopit ony společnosti, je, že právě lidé žijící v těchto obcích budou - možná - po zbytek svého života kdesi uvnitř vzpomínat na Vysočinu bez větrníků. A další! Na stavbu posuzovanou jako ekologická stavba bude poskytnuta státní dotace. Ekologicky vyrobenou elektrickou energii je stát povinen odkoupit - tedy odbytové problémy žádné. A ceny této energie vzrostly za posledních deset let o 200 %! Tedy zcela jistý kšeft. Proto Vám píši. A mojí snahou je přivést obce ke společnému jednání s těmito společnostmi.

K jednání na úrovni partnerství.

K jednání, které by "lidem pod větrníky" přineslo kromě úsměvů zástupců těchto firem také opravené cesty v obcích, vodovody, čisté životní prostředí.

Výměna prasklé žárovky pouličního osvětlení stojí 2500 Kč. Tři sta metrů asfaltové vozovky 600 000 Kč. Proto Vám píši, neboť jsem si vědom, že jednotlivé obce mohou být úspěšnější, když se v jednání spojí. Na závěr si dovolím ještě otázku, jestli při současných čtyřiceti elektrárnách a konečných čtyřech tisících elektráren, s jejichž výstavbou se na území ČR počítá, by mělo být toto rozhodnutí ponecháno pouze na obcích? Jestli opravdu chceme přeměnit tento nádherný kout země, kam zatím ještě pořád lidé jezdí odpočívat a obdivovat přírodní krásy, na větrný mlýn Evropy?

Budu šťastný, když se lidé nad tímto dopisem zamyslí, a když ti, kteří mohou něco udělat, něco udělají ve prospěch věci.

Říman nepodpoří energii z větru a slunce

Datum: 25.4.2007 Autor: Martin Mařík Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Z domova Strana: 16

ENERGETIKA

PRAHA/BERLÍN, 25. 4. 2007

Čtyři miliardy korun získají v příštích sedmi letech podnikatelé z programu Eko-energie, který dnes otevírá ministerstvo průmyslu a obchodu. Radovat se ovšem nebudou zájemci o výstavbu větrných nebo solárních elektráren. Tyto zdroje nejsou pro ministra Martina Římana prioritou. Dokonce se domnívá, že ohrožují energetickou soběstačnost středoevropských zemí.

»Priority jsme stanovili podle znaleckých analýz, podle poměru výkonu k ceně a dostupnosti obnovitelných zdrojů,« prohlásil včera ministr.

Dotace tak půjdou hlavně na zvyšování účinnosti už stávajících klasických zdrojů energie, případně na technologie, které budou energii šetřit. »Zelení přece často tvrdí, že nejlepší je každá kilowatthodina, která není vyrobená,« reagoval na názor, že program není určen přednostně na podporu nových obnovitelných zdrojů.

Další část státních podpor bude určena v prvé řadě malým vodním elektrárnám, získávání energie z biomasy a bioplynu. Sluneční energie je až na posledním místě, s větrnou ministerstvo příliš nepočítá.

Pro solární energii nemá Česko podle Římana příhodné podmínky. A údajnou nebezpečnost zaměření na větrnou energii ilustroval na příkladu Německa. »Nastavěli tam obrovskou kapacitu větrných elektráren, která odpovídá dvaceti turbínám v Temelíně. Jenže jejich výkon kolísá a výpadky dodávek elektřiny jdou na vrub této energetické politiky,« prohlásil.

V Německu přitom růst větrného průmyslu pokračuje. Šéf tamního profesního sdružení Peter Ahmels pro ČTK potvrdil, že obor letos nabídne lidem dalších šest tisíc pracovních míst. Už teď odvětví zaměstnává 74 tisíc lidí. Vítr kryje šest procent veškeré spotřeby energie.

V Česku se všechny obnovitelné zdroje dohromady podílejí na výrobě elektřiny asi čtyřmi procenty. Větrné elektrárny začaly být dobrým byznysem i pro české firmy, například výrobce turbín Wikov.

Podle Římana je nejlepším ekologickým zdrojem jaderná energie a výtky proti ní nejsou věcné, ale jen ideologické. To, že ministerstvo dříve podporovalo větrné i sluneční zdroje, považuje za chybu.

Jak se ČEZ zelení

Datum: 21.4.2007 Autor: PAVEL PÁRAL Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Názory Strana: 10

Ceny elektřiny porostou kvůli chybné energetické politice u nás i v Evropě

Je logické, když se ceny elektřiny dotahují na německou úroveň, zatímco požadavky škodováckých dělníků na mzdy stejné, jako mají jejich kolegové ve Volkswagenu, jsou absurdní? Hodně lidí se bude divit, ale odpověď na tuto otázku je kladná. Zatímco česká elektřina je po evropské liberalizaci mezinárodně obchodovatelným zbožím, tak pracovní síla takovým obchodovatelným zbožím není a nebude. Brání tomu nejen administrativní překážky, ale i jazykové bariéry a neochota a v mnoha případech i nemožnost stěhovat se za prací po Evropě.

Rozhodující pro až pobuřující růst cen elektrické energie však je nezvládnutá liberalizace a chybná energetická politika v Evropě i u nás doma.

Můžeme se vztekat, naříkat i nadávat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. V regionu je Česko jedinou zemí, která disponuje výkonem elektráren, který převyšuje domácí spotřebu. Kdokoli koupí kdykoli od našeho elektrárenského giganta jakékoli množství elektřiny a pak ho kdykoli snadno prodá do Německa, Rakouska, Itálie i jinam. Regulovat domácí ceny může stát pouze zprostředkovaně, přes poplatky za přenos a distribuci, a to je při těchto tempech zdražování dost málo účinné. Ceny však alespoň nevzrostou o čtvrtinu, jen o desetinu.

Jediná cesta k levnější elektrické energii je zákaz vývozu nebo nějaké jiné omezení. To však v Bruselu těžko projde a i doma je ČEZ za současné situace pro jakoukoli politickou reprezentaci příliš těžkým soupeřem.

I kdyby to bylo průchodné, tak je zde jiný problém. Deformace tržních cen a snížení zisku pro ČEZ povede k omezení investic do energetiky a může nás čekat, podobně jako Kaliforňany před pár lety, že jednou zmáčkneme vypínač a ono se nerozsvítí, protože točících se turbín bude v tom okamžiku zkrátka příliš málo.

Není pochyb o tom, že momentálně sklízíme kyselé okurky vysazené evropskými zelenými. Bylo to totiž jednoznačně zelené hnutí, které svým rostoucím vlivem na veřejnost v Evropě zastavilo budování dalších energetických zdrojů, a tím spolu s tlakem na uzavření jaderných elektráren způsobilo současné celoevropské potíže.

A nejen to. Zelení prosadili v Německu rozsáhlý program budování alternativních zdrojů energie, a tak se postavily lesy větrníků, které však dodávají energii, jen když fouká vítr, zatímco spotřeba je na evropských váncích zcela nezávislá. To si vynucuje stavby velkých náhradních zdrojů elektřiny pro okamžiky špičkové spotřeby. To je samozřejmě nesmírně nákladné a technologicky složité. Německá nestabilní energetická síť tak působí problémy v celé evropské energetické soustavě a německé ceny táhnou nahoru všechny ceny od Bukurešti po Lisabon.

A co děláme u nás? Koaliční vláda pod zelenou energetickou kuratelou vede zemi po ověřené německé cestě do energetických pekel. Zablokování přípravy nového jaderného zdroje i zastavení projektů uhelných elektráren kvůli ekologickým limitům nevyhnutelně znamená zvyšování cen elektřiny v nebývalých rozměrech i v dalších letech. Nejhorší je, že ani rychlá změna této destruktivní politiky nepřinese obdobně rychlou nápravu. Zastavení rozvoje jaderných zdrojů, které vzhledem ke globálnímu oteplování jsou dnes jediné akceptovatelné, znamená, že výrobci technologií nejsou momentálně schopni dodat to, co je potřeba, a chybí i kvalifikovaný personál na stavby od zástupců investora až po obyčejné políry.

A jak už to v tržních ekonomikách chodí, biti nejsou manažeři a vlastníci elektráren, kteří naopak inkasují neskutečné zisky z prodeje nedostatkového zboží, ale lidé, kteří po demonstraci proti novému úložišti popílku či jaderného odpadu musí vyrazit na poštu zaplatit složenky.

***

Bylo to zelené hnutí, které v Evropě zastavilo budování dalších energetických zdrojů, a tím způsobilo současné celoevropské potíže.

Nepříjemné slovo

Datum: 7.5.2007 Autor: Hana Librová Zdroj: Respekt Rubrika: Civilizace Strana: 27

bOČnÍ sVětLO

Když se politici Evropské unie počátkem března dohodli, že jejich země do roku 2020 významně zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů, novináři mínili, že „ekologové slaví vítězství“. Představa, že tak extrémně komplikovaný proces, jakým jsou změny klimatu, lze snadno vyřešit, je lidské optice vlastní. Příčiny věcí nahlíží jednodimenzionálně a neméně prostě vidí řešení.

Okolnosti, které komplikují využívání obnovitelných zdrojů energie, jsou známy. Jen se dávají do závorek. Obnovitelným zdrojům nepřejí výpočty energetické bilance. Většímu využívání sympatické solární energie stojí zatím v cestě tvrdošíjné překážky technické povahy. Ale vynořují se i závažné pochybnosti ekologické: Nesporná je škodlivost vodních staveb, které téměř vždy znamenají nepříznivý zásah do biotopů. Nejen ornitologové vyjadřují obavy z využití větrné energie. Nad možnými zápornými efekty biomasy se dech zrovna úží. Nejde jen o to, jak změní lány řepky krajinný ráz, nejde jen o uhynulé srnky, jde o něco významnějšího a v souvislosti s klimatem planety paradoxního:

Mocným regulátorem klimatu jsou tropické pralesy. Právě na jejich místě mají růst lány cukrové třtiny, zdroj etanolu, pro nějž horoval při návštěvě Jižní Ameriky George Bush. A kromě toho: má-li rostlina na chudé pralesní půdě růst, potřebuje spoustu hnojiv, jejichž výroba vyžaduje velké energetické vklady.

Ukazuje se, že nejen s fosilními a jadernými zdroji, ale také se zdroji alternativními je to komplikovanější, než čteme a než si myslíme. Jistě, někde se s rozplétáním environmentálních propletenců začít musí. Ale začínáme u správného konce? Známe to - když taháme za špatnou niť, klubko se ještě víc zašmodrchá a uzel se definitivně zadrhne.

Vícerozměrnost pustili ze zřetele i ekologičtí aktivisté. V diskusích o budoucím vývoji vystupují nyní jako technologičtí optimisté; řešení vidí v technických změnách výroby a spotřeby. Když 1. února, v době zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu, obyvatelé západní Evropy zhasli demonstrativně světla, čeští aktivisté se nechali slyšet, že se k akci nepřipojí. Bylo by to netaktické, zavánělo by to radikalismem. S něčím, co by mohlo být podezřelé jako impulz k omezování spotřeby, nechtějí mít nic společného. Tím spíš, že se vždycky někde vynoří demagog, který národu prorokuje život při svíčkách.

Ekologičtí aktivisté nejsou prosťáčci. V jejich časopisech najdeme úvah o nečekaných vedlejších účincích ekonomické prosperity a růstu více než dost. Hovoří-li ale k širší veřejnosti, raději mlčí o tom, co dobře vědí: navzdory ekonomickým komplikacím je jedním z klíčů, bez nichž environmentální náprava není možná, snížení spotřeby; úspory, které nemají jen technologickou povahu. Naše matky se nerozpakovaly mluvit o uskrovnění. Cítím, jak dnes se to slovo těžko vyslovuje. Je zvláštní a možná pro destruktivní děje příznačné, že tuto starou kulturní hodnotu opouštíme v situaci, kdy jsou hrozby naléhavé.

Příští týden píše historik Jiří Suk.

Exkurze na větrné elektrárny do Rakouska

Jak všichni víme, německá firma e3 větrná energie s.r.o. zamýšlí postavit prakticky za humny naší obce větrný park osmi 150metrových větrných elektráren (dále jen VTE). Jelikož chybí jakákoli nezaujatá informovanost obyvatel Horních Dubenek i Janštejna, rozhodla jsem se napsat tento příspěvek.

Protože na území naší republiky dosud žádné VTE firmy e3 nestojí, navrhli pánové Matějka a Bartolčic, kteří tuto firmu u nás zastupují, exkurzi na větrný park do Rakouska. Tento „výlet“ se uskutečnil v sobotu 3.3.2007 a posuďte sami, jak jednostranné, zkreslené, i nepravdivé informace tito pánové podávají.

Větrný park osmi elektráren se nachází na náhorní plošině několik km od městečka Raabs.

1. Až když jsme se blížili k místu, dozvěděli jsme se, že jedeme okukovat vlastně úplně jiný typ VTE, než který je v plánu postavit u nás. V Rakousku stojí tedy jedna betonová VTE Enercon E80. U nás by měly stát Enercon E82 a to z oceli, s jinou výškou stožáru a poloměru vrtule. Těžko posoudit, který typ je tedy lepší, když jsme ho vlastně neviděli. Myslím tím např. hlučnost.

2. Během rozhovoru s panem Bartolčicem mi bylo sděleno (a svědkem mi byli všichni, kteří stáli ve strojovně větrníku a kteří přes ohlušující řev zařízení na chlazení rotorů slyšeli): jedná se o čistou energii, přestanou se pálit tuhá paliva…

Můj názor: myslíte si, že např. místní vlastníci lesů, kotlů a krbových kamen přejdou na topení elektřinou?

3.p.B.: postaví-li se 1000 VTE, budeme moci zavřít Temelín…

Fakta: max. výkon takto vysokých VTE je 2 000 kW, max. výkon 2 temelínských bloků je 2 000 000 kW, na tom se shodujeme. Ale p.Bartolčic zapomněl upozornit, že VTE pracují s výkonem většinou jen 10-15% díky nepravidelné síle větru. My všichni jsme tam přece stáli a viděli, že v daném okamžiku foukal vítr o rychlosti 6m/s a elektrárna pracovala s výkonem kolem 250 kW - To je 12,5%! A také jsme slyšeli, že max. výkonu dosáhne pouze při větru 15m/s, ani při slabším, ani při silnějším. Dále zapomněl zmínit, že životnost VTE je 20let. Zatímco životnost JE Temelín je až 60let a využitelnost zatím 70-80%, ale plánuje se vyšší(zdroj:infocentrum ČEZ, a.s. - Jaderná elektrárna Temelín). Takže po přepočtu životnosti, výkonnosti a využitelnosti, dojdeme k výsledku, že na 1 Temelín by bylo potřeba až několik desítek tisíc větrných elektráren! O tom, že každá VTE musí být zálohovaná energií z jaderné či tepelné elektrárny, což její cenu dělá 3 x dražší, už jsme psali ve Zpravodaji.

Jak může někdo tvrdit, že se zasazuje o ochranu životního prostředí a přitom by dopustil zničit naší panenskou krajinu, jaká je zřídkakde ještě k vidění?

4.Zatímco krajinu kolemVTE u Raabsu tvoří pole a nic než rovná pole a samotný park VTE je vzdálený několik km od nejbližší vesnice, u nás se jedná o kopcovitou krajinu, plnou lesů, políček, remízků a luk, která je dosud velmi dobře zachovalá. VTE by však měly stát ve vzdálenosti sotva 700m od posledního stavení. Kopec, přes který si obyvatelé Janštejna mylně myslí, že nic neuvidí, má výšku 712m n.m. Vasilkův kopec za Horními Dubenkami, který možná také někdo považuje za nepřekonatelnou clonu, má nadmořskou výšku 707m. A kopec, který by měl být součástí větrného parku H.D. má 694mn.m. Připočteme-li výšku větrníku 150m, dostaneme se na číslo 844mn.m., čili výš než celá Javořice, která je nejvyšším vrcholkem Českomoravské Vrchoviny. Takže ten, kdo si myslí, že se tato monstra schovají za nejbližší kopec, je minimálně idealista.

Na toto mi ovšem p.Bartolčic zcela vážně řekl, že …u vás přeci žádné kopce nejsou, nejbližší je 5km vzdálený. !!!

1. Podle p.Bartolčice u nás je jediná chráněná krajinná oblast a to kdesi daleko.

Můj názor: lže nebo o tom neví? Proč mu tedy starosta nebo zastupitelstvo neřekli, co sami v roce 2005 schválili v Zadání pro vypracování územního plánu obce Horní Dubenky??: přírodní rezervace – Ještěnice, evidované významné krajinné prvky – U Velkých Křtin, Nad Borem, U Drápalova rybníka, Nad Růžičkovým rybníkem, Pod silnicí, U Talpovského rybníka, registrované významné krajinné prvky – Úvoz pod Vasilkovým kopcem, Úvoz u Sosniček, Zeleň na hřbitově, Velké Křtiny s výskytem řady chráněných druhů rostlin i živočichů. To, že na zasedání v září 2005 zastupitelstvo s panem starostou odhlasovali návrh na zřízení přírodního parku Javořice, také zapomněli???

2. Podle p.Bartolčice bude elektřina v následujících letech levnější.

Tento výrok už mě naprosto usadil a názor na něj nechávám na Vás.

3. p.Bartolčic: Elektřiny je málo, a proto musíme hledat náhradní zdroje…

Z novin i televizních zpráv se každý může dozvědět, jak obrovský zisk společnost ČEZ za loňský rok měla a kolik energie naše republika vyváží do zahraničí. Proč jí tedy produkovat víc? Neměly by se spíš prosazovat technologie a opatření šetřící energii?

Co vlastně víme o firmě e3 větrná energie?

Z obchodního rejstříku (www.justice.cz) zjistíte, že se jedná o společnost s ručením omezeným, o základním jmění 200 000 Kč. Existující od 28.února 2005 a předmětem jejího podnikání je: zemědělská výroba včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje. A co tedy větrné elektrárny? Webové stránky uvedené na prezentaci na obecním úřadě nelze otevřít s informací, že jsou v rekonstrukci. Po otevření stránek mateřské firmy e3 Planungs GmbH v Hamburku se můžete dočíst obecné informace o stavbě větrníků v Německu, o 20 pracovnících… a že firma existuje pouze 7 let. Kde tedy berete jistotu, že za 20 let po zohyzdění naší krajiny, chcete-li nezaujatě - změně na průmyslovou zónu – někdo ta rezavá nefunkční ocelová monstra vůbec odklidí?

Z tisku (Žďárský deník 3.2. 2007) jsme se mohli dozvědět, že společnost e3 větrná energie nabídla stavbu VTE i malé obci Obytčov na Žďársku. Záměr však společnosti nevyšel, obyvatelé vesnice se v anketě vyjádřili proti. Důvod: negativní dopad na okolní přírodu, včetně ohrožení čápa černého, který tam sídlí. A v neposlední řadě ztráta chuti obyvatelstva v takové lokalitě žít a připustit znehodnocení svých nemovitostí.

Pár názorů místního obyvatelstva:

1. „Lepší větrníky, než třeba dálnice.“ - Promiňte, ale to je asi tak stejně nesmyslné, jako si říct – Mám žaludeční vředy, ale nebudu se léčit, protože někdo má třeba rakovinu a to je horší. Má se tu snad stavět dálnice?

2. „Když nám tu postaví větrníky, neuloží už nám sem radioaktivní odpad.“

A co Dukovany? Sledujete, jak se místní obyvatelé brání proti plánu vybudování obrovského větrného parku vedle jaderné elektrárny? Nikde není psáno, že když jednu oblast zaplní elektrárnou, nezaplní ji ještě odpadem. (Navíc skládku radioaktivní odpadu už si odsouhlasil starosta Dolní Cerekve).

3.„Když zajdeš domů, do baráku, nebude Ti to vadit. Zavřeš okna, nic neuslyšíš. Když se jimi nebudeš dívat, nic neuvidíš.“ – Na komentář tohoto asi nemám dost sil.

4.„Když to tu nebudeme mít my, postaví to u vesnice o 2 km dál.“

Kdybychom všechno brali takto, mohli bychom si tu za úplatu rovnou nechat i sklad radioaktivního odpadu. Když budeme jen pasivně přihlížet, mohou za nás začít rozhodovat jedinci, kteří mají na mysli hlavně vlastní prospěch „a po mně potopa“ Jak jsem již psala, tato krajina je studená, málo civilizovaná, bez průmyslu, ale zato čistá. Je tu tolik chráněných míst s výskytem chráněných či ohrožených živočichů a rostlin, že by bylo výsměchem zdravému rozumu, kdyby rozhodující orgán přeměnu této krajiny v průmyslovou zónu povolil. Např. zrovna u Kališť se nachází přírodní rezervace, která je považována za jednu z botanicky nejvýznamnější lokalit kraje (Zdroj: Chráněná území ČR- okres Jihlava, vydáno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR-k nahlédnutí na Magistrátu města Jihlavy-odbor ochrany životního prostředí). Petice proti výstavbě VTE u Počátek proběhla před 2 lety: Víte o tom?

5.Další názor:„To je vyšší moc a cíl.“

Obávám se, že ani z vyššího cíle nebude nic. Cíl je jediný, dost konkrétní, ale s vysokou hodnotou – a to jsou peníze. Peníze, které investor dostane od státu. Víme, že energie z obnovitelných zdrojů je nyní dotovaná. Peníze, které dostane několik majitelů pozemků, na kterých by sloupy stály.

6.„Peníze pro obec“ Částka pro celý Janštejn a Dubenky v hodnotě kolem 1 milionu (nikde není záruka, jaký vítr povane, jestli bude zařízení bez poruchy a v provozu…) na rok se mi zdá velmi malá kompenzace za zničení krajinného rázu, cenové znehodnocení našich pozemků a nemovitostí a za znepříjemnění našeho dalšího života zde. (Za 800 tisíc Kč nepořídíte rekonstrukci ani jediného rodinného domku). Nabízí se tedy otázka: Proč tedy obec vůbec chce vybudovat větrný park a proč navíc jedná s tak malou a nevyzkoušenou firmou?

Já v žádném případě nejsem proti hledání jiných alternativních zdrojů energie. Ale za žádnou cenu nechci přihlížet tomu, jak pár zainteresovaných jednotlivců s pomocí těch, kterým je všechno jedno, zničí jedinečnou oblast a to dokonce „ve jménu ochrany přírody“. Ať se staví větrníky, ale na územích k tomu vhodných. Ať se vyvíjejí nové technologie, které energii a životní prostředí šetří. Aby se v rámci dobra nenadělalo víc zla, které se už nikdy nebude moci vzít zpět.

Podle mého zážitku z výstupu nahoru do těla větrníku, by tyto „rozhledny“ u nás měly smysl pouze při zpřístupnění jejich útrob a to pro lidi s dobrou fyzičkou a láskou k adrenalinovým sportům.

Takže posuďte sami, jestli na Vás celý tento nápad působí dostatečně smysluplně a seriózně.

Zuzana Samková, Horní Dubenky

Účastnice exkurze uskutečněné 3.3.2007

Studie vytipovala, kam s větrníky

Datum: 27.3.2007 Autor: (ČTK) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Plzeňský Strana: 01

Plzeň - Nejvýše dvacet větrných elektráren, a to ve skupinách po třech až čtyřech, by mohlo vzniknout na čtyřech územích, které v regionu zkoumala studie České zemědělské univerzity. Lokality, kde byl největší zájem investorů, reprezentují desetinu území Plzeňského kraje.

„Nejlépe vyšlo Kralovicko na severním Plzeňsku a Soběšicko na Klatovsku,“ uvedl zpracovatel studie Petr Sklenička. Oblasti u Všerub na Domažlicku a Kasejovicko na jihu Plzeňska nejsou vhodné.

„Studie, která bude sloužit obcím jako podklad pro rozhodování, zkoumala oblasti pouze z hlediska krajinného rázu a ochrany přírody, a nezkoumala, zda tam fouká vítr nebo ne. To už je věcí investora,“ řekl Sklenička, který už zpracovával koncepci ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje. Dokáže si prý představit, že by větrníky mohly vzniknout také v jiných částech regionu, kde by ke krajinářským a ekologickým střetům nedocházelo.

Na Kralovicku, které vyšlo nejlépe, vytipovala studie dvě území - na západ až ke Kožlanům a na sever k Vysoké Libyni, kde jsou velké plochy orné půdy a vysoké silo. Východně od Soběšic na Klatovsku jsou dvě menší vhodné lokality. U obou by šlo o celkovou výšku větrníku do 120 metrů.

Větrné elektrárny? Nejde o nic tajného

Datum: 29.3.2007 Autor: Václav Kozák Zdroj: Právo Rubrika: Západní Čechy Strana: 10

RADNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ BORIS KREUZBERG (KDU-ČSL):

* Kraj má k dispozici studii, která posuzuje vliv případné výstavby větrných elektráren v regionu. Na prezentaci výsledků nesměli novináři. Co je na závěrech studie tajného?

Nejde o nic tajného. Šlo už o třetí průběžné pracovní jednání, které bylo neveřejné. Nechtěli jsme, aby se situace kolem toho složitého problému zbytečně vířila. Studii, která je před dokončením, jsme zadávali, abychom měli k dispozici objektivní hodnocení .

* Autoři studie z České zemědělské univerzity posuzovali čtyři lokality, dvě z nich doporučují jako vhodné pro výstavbu větrníků. Které?

Lokality jsme vybírali podle toho, kde byl největší zájem investorů. Okolí Kasejovic na jižním Plzeňsku a České Kubice na Domažlicku vyšla ze studie jako nevhodná. Nejlépe bylo hodnoceno Soběšicko na Klatovsku a severní Plzeňsko u Kralovic a Kožlan Jde o malá území většinou v polích. Studie rozhodně neříká, že je celý region vhodný pro stavbu větrníků.

* Co přesně autoři studie posuzovali?

Zabývali se vztahem ke krajinnému rázu a přírodě. Ohled byl brán na hlavní tahy ptactva, vzdálenost od lesa i na pozitivní dominanty - například Mariánskou Týnici, jejíž okolí bylo označeno jako nevhodné - a také negativní dominanty jako například sila. Předmětem studie nebylo vanutí a síla větru ani souhlas obyvatel v okolí. To už je věcí investorů a obcí.

* Na vybraných místech tedy mohou elektrárny vzniknout?

Studie říká, že by mohlo vzniknout maximálně 20 elektráren s omezeným počtem nižších větrníků. Nikoliv obří projekty s pěti a více vrtulemi. Jestli skutečně vzniknou, není na nás.

* Krajská rada ale už v prosinci přijala usnesení, že na celém území regionu stožáry větrných elektráren nechce. Proč jste nepočkali na výsledky studie?

Znovu zdůrazňuji, že to byl názor rady, ne příkaz. Usnesení jsme přijali ještě před dokončením studie proto, že podnikatelě a investoří na nás vyvíjeli tlak a rada se musela vyjádřit. Stanovisko má politickou váhu, ale rozhodnutí je na úřednících a na obcích, které by vydávaly stavební povolení. Do jejich správních řízení nemůže kraj zasahovat. Studie jim však může sloužit jako podklad.

* Děti Země i další ekologové označili odmítavý postoj radních za chybu. Větrné elektrárny podle nich zvýší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie...

Podstatný pro nás byl krajinný ráz a ochrana krajiny, přírody a pozitivních dominant. Omezením tohoto zdroje se nezříkáme všech obnovitelných zdrojů. Plzeňský kraj plně podporuje jiné, například biomasu nebo vodní elektrárny.

Plzeňský kraj bez vrtulí

Odkaz: Plzeňský kraj bez vrtulí

Datum: 28.2.2007 Autor: Josef Vít Zdroj: Plzeňský deník Rubrika: Publicistika Strana: 29

V minulých dnech vstoupili plzeňští zastupitelé do historie. Jako první u nás (a možná i na světě) rozhodli, že na území kraje nebudou žádné nové větrné elektrárny. Toto rozhodnutí stojí za to, aby vstoupilo do historie jako osvícenský čin hodný následovníků.

Zelení na celém světě nás přesvědčují, že situace na poli energií je neudržitelná a že musíme opustit zastaralé zdroje výroby energie, které znečišťují ovzduší, což má nedozírné, všem známé následky. Opustit musíme i nebezpečnou energii z atomu. Jediné, co jsou ochotni tolerovat, jsou tzv. alternativní zdroje.

Jaké jsou vlastně ony alternativní zdroje? V podstatě to jsou voda, vítr a slunce. Plzeňští zastupitelé vítr odmítli. A udělali dobře. Bylo to geniální rozhodnutí.

Jako není možné postavit na každém potůčku miniaturní vltavskou kaskádu, není možné postavit na každém kopci baterii stožárů větrných elektráren. Protesty proti větrným elektrárnám jsou založeny na hyzdění krajiny, svistu vrtulí budící v noci občany ze spánku a podobně. Jenže to jsou prkotiny. To není důvod pro zákaz. Hlavním důvodem pro zákaz by mělo být, že větrná energie je drahá - je nesmírně drahá. Cena 1 kWhodiny z větrné elektrárny, zahrnující výrobní cenu, zisk výrobce, náklady distributora a poplatků na „podporu výkupu elektřiny“, se odhaduje na 40 korun. Požadavek EU vyrábět v krátké době minimálně 6% elektřiny z alternativních zdrojů, znamená zvýšení ceny o 20%, jak si každý může spočítat. Zvýšení výroby na 20% by znamenalo zvýšení ceny o 80%, a bude-li podíl výroby alternativní a klasické jedna třetina, zvedne se cena o 135%.

Celý systém výroby elektřiny z alternativních zdrojů funguje totiž tak, že stát (ČEZ) platí výrobcům cenu podle výrobních nákladů plus „přiměřený zisk“ (30%). Tak je to totiž podle „zeleného“ zákona, ve kterém se stát zavázal vykupovat tuto elektřinu za takovou cenu. ČEZ následně tuto vysokou cenu „rozpustí“ (zředí ji) do celkových nákladů a odběratel ji musí zaplatit. Jenom tím, že vysoká cena větrné energie je rozpuštěna do nízké ceny z uhelných a atomových elektráren, je cena elektřiny zatím přijatelná.

Jak jsme viděli v televizi, tak nejvíc protestují proti zákazu stavby nových bloků výrobci. Není se co divit. To je kšeft století. To je sen všech kapitalistů. Vyrábět předražené výrobky, které nikdo nechce, donutit stát, aby je vykoupil a zaplatil a potom nutil lidi je kupovat. Není to geniální?? A když jim z kšeftu sešlo, budou žádat alespoň náhradu ušlých zisků. Také geniální a osvětluje to podivné poměry v Česku.

Další věc, která zvyšuje cenu elektřiny, je fakt, že přes výrobu energie z větru se musí topit pod kotli uhelných elektráren pro případ, že by přestal foukat vítr. Bez této zálohy - kdyby přestal foukat vítr, se zastaví kola továren, dělníci mohou jít domů a doma si udělat černou hodinku, protože nebude elektřina.

Přitom to nejhorší nás teprve čeká, až nám pan Bursík napaří svoji „ekologickou“ daň. V Právu před časem spočítali, kolik nás bude taková daň stát. Podle Práva bude domácnost v roce 2015 platit za elektřinu asi 50 tisíc ročně. A topení v paneláku bude stát asi 170 tisíc ročně -to jen na okraj.

Ministr průmyslu a obchodu Říman na Žofínském fóru nedávno navrhl pokračovat v rekonstrukci a zvyšování výkonu stávajících tepelných elektráren. A poněkud tajuplně dodal: eventuelně i ve výstavbě dalších zdrojů. Jakých, to si netroufl říci s ohledem na programové prohlášení vlády. Pan Říman se styděl říci, že jediná možnost je dostavba dvou bloků v Temelíně a stavba nové atomové elektrárny. České republice totiž hrozí nedostatek elektrické energie a to nikoli za 10 nebo 15 let, ale už na sklonku tohoto desetiletí. A to tím hůře, že ve stejné situaci bude celá Evropa. Rozhodnutí plzeňských zastupitelů je proto třeba vyzdvihnout jako vítězství zdravého rozumu. Podmínka pro uplatnění jakékoliv alternativní energie totiž je, že musí být lacinější než stávající. Jinak by to byl zločin.

Obnovitelné šílenství

Datum: 22.2.2007 Autor: RENÉ HLADÍK Zdroj: Ekonom Rubrika: Dopisy Strana: 07

O ekologických zdrojích elektrické energie byl článek Sluneční dostihy v Ekonomu č. 5/2007.

V Bušanovicích u Prachatic byla s investičními náklady 85 milionů korun uvedena do provozu sluneční elektrárna, která má produkovat elektřinu za výkupní cenu 13,40 Kč. Než začneme jásat nad takovými projekty, které se tváří jako pokrokové, je nutno se zamyslet.

Ve srovnání s klasickými zdroji (výkupní cena kolem 1 Kč/kWh) to je nárůst o dvanáct korun. Nejedná se tedy o pokrok, ale o ekonomický regres, protože zde máme nižší kvalitu (nepravidelnou dodávku elektřiny) za vyšší cenu.

Představme si třeba spotřebitele, který by musel dle nařízení zákona kupovat rohlíky ne za obvyklé dvě koruny, ale v určité speciální pekárně za korun čtrnáct. Situace zajisté absurdní, nepředstavitelná. Ale přesně tak, jak je vidět, to funguje u naší sluneční elektrárny.

Důležité je uvědomit si, že celá »ekonomika« obnovitelných zdrojů je spotřebitelům - díky povinnému výkupu - vnucena proti jejich svobodné vůli. Je jen otázkou času, kdy někdo přijde na myšlenku třít ebonitovou tyč liščím ohonem, nebo něco podobného, a do zákona prosadit povinný výkup takové elektřiny za stonásobek obvyklé ceny. Jestliže projde dvojnásobek, šestinásobek a dokonce třináctinásobek, proč by neprošel stonásobek? Úvahy o »návratnosti« takových investic jsou nesmyslné, protože vyhodnocovat efektivnost něčeho lze jen na základě tržních cen. Jakmile zmizí tržní cena a je nahrazena cenou stanovenou příkazem, přičemž spotřebitel je zákonem nucen komoditu kupovat, ztrácí pojem »efektivní« smysl. Vždyť jak může být efektivní něco, co je někomu vnuceno bez jeho souhlasu? Skutečná efektivnost by mohla být vyhodnocena teprve z ceny, kterou by spotřebitelé (například rozvodné společnosti) dobrovolně akceptovaly. Nepochybně by taková cena byla nižší, než 1 Kč za kWh, protože solární elektřina je méně kvalitní než ta z uhlí. Její dodávka totiž kolísá podle intenzity slunečního svitu. Například večer, když potřebujeme svítit doma, solární panely nic nevyrábějí. Naopak elektřina z vodního zdroje může být mnohem cennější, neboť vodu lze často zadržet a pouštět na turbínu v okamžiku nejvyšší spotřeby.

Za takovou elektřinu by rozvodné společnosti zaplatily několikanásobek, a to dobrovolně.

Nákladové myšlení tedy zohledňuje jen část reality, je nedokonalé, protože nezohledňuje kvalitu elektřiny. Tu zhodnotí jen odběratel. Tabulky pro »povinný výkup elektřiny z alternativních zdrojů« zahrnují právě jen náklady, ignorují užitek a svobodnou vůli spotřebitele. Mohli bychom to snad přirovnat k situaci, kdy bychom životního partnera volili jen podle stavu jeho konta a nebrali v úvahu jeho vzhled a charakter.

Někdy se, zejména u přírodovědců, objevují úvahy o energetické náročnosti. Vyčísluje se, kolik energie dané zařízení produkuje a kolik je potřeba na jeho výrobu. Tento druh uvažování, jakkoliv je zajímavý, nebere v úvahu další zdroje. Vždyť vedle energie jsou obětovány další výrobní faktory, jako práce, prostor, náklady na kapitál (úroky) a další. Snadno se pak může stát, že se ušetří energie za cenu nadměrného čerpání jiného vzácného zdroje. Například jízdou na kole místo přesunu autem můžu ušetřit palivo, ale ztratím čas a fyzické síly.

Porovnat význam ušetřeného paliva, význam času a fyzických sil nemůže nikdo zvenčí, pouze daný člověk se rozhoduje, co je pro něj cennější. Neexistuje žádný mustr, žádné povinné procento jízd na kole. Rozhodnutí záleží na mnoha okolnostech a může být v různém čase různé (například použiji auto, když prší, a když je hezky, pojedu na kole). Vše závisí na okolnostech, na jejich relativních významech v daném okamžiku pro danou osobu, na tržních cenách, které zachycují užitky a náklady a na svobodné vůli (pokud není omezena, což často je).

Existuje názor, že obnovitelné zdroje se musejí využívat, ať to stojí co to stojí. Takový názor je důsledkem myšlenky, že je nutné určité procento elektřiny vyrobit z obnovitelných zdrojů. (Nutné proč? A pro koho?) Stoupenci takové myšlenky by měli jít příkladem a dobrovolně se přihlásit k placení vyšších cen a nezatahovat do toho jiné občany, kteří chtějí mít svobodu volby.

Kdyby občané v Bušanovicích, kde funguje sluneční elektrárna (která prý zásobí 172 průměrných domácností), měli platit 13 korun za kWh, asi by na celou záležitost začali pohlížet jinak. A jak by se tvářili, kdyby se nejdřív ze svých úspor museli složit na částku 30 milionů, což je výše dotací od státu?

Můžeme spočítat, že každá ze 172 domácností by musela nejdřív investovat 174 000 korun, aby si pak mohla koupit elektřinu za 13 korun na 1 kWh. (A to vše v situaci, kdy je k dispozici elektřina bez investic v ceně 4 koruny za 1 kWh.) Proč tomu říkat pokrok?

zpět na úvodní stránku

Práva místních ať jsou svatá

Datum: 21.2.2007 Autor: Tomáš Blažek Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Vysočina Strana: 02

* K věci

Pro park větrných elektráren, který chce u Dukovan vybudovat firma ČEZ, nelze říct: ano, vrtule jsou v krajině krásné, postavte je tam! Cosi jako státní zájem v této věci není možné ctít -žádný totiž není. Pokud někdo nabude dojmu, že se jeho život v sousedství vysokých stožárů s vrtulemi stane nesnesitelným, měl by investor práva takového člověka bezezbytku ctít a přistupovat k nim s úctou.

K čemu bude tzv. zelená elektřina získaná z větru, když bude zaplacena hořkostí a vztekem místních obyvatel? Ať ČEZ jako úvod do své miliardové investice postaví u Dukovan nejprve na zkoušku jeden dva stožáry, možná se pak ukáže, že si na ně lidé rychle zvyknou. Nebo se ozřejmí, že žít u větrné farmy by bylo peklo. Energetický gigant ČEZ nesmí obětovat pohodu venkovanů pro žádný svůj „vyšší zájem“.

Stavitelé větrníků se chtějí bránit proti jejich výstavbě soudní cestou

Datum: 23.2.2007 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 19:25 Události v regionech - Praha Strana: 02

Jan HRUBEŠ, moderátor

--------------------

Stavitelé větrných elektráren se chtějí bránit proti zákazu stavby veškerých větrníků v Plzeňském kraji soudní cestou. Tvrdí, že prosincové rozhodnutí krajského úřadu je v rozporu s celosvětovými energetickými trendy. S plošným zákazem nesouhlasí ani ministerstvo životního prostředí.

Karel VOVESNÝ, redaktor

--------------------

Krajský úřad rozhodl, že žádné větrné elektrárny na Plzeňsku nebudou. Jsou málo účinné a hlavně ošklivé.

Boris KREUTZBERG, radní Plzeňského kraje /KDU-ČSL/

--------------------

Vanutí větrů tu není tak mohutné a pak, že je tady určitý specifický krajinný ráz.

Karel VOVESNÝ, redaktor

--------------------

Lidé z okolí Brd, kteří za přípravu projektů větrných elektráren už utratili statisíce, se nehodlají vzdát a zákaz větrných staveb považují za absurdní. Kdyby vítr na Plzeňsku nefoukal, tak by větrníky nestavěli. Kdyby měly narušit krajinu, tak by nedostali žádná povolení. Navíc na každém kopci v okolí stojí sloupy mobilních operátorů. Větrná věž by podle nich lidskému oku vadila méně.

Zdeněk ČERVENKA, stavitel větrné elektrárny

--------------------

Kdyby tam teďko stála, tak už teďko na ty čtyři kilometry nebude skoro vůbec vidět. Pro nás to nekončí, ale začíná, a to je jedno, to může jít až do Bruselu.

Michal KOLÁŘ, stavitel větrné elektrárny

--------------------

My už v tom máme tolika peněz, že není možný, abysme prostě o ty peníze přišli. Minimálně budeme chtít nějakou kompenzaci.

Karel VOVESNÝ, redaktor

--------------------

Krajský úřad s žádnými náhradami nepočítá. Nikomu ze stavitelů dopředu nezaručil, že jejich záměr vyjde.

Jiří KALISTA, radní Plzeňského kraje /ODS/

--------------------

Pokud to jsou plány a přípravy, tak tam Plzeňský kraj pochopitelně nemůže garantovat kladný výsledek.

Karel VOVESNÝ, redaktor

--------------------

Plošný zákaz krajského úřadu kritizuje také ministerstvo životního prostředí.

Karolína ŠŮLOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR

--------------------

Nelze jejich výstavbu plošně zakazovat a je potřeba posuzovat případ od případu.

Karel VOVESNÝ, redaktor

--------------------

Ani ekologové nemají úplně jasno. Jedni se zastávají neporušené krajiny a druzí větrných elektráren.

zpět na úvodní stránku

Boj o větrníky bude pokračovat

Datum: 19.2.2007 Autor: EVA BARBORKOVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Plzeňský Strana: 03

OTAZNÍKY NAD VĚTRNOU ENERGETIKOU. Investoři mají zájem o stavby větrných elektráren na Plzeňsku. Vedení kraje doporučuje obcím podobné projekty zamítat. Například místostarosta Boru na Tachovsku by ale proti stavbě větrníku mimo zástavbu nic nenamítal

Plzeň - Česká republika se sice mezinárodními smlouvami zavázala, že bude podporovat alternativní zdroje získávání energie. Sloužit by k tomu měla voda, vítr i biomasa. Postavit však v Plzeňském kraji větrnou elektrárnu je problém. Krajský úřad větrníky v prosinci odmítl, protože ničí vzhled krajiny. Firmy i soukromníci, kteří na projektech pracují, se ale nehodlají vzdát.

Jedním z nich je Michal Kolář z Přešína na jižním Plzeňsku. Větrník chce postavit na vlastním pozemku u Železného Újezda. Na projektu pracuje už tři roky. S usnesením krajských radních, jež plošně odmítají výstavbu větrníků, nesouhlasí. Po úřednících chce, aby odůvodnili, na základě jakých podkladů usnesení přijali. V těchto dnech jim adresoval dopis s žádostí o vysvětlení. „Jejich argument, že tím chrání krajinu, to přece není důvod pro plošný zákaz. Posuzovat by se mělo projekt od projektu,“ říká Kolář.

Prosadit stavbu větrníku na svém pozemku v sousedních Dožicích chce i Zdeněk Červenka. Paradoxně má v ruce stavební povolení na 50 metrů vysoký stožár. Kvůli změně legislativy chce postavit nakonec o 30 metrů větší, to mu však úřad nepovolil. „Proti rozhodnutí v Nepomuku pošlu odvolání. Bohužel půjde na kraj,“ říká Červenka.

Dvě větrné elektrárny za zhruba160 milionů korun má v plánu v Kurojedech na Tachovsku také brněnská společnost Elcado. „V současné době máme uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí na koupi pozemků. Projekt teprve čeká posouzení EIA na Krajském úřadu v Plzni,“ řekl projektový manažer firmy Elcado Milan Vystrčil. Kdy a zda vůbec se lopatky větrníků začnou v Kurojedech točit, jasné není. „Nemáme stanovené žádné pevné datum,“ dodal Vystrčil. Firma se zatím nespojila s novým vedením radnice v Boru, pod který Kurojedy spadají. „Vím, že firma jednala s bývalým starostou, nové vedení ale zatím neoslovila,“ řekl místostarosta Boru Petr Myslivec. On proti stavbě větrných elektráren není. „Pokud budou stát v lokalitě, kde nebudou nikoho rušit, nejsem proti,“ dodal.

Radní: Do krajiny se nehodí

Doporučení obcím neschvalovat na svých územích větrníky vydal kraj loni v prosinci pod tlakem aktuálních návrhů na stavbu větrníků v šesti lokalitách kraje.

Jak bezprostředně po schválení uvedl radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg, existuje spousta občanských petic, protestů památkářů, ekologů a občanských sdružení, které považují stavby těchto „monster“ za nesmysl a za poškození vzhledu krajiny, která má velmi specifický ráz.

Jako příklad tehdy Kreuzberg uvedl vesnici Sedlec u Kralovic na severu Plzeňska, kde má vzniknout areál sedmi větrníků. Podle něj jsou proti tomu téměř všichni účastníci řízení kromě hygieniků a inspekce životního prostředí. Radní dodal, že pověřené obce, jejichž referáty životního prostředí tyto stavby schvalují, mají samozřejmě právo o stavbě rozhodnout kladně. Případné odvolání bude ale řešit oddělení krajinotvorby kraje.

Odborník: Hluk je slyšet v okruhu 250 metrů

Datum: 19.2.2007 Autor: (eba) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Plzeňský Strana: 03

Plzeň - Čtyřicet let učil Jan Hájek mimo jiné i o tom, jak využívat obnovitelné zdroje energie. Na základní, střední a nakonec vysoké škole. Bývalý pedagog katedry geografie Pedagogické fakulty ZČU v Plzni říká: „Za odmítavým postojem ke stavbě větrných elektráren v kraji vidím zájem úzké skupiny lidí.“

* Vy osobně jste pro větrníky?

Ano. Kolem roku 2010 bude mít podle prognóz naše republika energie tak jedna ku jedné a pak už bude nucena začít dovážet. Vítr je přitom zdroj, který máme zdarma, tak proč ho nevyužít?

* Co argumenty, že větrné elektrárny ruší hlukem?

Zvuk vydávají, slyšet je však maximálně do vzdálenosti 250 metrů. Argumentují-li ochránci větou, že hluk plaší zvěř, vezměte si jakýkoliv podnik nebo třeba pilu. Vydávají hluk mnohem větší. Vadit podle mě nemohou ani vizuálně.

* Procestoval jste stovku států. Jak tam k tomuto problému přistupují?

Asi 75 procent světových kapacit větrných elektráren je v zemích Evropské unie. Dominují Německo, Španělsko a Dánsko, ale prosazuje se Itálie, Nizozemí, Švédsko a další. Technologicky nejdále jsou Dánové, každá třetí větrná elektrárna pochází od tamního výrobce, přibližuje se jim Spojené království. Nejdále ve světě pokročili ve využití energie větru Američané. U nich koncem 20. století pracovalo asi 6 milionů malých větrných elektráren, čerpadel a dalších zařízení. V roce 2020 by mohla nainstalovaná kapacita větrných elektráren na světě dosáhnout 1,2 milionu MW tedy dosáhnout kapacitu 1200 temelínských bloků.

* Jaká je budoucnost větrníků u nás?

V Česku se k větrným elektrárnám staví hodně progresivně Morava. Větrníky stojí dále například v Jeseníkách. Podle mě je otázka času, kdy se budou muset zamyslet i jinde a přehodnotit svůj postoj. Škoda, že to bude nejspíše až ve chvíli, kdy se začne projevovat energetická krize.

zpět na úvodní stránku

Větrné mlýny

24.02.2007 - Pavel Kohout - str. 06

Na konci měsíce

Jak jsou slavné romány pomalu ale jistě vytlačovány plytkými telenovelami, upadají v zapomnění kdysi známé symboly. Tak i útok kopím, vedený rytířem smutné postavy Donem Quijotem proti obrům, kteří mu nedali nejmenší šanci: přehlédl totiž, že to jsou větrné mlýny. Když se v naší době poslední dochované exempláře proměnily v romantické hospody nebo luxusní sídla, vytáhla jejich nová generace v podobě větrných elektráren do války proti energii z jádra.
Kdo vjíždí ze severoněmecké roviny na poloostrov Sylt, uvidí z dálky veletucet mohutných stožárů s obrovskými vrtulemi, rozestavených od břehu hluboko do mělkého moře; kde býval jenom nudný obzor, vznikla nová futuristická krajina, beroucí dech. Kdo jede od Mikulova k Vídni, spatří tucty stejných konstrukcí, jenomže: kde dřív ležela líbezná krajina připomínající jižní Čechy, teď hrozivě mrazí kovový špalír mamutích ventilátorů.
Vážím si zelených od chvíle, kdy vstoupili do politického života Evropy. Že jim mnohá konkurenční strana přebírá témata, mluví pro ně nejvíc. Své odpůrce k tomu donutili nepřeslechnutelným varováním, že ničení životního prostředí se blíží kritické hranici, od níž nemusí vést cesta zpět. Mám k nim sympatii a rád bych je volil, kdyby se konečně vystonali ze své dětské nemoci – z emocí.
Celý dospělý život jsem svým vlastním archeologem, který zkoumá minulost v sobě. Z vykopávek, jimiž jsou mé rané verše, články a dopisy, jsem zjistil, že mě po válce učinily komunistou právě emoce, ať už vyvolané světovou hospodářskou krizí, mnichovskou zradou západních spojenců nebo nacistickým terorem. Jako dobré jsem pak nadšeně přijal vše, co se jevilo být opakem prožitého, a stal jsem se na čas učedlníkem falešných proroků.
Mne a mně podobné zachránil před nevratným pádem řetěz dramatických událostí vrcholící Chruščovovým odhalením zločinů bolševického režimu. Kritika lidí, kterých jsem si vážil, diskuse, četba, celý proud vjemů odplavoval emoce a křísil rozum. Ubývalo mých odpovědí v zjednodušeném systému bílý–černý, ano–ne. Stále častěji jsem užíval slovo nevím a pátral po vysvětlení dál. Došlo k paradoxu: život se mi stal složitějším, a přitom jsem se v něm vyznal líp.
Ve střetnutí rozumu s citem určuje vítěze povaha každého člověka. Málo lidí je dokáže držet v rovnováze tak, aby důležitá rozhodnutí učinila správná strana. Rozum bez citu člověka odlidšťuje. Cit bez rozumu ho zbavuje soudnosti. Právě obou úchylek odjakživa využívají chytří manipulátoři k prosazení cílů, k nimž je nejsnáz přivede tlak horlivých zanícenců pro jejich pravdu.
Záhadný krysař, který odvedl všechny děti z města Hameln, je zmámil vábničkou své píšťaly. Dva největší Krysaři dvacátého století Hitler a Stalin omámili desítky miliónů lidí vidinou násilného přerozdělení statků, které první slíbil vzít Židům a druhý buržujům. Pochodně a lampióny, obrovské portréty a skandovaná hesla, průvody, manifestace, vojenské přehlídky, ale i lyrické verše bušily na city tak dlouho, až ohlušily rozum.
Na přelomu tisíciletí se po vichřicích první, druhé i studené války vyřádila dějinná bouře ještě na Balkáně; nasycená tisíci krků, podřezaných vášnivci třeba jen pro jinost jazyka, pak nad spojující se Evropou utichla. Dočasně, protože dějiny skončí až s civilizací. Na jejím poničení lidstvo umíněně pracuje a právě zelení se tomu nejvíc snaží zabránit. Jejich problém leží pro mne v tom, že je opakovaně přistihuji v zajetí obluzujících emocí.
Znepokojuje mě množství pacifistů mezi nimi, nechápajících, že lidstvo se může vyhnout chmurným vizím Bradburyho a Orwella, jenom když se ubrání příští totalitě, která by občany proměnila v průhledné otroky, a demokracie proto potřebuje armády i zbraně. Také jejich boj s globalizací, už nezastavitelnou jako sám čas, se mi jeví být útokem na větrné mlýny; je prozíravější vzít ji na vědomí a kultivovat její dobré krvinky, aby ničily zhoubné.
A divím se, proč jako obhájci přírody oslavují a pomáhají dál rozmnožovat ovrtulená monstra, která snad sluší moři, ale hyzdí už také českou krajinu. Vždyť každý z jejich příznivců bez technického vzdělání by mohl od nejbližšího fyzika dostat podobnou odpověď jako já na otázku, kolik takových větrníků by nahradilo Temelín. Vyptal jsem se pro jistotu tří, takže teď vím:
Jeho stálý výkon je v průměru 1825 megawattů. Výkon větrné elektrárny by mohl být megawatt jeden, ale není; v české kotlině se naplno točí zhruba desetinu času. Temelín by tedy vyvážilo 18 250 mlýnů, jejichž vrtule dosahují výšky dvou petřínských rozhleden. Podle normy, která jich povoluje nejvýš deset na kilometr čtvereční, aby se vzájemně neobíraly o vzácný pohon, by si ta větrná farma žádala kvadrát země o stranách dlouhých dvaačtyřicet kilometrů.
Vystřihl jsem si v příslušném měřítku takový čtverec a přiložil k mapě Čech. Kromě Prahy by to posvícení zahrnulo i Říčany, Starou Boleslav, Mělník, Kladno, Slaný a Beroun. Pak jsem se optal, co ale bude, když náhle nezafouká vůbec. Odpověď zněla: Zhroutí se síť. Hned však přišla útěcha: Pro ten případ by byly připraveny náhradní zdroje. Jaké? Lány záložních agregátů! Nabyl jsem dojmu, že kdyby šel vítr spát, bylo by po svícení i po krajině.
Vážení zelení, jistě nejsem sám, kdo se ptá, jak problém stále rostoucí potřeby energie vyřeší potomci v zemi bez veletoků a vodopádů, pokud zatratí jádro. Logicky uvažuji, že dokud zůstanou obnovitelné zdroje hudbou budoucnosti, nezbude než opustit vzdušné zámky a soustředit se na zajištění maximální jistoty reaktorů. Někdejší guru Strany zelených Jakub Patočka pro mne ztratil věrohodnost tím, že odmítl zveřejnit v Literárních novinách hlasy předních rakouských odborníků přisuzujících Temelínu standardní kvalitu. Jak se mnou a s dalšími výhledovými voliči – zbavenými emocí a vybavenými rozumem – naložíte Vy, milý pane Bursíku?

Odkaz na obsáhlou práci z VŠE:

Ekonomické souvislosti větrných elektráren

zpět na úvodní stránku

Větrné zdroje znečišťují ovzduší

Datum: 5.2.2007 Autor: MAREK KERLES Zdroj: Lidové noviny Rubrika: Byznys Strana: 15

Všechny energetické zdroje se podílejí na vypouštění škodlivého oxidu uhličitého, tvrdí někteří vědci

ČESKÉ BUDĚJOVICE Pokud se někdo domnívá, že takzvané obnovitelné zdroje neprodukují žádné škodlivé emise, hluboce se mýlí. V souvislosti se současnou debatou nad příčinami globálního oteplování to alespoň tvrdí zástupci České nukleární společnosti (ČNS).

Důvod je údajně jednoduchý. Větrná elektrárna či sluneční kolektor sice při vlastním provozu produkují čistou energii, někdo je ale musí také vyrobit a po konci životnosti zlikvidovat. Když se potom sečte celkové množství emisí, vzniklých při této výrobě a likvidaci, i ze solárního panelu se údajně stane významný producent CO2.

„Výroba solárních zdrojů je totiž vysoce energeticky náročná, a to zejména v případě jejich panelů a baterií,“ tvrdí prezident ČNS Václav Hanus. Aby se tedy někde na střeše mohl ohřívat solární panel, musí se při jeho výrobě nejprve kouřit z příslušné výrobní továrny, někde spalovat uhlí, jinde zpracovávat těžké kovy.

„Právě z hlediska těžkých kovů a další komponentů ve fotovoltaických článcích představují sluneční kolektory vysoce nebezpečný odpad, jehož likvidace je náročnější než třeba u počítačů,“ uvedl Hanus. Co to znamená? Podle Hanuse celá řada zahraničních studií dokazuje, že celkové množství CO2 na vyrobenou gigawatthodinu elektřiny je u solárních panelů zhruba dvaapůlkrát vyšší než u jaderných elektráren. Podobné je to údajně s větrnými elektrárnami. „Když se započítá výroba všech součástek a jejich doprava, větrníky vycházejí v tomto srovnání celkového množství emisí zhruba stejně jako jaderné zdroje,“ tvrdí Hanus.

I ekologičtí aktivisté připouštějí, že prakticky žádný obnovitelný zdroj dnes není zcela bezemisní. Se zástupci takzvané jaderné lobby se ale neshodují v tom, kolik skrytých emisí větrníky či kolektory vlastně „vypouštějí“. „Pravda je, že výroba fotovoltaického článku je vysoce energeticky náročná. Suverénně největší část energie se spotřebuje při zpracování zásadního komponentu, tedy křemíku,“ řekl LN Martin Mikeska z Hnutí Duha.

Na druhou stranu ale podle něj sluneční kolektor za svou zhruba třicetiletou životnost vyrobí v závislosti na umístění sedm- až sedmnáctkrát více čisté energie, než kolik spotřeboval při své „špinavé“ výrobě. „Zhruba 80 procent energetické výroby ze solárního panelu tedy vzniká bez jakéhokoliv zatížení pro životní prostředí, ať už ve formě znečištění, emisí nebo spotřeby vyčerpatelných surovin,“ tvrdí Mikeska. Spor, který vedou čeští ekologičtí aktivisté s jadernými experty o míru škodlivosti obnovitelných zdrojů, přitom není ve světě ani zdaleka ojedinělý.

K výpočtu celkového množství emisí určitého zdroje slouží speciální metoda analýzy životního cyklu (LCA), která kromě samotného provozu počítá i s emisemi vzniklými při výrobě příslušných součástek, dobývání kovů a energetických surovin stejně jako při dopravě.

Už loni tak přišlo sdružení provozovatelů japonských jaderných elektráren s tvrzením, že atomová elektrárna je vlastně z tohoto pohledu prakticky nejčistější zdroj. Na svou výrobu sice spotřebuje miliony tun oceli, betonu, uranové rudy a dalších surovin, zato ale při svém vysokém výkonu vyrobí ohromné množství elektřiny, na rozdíl od obnovitelných zdrojů nezávislé na přírodních podmínkách.

Celkové množství emisí na jednotku energie pak údajně není ani zdaleka tak velké jako třeba u solárních panelů. Další vědci i ekologové ale toto srovnání zpochybňují a argumentují mimo jiné také tím, že jaderná energetika do své „škodlivosti“ nezapočítává stále nevyřešený problém skladování vyhořelého jaderného paliva.

***

Množství emisí CO2 při výrobě elektřiny

14 vítr

15 Geotermální energie

17 Jádro

18 Voda

39 Fotovoltaické články

46 Biomasa

622 Zemní plyn

1041 Uhlí

množství vyprodukovaného CO2 v tunách na výrobu jedné GWh elektřiny.

Zdroj: Česká nukleární společnost

http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/61491FC9B305BF54C125726B00602CCA?OpenDocument&cast=1%20

zpět na úvodní stránku

Větrné elektrárny: problém infrazvuku

Datum: 26.1.2007 Autor: STANISLAV ZHEJBAL Zdroj: Vyškovské noviny Rubrika: Publicistika Strana: 04

Větrníky mohou vážně ohrožovat lidské zdraví

Jak to tak vypadá, budou i v našem okolí stát mohutné větrné elektrárny, které se stanou novou dominantou krajiny. Každý týden jezdím do Drážďan, a tak jsem si na větrné farmy zvykl už s předstihem. V Německu ovšem větrné elektrárny stojí daleko od obydlených zón. To je zásadní rozdíl v porovnání s větrníky, které chtějí investoři stavět v našem okrese.

Jak jsem zjistil, jsou starostové dotčených obcí vybavováni publikací, která pod heslem „Mýty a fakta“ poskytuje odpovědi na všechny případné námitky proti těmto kolosům. Tyto informace, poskytované investorem, jsou dle mého názoru tendenční, a v několika ohledech zavádějící. Chci se zde zaměřit pouze na problém z mého oboru, který je však zřejmě problémem největším.

Infrazvuk je akustické vlnění, které leží pod hranicí dvaceti herzů. Lidské ucho jej neslyší, velmi komplikovaně se měří (v našem okolí umí měřit infrazvuk jen Zdravotní ústav Brno). Má tu vlastnost, že se velmi dobře šíří půdou, a to i na značné vzdálenosti. Má velmi negativní účinky na všechny živé tvory. Jak správně tušíte, tyto frekvence mohou být produkovány právě větrnou elektrárnou. Pokud bydlíte dále než dva a půl kilometru od zamýšlené elektrárny, nebudou pro vás další řádky zajímavé. Pokud však bydlíte méně než jeden a půl kilometru od budoucího kolosu, čtěte velmi pozorně.

Z osobní zkušenosti mohu popsat infrazvuk asi takto. Nic neslyšíte, nikde se nic nechvěje, nic nerezonuje. Máte pocit, že se místnost zcela zaplnila. Velmi znervózníte a musíte rychle ven z místnosti.

Cituji z článku Větrné elektrárny na Vysočině od Ing. Daneše Burketa, Ph. D.: „Problémem jsou však infrazvuky, lidskému uchu neslyšitelné, avšak mající také vliv na lidskou psychiku. Lidé mohou být následkem působení zvuků o nízkých frekvencích podráždění a trpět depresemi. Vzpomínám si, jaké těžkosti provázely čtyři větrné elektrárny o výkonu 400 kW, postavené v roce 1995 v blízkosti obce Nový Hrádek v Orlických horách. První problémy se objevovaly už během montáže a v roce 1997 byl přerušen zkušební provoz pro vysokou úroveň hluku, který byl slyšet až na půl kilometru vzdáleném náměstí. V roce 2002 byla sice provedena konstrukční úprava, ale byl povolen pouze denní provoz, protože byly překračovány povolené hodnoty hluku pro noční hodiny. Podobných případů bychom našli v republice více… Zastánci větrných elektráren argumentují tím, že dnešní větrné elektrárny jsou mnohem modernější a problémy s hlukem mají vyřešené díky optimalizovanému tvaru listů vrtule. To je pravda, ale háček je v tom, že málokterý investor si v našich podmínkách může dovolit investovat několik desítek milionů korun do moderní technologie nové elektrárny. Namísto toho se k nám ve většině případů dováží repasované vysloužilé elektrárny z Rakouska a Německa…“ Dále chci zmínit vyjádření hejtmana Tošenovského v denním tisku. „Odpor proti větrným elektrárnám stoupá i v Nizozemí, Rakousku a v Německu, odkud se firmy pokoušejí přemístit svá zařízení do České republiky… Ano, mnohé z těchto u nás nabízených zařízení jsou beznadějně zastaralý „second hand“…Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé, žijící do vzdálenosti zhruba jednoho a půl kilometru od větrných elektráren, velmi často trpí bolestmi hlavy, nevolností, nespavostí, stresem a depresemi, způsobenými právě infrazvukem a rušivými optickými efekty, vzniklými odrazem slunečních paprsků od rotujících listů vrtulí. Pro mnohé se život vedle větrných elektráren stal tak nesnesitelným, že se museli odstěhovat. Větrné elektrárny rovněž způsobují takřka okamžitý pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich.“ Na webových stránkách provozovatelů větrných elektráren se objevují grafy, které definují hlučnost elektrárny. Nikde se však nedočtete, v jakém frekvenčním pásmu se měření uskutečnilo. Jde o to, že pokud se provede běžné měření, tedy od dvaceti herzů do dvaceti kiloherzů, je to pro posouzení míry infrazvuku zcela bezvýznamná informace. Nevypovídá o tom, zda vás bude bolet hlava v domě, který se nachází sedm set padesát metrů od elektrárny, nebo ne.

Problém infazvuku produkovaného větrnou elektrárnou je velmi vážný. Myslím si, že by bylo slušné občany informovat o tom, že tento problém nemusí, ale může nastat v závislosti na typu použité větrné elektrárny a na podloží dané lokality. Bylo by také zodpovědné seznámit je s možným znehodnocením jejich nemovitého majetku.

Obrázek

Mapa ukazující oblasti vhodné pro stavbu větrných elektráren. Území ohraničená šrafovanou čarou označují oblast s vyšší rychlostí větru než čtyři metry za vteřinu. Tmavé plochy vyznačují tah velkých ptáků. Z nákresu vyplývá, že převážná část Vyškovska se nachází v oblastech s malou rychlostí větru, zato na trasách tahu čápů, jež mohou větrníky ohrozit. Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

zpět na úvodní stránku

INFRAZVUK (Z internetových diskusí):

1. příspěvek:

Infrazvuk je obzvlášť nebezpečný kvůli svým silným oscilacím. Infrazvukové vlny se drží nízko při zemi, doléhají do neuvěřitelných vzdáleností, aniž by ztratily něco na své ničivosti, a pronikají všemi známými materiály. Tudíž není ani divu, že jej armády a tajné služby pokládaly (a pokládají) za perspektivní zbraň, kterou nedokáže protivník odhalit. Jedna z prvních studií na téma účinků infrazvuku na člověka vznikla na americké letecké základně Wright-Patterson v Daytonu v Ohiu. Dr. Henning von Gierke tak zkraje šedesátých let zahájil s finanční pomocí NASA výzkum, jehož cílem bylo pozorování účinků infrazvukových vln na astronauty během startu kosmické lodi. Během experimentů, při nichž byli lidé umísťováni do dynamických tlakových komor, zaznamenal jako běžnou charakteristickou reakci na tyto vlny vibrace hrudní stěny, pocity dávení a změny dýchacího rytmu. V roce 1965 začal tento jev zkoumat francouzský vědec Dr. Vladimir Gavreau se svým týmem v Marseilles. Práci týmu brzdily nevysvětlitelné a nevyléčitelné záchvaty nevolnosti, bolesti hlavy a dezorientace. Všechny možné důvody těchto jevů byly postupně vyvráceny, až jeden ze členů týmu náhodou skrze stěnu ucítil silné vibrace. Pátrání po zdroji vibrací vedlo k velkému průmyslovému ventilátoru ve vedlejší budově, který vytvářel infrazvukové vlny.

2. příspěvek:

…. Předpokládaná VE má stát 715 metrů od prvního obytného domu obce, od mé nemovitosti pak 1,61 km.( vzdušnou čarou). Včera jsem byl u Dráždan, kde takovéto VE stojí. Je pravda, že docela foukalo. Studoval jsem pohyb třívrtulových rotorů. Frekvence, kterou toto zařízení produkovalo ve vztahu k okolí, byla v oblasti velmi nízkých kmitočtů, a pohybovala se od 3 do 6 Hz.

Jak jsem uvedl, jsem specialista na zvuk. Chci tebe i Vás ostatní informovat, že tyto frekvence se šíří velmi dobře půdou (v závislosti na podloží), a jsou velmi nebezpečné. Obecně se nazývají infrazvuk. Jak asi zasvěcení ví, za Druhé světové války dělali v Říši pokusy s těmito frekvencemi. Výsledek byl famózní. Jedná se o frekvence, které při určité intenzitě mohou člověka zabít. Nemusím asi připomínat skalní kaňon, kde indiánská hlídka po spatření vetřelce jen hlasitě zvolala, zvuk se ozvěnou znásobil do frekvence 6 Hz ( 6 kmitů za sekundu) a nezvaného vetřelce to omráčí. Na tomto základním principu rovněž pracuje nově vyvíjená akustická puška a ostatní akustické zbraně. Abych se vrátil do ČR, uvedu příklad. Asi všichni známe stařičké škodovky, konkrétně model Š100. Tato auta měla ( mají) problém. Pokud jedete rychlostí 70-80km/hod. asi po 40 minutách se Vám udělá docela nevolno. Až teprve analýza zvukového spektra ( měřeno uvnitř auta) ukázala, že problém způsobují vyprezencované frekvence právě v oblasti 4-6Hz. Tedy - závěr. Tyto frekvece se měří velmi komplikovaně. Žádný běžný dynamický, ani kondenzátorový ( elektretový) mikrofon to neumí.

3. příspěvek:

Zkuste si spočítat, kolik energie se spotřebuje jen na výrobu. Kolik MW se skutečně vyrobí z 1T materiálu použitého na stavbu takového větrníku. Viděli jste co to dělá se signálem TV. Prý hluk lesa při větru 25km/h. Jenže ten les má intenzitu proměnlivou, kdežto u toho větrníku je to trvalý, takový nepříjemný sykot (i přes nové technologie). Jako doplněk je to OK, ale je to de-facto neregulovatelný zdroj (neporučíme větru). Taky jsem viděl v Německu farmu 200 větrníků s účinností 4% protože je postavili tak, že si vzájemně "kradou" vítr. Vyhozených 20000t betonu, 20000t oceli a několik set tun neželezných kovů. Protože na to však byla dotace EÚ, tak to zbourat nelze.

4. příspěvek:

Naprostý souhlas v argumentech, nehledě na hluk, větrné elektrárny u Bouřnáku. Máme pod nimi chalupu a když k nám někdo přijede, ptá se, to vám tady tak létají trysková letadla ? Omyl, to jsou slyšet větrné elektrárny ze vzdálenmosti 400 metrů. Tak blízko postavili ty 100 metrové stožáry. Přijedte si poslechnout, a víte proč je postavili tak blízko lidských obydlí ? Dál už je chráněné hnízdiště tetřívků... a koncepčně, čím budeme svítit když přestane foukat vítr ?  Ale to už opakuji předřečníky ...

zpět na úvodní stránku

Větrné elektrárny ruší televizní signál

Datum: 15.2.2007 Zdroj: TV Nova Rubrika: 06:30 Zprávy Strana: 03

Monika UMANOVÁ, redaktorka: „Lidé, kteří bydlí v okolí největších větrných elektráren u nás, v Pavlově na Jihlavsku, si stěžují na špatný příjem televizního signálu. Do problému se už vložil i Český telekomunikační úřad.“

Redaktor: „Obří vrtule ruší televizní signál například tady v Panenské Rosičce. František Brabenec má doma tři televizory. Když pět kilometrů vzdálené vrtule běží, nedá se na televizi dívat.“

František BRABENEC, poškozený: „Se obraz jako stáhnul a ztratil, jo.“

Redaktor: „Stejné problémy mají i tady v Hodicích. Tohle je čtyřiaosmdesátiletá Marie Vokřínková z Hodic. Té zase přerušovaný signál dělá na její nové televizi pruhy a takzvané duchy.“

Marie VOKŘÍNKOVÁ, poškozená: „A je to takový všelijaký vlnitý a není to pěknej obraz, no.“

Redaktor: „Český telekomunikační úřad v Hodicích i Panenské Rosičce nedávno dělal testy a za poruchy prý mohou odrazy kovových částí otáčejících se listů vrtulí. Čím rychleji se otáčejí, tím častější jsou výpadky.“

Dana MAKRLÍKOVÁ, mluvčí Českého telekomunikačního úřadu: „V případě, když vesnice na ty větrné elektrárny vidí, ten obyvatel té vesnice, tak v tom případě dochází k rušení toho televizního signálu.“

David JOSEFY, zástupce majitele větrných elektráren: „Měli nasměrovaný antény na slabší signál“.

Marie VOKŘÍNKOVÁ, poškozená: „Syn mi přidělával ještě anténu navíc a stejně to ruší.“

Redaktor: „Majitel větrných elektráren nám slíbil, že všem poškozeným do dvou týdnů upraví antény tak, aby jim už televize bez problémů fungovaly.“

Větrníky připravily lidi o televizi

HODICE - Vrátit se ke knížkám. Nic jiného asi nezbude lidem v okolí Pavlova na Jihlavsku. Větrné elektrárny jim totiž ruší televizní signál

Deník Šíp - 10.2.2007

Chcete sledovat ČT1 nebo ČT2 a bydlíte poblíž větrných elektráren v Pavlově na Jihlavsku? Máte smůlu. Na obrazovce bude jen zrnění. Takové problémy s příjmem televizního signálu mají obyvatelé Sedlejova, Hodic nebo Panenské Rozsíčky v katastru Pavlova.

Na jeho území stojí stometrové stožáry s větrníky vyrábějícími elektřinu. Problém s výpadky signálu trvá od podzimu, kdy firma KV Venti zahájila jejich provoz.

"Než postavili vrtule, byl signál v pořádku, všechny čtyři programy jsme chytali bez problémů. Teď se signál ztrácí. Nedá se na to dívat," postěžoval si Šípu obyvatel Hodic Miroslav Tesař.

Ten podal s některými dalšími lidmi z obce stížnost Českému telekomunikačnímu úřadu. "Na území obcí jsme vloni v říjnu provedli šetření pro určení zdroje rušení signálu. Zjistili jsme velmi obtěžující degradaci kvality televizního signálu ČT1 a ČT2 v důsledku otáčejících se listů vrtulí větrných elektráren," potvrdila mluvčí ČTÚ Dana Marklíková.

Podle zástupců KV Venti, která větrníky vlastní, už firma začala problémy řešit. "Řekli, že se to pokusí vyřešit nějakou úpravou antény. Zatím to ale lepší není," dodal Tesař.

JAROSLAV ŠNAJDR

zpět na úvodní stránku

Vražedné větrné elektrárny

Datum: 19.3.2007 Autor: Pavel Matocha Zdroj: Euro Rubrika: Energie Strana: 24

Radary by mohly podle skotských vědců Paula Raceyho a Barryho Nichollse z Aberdeenské univerzity ochránit netopýry před nebezpečím plynoucím z rostoucího počtu větrných elektráren. Před třemi lety při jednom výzkumu vědci zjistili, že během šesti týdnů zabily lopatky na jedné větrné elektrárně 3000 netopýrů a na jiné to bylo ve stejném období 1700 netopýrů.

Větrníky mohou zabít

Chomutovský deník  -  12.2.2007

Kryštofovy Hamry - Smrtelné nebezpečí představují v zimě větrné elektrárny. Přesvědčili se o tom lidé na Rusové. Kusy ledu létající z rotujících vrtulí doslova rozbombardovaly střechu trafostanice, která je od elektráren vzdálená dvacet metrů.

"Necháme udělat plechové střechy, víc toho vydrží," uvedl Milan Janovský z firmy Green Lines Rusová, která je provozovatelem větrníků. Ze stávající taškové střechy na trafostanici udělaly ledové kusy doslova řešeto.

Odborníci odhadují, že ledová tříšť může z vrtulí doletět až do vzdálenosti sta metrů. Podle Janovského ale na tento fakt upozorňují výstražné tabule, které jsou po okolí větrných elektráren rozmístěny.

(mir,vj)

Stále aktuální přednáška z r. 2004:

René Hladík: Původní cíle a skutečné efekty podpory obnovitelných zdrojů energie na příkladu elektřiny z větru

seminář Trvale udržitelný rozvoj, 15.03.2004, Autoklub

V mém příspěvku se budu zabývat již konkrétní aplikací principů tzv. udržitelného rozvoje, a to na oblast zdánlivě nudnou - regulace výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů? Podle příslušného výměru jsou rozvodné společnosti povinny vykoupit elektřinu za následující ceny:

Tabulka 1: Minimální výkupní ceny z obnovitelných zdrojů (zkráceno):

Druh obnovitelného zdroje	Minimální výkupní cena elektřiny dodané do sítě [Kč/MWh]
Malé vodní elektrárny	1 550
Větrné elektrárny uvedené do provozu po 1. 1. 2004	2 700
Větrné elektrárny uvedené do provozu před 1. 1. 2004	3 000
Výroba elektrické energie spalováním biomasy	2 500
Výroba elektrické energie využitím slunečního záření	6 000

Pramen : www.eru.cz (rozhodnutí energetického regulačního úřadu)

Jaké jsou ale původní cíle regulace a skutečné důsledky navrhovaného opatření? S jakými náklady se dosáhne jakých efektů? Obáváme se, že tato analýza nebyla provedena a proto se o ni pokusíme v našem příspěvku.

1. Původní cíle regulace – předpokládané efekty

Omezení skleníkových plynů. Myšlenkový postup tvůrců regulace je následující:

Oteplování klimatu je negativní jev, pramení ze skleníkového efektu, ten je způsoben lidskou činností - spalování fosilních paliv a vypouštěním CO2. Elektřinu tedy místo z uhlí budeme vyrábět z větru, a protože o takovou elektřinu dobrovolně nikdo nestojí, nařídíme její výkup za trojnásobnou cenu. Tím učiníme dobrou věc a vyhovíme také požadavkům Evropské Unie (ta stanovuje dokonce kvóty na procenta energie z obnovitelných zdrojů!).

Tento "řetězec" je široce populární, je nám doslova vtloukán do hlavy ze všech stran. Má ale jednu vadu: jednotlivé jeho články ze sebe logicky nevyplývají.

1. Není jasné, zda globální oteplování je pozitivní, nebo negativní změnou. Prezentaci případných pozitivních důsledků globálního oteplování je věnována minimální pozornost. Že by nebyly? (Prezident Putin žertem prohlásil, že oteplení o dva tři stupně by bylo na Sibiři přínosem.)

2. Není jasné, zda oteplování primárně způsobují skleníkové plyny. V první polovině 20 století mohla na růst globální teploty mít vliv například stoupající jasnost Slunce (Parker. E.N., "Mohou za globální oteplování lidé?", Ekonom 4/2002, str. 19). Ohřátí oceánů potom "vypudilo" část skleníkového plynu - oxidu uhličitého CO2 do ovzduší. V mořích je totiž valná část oxidu uhlíku, chování oceánu je důležitější, než samotné emise.

3. Není dokázáno, že zvýšenou koncentraci oxidu uhlíku způsobují lidé. Existují argumenty pro tvrzení, že celá teorie o rozhodujícím vlivu člověka na globální oteplování je pouze hypotetická (Kutílek K. : "Svět obchoduje jen s hypotézou", Hospodářské noviny 26.9.2002.).

1. Modely předpovídaly daleko vyšší teploty, než ve skutečnosti nastaly.
2. I v minulosti se střídaly doby ledové a doby teplejší, než máme dnes. Je známo, že pouhých 19 000 let před n. l., byla v době ledové mořská hladina o 134 metrů níže, než je dnes (MF DNES, 22.11.2003). Potom mořská hladina začala stoupat rychlostí až 2 metry za století. Byly doby, kdy byla mořská hladina naopak výše a Skandinávie byla ostrovem. To vše bez lidského přičinění.
3. Lidské emise jsou malé - tlením humusu v půdě se do atmosféry dostává "desetkrát více CO2 než spalováním fosilních paliv" (Kutílek, tamtéž).

Vezmeme-li v úvahu daný stav lidských vědomostí o problému, musíme se ptát : jak je možné, že se podepisují mezinárodní dohody o snížení emisí CO2, když vůbec není jasné, zda to přinese jakýkoliv efekt? Když nelze odlišit vliv lidské činnosti od přírodně probíhajících procesů? Není to selhání politiků? Nejde dokonce o selhání vědců, kteří v honbě za atraktivními tématy a získáním finančních grantů prezentují přednostně katastrofické modely?

4. Není prokázáno, že nejlepším způsobem, jak snížit množství oxidu uhlíku v atmosféře, je snížení jeho emisí (možná, že vysazování lesů a jiných pohlcovačů je lepší a účinnější a levnější).

5. Není dokázáno, že nejlepší metoda, jak snižovat emise oxidu uhlíku je výroba elektřiny pomocí větru (a ne například úspory energie, jaderná energie apod.)

Kterýkoliv z těchto pěti argumentů dokonale stačí k vyvrácení původního "řetězce". Tento řetězec je tedy mýtus, nejde o kauzální souvislost. Vyvozovat ze skleníkového efektu nutnost dotované výkupní ceny elektřiny z větru je tedy myšlenkově chybné.

Jiný důvod regulace je deklarován jako "přechod k trvale udržitelné energetice" (Stráský D., Petržílek P.: Podpora větrné energie je správná, Hospodářské noviny 7.9.2002). Autorům vadí, že 97% české elektřiny se vyrábí "trvale neudržitelným způsobem". To, že energie z uhlí nebo plynu je vyčerpatelná, vypadá jako logická myšlenka.

Platí ale jen ve fyzikálním, přírodním či geologickém slova smyslu, neplatí ale v ekonomickém slova smyslu. Po vyčerpání jednoho zdroje se přejde k druhému, dražšímu, takže ekonomicky je problém vyřešen. Trvale udržitelné je tedy i postupné čerpání omezených fosilních zdrojů v řadě podle jejich efektivnosti. Proponovaný cíl budovat "trvale udržitelnou energetiku" je neudržitelný v tom smyslu, že nemá cenu čerpat dražší zdroje, i když jsou obnovitelné, dokud jsou k dispozici levnější zdroje neobnovitelné.

V podstatě nastanou dvě varianty : buď bude obnovitelný zdroj (elektřina z větru) trvale a navždy dražší, než elektřina ze zdroje neobnovitelného (uhlí apod.). Pak nemá cenu přecházet k obnovitelnému zdroji. A nebo nastane okamžik, kdy se ložiska neobnovitelných zdrojů zmenší tak, že – díky nedostatku a díky tržnímu mechanizmu - bude elektřina z neobnovitelného zdroje dražší, než z větru. Potom větrné elektrárny vzniknou jako efektivní tržní řešení i bez dotace (stejně jako již v minulosti vznikly elektrárny vodní). Navíc růst cen elektřiny v této variantě natolik donutí všechny spotřebitele šetřit, že zpětně omezí čerpání omezených zdrojů. Ani argument budování trvale udržitelné energetiky tedy nestačí k odůvodnění podpory výkupních cen elektřiny z větru.

Obr. 1 (folie 2): omezené a obnovitelné zdroje

Konečně se jako argument pro regulaci používá "dorovnání handicapu obnovitelných zdrojů, protože v ceně uhlí nejsou obsaženy externality v ceně 1,25 Kč/kWh" (tamtéž). Náš názor je tento: pokud tyto externality existují, pak by měly být zahrnuty ("internalizovány") do ceny uhlí. Sem by mělo směřovat úsilí vládních zásahů, nikoliv napravovat jedno pokřivení trhu (nezahrnutí externalit do jedné ceny) dalším pokřivením (nadhodnocením jiné ceny).

Původní cíle regulace jsou tedy myšlenkově chybné, prokazatelné efekty žádné.

2. Negativní důsledky regulace - zvýšených výkupních cen

Z ekologického hlediska znamená zamýšlená stavba větrných elektráren na hřebenech Krušných hor narušení vzhledu krajiny a rušivý efekt pro ptactvo a lidi v okolí (infrazvuky, znehodnocení pozemků).

Pikantní je energetické hledisko. Česká republika horko těžko prodává své přebytky elektřiny do zahraničí. Budovat další kapacity – to už opravdu lze těžko pochopit. Logičtější by bylo samozřejmě spořit energií.

Technické hledisko: vzhledem ke kolísání větru je nutno mít rezervu výkonu pro případ bezvětří nebo vichřice. "Klasické" zdroje, resp. jejich pohotová kapacita stejně neubudou, ale musí být v pohotovosti, včas "zaskočit"!

Ekonomické hledisko a jeho rozbor zasluhuje více prostoru. Dotace vzniklá nadhodnocením ceny pochopitelně přiláká mnoho firem stavících větrné elektrárny. Vznikne kapacita, kterou nikdo nepotřebuje, nikdo by na ní nechtěl být ve skutečnosti závislý ale přesto vznikne, protože je na to zákon, státní zásah. Prospěch z toho budou mít soukromé firmy provozující větrné elektrárny, ale ne ten poctivý tržní prospěch, který vzniká vzájemnou dohodou a oboustrannou prospěšností. Bude to prospěch plynoucí z někým nařízené předávací ceny, prospěch pramenící z vynuceného přerozdělování.

Je to asi stejné, jako kdyby cukrář dokázal donutit někoho, aby odebíral právě jeho koblihy ne za pět korun, jak je obvyklé, ale za patnáct. Navíc s upozorněním, že v případě bezvětří nebo naopak vichřice koblihy nebudou.

Položme si otázku, jakou cenu má pro odběratele (distribuční elektrárenská společnost) energie z větru. Tedy taková energie, která kolísá podle síly větru. Jelikož je nutno stále mít v záloze záložní "klasický" zdroj, a to v plné kapacitě větrných elektráren, mohou větrné elektrárny fungovat pouze v této kombinaci. Tedy kotle i personál v klasické elektrárně bude v pohotovosti a efekt větrné elektřiny bude jen ten, že dojde k úspoře paliva, když bude foukat vítr a větrná elektrárna bude vyrábět. Hodnota větrné energie tedy v této kombinaci je rovna jen úspoře paliva (uhlí, plyn) v klasické elektrárně. Dejme tomu, že výkupní cena elektřiny z klasických zdrojů je do 1 Kč, podíl nákladů na palivo je asi 60%. Tomu by odpovídala cena za větrnou energii, odrážející její užitečnost, tedy efekt z úspory, ve výši 0,60 Kč/kWh. Více by distribuční společnosti nebyly ochotny dobrovolně (tedy vzájemně výhodně) zaplatit. K uzavření obchodu, ze kterého by měly prospěch oba subjekty, by cena musela být ještě nižší!

Nucený výkup větrné elektřiny za 2,70 Kč/KWh představuje pro odběratele ztrátový obchod, protože jsou jiné, levnější a spolehlivější zdroje. Nepochybně se sníží zisk těchto distribučních společností anebo to zaplatí spotřebitelé formou vyšších cen elektřiny. Obojí znamená pokles blahobytu celé ekonomiky. Pokusme se tento pokles vyčíslit na přibližném hypotetickém příkladu.

Jsou-li náklady na větrnou energii dejme tomu 2 Kč/kWh, je zisk výrobce větrné energie při výkupní ceně 2,70 Kč/kWh roven 0,70 Kč/kWh (2,70-2). Ztráta distributora je rozdílem mezi vynucenou výkupní cenou a skutečnou "užitečností" větrné elektřiny, tedy 2,10 Kč/kWh (2,7-0,6). Společenská ztráta tedy celkem -1,40 Kč/kWh (0,7 – 2,1). Tato ztráta je přesně rovna výši rozdílu mezi skutečnou hodnotou větrné energie pro odběratele (0,60 Kč/kWh a náklady jež na její výrobu budou podle našeho modelu vynakládány (2,- Kč/kWh). Ekonomická teorie by použila formulaci, že mezní užitek větrné elektřiny (0,60 Kč) je menší než mezní náklady (2,- Kč). Zároveň došlo také k přerozdělení hodnoty resp. peněz. Z každé kilowathodiny vyrobené větrnou elektrárnou a vynuceně (dle zákona) odebrané distributorem se přerozděluje 2,40 Kč od distributora k provozovateli větrné elektřiny (2,70 – 0,60).

Závěr z tohoto modelového rozboru je, že každá kilowathodina elektřiny z větrné elektrárny ochudí ekonomiku jako celek o 1,40 Kč a způsobí deformaci trhu (donucené přerozdělení mezi soukromými firmami) ve výši 2,40 Kč/kWh a obohatí producenty větrné energie o 0,70 Kč.

Dalším negativem je přesměrování energie podnikatelů na lobování v parlamentu a vládě místo na produktivní činnost. Místo férové soutěže začíná bitva o příznivou podobu zákonů a regulačních opatření, boj o podobu předávacích cen.

Současná hospodářská recese v sousedním Německu je podle nás také mimo jiné důsledkem podobné regulace. Ohyzdné lesy větrníku zdražují elektřinu a oslabují konkurenceschopnost ekonomiky. Proto je na stole omezení dotací (HN 5-7. Září, str. 4).

Shrňme negativní důsledky vládního nařízení: Vizuální devastace krajiny, rušení klidu, produkce nadbytečné elektřiny, zbytečné vynakládání materiálu a práce na stavbu a provoz větrníků, ochuzení hospodářství jako celku, narušení tržního prostředí v energetice ve formě nuceného přerozdělení bohatství mezi soukromými firmami, přesměrování energie podnikatelů na lobování v parlamentu a vládě místo na produktivní činnost.

Nazvěme tyto efekty "negativní externalitou" státního zásahu. Externalitou proto, že vznikají jako neplánovaný efekt plánovací činnosti vlády.

3. Skutečné hybné síly regulace

Výše uvedená bilance původních cílů a skutečných dopadů růstu výkupní ceny elektřiny z větru nás nutí k zamyšlení. Je vůbec nějaký pozitivní důsledek takového vládního zásahu? Již samotné položení otázky je šokující, protože na začátku stály přece ty nejlepší úmysly. Stále se mluvilo o trvale udržitelném rozvoji, šetrném čerpání zdrojů, o ekologii. Místo lesů ale budou lesy větrníků, a negativní efekty výše uvedené.

Pozitivní efekty ale existují. Musejí existovat, jinak by regulace nevznikla. Najdeme je v růstu důchodů investorů a provozovatelů větrných elektráren. To je totiž jediný reálný a vyčíslitelný efekt vládního nařízení. Zde leží klíč, to je ta reálná hybná síla. Jde o peníze. Skleníkový efekt a trvale udržitelný rozvoj jsou ideje, které byly použity jako argumenty k regulaci, vedoucí novému rozdělení peněz ve společnosti.

Skleníkového efektu se chytily podnikatelé, jejichž byznys skomírá a jejichž produkty nikdo nechce. K pohonu větrníků nestačí jen vítr. Je ještě třeba někoho donutit, aby to zaplatil.

Povinné procento energie z obnovitelných zdrojů, (u nás navrhováno mimo jiné formou větrníků na Krušných horách), to, co je někým prezentováno jako "nejmodernější trend", "přibližování se EU", "realizace závěrů summitu v Johannesburgu" tak může být další ukázkou jevu, který popsal výstižně Milton Friedman jako obrácenou verzi slavné "neviditelné ruky trhu" Adama Smithe. Totiž že provozovatel veřejného blaha je jakoby neviditelnou rukou veden k prosazování soukromých zájmů…

 4. Celkové schéma procesu regulace (shrnutí)

Na začátku je myšlenka trvale udržitelného rozvoje a omezení emisí CO2 a skleníkového efektu. Obojí je prezentováno jako nutná podmínka přežití lidstva, jako blaho, jež je třeba společnosti naordinovat. Vymyslí se větrná energie jako jedna z cest. Zvýší se výkupní cena za větrnou energii. Již v této fázi se udělá ta chyba, že se nestanoví jasné cíle a jasné náklady, které dané řešení má. Dokonce se ani nepočká na definitivní vědecké poznatky.

Tvůrci regulace ale nenesou odpovědnost za škody, které způsobí a neinvestují vlastní peníze. Chtějí jen vyjít vstříc svým voličům, profilovat se na tématu, které budí dojem péče o veřejné blaho a udržitelný rozvoj. Regulace vyjde vstříc také jistým zájmovým skupinám. Navíc vznikne mnoho nových pracovních míst, rozjedou se investice. Prezentují se pouze kladné aspekty. Negativní dopady, jichž je více, se zamlčují nebo převedou na soukromé firmy. Vše zaplatí ten, kdo elektřinu z větru musí vykoupit.

Záludnost státního zásahu ve formě povinného výkupu za vysokou cenu spočívá v tom, že vytváří iluzi, že se vše "vyřeší" v podnikatelském sektoru a že spotřebitele ani daňového poplatníka se to netýká. Vzniká dojem, že problém mají distribuční společnosti a ty ať si s povinným výkupem "nějak poradí". Vzniklá celospolečenská škoda a ztráta (my jsme ji vypočítali na 1,40Kč/kWh větrné energie) jakoby "nikoho nebolí" (rozuměj koncového spotřebitele, voliče). To umožní politikům a autorům regulace prezentovat pouze pozitiva, zatímco negativní externality státního zásahu "uklidit" do soukromého sektoru.

Nakonec vznikne mohutný průmysl větrné energie se všemi negativními aspekty a ztrátami výše uvedenými. Regulace se stává trvalou. Teď už jde o pracovní místa a důchody v existujícím sektoru. Výroba nadbytečné energie stoupá, stoupají zisky jedněch a ztráty druhých. Roste nevraživost, protože směna je nedobrovolná. Všechny firmy už musí platit zástupy "poradců", jež mají schopnost ovlivnit parlamentní debaty a rozhodnutí regulačního orgánu. To je totiž důležitější, než efektivní výroba…

5. Psychologie nátlakové skupiny

Producenti větrné elektřiny mají ten problém, že jejich drahou a nespolehlivou elektřinu z větru nikdo nechce. Dobrovolnou směnou to nepůjde. Zkoušejí tedy donutit společnost, aby elektřinu z větru kupovala. Ale jak na to? Jak přesvědčit někoho, aby dělal něco, co nechce?

Začnou s tvrzením že ta spolehlivá elektřina, kterou máme za dobrou cenu ze zásuvky, není ta správná elektřina. Že je to špatná elektřina, která vlastně škodí. Je totiž vyrobena tím nesprávným způsobem, protože vzniká při tom znečištění. Budou argumentovat například skleníkovým efektem. Je vlastně jedno, jak budou argumentovat. Hlavní je vyvolat u spotřebitelů pocit viny nebo ohrožení. Člověk, kterému je vnucen pocit viny, nebo se cítí ohrožen, je daleko snáze manipulovatelný. Takový člověk je ochoten leccos udělat, aby svou vinu odčinil nebo ohrožení zamezil. Je ochoten více pracovat nebo platit, aby nebyl opět obviněn, že spotřebovává tu nesprávnou elektřinu.

Když je veřejnost takto zpracovaná, přistoupí na myšlenku elektřiny z větru jako variantu, jistý druh odpustku. Uzákoní se povinný odběr větrné elektřiny za trojnásobnou cenu. V parlamentu regulace projde. Argumentem jsou vědci, klima, povodně, sucha, podmínky Evropské Unie. Poslanci budou moci předstoupit před voliče a říci jim: podívejte se, jak pečujeme o vaše životní prostředí. Podívejte se, kolik jsme vytvořili pracovních míst v továrnách dodávajících větrníky. Tyto myšlenky jsou dostatečně jednoduché, aby je voličstvo pochopilo.

Rozvodné společnosti budou proti nucenému výkupu protestovat, ale nakonec na to přistoupí. Podle zákona budou muset. Nakonec se zahojí na spotřebitelích, zvýší cenu pro konečného zákazníka. V jistém smyslu budou dokonce vděčné, že pro zvýšení ceny je další zdůvodnění. Rozvodné společnosti by si totiž jinak své vlastní důvody pro růst ceny horko těžko vymýšleli, když slibovali naopak zlevnění.

Ty milióny spotřebitelů, co zaplatí víc za elektřinu, nebudou protestovat. Kvůli pár korunám by se jim to totiž nevyplatilo.

Závěr

Důsledná analýza cílů regulace a jejich skutečných dopadů je podle našeho názoru cesta, jak zamezit plýtvání vzácnými zdroji (lidskými i materiálními), jak předejít nerozumným zásahům do dobrovolných smluv mezi podniky. Chybný zásah státu může i zdiskreditovat jinak pozitivní myšlenku trvale udržitelného rozvoje.

Literatura

1. Friedmanovi M. a R., "Svoboda volby", Liberální institut , Praha 1992

2. Kutílek K. : "Svět obchoduje jen s hypotézou", Hospodářské noviny 26.9.2002.

3. Parker. E.N., : "Mohou za globální oteplování lidé?", Ekonom 4/2002, str. 19

4. Stráský D., Petržílek P., : "Podpora větrné energie je správná", Hospodářské noviny 7.9.2002

PhDr. René Hladík CSc., vedoucí katedry ekonomie na FSE UJEP v Ústí n. L.

zpět na úvodní stránku

Naděje z elektrárny zhasly. Obec má zastavený majetek

Datum: 23.2.2007 Autor: (rš) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Střední Morava Strana: 01

Velká Kraš - Velké naděje, velké plány, moderní přístup, a dnes? Dluhy a zastavený majetek, včetně obecního úřadu. To je Velká Kraš na Jesenicku.

„V současnosti splácíme přes šedesát tisíc měsíčně. Provoz elektrárny nám pokryje zhruba dvě třetiny splátek, třetinu musíme hradit z rozpočtu, který tak nutně ochuzujeme,“ říká starostka Velké Kraše Vlasta Kočí. A to radnice nesplácí astronomické penále, které dál narůstá. „Pořád doufáme, že se nám podaří dohodnout se se Státním fondem životního prostředí, aby nám penále prominul,“ uvedla Kočí.

V současnosti má radnice zastavenou u bank většinu svého majetku, včetně budovy obecního úřadu i samotné větrné elektrárny.

Pokračování na straně C3

Naděje z elektrárny obci zhasla

Pokračování ze strany C1

„S majetkem nemůžeme disponovat. Lidé měli například zájem o koupi obecních bytů, ale my je prodat nesmíme,“ uvedla Kočí.

Velká Kraš už deset let nedosáhla na žádnou větší dotaci, protože je kvůli větrné elektrárně neúměrně zadlužená. „Pořád jsme ve stavu, kdy máme tak na udržování našeho majetku. Na větší investice nemůžeme ani pomyslet,“ podotkla Kočí.

Téměř čtyři miliony úvěru a úroků má splatit Velká Kraš do srpna roku 2009, penále státu do konce roku 2008.

Stavbu elektrárny prosadil první porevoluční starosta Ladislav Šuška. Jenže energetici drželi výkupní ceny elektřiny dlouho na hodnotě, která neumožňovala ani splácet úvěr a půjčku.

zpět na úvodní stránku

Finanční problémy obce Velká Kraš

Datum: 1.3.2007 Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Rubrika: 10:35 Pod kůži Strana: 01

Jiří CHUM, moderátor: „Už dvanáct let nemá Velká Kraš na Jesenicku nárok na žádnou dotaci. Kvůli výstavbě větrné elektrárny se totiž zadlužila. A kdo na to doplatil? I to vám řekne Andrea Švubová.“

Andrea ŠVUBOVÁ, redaktorka: „Píše se rok 1993 a zastupitelé Velké Kraše zvedají ruku pro výstavbu obecní větrné elektrárny. Rok nato se uvádí do provozu. Nikdo z volených zástupců si však tehdy ani na chvíli nepřipustil, že nemusí vydělávat. A přesně to se stalo, říká tehdejší místostarosta Josef Paleček.“

Josef PALEČEK, tehdejší místostarosta Velké Kraše: „Tady tato lokalita ve Velké Kraši se vyznačuje tím, že má velice dobré a příznivé povětrnostní podmínky. Takže co se týká vhodnosti pozemků, tak to byla úplně stoprocentní jistota, že to bude fungovat. Druhá věc, s jakou jsme do toho šli, byla ta, že jsme počítali, že cena energie vykupované z těchto zdrojů se rapidně zvýší. To se stalo, bohužel, až teďka v posledních obdobích, což zase nám dalo zapravdu, ale, bohužel, to přišlo velice pozdě, jinak by ta větrná elektrárna byla dávno zaplacená. Tenkrát přece jenom to bylo takové období po té revoluci, že tady tyto rizika si nikdo neuvědomoval moc, že by obec se mohla zadlužit, že by obec mohla mít exekuci na majetek a takový věci tenkrát nikdo neřešil, jo, protože se s tím nesetkal a ani to nemohl předpokládat. Takže ta opatrnost tam asi nebyla tenkrát, to musím přiznat.“

Andrea ŠVUBOVÁ, redaktorka: „Výstavba větrné elektrárny stála dohromady dvanáct milionů korun. Obec si svůj podíl, čtyři a půl milionu, půjčila ze Státního fondu životního prostředí. Protože ale svůj dluh kvůli nízké výkupní ceně za energie nebyla schopná splácet, narůstaly penále. "Investice se nakonec i s úroky prodražila o více než devět milionů korun," uvedla současná starostka Vlasta Kočí.“

Vlasta KOČÍ, starostka Velké Kraše: „Pokud by byly splacené ty dluhy, tak by to do rozpočtu obce průměrně ročně přineslo od těch pěti set tisíc do sedmi set tisíc, podle síly větru, podle povětrnostních podmínek, které třeba loňskej rok byl podprůměrnej, letošní rok podle ledna vypadá, že bude nadprůměrnej. Takže v tom případě by to přínos do rozpočtu obce v každém případě byl.“

Andrea ŠVUBOVÁ, redaktorka: „Pomáhá vám ta částka alespoň ve splácení těch dluhů?“

Vlasta KOČÍ, starostka Velké Kraše: „V současné době ano, protože se nám daří ji držet v provozu už druhý rok bez jakýchkoliv vážných poruch a ty tržby nepokryjou úplně všechno.“

Andrea ŠVUBOVÁ, redaktorka: „Velká Kraš kvůli dluhům zastavila téměř veškerý svůj majetek. Už více jak deset let si nemůže dovolit žádnou výraznou investici. "Na dotace nemá nárok a z vlastního rozpočtu by jí peníze nestačily," posteskla si Vlasta Kočí.“

Vlasta KOČÍ, starostka Velké Kraše: „Zadluženost by se dala řešit. Větší problémy jsou v tom, že je zastavenej obecní majetek, kde my vlastně nemůžeme s větším množstvím obecního majetku, jako jsou byty, lesy, koupaliště, disponovat, protože jsou jako zástava majetku. Takže toto si myslím, že nám svazuje ruky, protože lidi mají i zájem o odkup bytů a my je prodat nemůžeme.“

»Zelený« kolaps naší energetické soustavy?

Datum: 2.2.2007 Zdroj: Haló noviny Rubrika: Komentáře - názory - polemika Strana: 09

…. Ve hře, podle zelených, jsou i větrné elektrárny. 18. ledna se nad tímto tématem v Hospodářských novinách zamýšlel generální ředitel státní společnosti ČEPS Vladimír Tošovský. Nezdůrazňoval problémy, které mohou vzniknout z ekologického hlediska a mohou v jednotlivých místech narušit i krajinné prvky život lidí, ale měl především na mysli technické problémy. Větrné elektrárny totiž, i kdyby jich bylo postaveno tolik, že by mohly nahradit výpadky dalších zdrojů, jež by byly neuváženě rušeny, svou závislostí na faktoru počasí, by způsobily značné komplikace. Pokud by z důvodu nedostatku větru nepracovaly, pak by bylo nutné jejich výpadek nahradit z jiných zdrojů, pokud by pracovaly na plný výkon, nepodařilo by se přenosové soustavě vždy jimi vyrobenou elektřinu dovést až ke spotřebiteli. Přetížení by mohlo znamenat kolaps celé sítě. Vladimír Tošovský proto uvádí, že chceme-li mít dostatek větrných elektráren, musíme mít dostatek uhelných anebo jaderných elektráren, které pro normální trh budou vyrábět o něco méně, než je jejich plná kapacita a budou držet rezervu pro pokrývání odchylek. …

Z větrné elektrárny mají lidé z Pcher obavy

Datum: 2.2.2007 Autor: (kh) Zdroj: Rakovnický deník Rubrika: Rakovnicko / region Strana: 15

…. „Vzhledem k tomu, že republikový průměr větrných dnů je zhruba padesát, zbytek dní, kdy nefouká, musí být subvencován ze státního rozpočtu. Majitel větrné elektrárny dostává kvůli tomu za jednu kilowathodinu třikrát více než ten, kdo vyrábí elektřinu klasickým způsobem, takže nikdy není škodný. Pokud bude takových prodělečných větrných elektráren přibývat, neumím si představit, o kolik v konečném důsledku elektřina podraží,“ řekl bývalý poradce ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Hanzlíček, jenž navíc tvrdí, že pokud se větrníky otáčí i v úplném bezvětří, jsou poháněny elektromotorem. „V některých zemích to tak funguje. Je to švindl na lidi, ale psychologicky to působí dobře,“ doplnil Hanzlíček. …

zpět na úvodní stránku

.

Budeme mít z Vysočiny větrný park?

Datum: 17.3.2007 Autor: ZUZANA SAMKOVÁ Zdroj: Havlíčkobrodský deník Rubrika: Dopisy Strana: 18

Jak jste se již mohli dozvědět z tisku, německá firma e3 větrná energie, s.r.o., zamýšlí postavit prakticky za humny obce Horní Dubenky větrný park osmi 150metrových větrných elektráren(VTE).

Jedna věc je, že se náš stát zavázal do roku 2010 vyrábět 8 procent energie z obnovitelných zdrojů, druhá věc je ale zničení dosud téměř nedotčené krajiny stavbou větrných elektráren. Nelze si nevšimnout, že společnosti nabízející výstavbu VTE oslovují většinou malé a chudé vesnice s minimem obyvatelstva, pro které je vidina přislíbeného každoročního příspěvku do obecního rozpočtu natolik lákavá, že jsou ochotné prodat kraj i svoje obyvatele.

Příkladem je zrovna naše obec. Společnost e3 větrná energie, s.r.o., nám poskytla většinou jednostranné, neúplné a nepřesné informace a podala je lidem, kteří o výrobě větrné energie téměř nic nevědí. Na obecním úřadě je k dispozici prezentace firmy a jejího stavebního záměru. Bohužel dostatek objektivních informací od zastupitelstva obce chybí, pouze je všeobecně známo, že s výstavbou větrného parku souhlasí. V místním zpravodaji dokonce pan starosta přirovnal větrné elektrárny ke sloupům veřejného osvětlení, na které jsme si prý také zvykli!!! Snad nemusím být žádný detailista, když namítnu, že výška obou se liší asi o 140 metrů.

Před čtrnácti dny uspořádala společnost e3 exkurzi k větrníkům do Rakouska. Tamní větrný park osmi elektráren se nachází na náhorní plošině několik kilometrů od městečka Raabs. Až když jsme se blížili k místu, dozvěděli jsme se, že jedeme okukovat vlastně jiný typ větrné elektrárny.

Pan Bartolčic, zástupce firmy e3 větrná energie, s.r.o., nám řekl: postaví-li se 1000 větrných elektráren, budeme moci zavřít Temelín…

Fakta, která jsem si ověřila na infocentru ČEZu: maximální výkon takto vysokých VTE je 2 000 kW, maximální výkon 2 temelínských bloků je 2 000 000 kW, na tom se shodujeme. Ale pan Bartolčic zapomněl upozornit, že VTE pracují s výkonem většinou jen 10-15% kvůli nepravidelné síle větru. Dále zapomněl říci, že životnost VTE je 20 let, zatímco životnost JE Temelín je až 60 let a využitelnost zatím 70-80%. Takže po přepočtu životnosti, výkonnosti a využitelnosti dojdeme k výsledku, že na jeden Temelín by bylo potřeba 16 000 větrných elektráren! O tom, že každá VTE musí být zálohovaná energií z jaderné či tepelné elektrárny, což její cenu dělá 3 x dražší, už se vůbec nezmínil.

Zatímco krajinu kolem VTE u Raabsu tvoří pole a nic než rovná pole a samotný větrný park je vzdálený několik kilometrů od nejbližší vesnice, u nás se jedná o kopcovitou krajinu, plnou lesů, políček, remízků a luk, která je dosud velmi dobře zachovalá. VTE by měly stát ve vzdálenosti sotva 700 metrů od posledního stavení. Kopec, který by měl být součástí větrného parku Horní Dubenky má 694 netrů. Připočtemeli výšku větrníku 150 metrů, dostaneme se na číslo 844, čili výš než celá Javořice, která je nejvyšším vrcholem Českomoravské Vrchoviny.

Podle pana Bartolčice u nás je jediná chráněná krajinná oblast, a to kdesi daleko.

Můj názor: lže, nebo o tom neví? Proč mu tedy starosta nebo zastupitelstvo neřekli o přírodní rezervaci Ještěnice a o plánovaném zřízení přírodního parku Javořicko v naprosté blízkosti uvažovaného větrného parku?

Průběh této akce mě velmi rozhořčil. Následně byla založena petice proti výstavbě větrného parku v naší obci. Petici může podepsat každý, kdo nesouhlasí s přeměnou našeho kraje v průmyslovou zónu, i když tu zrovna nebydlí. Já v žádném případě nejsem proti využívání obnovitelných zdrojů energie. Ale nemohu a nechci přihlížet tomu, jak pár zainteresovaných jednotlivců s tichým souhlasem těch, kterým je všechno jedno, zničí jedinečnou oblast, a to dokonce „ve jménu ochrany přírody“. Ať se staví větrníky, ale na územích k tomu vhodných. Ať se vyvíjejí nové technologie, které energii a životní prostředí šetří. Aby se v rámci dobra nenadělalo víc zla, které se už nikdy nebude moci vzít zpět.

Lidé v Odrách nechtějí větrné elektrárny

Datum: 28.4.2007 Autor: Josef Gabzdyl Zdroj: Právo Rubrika: Severní Morava a Slezsko Strana: 19

Vichřice rozporuplných názorů na větrné elektrárny se opakovaně prohání Odrami na Novojičínsku a jejími místními částmi Dobešov a Veselí. Část občanů nyní žádá úpravu územního plánu, která by větrníky znemožnila, dalším zase v menší míře nevadí.

Na náhorní plošině Oderských vrchů, na katastru místní části Veselí, už dva stožáry s vrtulemi stojí a jsou viditelné desítky kilometrů daleko. Ve Veselí by měly vyrůst ještě tři větrné elektrárny, v sousedním Dobešově dalších čtrnáct. Dobešovský osadní výbor požádal na posledním jednání oderského zastupitelstva o změnu územního plánu, který počítá s výstavbou energetických zdrojů. „Co budou chtít občané místních částí, tomu se podřídíme. Pokud tedy Dobešov nesouhlasí, tak tam větrné elektrárny nikdo nepostaví. Ale ještě o tom budeme jednat,“ uvedl starosta Oder Pavel Matůšů (KDU-ČSL). Jak podotkl, každá větrná elektrárna znamená přísun peněz do městské pokladny. „Odhaduji tak milión korun za každou elektrárnu. Finance jsou ale v tomto případě druhořadé,“ podotkl Matůšů.

Ani lidé nejsou zcela jednotní. Osadní výbor ve Veselí s výstavbou dalších tří více než sto metrů vysokých stožárů souhlasí. „Už tady stojí dva větrníky a nic se neděje, takže další tři nevadí, více se jich sem stejně nevejde,“ podotkla předsedkyně osadního výboru Jana Štuchalová. Dobešovský osadní výbor ale protestuje. Předsedu Rudolfa Hluchníka se Právu v pátek nepodařilo zastihnout, ale už dříve protestující argumentovali přílišným hlukem a poukazovali na umístění v přírodním parku Oderské vrchy.

„Ani v Dobešově nejsou všichni proti. Jsem přesvědčen, že většina je neutrální nebo s větrníky souhlasí. Jenže mlčí,“ řekl Hubert Petrusek, jednatel investora, společnosti Ostwind CZ. Stále se nevzdává a chce jednat. „Nic jiného nám nezbývá. Dokonce jsme nabídli, že bychom pomohli vybudovat a opravit vodovod, protože tam mají lidé nouzi o vodu.“ Firma několik let monitorovala sílu a směr větrů a zjistila, že místo nad Odrami je velmi výhodné. „Větrná energie je ekologicky čistá a ve světě se prosazuje. Když větrníky v Dobešově nepostavíme my, postaví je později někdo jiný,“ dodal Petrusek.

Podle dobře informovaného zdroje Práva obhlíží jiná firma další oderskou místní část, Pohoř. „Ale zatím jde spíše o seznámení s lokalitou, s radnicí ještě nejednali,“ uvedl starosta.

V Odrách na Novojičínsku to opět vře

Datum: 3.5.2007 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 19:25 Události v regionech - Ostrava Strana: 04

Linda BENDOVÁ, moderátorka

--------------------

V Odrách na Novojičínsku to opět vře. Někteří obyvatelé změnili názor na možnou stavbu větrných elektráren. S větrníky nově souhlasí městská část Veselí, proti naopak vystupují někteří obyvatelé ze sousedního Dobešova. Bojí se, že by větrné elektrárny narušily krajinu v okolí jejich domů. Větrníky bude proto znovu projednávat radnice.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------

Ano stavbě větrných elektráren, takový je současný názor obyvatel Veselí, městské části Oder na Novojičínsku.

Jana ŠTUCHALOVÁ, předsedkyně osadního výboru Veselí

--------------------

Souhlasíme teda s výstavbou tří větrných elektráren v našem katastrálním území s podmínkou teda, že teda veškeré dotace, které z toho přijdou, zůstanou v obci.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------

Naopak větrné elektrárny na okraji obce nechtějí někteří obyvatelé sousedního Dobešova. Podle nich větrníky do přírody nedaleko jejich domů nepatří.

obyvatelka Dobešova

--------------------

Nechceme elektrárny.

obyvatel Dobešova

--------------------

Co by mně jako osobně vadilo, tak je to trošku zásah do přírody, že, mělo by to být na místech, kde není civilizace, jo.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------

Ne všichni obyvatelé Dobešova ale větrné elektrárny kritizují.

obyvatel Dobešova

--------------------

Já jsem teda pro výstavbu tady těch zařízení v této oblasti, protože si myslím, že tady patří.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------

Možnou stavbu větrných elektráren už projednávala radnice.

Jiří VLČEK, místostarosta, Odry /ODS/

--------------------

Rozhodnout si od stolu o tom, že postavíme větrné elektrárny na Dobešově proti vůli toho osadního výboru, si myslím, že by nebylo dobré.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------

Větrné elektrárny chce v Odrách postavit soukromý investor. Ten je odmítavým postojem některých obyvatel Dobešova překvapen. Na okraji města totiž dvě větrné elektrárny postavené jinou firmou už fungují.

Hubert PETRUSEK, jednatel společnosti Ostwind CZ

--------------------

V současný době se v tomto smyslu projednává kooperační smlouva s městem Odry, kterou by se naše společnost zavázala financovat ve Veselí rekonstrukci vodovodu ve finančním rozsahu více než čtyři miliony korun, který si v rámci kompenzací za tři větrné elektrárny, které by se ve Veselí vybudovaly, občané již dlouho přejí.

Daniel ŠAMÁNEK, redaktor

--------------------

O větrných elektrárnách budou zastupitelé znovu jednat na svém zasedání na konci června.

Část obce elektrárny odmítá

Datum: 4.5.2007 Autor: EVA KUČEROVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Mladoboleslavsko Strana: 03

Obyvatelé Sušna budou o větrných elektrárnách rozhodovat v referendu

Sušno - Obyvatelé obce Sušno budou hlasovat v referendu o větrných elektrárnách, které by tady měly stát. Hlasování se uskuteční 25. a 26. května.

Záměr vybudovat u Sušna větrné elektrárny vyvolal mezi tamními obyvateli velkou odezvu. Smlouva s firmou Viventy, která je má postavit, je už sice podepsaná, lidé ale proti elektrárnám začali hlasitě protestovat. Posledního zastupitelstva se zúčastnili i zástupci firmy Viventy a oznámili, že sníží počet elektráren z původně plánovaných jedenácti na šest. „To ale nepomohlo. Atmosféra v obci je už rozvířená. Uvidíme, jak dopadne chystaný průzkum. Nevidím to ale dobře,“ uvedl starosta Kropáčovy Vrutice, pod kterou Sušno spadá, Miroslav Hrázký. Podotkl, že obec má možnost získat díky elektrárnám peníze, v případě, že smlouvu vypoví, nedostanou nic.

Vedení obce osloví všechny obyvatele

Starosta se proto chystá rozeslat informativní dopisy, protože ne všichni obyvatelé se zastupitelstva zúčastnili. „Postoj těchto občanů nebyl postojem všech, máme i podporu a zájem ze strany členů zastupitelstva a ostatních spoluobčanů,“ podotkl Filip Havlíček z firmy Viventy.

Ze třináctičlenného zastupitelstva obce byl proti elektrárnám jediný zastupitel Jan Bruthans. Právě on dal popud k novému průzkumu a na setkání s firmou Viventy si připravil vlastní prezentaci větrných elektráren. „Starosta o elektrárnách rozeslal materiál, ale poněkud zamlčoval negativní stránky, proto jsem připravil a v Sušně roznesl vlastní materiál jako doplnění starostových tvrzení,“ vysvětlil Jan Bruthans, který na zastupitelstvu obyvatele seznámil s negativními dopady větrných elektráren.

Zastupitel: Cena pozemků klesne

Kromě jiného upozornil i na anketu, kterou dělal mezi realitními kancelářemi, podle níž v každém případě poklesne cena nemovitostí po stavbě elektráren. Oslovení odhadují pokles mezi deseti a pětadvaceti procenty z ceny nemovitostí. „Žádné informace jsem nezamlčel,“ reagoval starosta Miroslav Hrázký.

Po referendu se rozhodne, zda elektrárny u Sušna skutečně budou stát. V případě, že by nadpoloviční většina těch, co se referenda zúčastní, hlasovala proti elektrárnám, zastupitelstvo by ukončilo spolupráci s firmou Viventy. Pokud nadpoloviční většina bude hlasovat pro elektrárny, zastupitelstvo se bude nadále řídit smlouvou.

Podle starosty by obec za každou elektrárnu dostala 2 miliony korun, po patnácti letech provozu pak ročně 50 tisíc za každou.

„Za ty peníze bychom mohli například udělat kanalizaci. Do Sušna by šlo peněz víc, mohli bychom tam udělat třeba i chodníky,“ řekl před časem Hrázký.

***

„Atmosféra v obci je už rozvířená. Uvidíme, jak dopadne chystaný průzkum. Nevidím to ale dobře.“

Miroslav Hrázký, starosta Kropáč. Vrutice

Obyvatelé Sušna větrné elektrárny nechtějí. Proč?

Datum: 28.4.2007 Autor: JAN LAŠTOVIČKA Zdroj: Boleslavský deník Rubrika: Moje Boleslavsko Strana: 07

Zástupce firmy Viventy, starosta obce, kde už větrný park mají, odborník ze zdravotního ústavu. Ti všichni přesvědčovali lidi o neškodnosti větrných elektráren. Lidé se stále bojí.

sledujeme

Sušno/ „Takový bouřlivý průběh jsem neočekával,“ uvedl starosta Kropáčovy Vrutice Miroslav Hrázký po čtvrtečním jednání, na které firma Viventy prezentovala svůj záměr postavit na rozhraní Mladoboleslavska a Mělnicka šest větrných elektráren. Převážně lidé ze Sušna jsou většinou proti. A umějí to dát hodně hlasitě najevo.

Lidé do posledního místa zaplnili kabiny fotbalistů a dávali najevo převážně to, že o eletrárny nestojí. „Nabízeli mi šest set tisíc za pozemek, na kterém chtěli jednu z elektráren postavit. Neprodal jsem ho, elektrárny tady nechci,“ řekl Jaromír Hégr ze Sušna.

Z plné místnosti lidí se však během bouřlivé diskuze občas ozvaly i hlasy, které stavbu větrných elektráren podporovaly. „Žil někdo z vás vedle větrných elektráren? Já ano. Bydlela jsem ve Skotsku, kde jich bylo asi padesát nějakých jeden a půl kilometru ode mě, a vůbec jsem o nich nevěděla!“ prohlásila například jedna slečna.

Firma Viventy původně u Sušna plánovala 11 elektráren, teď ale ustoupila na šest. „Vyšli jsme tím vstříc obci. Nechtěli jsme, aby náš záměr nebyl hned v první fázi realizován v tak vysokém počtu,“ uvedl ředitel projektu z firmy Viventy Filip Havlíček.

Viventy obci nabízí dva miliony korun za každou větrnou elektrárnu, celkem tedy 12 milionů. V budoucnu pak 50 tisíc korun z ročního provozu každé elektrárny, dohromady tedy 300 tisíc ročně.

„Peníze bychom využily především na vybudování kanalizace, která však nejde budovat pouze v Sušně. V Sušně by pak byly vybudovány chodníky,“ ujistil starosta Kropáčovy Vrutice Miroslav Hrázký.

Mnoho lidí a zastupitel obce Jan Bruthans však ani za tuto cenu elektrárny nechtějí. Na svou čtvrteční prezentaci se Bruthans dobře připravil a sehnal množství odborných stanovisek, které jsou výhradně proti stavbě. „Dle mé ankety mezi realitními kancelářemi poklesne cena nemovitostí po stavbě elektráren o 10 až 25 procent. Případná stavba kanalizace zvýší cenu nemovitostí maximálně o 50 tisíc, chodníky kupující většinou vůbec nezajímají,“ argumentoval například.

Bruthans dále uvedl, že elektrárna produkuje infrazvuk, který může mít i smrtící účinky. „Takové informace nejsou objektivní, podobají se spíše poplašným zprávám či katastrofickému scénáři v americkém filmu,“ ostře se proti takovým výrokům ohradil ředitel Havlíček. „V žádném případě nebudeme realizovat investiční záměr, pokud by byl v rámci schvalovacího procesu prokázán sebemenší negativní vliv na životní prostředí či zdraví obyvatel. Toto budou moci posoudit orgány státní správy a zákonem pověření odborníci,“ ujistil Havlíček.

Nejhorší obavy zastupitele Bruthanse vyvracel i starosta moravské obce Břežany Josef Rebenda, kterého na jednání pozvala firma Viventy jako nezávislého člověka. „U Břežan máme pět větrných elektráren, na cenu nemovitostí nemají žádný vliv a nikdy jsme neslyšeli žádný hluk,“ uklidňoval obyvatele Sušna Rebenda. Jenže i na to měl zastupitel Bruthans připravenou odpověď. „Vaše elektrárny jsou nižší a mají menší výkon,“ řekl.

Tvrzení Bruthanse vyvracel i starosta Hrázký. „Tak například na silnicích, o dráty vysokého napětí nebo při zemědělské výrobě zahyne daleko více ptáků než vlivem větrných elektráren. Tvrzení o prudukování škodlivých frekvencí infrazvuku také nebylo prokázáno,“ argumentoval.

„Masová kampaň pana Bruthanse, který zkresleně a neobjektivně informuje obyvatete Sušna, je v zásadním rozporu se smlouvou o spolupráci, kterou podepsala obec s naší společností,“ zdůraznil Havlíček.

Obec nyní rozhodla tak, že lidé ze Sušna a vlastníci tamních rekreačních objektů si o elektrárnách rozhodnou sami – 25. a 26. května v rámci průzkumu formou referenda.

***

Čím lidé také argumentovali

Bojíme se hluku. Klesne cena nemovitostí. Prý to ruší televizní signál. Nevíme, jak budou elektrárny působit na naše zdraví. Lopatky elektráren mohou zabíjet ptáky. Nejde nám o ptáky, ale o nás. Vždyť to má stát v oblasti tahu čápů. Tyhle mají být větší než v Břežanech na Moravě. Myto tady prostě nechceme a basta!

Neopakujte německé chyby

Datum: 5.2.2007 Autor: Jaroslav Michalík Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Názory Strana: 11

DOPISY A E-MAILY

Přečetl jsem si článek Vláda chystá revoluci v energetice ( HN 22. ledna) a nevím, proč se chystá opakovat téměř do písmene chyby sousedního Německa. To se před pár lety okázale zřeklo jaderné energetiky, aby se k ní dnes pokorně vracelo. Zelení se tam také dostali do vlády a prosadili masivní výstavbu větrných elektráren, které dnes ohrožují stabilitu energetické soustavy a kvůli svému nestálému výkonu zvyšují riziko výpadků v celém regionu. Naši zelení však hrdě kráčejí ve stopách svých německých kolegů.

Jako by nebylo nad slunce jasné, že co největší energetická soběstačnost je otázkou národní bezpečnosti. Že dovážená energie je absolutně nejdražší a že ji ani v budoucnu nemusí být kde nakoupit, protože Evropa jí začíná mít chronický nedostatek.

Miliardy do biznisu s vetrom

Datum: 24.4.2007 Autor: NORBERT VRABEC Zdroj: Hospodárske noviny Rubrika: Podniky & trhy Strana: 14

ENERGETIKA. Investície na výstavbu ekoelektrární si vyžiadajú päť miliárd.

TRNAVA - Na západnom Slovensku by malo pribudnúť niekoľko desiatok veterných elektrární. Viacerí domáci i zahraniční investori tam plánujú do využitia tohto obnoviteľného zdroja energie investovať viac ako 5 miliárd korún. K najatraktívnejším lokalitám patrí Záhorie, Nitrianska pahorkatina a severná časť Trnavského kraja.

Vrtule aj pri atómke

Jeden z investične náročných projektov sa pripravuje aj v bezprostrednom susedstve Atómovej elektrárne Jaslovské Bohunice. Firma E-Energia z Liptovského Mikuláša by tam chcela postaviť 19 veterných turbín, do ktorých plánujú investovať 1,9 miliardy korún. Jeden z variantov ich podnikateľského zámeru ráta dokonca s 29 zariadeniami, čo predstavuje investíciu takmer 3 miliardy korún. Podľa konateľa Rastislava Huttu plánujú v priebehu mája prezentovať svoj projekt obyvateľom Jaslovských Bohuníc a ďalších obcí v okolí atómky.

Kladné stanovisko verejnosti je v prípade takýchto projektov veľmi dôležité, pretože najčastejšou námietkou kritikov veterných elektrární je hluk, ktorý ich vrtule produkujú. E-Energia aj z tohto dôvodu chce veterný park umiestniť v dostatočnej vzdialenosti od všetkých obytných zón.

Pripravujú nové projekty

Na projekt podobného veterného parku sa chystá aj slovenskorakúska akciovka EnergoWind z Bratislavy. Ich energetické zariadenia majú byť situované na Záhorí - v okolí obcí Holíč, Gbely, Kopčany a Radimov. V rámci pripravovanej výstavby momentálne prebieha posudzovanie vplyvov na životné prostredie. Investor predložil tri variantné riešenia, v rámci ktorých by chcel inštalovať 20 až 44 veterných elektrární a preinvestovať 1,9 až 3,9 miliardy korún. Samotný začiatok prevádzky je naplánovaný na koniec budúceho roka.

Zámer vybudovať tri veterné parky v Nitrianskom okrese avizovala ešte vlani spoločnosť Green Energy Slovakia. Nachádzať by sa mali v oblasti medzi obcami Zbehy, Alekšince, Čab, Lehota a Veľké Zálužie. Celkové náklady na výstavbu 16 veterných elektrární by mali dosiahnuť takmer 1,85 miliardy korún. Parky majú vyrábať 45 miliónov kWh elektriny ročne. Pri Hlohovci by chcela postaviť veterný park firma Solar Plus Slovakia. Komplex s tromi solitérnymi stĺpovými veternými elektrárňami s príslušenstvom si vyžiada náklady približne 300 miliónov korún.

Záujemcov je mnoho

Rezort životného prostredia však eviduje desiatky žiadostí aj z iných regiónov. Podľa odhadov Združenia pre veternú energiu Slovenska by tento typ elektrární mohol v horizonte šiestich rokov produkovať elektrickú energiu až pre 600-tisíc domácností. Takéto využitie veterného potenciálu krajiny by si vyžadovalo vybudovať veterné parky s inštalovaným výkonom 620 megawattov.

Na Slovensku sa v súčasnosti krúti iba deväť veterných vrtúľ s inštalovaným výkonom 5 megawattov. Jeden z najväčších parkov, ktorý funguje už od roku 2004, je postavený nad obcou Cerová na Záhorí. Ide o 120-miliónový projekt miestnej samosprávy, do ktorého finančne vstúpili aj Slovenské elektrárne a súkromný kapitál. K súčasným štyrom zariadeniam, ktoré majú výkon 660 kW, pribudnú v najbližšom období výkonnejšie agregáty s výkonom 2 000 kW. Ďalšie parky vyrábajú elektrinu pri Myjave a na Kysuciach.

Tabuľka

KAPACITA VETERNÝCH ELEKTRÁRNÍ VO EURÓPE

(v megawatoch, rok 2005)

Štáty s najväčšou kapacitou

Nemecko 18 428

Španielsko 10 027

Dánsko 3 122

Taliansko 1 717

Veľká Británia 1 353

Štáty s najmenšou kapacitou

Chorvátsko 6

Slovensko 5

Rumunsko 1

Bulharsko 1

Zdroj: EWEA

Malý opeřenec trápí investory v horách

Datum: 7.2.2007 Autor: ARTUR JANOUŠEK, LUCIE SUCHÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Severní Čechy Strana: 01

Je veliký asi jako domácí slepice a v Krušných horách se rozšířil poté, kdy kvůli škodlivinám uhynuly stromy na desítkách tisíc hektarů. Zásadním způsobem však ovlivňuje plány podnikatelů v Ústeckém kraji. Řeč je o tetřívku obecném, který je na seznamu zvláště chráněných druhů a nikdo jej nesmí v době páření rušit. Právě v Krušných horách žije odhadem kolem tří až čtyř set kohoutů - nejvíce v Česku. Jeho přítomnost měnila stavební režim při budování dálnice D8, výrazně ovlivnil podobu goflového hřiště na Cínovci, museli s ním počítat i organizátoři loňské technopárty v Doupovských horách. Nyní mění záměry firmy, která chce u Petrovic stavět větrné elektrárny.

„Tetřívek žil v Krušných horách vždycky, ale v minulém století se rozšířil. Kvůli ohromnému množství exhalací v šedesátých letech hynuly stromy a vznikala holá místa na desítkách tisíc hektarů,“ popsal Jan Ferkl, ředitel krajského inspektorátu Lesů České republiky.

Právě to tetřívkovi vyhovuje.

„Nyní se v Krušných horách vytváří nové náhradní porosty smrku pichlavého s břízami. Lesy však nejsou husté a stromy dosahují zhruba čtyř metrů. Mezi nimi jsou volná místa a to je pro něj naprosto optimální,“ doplňuje Vladimír Bejček z České zemědělské univerzity. Přesto se Bejček obává, že tetřívek v budoucnu může zcela vymřít.

Míst, kde může opeřenec žít, není mnoho. V Krušných horách jsou dvě oblasti, v nichž žije více tetřívků než ve zbytku republiky. Je to celoevropsky chráněná Ptačí oblast Východní Krušné hory a rašeliniště Kovářská. Zákon o ochraně přírody a krajiny nezakazuje jen zabití těchto ptáků či jejich chytání, ale také rušení. A tady je podle Bejčka potíž. „Tetřívka mimo jiné ohrožuje třeba hluk větrných elektráren,“ uvádí. Právě na to narazila firma, která chce u Petrovic obří větrníky stavět. MF DNES v pondělí popsala, jaké spory - a podle ministerstva životního prostředí dokonce porušování zákona - výstavbu stožárů s vrtulemi provázejí. Větrníky měly podle záměru investora stát v blízkosti tokanišť.

Pokračování na straně C3

Malý opeřenec trápí investory v Krušných horách

Pokračování ze strany C1

Vybudování obřích větrníků proto nezávislý znalec nedoporučil. „V okolí větrníků by přísně chráněný tetřívek netokal, a tudíž by se zmenšoval jeho životní prostor, což by mu výrazně bránilo v rozmnožování,“ vysvětlil odborník Vladimír Melichar, proč stavbu elektráren nedoporučuje. Krajští úředníci přesto třikrát vydali souhlasné stanovisko se stavbou, což ministerstvo životního prostředí opakovaně ostře kritizovalo.

Tetřívek a golf

Opeřenec také podstatně ovlivnil stavbu golfového hřiště na Cínovci. Společnost Golf Club z Teplic již od inspekce životního prostředí dostala pokutu 640 tisíc korun, mimo jiné kvůli tomu, že cvičná plocha zasahovala do tetřívkova tokaniště a místa, kde tetřívek sbírá potravu. Nový vlastník areálu Viamont LTC se již s námitkami ekologů vypořádal, jen tak lze na Cínovci hrát. „Posunuli jsme první green o šedesát metrů. Srovnali terénní úpravy a zasypali sedm rybníčků (i ty inspektoři kritizovali, protože jejich stavba nebyla povolena - pozn. red.),“ popsal marketingový ředitel Viamontu Jiří Klobouček. Firma zároveň otočila směr odpalu na cvičném hřišti. Nyní již golfisté nestojí při odpalu směrem k tetřívkovu tokaništi, ale na opačnou stranu. Jenže míčky nyní dopadají do míst, která jsou blízko stezky k českoněmecké hranici. Právě tady se golfistům ztrácejí míčky. „Loni jsme přišli o zhruba tři tisíce míčků,“ uvádí Klobouček. Společnost proto uvažuje, že umístí v těchto místech síť.

Tetřívek ale mění i další záměry Viamontu. Firma chce třeba vyvýšit odpaliště na prvním greenu, aby golfisté viděli za horizont, kam míček dopadá. „Ekologové ale namítli, že za hranou vyvýšeného odpaliště by se mohl ukrýt predátor, kterého by tetřívek neviděl a mohly na to doplatit. Místo proto musíme zvýšit pozvolna, plynule, aby měl pták přehled,“ uvedl Klobouček.

V budoucnosti by cínovecké hřiště mohlo být unikátem. Viamont totiž uvažuje, že současný pětadvacetihektarový areál s devíti jamkami rozšíří o stejnou plochu na německé straně.

Drobný opeřenec také omezoval stavbu dálnice D8 vedoucí Krušnými horami. Dělníci třeba nesměli rámusit dříve než v devět hodin ráno. Na rušení tetřívka obecného a chřástala polního poukazovali i ekologové při loňské technopárty CzechTec, která se konala v Doupovských horách.

zpět na úvodní stránku

V Krušných horách by mělo vyrůst zhruba deset větrných elektráren

Datum: 7.2.2007 Zdroj: ČRo - Sever Rubrika: 17:10 Co se děje na severu - Ústecký kraj Strana: 03

Pavel KOZLER, moderátor

--------------------

Předpokládám, že pokud jste právě teď doma, svítíte a jestli vaše rádio není na baterky, tak také odebírá elektřinu a ta elektřina se musí někde vyrobit. K tomu mohou posloužit například i větrné elektrárny. A právě deset větrných elektráren má vyrůst v Krušných horách na Teplicku. Větrná farma má stát nedaleko obce Moldava. Pražská firma, která jí tam chce postavit, se odvolává na vládní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jenže lokalita, kterou si vybrala, je součástí takzvané Ptačí oblasti Východní Krušné hory. Co to znamená, tak na to už se teď zeptám Tomáše Šáchy. Tomáši, hezký podvečer.

Tomáš ŠÁCHA, redaktor

--------------------

Pěkný podvečer. Pro společnost VTE Pastviny, která chce elektrárny stavět, to znamená, že aby mohla svůj záměr uskutečnit, bude muset přesvědčit nejdřív krajské, a pak i ministerské úředníky o tom, že větrné elektrárny podstatně nenaruší životní prostředí v místě, kde budou stát, protože v té lokalitě žijí chránění živočichové, například tetřívek obecný a taky ohrožené druhy netopýrů a rostou tam chráněné rostliny, bude muset firma požádat o výjimku ze zákona. Záleží taky na tom nebo záleží vlastně hodně na tom, jak dopadne řízení o vlivu stavby na životní prostředí, které teď začalo. Firma už svůj záměr předložila radním Ústeckého kraje, ale ti o něm zatím nerozhodli a vyžádali si další podklady.

Pavel KOZLER, moderátor

--------------------

Ta zmíněná Ptačí oblast ale pokrývá velkou část hřebene Krušných hor, o kterých se investoři v poslední době hodně zajímají. Jak moc to brzdí jejich plány?

Tomáš ŠÁCHA, redaktor

--------------------

Tak těžko říct, jestli to ty plány úplně brzdí nebo, jestli je to jen zpomaluje, ale to vyhlášení ptačí oblasti, která je součástí evropské soustavy Natura 2000, tedy soustavy chráněných území, určitě před několika lety některým z nich zkomplikovalo život. Pro příklad nemusíme jít ani nijak daleko. Zhruba pět kilometrů od lokality Pastviny, kde mají nové větrné elektrárny vyrůst, už stojí první farma větrných elektráren na Teplicku a její majitel musel kvůli tetřívkovi obecnému měnit plány a místo uvažovaného většího počtu elektráren postavil nakonec jen tři. Pokutu za poškození přírody konkrétně kvůli zasahování do vývoje opět tetřívka obecného dostal taky teplický Golf Club, který podle České obchodní inspekce chyboval při budování golfového hřiště na Cínovci. Na druhou stranu některá města a obce, která se v minulosti stavěla proti větrným elektrárnám teď mění názor a trochu ho přehodnocují. Stavbu větrných elektráren na Cínovci minulý rok například schválili zastupitelé v Dubí na Teplicku, kde v minulosti větrné elektrárny nechtěli. Podle odhadů by soukromé firmy chtěly v Krušných horách postavit až šest set větrných elektráren, ovšem podle studie, kterou si nechal vypracovat Ústecký kraj, je takové množství nevhodné a počet větrníků by neměl překročit stovku.

Pavel KOZLER, moderátor

--------------------

Tak uvidíme, jak to nakonec s větrnými elektrárnami v Krušných horách bude. Aktuální informace do vysílání Českého rozhlasu - Sever nám teď nabídl Tomáš Šácha. Tomáši, díky, hezký večer.

Tomáš ŠÁCHA, redaktor

--------------------

Hezký večer, na slyšenou.

Úřad neslyší na stížnosti

Datum: 5.2.2007 Autor: (art) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Severní Čechy Strana: 01

Proti stavbě větrných elektráren u Petrovic protestuje jak ministerstvo, tak někteří obyvatelé obce

Severní Čechy - Lidé z Petrovic na Ústecku si stěžují na stavbu větrných elektráren, které mají pokrýt vrcholky Krušných hor nedaleko hranic s Německem. Založili občanské sdružení Za Krásný les a upozorňují na chyby, kterých se podle nich dopouštějí úředníci ústeckého krajského úřadu, když posuzují, jaký vliv budou mít obří vrtule na životní prostředí. „Když tu elektrárny musí být, ať se staví podle zákona,“ říká mluvčí sdružení Antonín Kračman z Petrovic.

Postup úředníků kritizuje i ministerstvo životního prostředí, vytýká jim, že přímo porušují zákon.

Spor začal, když v roce 2005, již během skoro rok trvajícího schvalovacího procesu pro stavbu čtyř větrných elektráren, vyhlásila vláda Ptačí oblast Východní Krušné hory. Ta je díky tomu, že u Petrovic žije tetřívek obecný součástí evropské sítě chráněných míst Natura 2000.

Znalec: Větrníky ohrožují tetřívka

Aby krajský úřad mohl stavbu větrníků povolit, musel získat i posudek o vlivu elektráren na život tetřívka. Jenže podle názoru autora studie Vladimíra Melichara by elektrárny opeřenci škodily při rozmnožování. Jejich stavbu nedoporučil.

Krajští úředníci však i přes jeho stanovisko větrníky povolili a dostali se do konfliktu s ministerstvem životního prostředí, jemuž si členové sdružení Za Krásný Les stěžovali.

„Při zajištění procesu EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, pozn. red.) došlo k řadě závažných pochybení, na něž byl krajský úřad opakovaně upozorňován,“ namítla Ivana Jirásková, do středy náměstkyně ministrů životního prostředí.

Úředník: To teď budeme bourat obce?

„My schvalujeme ročně třeba 350 dokumentů o vlivu na životní prostředí. Když pak ministerstvo jeden napadne, to není tak zlé,“ míní Jan Zadražil, vedoucí krajského odboru životního prostředí.

„Když jsme záměr o vybudování větrníků dostali, tetřívek v těchto místech ještě nebyl. Až pak se rozšířil. Když to vezmeme do důsledků, to teď budeme bourat města a obce?“ uvažuje Zadražil s tím, že má však důležitější věci na starosti než tetřívka. „Teď třeba řeším protipovodňový plán,“ dodal muž, který má dbát na předpisy a ochranu zákonů. Jenže svůj postoj by měl Zadražil evidentně rychle přehodnotit, nebo na to doplatí Česká republika.

„Nedojde-li bezodkladně ke zjednání nápravy, bude ze strany Evropské komise s Českou republikou zahájen proces pro porušení smlouvy, který může následně vyústit v podání žaloby Evropskému soudnímu dvoru a s tím spojené následky,“ napsala v dopise krajským úředníkům Jirásková. Pracovníci krajského úřadu přesto loni dvakrát s elektrárnami souhlasili, na pokyn úředníků ministerstva životního prostředí pak museli svůj souhlas dvakrát zrušit. Naposledy schválili stavbu větrníků loni v listopadu. Osud tohoto rozhodnutí je zatím nejasný.

Více na straně D3

zpět na úvodní stránku

Úřad prosazuje soukromé vrtule

Datum: 5.2.2007 Autor: ARTUR JANOUŠEK Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Karlovarský Strana: 03

MINISTERSTVO VE SPORU S KRAJEM. Severočeští krajští úředníci chtějí protlačit stavbu větrných elektráren u Petrovic i přes odpor ministerstva životního prostředí. Podivně vyložili i nesouhlasné stanovisko nezávislého znalce.

Krušné hory - Největší park větrných elektráren v Česku se stovkami obřích vrtulí má vyrůst na vrcholcích Krušných hor. Zdejší prostředí je pro výrobu energie ideální, stát ji navíc štědře dotuje. Není proto divu, že obchod s elektřinou firmy velmi láká. To by bylo v pořádku, kdyby se zdejší úředníci neocitali v podezření, že porušují zákony. Problém je v tom, že některé větrníky hlavně ve východní části Krušných hor v okolí obce Petrovice, mají stát v celoevropsky chráněné oblasti Natura 2000, kde žije vzácný tetřívek obecný. Toho se Česká republika zavázala Evropské unii chránit. Elektrárny na chráněném území tetřívka ruší, jejich hluk, kterým je pro člověka téměř neznatelný šum, opeřenec vnímá mnohem intenzivněji a v místech, kde elektrárny jsou, se nemůže rozmnožovat. Úředníci ministerstva životního prostředí, kteří případ sledují, dokonce upozorňují, že krajští úředníci přímo porušují zákon. „S ohledem na prokazatelný nezákonný postup krajského úřadu žádám o zjednání nápravy,“ psala dnes již bývalá náměstkyně ministra životního prostředí Ivana Jirásková Krajskému úřadu Ústeckého kraje v souvislosti s povolováním stavby čtyř větrných elektráren ve Větrově u Petrovic. V Petrovicích už jedna velká vrtule stojí a přibýt v okolí měly i další. Jirásková poukazuje na to, že kvůli schvalovacímu procesu na krajském úřadu hrozí České republice ze strany Evropské komise žaloba.

Střet zájmů?

V katastru Větrova u Petrovic měly původně stát čtyři větrné elektrárny. Spor o jejich stavbu se vleče již od roku 2004. Společnost Windtechnology, s. r. o., která je chce stavět, si už před třemi roky najala poradenskou firmu EES Litvínov Luboše Motla. Ten zpracoval dokumentaci o vlivu větrníků na životní prostředí zvanou EIA. Zpráva je důležitá pro krajský úřad, který na jejím základě elektrárny na horách povolí či zamítne. Posudek dostal na starost Jan Horák.

Zde je podle občanského sdružení Za Krásný les, jež případ stavby sleduje, první potíž. Horák i Motl totiž sedí na dvou židlích. Motl je zároveň krajským zastupitelem za ODS a také vedoucím komise životního prostředí krajského úřadu, která posudky EIA hodnotí. A Horák je jeho podřízený v komisi.

Podle Motla však o žádný střet zájmů nejde. Více se k případu po telefonu vyjadřovat nechtěl.

Členové agentury Transparency international, která se zabývá korupcí a nekalými jevy na politické scéně, mají však jiný názor.

„Když už pan Motl podniká, neměl by se účastnit řízení, do kterého zasahuje. Určitě je v silném střetu zájmu,“ míní například Michal Štička, vedoucí právní poradny české pobočky agentury.

Už při schválení Motlova posudku se v říjnu 2005 do věci vložili úředníci ministerstva životního prostředí. Požadovali posudek doplnit o analýzu, která má určit, jaký by měly větrníky vysoké 82 metrů s průměrem vrtulí 71 metrů vliv na život v Ptačí oblasti Východní Krušné hory, která byla vyhlášena od dubna 2005. Když firma své plány oznámila, území zařazené do chráněné soustavy Natura 2000 ještě nebylo zahrnuto.

„Můj závěr zcela překroutili,“ říká autor studie

Tuto analýzu vypracoval po dohodě s investorem Vladimír Melichar, takzvaná „autorizovaná osoba“, dnes pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny. Závěr jeho zprávy zněl: „Z důvodu značného ovlivnění tetřívka ve fázi toku nelze v současné podobě záměr doporučit k realizaci.“

Jeho větu si ale krajští úředníci vyložili po svém. Vtip byl ve slovním spojení „ve fázi toku“. Tento závěr lze podle nich vyložit i tak, že se nedoporučuje ve fázi toku stavět a do svého stanoviska napsali termín vybudování elektráren mezi 15. srpnem a 28 únorem, kdy tetřívek netoká.

Takový výklad ale Melichar odmítá. „Zcela můj závěr překroutili, takhle se to vykládat nedá,“ rozčílil se a také to v dopise úředníkům napsal. Podle něho neškodí jen stavba elektrárny, ale hlavně vrtule během provozu.

„V okolí větrníků by přísně chráněný tetřívek netokal, a tudíž by se zmenšoval jeho životní prostor, což by mu výrazně bránilo v rozmnožování,“ vysvětluje Melichar. Na případu je také podivné to, že Motl ve své zprávě posuzoval stavbu čtyř elektráren, Melichar od kraje dostal zadání vyjádřit se k elektrárnám třem. Tento rozpor pak úředníci kraje v reakci na Melicharův dotaz vysvětlili tím, že čtvrtá vrtule se neblíží k oblasti, kde žije tetřívek, a proto nemusí být posuzována. Ani s tím Melichar nesouhlasí.

„Zda větrná elektrárna ovlivňuje životní prostředí, přece musím posoudit já,“ reagoval Melichar.

Přes všechny výtky odborníků z ministerstva, České inspekce životního prostředí i posudkáře došli nakonec krajští úředníci k závěru, že „nebyly vzneseny žádné zásadní připomínky“ a se stavbou čtyř větrných elektráren loni 21. dubna souhlasili. V červenci však ministerstvo životního prostředí zasílá na Krajský úřad Ústeckého kraje ostře laděný kritický dopis. „Ministerstvo dospělo k názoru, že při zajištění procesu EIA došlo k řadě závažných pochybení, na něž byl Krajský úřad Ústeckého kraje opakovaně upozorňován,“ píše náměstkyně ministra Ivana Jirásková. Ve zprávě poukazuje na to, že závěry Melicharovy studie posudek zcela popíral.

„Nedojde-li bezodkladně ke zjednání nápravy, může to vyústit v podání žaloby Evropskému soudnímu dvoru,“ dodává.

Za pouhý jeden den další stanovisko

Krajský úřad 30. srpna své souhlasné stanovisko k vrtulím u Větrova opravdu zrušil. Jenže hned druhý den stihl vydat nové, velmi podobné tomu z dubna. Jen s tou změnou, že už se vyjadřoval k žádosti investora na stavbu dvou elektráren. Ty, které by byly území s tetřívkovkem nejblíže, ze svých původních plánů Windtechnology vyškrtla. Zde však dochází k dalšímu zajímavému momentu: krajský úřad pro jistotu odsouhlasil obě varianty - vybudovat se mohou dva větrníky, ale i čtyři.

„To už bude na uvážení příslušného stavebního úřadu. Třeba se do té doby zjistí, že ani ty dvě další větrné elektrárny tetřívkovi neuškodí,“ vysvětlil vedoucí krajského odboru životního prostředí Zadražil.

Nicméně ministerstvo opět nesouhlasilo. Úředníci kraje proto druhý souhlas zrušili a loni 1. listopadu vydali třetí.

„Nedávno jsme dostali dopis od náměstka ministra životního prostředí Bláhy, že i třetí naše stanovisko je špatné. Tak já už nevím,“ říká dnes Zadražil.

Jak to dopadne tentokrát, zatím není jasné.

zpět na úvodní stránku

Obyvatelé Petrovic protestují proti větrné elektrárně

Datum: 6.2.2007 Zdroj: TV Nova Rubrika: 17:00 Odpolední Televizní noviny Strana: 04

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

--------------------

Obyvatelé Petrovic na Ústecku protestují proti větrné elektrárně, která vyrostla u jejich domovů loni v létě. Nelíbí se jim hluk, který elektrárna produkuje. Také prý ohrožuje život místních zvířat, protože stojí v chráněné oblasti Natura 2000, kde žije například vzácný tetřívek obecný. V Ústí nad Labem je reportér Martin Kočárek. Martine, prý mají v chráněné zóně Petrovic vyrůst ještě další stožáry větrných elektráren, je to pravda?

Martin KOČÁREK, redaktor

--------------------

Tak ano, krajský úřad opravdu vydal rozhodnutí nebo respektive povolení ke stavbě ještě dalších dvou větrných elektráren. To znamená, že teď je tam jedna, v příštích letech by se měli dočkat obyvatelé Petrovic ještě dvou elektráren a do budoucna, do té vzdálenější budoucnosti se počítá ještě s další čtvrtou elektrárnou. Kraj se společně s investorem ale brání, že elektrárny budou stát mimo tu chráněnou zónu a k ohrožení nebo respektive k omezení toho života tam u Petrovic, a to jak v oblasti běžných obyvatel, tak v oblasti tedy toho života, života místní zvěře by neměl být ohrožen.

Lucie BORHYOVÁ, moderátorka

--------------------

No, a jak se proti tomu místní lidé vůbec brání a co na to úřady?

Martin KOČÁREK, redaktor

--------------------

Obyvatelé Petrovic se brání pomocí občanského sdružení Za krásný les. To už podalo několik stížností na krajský úřad, které ale zatím všechny byly zamítnuty. Sdružení se proto obrátilo také na ministerstvo životního prostředí, které v postupu úředníků našlo některé chyby, a proto také zvažuje právní kroky. Dopředu se ale vůbec nedá odhadnout, jakým směrem se celý případ bude dál ubírat. Podrobnosti se dozvíte v dnešních večerních Televizních novinách.

Kolik bude vrtulí u Petrovic?

Datum: 7.2.2007 Autor: ARTUR JANOUŠEK Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Severní Čechy Strana: 03

INVESTICE V KRUŠNÝCH HORÁCH. Ať jde o golf či větrnou elektrárnu, musí podnikatel důkladně poslouchat inspektory přes životní prostředí. Na jedné straně je podnikatelův záměr, na straně druhé chráněný živočich.

Severní Čechy - Původně měly stát u Větrova v Krušných horách čtyři větrné elektrárny. Pod nátlakem ochránců přírody a ministerstva životního prostředí, které několikrát upozorňovalo na to, že krajští úředníci při schvalování stavby porušují zákon, nakonec investor svoje plány zredukoval na dva větrníky. Jenže zatím není jasné ani to, zda budou stát tyto dva.

Spor o obří vrtule se vleče už od roku 2004, kdy firma Windtechnology oznámila plán postavit na vrcholcích Krušných hor u Větrova čtyři obří vrtule. Kauzu MF DNES popsala už v pondělním vydání. Firma Windtechnology nyní kvůli sporu požaduje změnu celého systému schvalování posudků vlivu na životní prostředí.

Vrtule ruší

„Když si někdo řekne, že větrné elektrárny hyzdí krajinu, může jednoduše zabránit v jejich stavbě. A nikdo to nezmění,“ zlobí se jednatel firmy Rostislav Beneš. „Zatímco v Německu trvá EIA (posuzování vlivu na životní prostředí, pozn. red.) nejvýše pět měsíců, nám se protáhla na tři roky. A stejně zatím není jasné, zda opravdu budeme stavět,“ dodává Beneš.

Šlo o to, že v roce 2005 vyhlásila vláda Ptačí oblast Východní Krušné hory, která je kvůli tomu, že u Petrovi žije vzácný a přísně chráněný tetřívek obecný, součástí celoevropsky chráněné sítě míst Natura 2000.

Beneš upozorňuje na to, že tetřívek se na jejich pozemek rozšířil až poté, kdy svůj záměr oznámili. Přesto musel investor získat studii o vlivu provozu elektrárny na tohoto opeřence. Analýzu vypracoval odborník Vladimír Melichar, jeho závěr zněl jednoznačně. Vrtule by rušily opeřence v době, kdy toká, a tím by mu bránily v rozmnožování. Stavbu proto nedoporučil.

Krajští úředníci, kteří vliv větrníků na životní prostředí posuzovali, však přesto s budováním souhlasili. Právě tím se dostali do konfliktu s ministerstvem životního prostředí, jemuž si na postup úředníků stěžovalo občanské sdružení Za Krásný Les. Česká republika se totiž Evropské unii zavázala, že bude vzácné tetřívky chránit. Ministerstvo kritizovalo nezákonnost takového jednání a upozornilo ústecký krajský úřad na hrozbu žaloby u Evropského soudního dvora.

Krajský úřad musel na pokyn ministerstva své stanovisko zrušit, protože zcela popíral Melicharovu zprávu. Investor ze svých plánů vyškrtl dvě elektrárny, které byly nejblíže místu, kde má tetřívek žít. Krajští úředníci den po zrušení prvního rozhodnutí vydali druhé, v němž souhlasili se dvěma, ale i se čtyřmi větrníky. Spor se opakoval.

„Na třetím stanovisku spolupracovali krajští úředníci sministerskými. Takže by to mělo být v pořádku,“ míní Klára Lexová z ministerstva. Sdružení Za Krásný Les však mezitím podalo další stížnost, která dosud není vyřešena.

Bude soud?

Benešovi se ale nelíbí celý postup, jakým se schvalování staveb řídí. Tvrdí, že je pro jakéhokoli investora nevýhodný. „Pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny zakreslí tetřívka do mapy. Inspekce životního prostředí, ministerstvo i další instituce vycházejí z těchto map. Dál už nikdo nesleduje, zda tam tento pták skutečně žije,“ míní Beneš. „Když to vezmeme do důsledků, někdo uvidí na louce běhat zebru, zakreslí ji do mapy, tak tam nikdo už nic nepostaví,“ doplnil s nadsázkou Beneš.

Teoreticky by se mohlo stát, že jakýkoli investor přicházející do Krušných hor si může objednat svůj posudek a sledování místa, kde chce stavět. Pokud inspekce životního prostředí řekne, že v místě žije tetřívek, podnikatel či firma se mohou bránit. Vše může skončit u soudu a ten si bude muset objednat posudek třetí.

Beneš navíc připomíná závazný dokument, který v rámci Evropské unie přijala Česká republika. „Do roku 2010 musíme mít osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Obávám se, že pokud to Česko nesplní, mohlo by platit vyšší sankce, než které by hrozily za to, že jsme neochránili tetřívka,“ míní Beneš.

zpět na úvodní stránku

Snad je to jen chyba

Datum: 5.2.2007 Autor: Jan Veselý Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Severní Čechy Strana: 02

* K věci

My schvalujeme ročně třeba 350 dokumentů o vlivu na životní prostředí.

Když pak ministerstvo jeden napadne, to není tak zlé, míní Jan Zadražil, vedoucí krajského odboru životního prostředí v souvislosti se spory ohledně podivného schvalování větrných elektráren u Petrovic.

Když jsme záměr o vybudování větrníků dostali, tetřívek v těchto místech ještě nebyl. Až pak se rozšířil. Když to vezmeme do důsledků, to teď budeme bourat města a obce? To také říká Zadražil na adresu jednoho z opeřených obyvatel území u zamýšlených elektráren, kterého má Česká republika, potažmo krajská samospráva, potažmo úředník chránit, a který vlastně stavbě sloupů s vrtulemi brání.

Doufám, že to, co nahrál kolega při rozhovoru s panem Zadražilem, je jen nějaké nedorozumění. Jistě ten pán nechtěl vzkázat nám všem, kteří jej platíme ze svých daní, i svým nadřízeným, že na předpisy a normy kašle, byť i v jednom jediném případě.

Nedaleko obce Moldava na Teplicku vyrostou větrné elektrárny

Datum: 6.2.2007 Zdroj: ČRo - Sever Rubrika: 17:00 Události regionu - Ústecký kraj Strana: 01

Jana CHALUPOVÁ, moderátorka

--------------------

V Krušných horách na Teplicku mají vyrůst další větrné elektrárny. Pražská společnost je chce postavit nedaleko obce Moldava. Aby investor mohl projekt uskutečnit, musí ale nejdříve získat výjimku ze zákona. V lokalitě totiž žijí chránění živočichové. Podrobnosti má zpravodaj Tomáš Šácha.

Tomáš ŠÁCHA, redaktor

--------------------

V areálu větrné farmy má stát celkem deset elektráren. Každá z nich má být vysoká sto dvacet jedna metrů. Firma VTE Pastviny, která chce jejich stavbu zahájit příští rok v létě, už předložila Ústeckému kraji záměr v rámci řízení o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Vyplývá z nich, že investor musí požádat o výjimku ze zákona kvůli chráněným rostlinám, savcům a ptákům, kteří žijí v prostoru zamýšlené stavby. Rada kraje se k projektu vyjádří až po doplnění dalších dokladů.

Jana CHALUPOVÁ, moderátorka

--------------------

Nová větrná farma by byla vzdálená pět kilometrů od tří větrných elektráren, které minulý rok zahájily provoz u obce Nové Město.

Sdružení sbírá podpisy proti stavbě

Datum: 5.2.2007 Autor: (art) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Karlovarský Strana: 03

Severní Čechy - Občanské sdružení Za Krásný les, které protestuje proti stavbám větrných elektráren v Krušných horách a hlavně proti postupu krajských úředníků, bylo založeno v roce 1999.

„Původně proto, abychom pomohli zkvalitnit život v obci, třeba opravit památky,“ popisuje mluvčí sdružení Antonín Kračman. Žije v obci Krásný Les, která je součástí Petrovic na Ústecku. Loni v létě zaměřili členové sdružení svou pozornost na větrné elektrárny.

Se stavbou první sice místní souhlasili v referendu. „Teď už jim ale vadí, že v okolí jejich domů mají vyrůst další podobné stožáry s obřími vrtulemi. Pohled na krajinu to zcela kazí,“ uvádí Kračman. „V poslední době se do obce stěhují mladí lidé kvůli krásné přírodě. Mezi větrníky nikdo nepůjde,“ uvažuje Kračman.

Petici sdružení proti stavbě větrných elektráren zatím podepsalo téměř 500 místních lidí.

Členové sdružení se začali zajímat i o to, jak se stavba elektráren v jejich okolí schvaluje. Nyní kritizují krajské úředníky za řadu chyb, kterých se měli dopustit. Jenže přitom narazili.

„Budeme podávat trestní oznámení. Na petičních listech mají podpisy lidí, kteří o ničem nevědí,“ tvrdí Luboš Motl, krajský zastupitel za ODS, vedoucí krajské komise pro životní prostředí a autor dokumentace o vlivu větrníků na životní prostředí. Tvrzení občanského demokrata ale Kračman odmítá.

zpět na úvodní stránku

Jak střet zájmů (ne)byl

Datum: 5.2.2007 Autor: ARTUR JANOUŠEK Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Karlovarský Strana: 03

Ve společnosti Svep, která postavila elektrárnu u Petrovic, pracovali i dva starostové

Libouchec - Od loňského července se již točí vrtule první elektrárny u Petrovic v Krušných horách. Schvalování stavby i tohoto větrníku ale vzbuzují pochybnosti. Větrnou elektrárnu zde postavila firma Svep.

V době, kdy se o stavbě rozhodovalo a kdy se také stavělo, byli v dozorčí radě společnosti Svep starosta Petrovic Zdeněk Kutina a starosta Libouchce Jiří Štěrba, jehož stavební úřad stavbu povolil.

Občanské sdružení Za Krásný les, které stavbu elektráren v okolí Petrovic sleduje, i Agentura Transparency International se domnívají, že mohlo dojít ke střetu zájmů.

„Každý politik by se měl vyvarovat toho, aby vyvolal dojem, že něco ovlivnil. Pánové rozhodně neměli být v té době v dozorčí radě investora,“ říká Michal Štička, vedoucí právní poradny agentury.

Například libouchecký starosta Jiří Štěrba v tom ale žádný problém nevidí. „Já jsem o ničem nerozhodoval a do činnosti stavebního úřadu nijak nezasahoval. Oni se řídí platnými zákony a předpisy a rozhodli na základě všech potřebných povolení,“ tvrdí Štěrba.

* Dobře, ale nemůžete se divit, že vaše působení ve firmě, o které rozhoduje úřad na vaší radnici, vyvolává dojem střetu zájmů. Proč jste do dozorčí rady vstoupil?

Účast v ní se mi zdála výhodná, protože jsem měl lepší přehled, co ve firmě chystají, jak to chtějí stavět a podobně. Navíc to byla čestná funkce, za celou dobu jsem za to nedostal ani korunu.

* Proč jste tedy loni v říjnu z její dozorčí rady odešel, když tvrdíte, že vám to umožňovalo lepší kontrolu toho, co se ve firmě děje? Firma chce stavět přece další elektrárny.

Protože letos začal platit zákon o střetu zájmů. To byl hlavní důvod. V době, kdy jsem do rady vstupoval, tak tento zákon neplatil.

* Takže uznáváte, že jste ve střetu zájmů vlastně byl, ne?

Ne. Nic takového tam nebylo ani nehrozilo. Já jsem vystoupil, protože na to někteří lidé poukazovali, a já nemám zapotřebí se nechávat bezdůvodně napadat. Takhle je to jednodušší.

Na Moldavě budou asi větrné elektrárny

Datum: 5.2.2007 Autor: (čtk) Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Podnikání/knihy Strana: 27

STALO SE

Farma deseti větrných elektráren by mohla vyrůst v Pastvinách u obce Moldava v Krušných horách. Záměr předložila investorská firma Ústeckému kraji v rámci řízení o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Rada kraje se k projektu vyjádří až po doplnění některých podkladů. Celkový výkon farmy je plánován na 20 MW.

ČEZ chce u Náchoda postavit větrnou elektrárnu

Datum: 14.2.2007 Autor: (ČTK) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Hradecký Strana: 01

Borová - Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje hodlá u obce Borová na Náchodsku postavit větrnou elektrárnu. „Zastupitelstvo obce, která má kolem 200 obyvatel, již se stavbou větrníku vyslovilo souhlas,“ řekl generální ředitel firmy Josef Sedlák.

Větrník by měl mít výkon 1,5 megawattu a náklady na výstavbu se odhadují na 60 až 70 milionů korun. „Pokud by vše šlo hladce, mohla by elektrárna stát do konce roku 2008,“ uvedl Sedlák.

Podle starosty Borové Miroslava Formana prošlo schválení záměru výstavby elektrárny v zastupitelstvu hladce.

„Lidé se k výstavbě elektrárny budou moci vyjádřit i při dalším řízení,“ sdělil starosta a dodal, že ročně by obec měla od ČEZ dostávat příspěvek až 100 tisíc korun. Roční rozpočet Borové činí asi 1,2 milionu korun. Další dva větrníky chce ČEZ Obnovitelné zdroje na Náchodsku postavit u obce Nový Hrádek, která je od Borové vzdálena přes tři kilometry. Dvě moderní zařízení by měla nahradit čtyři nefungující větrné elektrárny z 90. let. Vloni v říjnu se lidé v Novém Hrádku v anketě vyslovili pro stavbu větrníků.

V Královéhradeckém kraji zatím stojí menší větrná elektrárna s patnáctimetrovým sloupem u Stárkova na Náchodsku. Výstavbu parku pěti větrných elektráren za zhruba půl miliardy korun připravuje v Prosečném na Trutnovsku jablonecká společnost Juwi.

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje se zabývá výrobou ekologické energie. V následujících 15 letech chce investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů až 30 miliard korun. Z toho zhruba 20 miliard korun by mělo jít na výstavbu nových větrných elektráren.

zpět na úvodní stránku

Lidé si prohlédli elektrárny. A pak byli proti

Datum: 28.2.2007 Autor: (ve) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Vysočina Strana: 02

Slavětice, Pavlov - Záměr společnosti ČEZ - obnovitelné zdroje postavit v okolí Dukovan čtyři desítky větrných elektráren rozpoutává ostrou diskusi. Pochopitelně nejvíc v pěti obcích, kterých se plánovaná výstavba dotýká - Horních Dubňanech, Dukovanech, Rešicích, Rouchovanech a Slavěticích.

Přibližně desetina z obyvatel těchto obcí využila během února možnost se na vlastní oči přesvědčit, jak to s větrnými elektrárnami doopravdy je. Nejvíc zájemců v porovnání s velikostí obce bylo ze Slavětic a autobusem jich jede šestatřícet, další pětice je pak z Rouchovan.

„Mně to nedělá žádné problémy, byl bych spokojen, kdyby za vesnicí větrné elektrárny stály,“ říká starosta Slavětic Jan Drexler.

„Byl jsem se podívat i v Břežanech a přehled mám, horší je to s ostatními občany. Proto jsem rád, že tuto cestu do Pavlova podnikli.“

Autobus zastavuje za silného větru přímo u paty největší pavlovské elektrárny, stometrového kolosu, jaké mají být i v lokalitě Dukovan.

A David Jozefy, zástupce provozovatele těchto elektráren, nestačí odpovídat na jednu otázku za druhou. Jak je to se životností, co s rušením televizního signálu, kolik elektrárna vydělá…

Po půlhodině jsou všichni vymrzlí, sedají do autobusu a vracejí se zpět. „Stál jsem u paty největší elektrárny a řek bych, že hukot nebyl tak velký, jak bych očekával. Jsem pro stavbu elektráren,“ říká Miloš Šťastný z Rouchovan.

Větru však příliš nefandí starší generace: „My už tam těch strašidel máme dost, rozvodna, atomka - ať si to nechají někde na horách,“ říká razantně paní Miluše, důchodkyně ze Slavětic.

„Myslím že větrné elektrárny jsou dobrá věc, ale uvidíme, jaké budou názory ostatních,“ doplňuje její mnohem mladší sousedka na sedadle v autobuse.

Ankety v obci se zúčastnilo 191 obyvatel. V pondělí večer byly výsledky sečteny. „182 odpovědí bylo proti stavbě větrných elektráren, 7 pro a dva zúčastnění svůj názor nevyjádřili,“ kometoval anketu starosta Jan Drexler. Pro něj jsou výsledky tak trochu zklamáním, protože první ohlasy po exkurzi v Pavlově byly spíše pozitivní.

V Dukovanech vyjádřili nesouhlas elektrárnám prostřednictvím petice minulý týden. Rouchovany, největší obec v lokalitě, kde se s výstavbou větrných elektráren počítá, připravují anketu na polovinu března.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bude se u nás zhasínat?

Datum: 8.1.2007 Autor: DANEŠ BURKET Zdroj: Euro Rubrika: Hyde park Strana: 55

Evropská unie řadí jadernou energetiku do skupiny obnovitelných zdrojů

ELEKTRICKÁ ENERGIE

Nepotřebujeme postupovat po krocích, nezbytný je zásadní obrat, uvádí ve zprávě Evropské unie o energetickém výzkumu a vývoji komisař Janez Potočnik. Dodám jen, že to neplatí jen o jeho oblasti – týká se to všech aspektů současné energetiky. Neboť situace se zhoršuje každým dnem a široká veřejnost, zdá se mi, o tom nic neví. Mnohem zajímavěji totiž vypadá třeba obsáhlá reportáž z havárie transportu větrné turbíny než prognóza, že temelínský polštář, díky němuž má Česko stále ještě dost proudu a může ho vyvážet, se s pravděpodobností hraničící s jistotou už na konci tohoto desetiletí vyprázdní. Potočnikova zpráva. Místo toho čtu zprávy o dalším novém větrníku, který za rok do rozevírající se díry energetické bilance nasype možná tolik, co průměrná uhelná nebo jaderná elektrárna vyrobí za dvě hodiny. Přívrženec obnovitelných zdrojů zcela určitě ani netuší, že Potočnikova zpráva řadí dnes do této kategorie vedle větru, slunce, vody a biomasy také jadernou energetiku - dokáže si totiž sama vyprodukovat v takzvaných rychlých reaktorech nové palivo. Jenže atom je špatný, uhlí špinavé, snad ještě plyn, ale ten se musí dovážet, zbývá nám jen obnovitelná, tedy klasická obnovitelná energie.

Kdo říká a, měl by dodat b, jak to učinila právě Potočnikova zpráva. S docházející ropou – špička její těžby na zemi přijde ještě před rokem 2030, říkají analytici EU – poroste význam a podíl uhelné energetiky. Stavět se budou parní elektrárny se separátory skleníkového plynu CO2, který se bude prodávat k dalšímu průmyslovému využití nebo skladovat v podzemních či podmořských úložištích. Podíl obnovitelných zdrojů (bez atomu) však na konci tohoto století v takovém případě nepřekročí ani s biomasou polovinu primárních energetických zdrojů; nadále bude dominovat uhlí a zemní plyn, pokud se rozhodneme už nejít jadernou cestou.

Aktuální hrozba. Jenže to bude za 94 let. Dnes čelíme aktuální hrozbě, že nebudeme mít elektřinu.

Obrazně se říká „zhasneme“, „budeme svítit loučemi“.

Nemám rád takové expresivní výrazy, neboť se snadno mohou brát doslova a jejich autora lze snadno ostrakizovat.

Dělají to s oblibou v Rakousku.

Říkali jste nám, že když nespustíme jadernou elektrárnu ve Zwentendorfu, zhasneme. A vidíte, žádné louče nepotřebujeme.

Mají pravdu, i když ne tak úplně. Rakousko má skutečně dostatek proudu, byť doba, kdy patřilo k jeho čistým vývozcům, patří už pět let minulosti. Vášniví odpůrci atomu, a Temelína především, nevědí, možná nechtějí vědět, že pět let po referendu v roce 1978, kterým se Rakousko zřeklo Zwentendorfu a vlastně i jaderné energetiky, postavili investoři „nejbezpečnější, totiž nikdy nespuštěné atomové elektrárny“ jen o dva kilometry dále dva uhelné bloky o stejném, více než 700megawattovém výkonu; palivo pro ně se dováží z Polska.

Poučení ze Zwentendorfu. Zwentendorfská historie tak nabízí poučení i pro dnešek. Zopakuji: spotřeba proudu nejen u nás roste, temelínský polštář se vyčerpává, výstavba nových velkokapacitních zdrojů zabere se schvalovacím řízením nejméně pět let, spíše více. Že bude nutné stavět, se považuje za věc tak samozřejmou, že se o ní ani nemluví. Stačí se však jen zeptat běžného občana, jakou že elektrárnu bychom měli budovat, a je po samozřejmosti. Jeden nechce reaktor, jiný se obává o podkrušnohorské obce, třetímu se nelíbí „chřest“, jak v Německu přezdívají větrníkům, čtvrtý se posmívá biomasovým „kamnům na piliny“. Tvrdit, že by se hodila také větší přečerpávací elektrárna, znamená u nás říkat si o diskvalifikaci ze společenství slušných lidí.

Strategické zboží. A co tedy elektřinu dovézt, abychom neubližovali své krajině a udrželi si svůj energetický blahobyt? A odkud? Zeptá se člověk, který ani nemusí být příliš vzdělán v energetice a řízení soustavy. Nejenže mezinárodní propojení představují v Evropské unii nejužší místo, nejenže se s nedostatkem proudu potýkají naši bezprostřední sousedé i vzdálenější země, nejenže země, kde je ho momentálně ještě přebytek, jako jsou Polsko, Ukrajina nebo Rusko, nepatří mezi nejspolehlivější dodavatele. Elektřina je především zvláštní druh zboží, jehož cenu sice stanoví trh, avšak nakládá se s ním, nepochybně po právu, jako se strategickým. Vyberme rychle. Když si ji tedy můžeme vyrobit doma, určitě je lepší soběstačnost. Může se nám to nelíbit, můžeme proti tomu protestovat – a to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Prý je už pět minut po dvanácté, říkají někteří lidé, když mluví o investicích do nových elektráren.

Jestli nepřehánějí, nezbývá příliš mnoho času. Ani výběr není příliš velký: uhlí, atom, biomasa, větrníky. A protože i při sebevětším šetření počínaje novými technologiemi a konče vychvalovaným vypínáním stand-by na elektrických přístrojích budeme potřebovat mnoho, velmi mnoho nových zdrojů, zbývá jen uhlí a atom. Místo spekulací, co a zda nás spasí, bude lepší rychle vybírat. Jinak se skutečně dočkáme loučí.

Vladimír Tošovský: Zelená elektřina nás přijde draho

Datum: 18.1.2007 Autor: Zuzana Kubátová Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Z domova Strana: 14

INTERVIEW HN VLADIMÍR TOŠOVSKÝ, ředitel společnosti ČEPS

PRAHA, 17. 1. 2007

České ceny elektřiny se blíží cenám německým a už v příštím roce se nebudou téměř lišit. Mohou se tedy lidé těšit, že zdražování je u konce? Nejspíš je to jen planá naděje. »Myslím, že cena elektřiny dál poroste, už vzhledem k tomu, že spotřeba v Evropě stoupá a nových zdrojů se staví málo,« varuje Vladimír Tošovský, ředitel státní společnosti ČEPS, která vlastní a provozuje elektrickou přenosovou soustavu.

Manažer, který v energetice pracuje přes dvacet let, upozorňuje, že na cenu mají vliv i jiné faktory než jen mezinárodní obchod s elektrickou energií. Hodně se na ní podepíše i přechod k obnovitelným zdrojům, jež jsou sice šetrnější k životnímu prostředí, ale dražší a náročnější na služby.

* HN: Podle odborníků bude muset Česko začít už kolem roku 2015 nakupovat proud v zahraničí, domácí výroba nebude stačit. Vidíte v tom problém?

Ta hlavní otázka zní, odkud elektřinu dovážet. A v tom je strašně moc nejasného.

* HN: V západní a střední Evropě proud spíš chybí, ale co dovoz z východu? Třeba Ukrajina jej má nadbytek a je relativně levný.

Pokud se bavíme jen o objemu výroby, má to logiku. Ale musíme vzít v úvahu možnost propojení přenosových soustav. A tam je problémů hodně. Ukrajinská soustava byla stavěna jako jeden celek s Ruskem. A není kompatibilní s naší sítí. Neumím si představit, že by se východoevropská síť rozdělila na dvě poloviny, jedna by šla propojit s Českem, a druhá, ruská půlka, by fungovala jinak. Ten problém řeší mezinárodní pracovní skupina, bude to ovšem ještě řadu let trvat.

* HN: V Evropě se s elektřinou obchoduje přes hranice čím dál víc. Nenese propojování národních sítí vyšší riziko havárií?

Události ze 4. listopadu loňského roku (rozsáhlé výpadky proudu ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku a Belgii tehdy odstřihly od elektřiny několik milionů lidí – pozn. red.) ukázaly, že země, které mají přebytek výkonu svých elektráren, jsou na tom v tomto směru lépe, než země deficitní. Evropská rozvodná soustava se tehdy rozpadla do tří ostrovů. My jsme měli štěstí, že jsme zůstali v ostrově, který se sám reguloval a nedošlo tu k výpadku. Ale deficitní část Evropy se dostala do potíží a skončilo to odpojením milionů lidí.

* HN: Velkých havárií zažila Evropa loni víc, i u nás v červenci hrozil hromadný výpadek dodávek, takzvaný »blackout«. Přibývá takových událostí?

Podařilo se sice ostranit masu malých výpadků, ale přecházíme k menšímu množství velkých. Navíc pracujeme v propojené soustavě. Při potížích si jednotlivé národní soustavy pomohou, ale může na nás mít negativní dopad výpadek v sousedním státu. Při loňských událostech u nás, v Polsku, Itálii nebo ve Francii se ukázalo, že si potřebujeme předávat mnohem víc informací mezi sebou. Komunikace mezi národními soustavami se sice zlepšuje, ale máme ještě pořád co dělat.

* HN: Na zmiňovaném »blackoutu« se kromě jiných příčin podepsalo i množství větrných elektráren v Německu. Větrná energie má zelenou i u nás. Jak to hodnotíte?

Právě 4. listopad ukázal, že vítr je problém. V Německu ten den bylo velmi větrno, výroba elektřiny tam byla větší, než se původně předpokládalo. Nastal problém, kudy obrovskou výrobu dostat k zákazníkům. Když energetici z bezpečnostních důvodů vypnuli jednu z rozvodných linek – jak se to standardně dělá – pak se neočekávaně přetížily zbylé sítě, a nastal kolaps.

* HN: Investoři v současné době v Česku chystají stavbu stovek větrníků. Je na to vaše rozvodná soustava připravena?

Právě tady mám obavu. Přenosová soustava má určitou kapacitu, kde jsme ještě schopni absorbovat neřiditelnou, nestabilní dodávku z větrných zdrojů. Ta kapacita není nekonečná. Jako doplněk výroby je vítr správná myšlenka, ale postavit na něm energetickou politiku nelze. To bychom ji stavěli opravdu »na větru«.

* HN: Hlavní problém větrných elektráren je tedy to, že nevyrábějí rovnoměrně?

Když nedokážeme řídit primární přísun energie do soustavy, máme potíž. Museli bychom mít například možnost ty stroje v případě potřeby odstřihnout. To chce ale i nová legislativní pravidla. Jedině pak udržíme stabilitu a spolehlivost dodávek.

* HN: Kolik budete muset kvůli větrným elektrárnám investovat do přenosové soustavy?

Když vycházím z dosud známých projektů větrných elektráren, budou se naše dodatkové provozní náklady pohybovat řádově mezi 2,5 až třemi miliardami korun ročně. Zdůrazňuji: jde výhradně o náklady na provoz přenosové soustavy, vůbec nemluvím o vedení, které bude třeba vybudovat k některým elektrárnám, či o nových dispečincích. Ani nehovořím o cenách, za které budeme jejich výrobu kupovat.

* HN: Co váš provoz tak prodraží?

Za prvé – budeme potřebovat větší podíl záložních zdrojů pro pokrytí nevyrovnané produkce větrných elektráren. Dále – jako provozovatel soustavy jsme povinni vykupovat tuto elektřinu, ale zároveň ji nesmíme dál prodávat. Tedy když ji koupíme, co s ní můžeme dělat? Použít ji na krytí ztrát. Ale jsou chvíle, kdy jsou ztráty v soustavě menší než vykupovaná elektřina, čili to nám způsobí odchylku, kterou musíme zaplatit. A v okamžiku, kdy větrné farmy budou vyrábět méně, budeme zase muset elektřinu pro krytí ztrát nakupovat, což stojí další peníze. Nakonec dojdeme k těm téměř třem miliardám korun ročně.

* HN: Říkáte, že bude třeba více záložních elektráren, schopných vyrovnávat výkyvy v chodu větrníků. Znamená to tedy i nějakou novou elektrárnu?

My na takzvané podpůrné služby – tedy vyrovnávání odchylek – využíváme několik typů zdrojů. Jednak klasické elektrárny, které část svého výkonu rezervují pro podpůrné služby. Pak přečerpávací vodní elektrárny, které je možné rychle dostat do chodu, ale množství vody je v Čechách omezené. A nakonec jsou tu plynové zdroje, které dokážou najet také velmi rychle. Nemůžeme ale počítat se stomegawattovými plynovými elektrárnami, to by zemi zase dostalo do závislosti na dovozech plynu. Jinými slovy – chceme-li mít dostatek větrných elektráren, musíme mít i dostatek uhelných či jaderných elektráren, které budou pro normální trh vyrábět o něco méně, než je jejich plná kapacita, a budou si držet rezervu pro dokrývání odchylek.

* HN: Vaše služby jsou jedním z prvků, z nichž se skládá konečná cena elektřiny pro zákazníky. Budeme vám muset platit víc než dosud?

Až doteď poplatky za naše služby spíš klesaly, ročně za ně nyní inkasujeme kolem osmi miliard korun. Ale bude-li se masivně investovat do větru, bude muset růst i objem podpůrných služeb, takže porostou i poplatky za ně.

***

"Jako doplněk výroby je vítr správná myšlenka, ale postavit na něm energetickou politiku nelze."

Vladimír Tošovský

Absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT začínal kariéru v roce 1986 v bývalých Středočeských energetických závodech, ve firmě prošel různými posty. Čtyři roky vedl také společnost ČEZ Trade. V srpnu 2005 začal působit ve vedení ČEPS, rok dělal výkonného ředitele pro obchod, loni v létě postoupil na post generálního ředitele. Hovoří plynně anglicky a německy. Je ženatý, mezi jeho koníčky patří především cyklistika a rybolov.

Vítěz dne

Datum: 17.1.2007 Zdroj: Lidové noviny Rubrika: Byznys Strana: 13

Vichřice na německém pobřeží v minulých dnech enormně zvýšily produkci výrobců větrné energie. Na burze elektřiny v Lipsku to znamenalo, že kilowatthodina proudu nic nestála. Obnovitelné zdroje činí v Německu zhruba 10 procent výroby elektřiny, vláda chce podíl zvýšit ještě o 10 procent

Větrná energetika v praxi

06.11.2006:

Německé zimní počasí v sobotu dostalo západní Evropu krůček od totálního výpadku elektrické energie. Záchranu přinesl automatický bezpečnostní systém, který vypnul přetíženou síť od Německa přes Francii po Španělsko. Ve všech zemích se nejméně na hodinu zastavily elektrické vlaky a metro a uvěznily tisíce cestujících. Část Paříže i Berlína zasáhla totální tma. Příčinou výpadku byl mráz, který přiměl Němce, aby si přitopili. Chybějící energii naši sousedé vysáli ze zbytku západní Evropy.

Ceny elektřiny stouply na historická maxima

5.3.2005: http://www.mojenoviny.cz/ekonomika/elektrina050305.html

(…"K silným mrazům se přidal i nedostatek větrné energie. Ze 16 000 MW instalovaných ve větrných elektrárnách v Německu běží zhruba 2000 MW," uvedl Kříž. Větrné elektrárny mohou být ve dnech, kdy je teplota místy nižší než 20 stupňů Celsia, více poruchové. Namrzat mohou například vrtule elektráren.)

Vítr a větrníky: Co s nimi potom?

Vysočina  -  13.1.2007

K výrobě větrníku potřebujeme čtvrtku, půlmetrovou hůlku, nůžky, korálek, hřebíček a kladívko. Čtvrtku si upravíme do tvaru čtverce, po diagonále do poloviny nastřihneme a vzniklé růžky ohneme ke středu. Na jednom konci klacku probijeme malý hřebík, papírovou část upevníme korálkem a větrník je hotov. Nebo: ohromné množství umně tvarované oceli, kabely, šrouby, nýty, dráty, počítače, žebříky, schodiště, výtahy a desítky elektrotechnických zařízení. Přesný postup instalace neznám. Tato dvě odlišná zařízení mají něco společného. Ke svému fungování potřebují vítr. Zatímco výroba, provoz a likvidace papírového větrníku se počítá na halíře a koruny, kovový větrník funguje a odstraňuje se v částkách milionových, ale navíc vyrábí elektřinu. Dál už budu mluvit hlavně o větrných elektrárnách. V minulých letech jsme je mimo jiné mohli zpozorovat při našich toulkách Evropou například v Německu, Rakousku, Dánsku a třeba i u Bratislavy. Teď začal hon v ČR. Základní myšlenka je bohulibá - čoudící komíny, spoutané řeky a nebezpečné jádro budou nahrazeny poklidným a vznešeným pohybem velkých vrtulí. Lidé přirozeně vedou diskusi - hluk či nehluk, zjevné i skryté výhody nebo nevýhody pro ptáky, zvěř a lidi. Stroboskopický efekt, střídání světla a stínu, klesání cen pozemků, snad lákadlo pro turisty. Co však hledisko estetické, krajinotvorné a historické? Budou do budoucna dominantou naší krajiny hrady, zámky, kostely, boží muka, lesy, skály, hory, nebo vrtule, vrtule a vrtule? Půjdeme dnes odpoledne na hříbky ke třem vrtulím nebo na křemenáče na druhou stranu ke čtyřem vrtulím? Někdy bývají větrné elektrárny přirovnávány k vysílačům mobilních operátorů, ale v rozměrech je často rozdíl obrovský. Posedy mobilů jsou vysoké tak dvě desítky metrů a nejnovější elektrárny dosahují v plné výši 150 m. Nedávno jsem navštívil dva větrníky v Pavlově. Technicky jsem byl udiven a krajinářsky negativně ohromen. Nevím, zda je vám známo, že vždy ty počáteční dvě na kterémkoliv místě naší republiky jsou prvními vlaštovkami počínajícího větrného parku, který pak čítá mnohem více staveb, aby práce větru byla technicky a finančně efektivní. S tím samozřejmě souvisí budování přenosové soustavy i síť komunikací, umožňující přístup k větrníkům. Nezanedbatelná je mimo jiné otázka peněz. Kromě vlastníků zařízení a majitelů dotčených pozemků by si prý měly přijít na své také obce nebo města. Kupodivu čím menší obec, tím je zde ochota k budování elektráren větší. Je jasné, že přidat třeba 2 miliony ke stejně velkému rozpočtu vesnice znamená víc než přispět např. k částce 25 milionů. Přemýšlejme však do budoucna. Elektrárna 7-10 let pracuje, aby se zaplatila a pak asi 10 let ä vydělává v případě nízké poruchovosti a velké přízně větru. Co s ní potom? V zásadě existují zhruba dvě možnosti buď repasovat a prodloužit o kousek její život, nebo zlikvidovat. Kdo to provede? Bude ještě existovat firma, která ji stavěla a nějaký čas provozovala, či snad změní název o jedno písmenko a zřekne se svých závazků ? Sami nejlépe víte, co naše zákony umožňují. A teprve potom mohou obce definitivně zúčtovat své má dáti / dal, v době, kdy budou muset stavby odstranit nebo tento pomník navěky obdivovat.

Mgr. MILAN JELEN, Kamenice

Kraj nechce na svém území větrné elektrárny

http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/prehled.asp?id=319602&jakted=dolu

Plzeňský kraj nesouhlasí s výstavbou žádné větrné elektrárny na svém území. Chce udržet krajinný ráz území a do kraje se tyto stavby nehodí, vysvětlil novinářům důvod prohlášení napříč politickým spektrem radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg.
"Tento návod pro pověřené obce dnes schválili radní pod tlakem aktuálních návrhů na stavbu těchto zdrojů v šesti lokalitách kraje," dodal. Podle něj existuje spousta občanských petic, protestů památkářů, ekologů a občanských sdružení, které považují stavby těchto "monster" za nesmysl a za poškození vzhledu krajiny, která má velmi specifický ráz. Jako příklad uvedl vesnici Sedlec u Kralovic na severu Plzeňska, kde má vzniknout největší projekt sedmi větrníků. "Při pohledu na studii této plánované stavby, kdy se obrovské vrtule točí za klášterem Mariánská Týnice, jsem si vzpomněl na Spielbergovu Válku světů," řekl Kreuzberg. Podle něj jsou proti ní téměř všichni účastníci řízení kromě hygieniků a inspekce životního prostředí.
Radní dodal, že pověřené obce, jejichž referáty životního prostředí tyto stavby schvalují, mají samozřejmě právo o stavbě rozhodnout kladně. Případné odvolání bude ale řešit oddělení krajinotvorby kraje.
Podle ekonomického radního Vladislava Vilímce nemůže kraj zasahovat do správních řízení referátů pověřených úřadů. Dnešní prohlášení kraje ale považuje za velmi silné politické vyjádření.
Kraj bude nadále podporovat svými dotacemi výstavbu zdrojů na biomasu a vodních elektráren. Podle něj chce napomoci závazku ČR k tomu, že do roku 2010 musí republika vyrábět osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Plzeňský kraj nechce na svém území žádné větrné elektrárny

Datum: 20.12.2006 Zdroj: ČT 24 Rubrika: 18:00 Večerník z Čech Strana: 01

Michal SCHUSTER, moderátor: „Středa 20. prosince a zprávy z českých krajů, dobrý večer.

Plzeňský kraj nechce na svém území žádné větrné elektrárny. Podnikatelé v tomto oboru ho považují za diskriminační, které podle nich odporuje současným trendům. Kraj to zdůvodňuje ochranou krajinného rázu.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „"Žádné větrné elektrárny v Plzeňském kraji nechceme," rozhodnutí krajské rady vítají památkáři a občanská sdružení, odmítají ho podnikatelé, kteří do příprav projektů investovali čas a peníze.“

Petr ZIMMERMANN, hejtman Plzeňského kraje /ODS/: „V Plzeňském kraji větry nejsou tak silné.“

Boris KREUTZBERG, radní Plzeňského kraje /KDU-ČSL/: „Preferujeme jiné typy obnovitelných zdrojů, vodní elektrárny, biomasa, a tak dále, zatímco ty větrné elektrárny se nám zdá, že se do krajinného rázu Plzeňského kraje nehodí.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Podnikatelé kritizují politiky z krajského úřadu především za to, že jejich projekty zastavili až teď, těsně před dokončením.

Michal KOLÁŘ, stavitel větrné elektrárny: „Což si myslím, že je velice nepříjemné nejenom pro mě, ale pro všechny, kteří na těchto projektech pracují, protože je v tom neuvěřitelná spousta peněz a neuvěřitelná spousta času.“

Petr ZIMMERMANN, hejtman Plzeňského kraje /ODS/: „My jsme se nikomu nezaručili, že mu zaplatíme jeho myšlenkové nebo jiné úsilí.“

Michal KOLÁŘ, stavitel větrné elektrárny: „Když skončím, tak přijdu o zálohy, ale nebudu mít žádnej výstup, čili prostě pro mě je to věc, pro mě to nic nevyřeší, když skončím, já prostě musím jet dál.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Ani ekologové nejsou zajedno, někteří se zastávají krajiny, jiní zase alternativní energie. Jako řešení navrhují kompromis, přísné posuzování jednotlivých projektů větrných elektráren, ne jejich plošný zákaz.“

Jan ROVENSKÝ, Greenpeace: „Odmítnout stavbu elektrárny v celém kraji si myslím, že je velmi nešťastné a nekoncepční.“

Vladimír KOLENATÝ, jednatel firmy ZCF s. r. o.: „Si myslím, že by k tomu to požehnání měl dávat stát ve finále.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Podle krajského úřadu nejsou větrné elektrárny natolik energeticky výhodné, aby se kvůli nim vyplatilo ničit krajinu.“

Plzeňský kraj odmítá větrné elektrárny

Datum: 20.12.2006 Zdroj: ČT 24 Rubrika: 20:33 Regiony Strana: 02

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Plzeňský kraj nesouhlasí s výstavbou žádné větrné elektrárny na svém území. Podle jeho radních se větrníky do krajiny v regionu nehodí. Prohlášení pobouřilo stavitele elektráren. Ti ho označili za diskriminační politické rozhodnutí, které odporuje současným trendům. Plzeňský kraj ale není jediný region, který se k využívání větrné energie staví rezervovaně. Například náměstek jihomoravského hejtmana Václav Horák letos v lednu řekl, že ne všude v Evropské unii, kde se větrné elektrárny budovaly, pracovaly efektivně. A já teď po telefonu zdravím mluvčí Plzeňského kraje Alenu Šatrovou. Dobrý večer. Slyšíme se?

Alena ŠATROVÁ, tisková mluvčí, Krajský úřad Plzeňského kraje: „Dobrý večer. Slyšíme se velmi dobře.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Paní Šatrová, proč tak razantní odmítnutí větrných elektráren a proč plošně pro celý Plzeňský kraj? Vycházíte třeba z nějaké aktuální situace?“

Alena ŠATROVÁ, tisková mluvčí, Krajský úřad Plzeňského kraje: „Ne, jak již bylo zmíněno, vlastně toto stanovisko kraj přijal právě s ohledem na ochranu a udržení krajinného rázu. Plzeňský kraj má svá specifika, svoje území, určitý charakter krajiny a přírody a vlastně nepovažujeme za příliš vhodné zrovna výstavbu větrných elektráren na našem území. Samozřejmě se snažíme podporovat využití různých obnovitelných alternativních zdrojů energie, ale větrné elektrárny nepovažujeme za nejvhodnější, a také i nejefektivnější.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Jestli vám správně rozumím, je to preventivní opatření. Nedohnalo vás k tomuto prohlášení třeba plánovaná stavba konkrétní elektrárny?“

Alena ŠATROVÁ, tisková mluvčí, Krajský úřad Plzeňského kraje: „Ne, je to, řekla bych, takové obecné stanovisko. Netýká se to nějakého konkrétního již záměru, konkrétní akce, které se na našem území připravují nebo které jsou připraveny k realizaci, takže opravdu netýká se to jedné konkrétní stavby, ale obecně celého území a takovéhosi trendu i do budoucnosti.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „A ten argument, že by elektrárny porušily ráz krajiny, to by mnohému mohlo připadat jako demagogický argument. Vycházeli jste třeba z nějakých konkrétních odborných podkladů, anebo šlo čistě o politické rozhodnutí?“

Alena ŠATROVÁ, tisková mluvčí, Krajský úřad Plzeňského kraje: „Je to, úplně čistě politické rozhodnutí se říct nedá, samozřejmě je to převážně politické rozhodnutí. Samospráva spravuje své území a určitě má právo vyjádřit svůj názor. Je to vyjádření názoru k této problematice politické reprezentace kraje, ale samozřejmě jsou k tomu i určité podklady. Plzeňský kraj, i když zde byly vytipovány určité lokality, kde je možno stavět větrné elektrárny, tak jedná se opravdu o velmi malá území a ráz krajiny to opravdu naruší i esteticky, takže jsou k tomu dané i určité podklady samozřejmě.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Nicméně o povolování stavby konkrétně elektrárny nerozhoduje krajský úřad, o tom rozhodují pověřené obce, respektive jejich referát životního prostředí. Jak tomu rozumět? Vy tedy konkrétní stavbě stejně výrazně nemůžete zabránit.“

Alena ŠATROVÁ, tisková mluvčí, Krajský úřad Plzeňského kraje: „Ano, to jste řekl správně. Kraj si to plně uvědomuje, že není v jeho kompetenci zasahovat do správních řízení těchto pověřených obcí, kteří vydávají stavební povolební a další potřebná povolení už k realizaci výstavby. Ani nechceme tímto stanoviskem, ani nemůžeme, ani nechceme vlastně některému z úřadů nařizovat nebo přikazovat, co mají dělat. Je to, jak jsem již zmínila, opravdu jasné vyjádření názoru postojů, co si představitelé kraje o větrných elektrárnách myslí nebo respektive, jaký na to mají názor, prostě, že bychom byli radši, kdyby na našem území větrné elektrárny nestály.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Paní Šatrová, díky za informace. Přeju do Plzeňského kraje pěkný večer. A co si o obavách Plzeňského kraje myslí odborník, konkrétně Karol Filakovský z Vysokého učení technického v Brně, náš další host. Dobrý večer.“

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „Dobrý večer.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Co říkáte tomu argumentu, že větrné elektrárny nebo větrné elektrárny odmítáme, protože by narušily naši krajinu? Co tomu říkáte vy jako odborník? Je to logický argument, anebo jde spíš o demagogii?“

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „Tak, rozhodně je to argument politický, tak trošku na získání lidí, proto většinou lidi takhle běžně nemají rádi novoty a toto je možná jedna z nich. Ale když se podíváme, co my lidé v krajině děláme, to je všecko proti krajině. Všechny stavby, domy, mosty, věže, rozvody elektrické energie, vysoké stožáry, to všecko už máme, zvykli jsme si na to a nevadí nám to. větrné elektrárny jsou novinka a mnozí se z toho snaží získat možná i politický kapitál, a tedy argumentují tímto způsobem.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Myslíte si, že v souvislosti s větrnými elektrárnami se dokonce zvednula určitá vlna hysterie? Když se vrátím třeba zpět do Plzeňského kraje, tak místní radní třeba řekl, že: "Při pohledu na studii této plánované stavby, kdy se obrovské vrtule točí nad klášterem Mariánský Týnice, tak jsem si vzpomněl na Spielbergovu válku světů."

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „No, víte, je to tak, jak to říkáte. Já uvedu příklad z Anglie. Tam zezačátku proti větrným elektrárnám byla většina obyvatelstva, protože to škodí dobytku, ptákům a já nevím, co všechno. Pak se zjistilo, že to těm krávám a ovcím nevadí, ba dokonce na těch betonových čtverečcích, podstavcích se rády vyhřívají a zůstal jediný argument, že to opticky hyzdí obzor, ano, nic víc. Proti tomu není žádná námitka nebo žádný argument, neumím, prostě, když někdo zastává tento názor, tak ho zastává, nic se s tím nedá dělat.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „To, o čem mluvíte, že to opticky hyzdí obzor, to je i podle vás, řekněme, jediné negativum větrných elektráren?“

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „Jistě. Jediné negativum.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Jak je možné zlomit ten určitý psychologický odpor nebo určitou nedůvěru vůči větrným elektrárnám?“

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „No, tak, jako ve všech podobných věcech, prostě diskusemi s občany a vysvětlováním situace. My nejsme typické území pro velký rozvoj větrné energetiky. U nás se nedá čekat, že získáme z větrné energie třeba dvacet procent, ale dobré je každé procento, i kdybychom ze začátku měli to procento a postupně pět procent za mnoho nebo více let, tak i to je přínos, si myslím.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Ještě jedna věc, prosím jenom o stručnou odpověď. Některé kraje tvrdí, že právě jejich území není vůbec vhodné pro větrnou, pro vyrábění energie z větru. Existuje v České republice konkrétní kraj nebo nějaký kraj, kde by se skutečně tímto způsobem větrná energie nebo elektrická energie nedala vyrábět?“

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „Tak, obecně, když se podíváte, v podstatě jsou místa, které lidi odedávna označují jako větrné hůrky a jsou skoro všude. Jsou zas místa, kde vítr fouká velmi málo nebo skoro vůbec ne, že, tak tam se rozhodně ty větrné elektrárny stavět nedají, tedy dají, ale jsou neefektivní. Byla zpracována mapa Česka, kde byly vyznačeny body zvlášť vhodné pro stavbu větrných elektráren, zpracoval ji Ústav fyziky atmosféry české Akademie věd, ale ta území, kde je to zvlášť dobré, vysoké, průměrné rychlosti větru ve výškách kolem těch deset metrů, těch je dost málo. To jsou na mapě Česka takhle po hřebenech hor takové, na mapě, která je takhle formátu A3, že tedy dvakrát ty běžné listy papíru, tak jsou to takové kružničky o průměru milimetr a je jich více desítek nebo mnoho desítek, ale to je vše.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Dobře. Ale pokud vám správně rozumím, neexistuje ani jediný kraj, kde by se nedalo říct, že by nebylo jediné vhodné místo?“

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „Já si to myslím.“

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: „Já vám děkuji za informace. Přeju hezký večer.“

Karol FILAKOVSKÝ, Vysoké učení technické, Brno: „Děkuju.“

Plzeňský kraj nebude podporovat výstavbu větrných elektráren

Datum: 19.12.2006 Zdroj: ČRo - Plzeň Rubrika: 17:00 Události dne - Plzeňský kraj Strana: 01

Petr HANDL, moderátor: „Připravena je hlavní zpravodajská relace Českého rozhlasu Plzeň. Příjemný poslech vám ze studia přeje Petr Handl.“

„Plzeňský kraj nebude podporovat výstavbu větrných elektráren na svém území, dnes se na tom shodli krajští radní. Prohlášení je reakcí na současnou snahu vybudovat zde asi šest větrných elektráren, například v Brdských lesích, v lokalitě Kohout nebo u Železného Újezdu na jižním Plzeňsku. Velký odpor místních obyvatel vzbudil také záměr vybudovat větrnou elektrárnu v Sedleci u Kralovic v blízkosti Mariánské Týnice. Pokračuje krajský radní pro oblast životního prostředí Boris Kreuzberg.“

Boris KREUZBERG, krajský radní pro oblast životního prostředí, Plzeňský kraj:

„V poslední době je to Sedlec, tam probíhá velký odpor z hlediska toho, že pozadí takovýchto elektráren silně naruší kulturní památku Mariánská Týnice. Čili pod vlivem těchto událostí kraj se rozhodl nějakým způsobem k tomu zaujmout stanovisko. Samozřejmě vážíme si snahy využívat co nejvíce obnovitelné zdroje energie, ale myslíme si, že bychom na území našeho kraje měli preferovat jiné typy, vodní elektrárny, biomasa a další, zatímco větrné elektrárny považujeme z hlediska ochrany estetiky krajiny našeho kraje, která v určitých místech je jedinečná, za nikoliv nutné.“

Petr HANDL, moderátor:

„V přístupové dohodě z Atén z března 2003 se Česká republika zavázala, že podíl výroby elektrické energie z alternativních zdrojů bude v roce 2010 činit osm procent celkové výroby. Zatím se pohybuje okolo tří procent.“

Kraj nechce větrníky (Plzeňský deník - Plzeň-jih, 21.12.2006)

Plzeň/Sedlec - Plzeňský kraj nesouhlasí s výstavbou žádné větrné elektrárny na svém území. Radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg toto stanovisko vysvětlil snahou udržet krajinný ráz území.Podle radního existuje spousta občanských petic, protestů památkářů, ekologů a občanských sdružení, které považují stavby těchto 'monster' za nesmysl a poškození vzhledu krajiny.

…..

Západočeši větrníky nechtějí

Datum: 21.12.2006 Autor: Václav Kozák Zdroj: Právo Rubrika: Jižní Čechy Strana: 13

Region

Stožáry a vrtule větrných elektráren v regionu nechceme. Takové je společné prohlášení rady Plzeňského kraje. Radní nemohou vstupovat do schvalovacích řízení úřadů, přesto je podle nich politická vůle dost silná, aby projekty zastavila.

„Rada s výstavbou větrných elektráren rozhodně nesouhlasí. Tato zařízení se na území kraje nehodí s ohledem na ochranu území a krajinného rázu,“ tlumočil stanovisko ,krajské vlády‘ radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg (KDU-ČSL). V regionu se podle radních v poslední době objevilo šest projektů na výstavbu větrných elektráren, které počítají se stavbou vysokých stožárů s rotory. „Uvědomujeme si nutnost podpořit obnovitelné zdroje, ale preferujeme jiné,“ dodal Kreuzberg.

V poslední době se nejvíce diskutuje o plánu karlovarské společnosti Zprostředkovatelské centrum služeb. Jde o obří větrný park ze sedmi elektráren poblíž obce Sedlec na Kralovicku. Sto pět metrů vysoké stožáry s vrtulemi o průměru 90 metrů mají stát jen tři kilometry od památkově chráněného komplexu Mariánské Týnice.

Většina obyvatel obce, kterým firma slíbila finanční kompenzaci, se stavbou souhlasí. Proti není inspekce životního prostředí ani hygienici. Hejtmanství je ale zásadně proti, stejně jako kralovická radnice

Krajští radní: větrníky nechceme

Datum: 20.12.2006 Autor: Václav Kozák Zdroj: Právo Rubrika: Plzeňský kraj Strana: 12

Politická reprezentace regionu se jasně postavila proti větrným elektrárnám

Vysoké stožáry a vrtule větrných elektráren v regionu nechceme. Takové je společné prohlášení rady Plzeňského kraje. Radní nemohou vstupovat do schvalovacích řízení úřadů, přesto je podle nich politická vůle dostatečně silná, aby projekty zastavila.

„Rada s výstavbou větrných elektráren rozhodně nesouhlasí. Tato zařízení se na území kraje nehodí s ohledem na ochranu území a krajinného rázu,“ tlumočil stanovisko ,krajské vlády‘ radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg (KDU-ČSL). V regionu se podle radních v poslední době objevilo 6 projektů na výstavbu větrných elektráren, které počítají s výstavbou vysokých stožárů s rotory. „Uvědomujeme si nutnost podpořit obnovitelné zdroje energie, ale preferujeme jiné,“ řekl Kreuzberg.

V poslední době se nejvíce diskutuje o plánu karlovarské společnosti Zprostředkovatelské centrum služeb. Jde o obří větrný park ze sedmi elektráren poblíž obce Sedlec na Kralovicku. Sto pět metrů vysoké stožáry s vrtulemi o průměru 90 metrů mají stát jen tři kilometry od památkově chráněného komplexu Mariánské Týnice, vznikla by tak nová dominanta krajiny severního Plzeňska.

Většina obyvatel obce, kterým firma slíbila finanční kompenzaci, se stavbou souhlasí. Proti není Česká inspekce životního prostředí ani hygienici, kteří posuzovali vliv hluku na okolí. Hejtmanství je ale zásadně proti, stejně jako kralovická radnice, Nadační fond Mariánské Týnice i samotné Muzeum a galerie severního Plzeňska, které sídlí v objektu Týnice. Petici proti stavbě elektráren už sepsali soukromí zemědělci ze severního Plzeňska, jeho přehodnocení doporučují památkáři i Západočeské muzeum.

Záměr posuzuje Odbor životního prostředí Městského úřadu v Kralovicích. Ten doporučil další posouzení projektu s ohledem na krajinný ráz. Vyšší instancí je pak krajský úřad. „Oddělení ochrany přírody krajského úřadu už označilo stavbu jako nepřijatelnou,“ řekl Kreuzberg.

Radní sice oficiálně nemohou rozhodování nezávislých úřadů ovlivnit, přesto vzkazují: „Naše vyjádření jednoznačného nesouhlasu je silným vyjádřením vůle politické reprezentace kraje i vůči úřadům.“

Kraj odmítá stavbu větrných elektráren

Datum: 20.12.2006 Autor: Boris Kreuzberg Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Plzeňský Strana: 03

* Jak to vidí

Plzeňský kraj nesouhlasí s výstavbou žádné větrné elektrárny na svém území. Chce udržet ráz krajiny a do ní se tyto stavby nehodí. Tento návod pro pověřené obce schválili krajští radní vzhledem k aktuálních návrhům na stavbu těchto zdrojů v šesti lokalitách kraje.

Podle mne existuje spousta občanských petic, protestů památkářů, ekologů a občanských sdružení, které považují stavby těchto monster za nesmysl a poškození vzhledu krajiny.

Stavba sedmi větrných elektráren nedaleko Kralovic na Plzeňsku

Datum: 12.12.2006 Zdroj: ČRo - Plzeň Rubrika: 17:00 Události dne - Plzeňský kraj Strana: 02

Marie ROZLOŽNÍKOVÁ, moderátorka:

Sedm větrných elektráren by mělo vyrůst nedaleko Kralovic na severním Plzeňsku. Za plány větrného parku složeného ze sedmi více než stometrových elektráren stojí karlovarská společnost Zprostředkovatelské centrum služeb. Větrné elektrárny zásadně odmítá ředitelka Muzea a Galerie severního Plzeňska, doktorka Irena Bukačová. Soudí, že by zcela narušily panorama zrekonstruovaného barokního komplexu Mariánská Týnice. K projektu se bude vyjadřovat i Plzeňský kraj a radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg.

Boris KREUZBERG, radní:

Rozhodující slovo má v daném případě okresní odbor životního prostředí, to jest v Kralovicích, nicméně kraj se k tomu také vyjadřuje. Z našeho hlediska je náš postoj trošku rozporuplný, poněvadž na jedné straně si uvědomujeme důležitost snižování emisí do ovzduší, a tedy boj proti skleníkovému efektu. Na druhé straně zásah do rázu krajiny, do její estetiky je velmi rozsáhlý, je to v blízkosti Mariánské Týnice a těch sedm větrných elektráren je nezanedbatelných rozměrů, přesahují sto metrů, takže by to byla velká dominanta kraje. Čili ještě jsme se k tomu nijak nevyjádřili a pravděpodobně v dalším řízení toto bude předmětem jednání.

Protest proti větrné elektrárně v Sedleci

Datum: 13.12.2006 Zdroj: ČT 24 Rubrika: 20:33 Regiony Strana: 05

Richard PISKALA, moderátor: „Projekt velké větrné elektrárny v Sedleci na severním Plzeňsku narazil na protesty okolních obcí a památkářů. Podle nich vysoké stožáry naruší krajinu, která je bohatá na kulturní památky a přírodní krásy. Investor v projektu pokračuje a chce začít příští rok stavět. Elektrárna má patřit k největším větrným parkům v zemi.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Památkáře děsí pohled, který se má za rok naskytnout všem návštěvníkům Mariánské Týnice.“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Pro nás není akceptovatelné, aby v barokní krajině byla umístněna takováto technická zařízení, která ji zcela degradují.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Proti sedmi stopadesátimetrovým elektrárnám budoucího větrného parku protestují družení i obce. Vadí jim, že jim o stavbě vysokých vrtulí, na které se budou dívat, nikdo neřekl.“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Aby nebylo možno tomu udělat skutečně nějakou oponenturu.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Investor se domluvil pouze s obcí Sedlec, u které bude elektrárna stát. Je to její katastr. Nabídl podíl na zisku a obyvatelé v místním referendu větrnou elektrárnu odhlasovali.“

Irena KUTĚJOVÁ, starostka obce Sedlec /NEZ./: „Ti lidi oslovilo to, že to alternativní zdroj, obnovitelný zdroj.“

obyvatel Sedlece: „Výhodný je to v tom, že prostě obec dostane nějaký prostě ten příspěvek.“

Irena KUTĚJOVÁ, starostka obce Sedlec /NEZ./: „A ten příspěvek bude značná, značná část našeho ročního rozpočtu.“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Samozřejmě vesnička, která má třicet obyvatel, je velice snadno ovlivnitelná nějakým ekonomickým zájmem nebo nabídkou.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „ Projekt větrného parku o výkonu čtrnácti megawattů získal už většinu potřebných povolení. Investor estetické námitky odpůrců odmítá.“

Vladimír KOLENATÝ, jednatel firmy ZCF s.r.o.: „Určitě to má, je něco novýho, něco, na co si lidi musí zvyknout, ale to přijde stejně, ty obnovitelný zdroje tady budou.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Podle památkářů je zdejší krajina natolik cenná, že není možné, aby se stala periferií velké větrné elektrárny“.

ROZHOVOR

Richard PISKALA, moderátor: „A Irena Bukačová, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice, je naším dalším hostem, dobrý večer.“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Dobrý večer.“

Richard PISKALA, moderátor: „Paní ředitelko, jak jste se vlastně dozvěděla o záměru postavit větrnou elektrárnu?“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Budete překvapený, ale dozvěděla jsem se to z tisku a z médií.“

Richard PISKALA, moderátor: „Asi vás to překvapilo patrně.“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „No, samozřejmě, že nás to velice překvapilo, protože Mariánská Týnice prošla dlouhodobou rekonstrukcí z podpory programu záchrany architektonického dědictví, bylo investováno více než čtyřicet milionů do rekonstrukce rozsáhlého barokního proboštství a kdysi poutního místa, které by se dalo přirovnat třeba k poutnímu místu v Příbrami nebo k Hostínu, a najednou prostě v této situaci, kdy jsme dokončili tu rekonstrukci a památka skutečně se skví v krajině jako mimořádně krásná dominanta, tak by v sousedství prostě měla vyrůst ta vlastně kontroverzní elektrárna o sedmi velkých sloupech, výšky prostě sto padesáti metrů. To je pro nás jako nepřijatelná alternativa.“

Richard PISKALA, moderátor: „Co byste považovala za řešení? Stačilo by například, kdyby ty sloupy byly menší, anebo je podle vás v této krajině, by neměly být tedy vůbec?“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Já se domnívám, že máme určitě v Čechách daleko víc míst než krajina, která je historicky obsazená spoustou významů a spoustu památek, že skutečně by se našlo jiné místo, kde by prostě ta elektrárna nevadila. Já nejsem nepřítelem alternativních zdrojů, ale myslím si, že pokud se implantují do krajiny, která má nějakou historickou hodnotu, tak to samozřejmě degraduje i celý ten projekt těch větrných elektráren vůbec, protože v tom případě se stává ta elektrárna neekologickou, nekrajinářskou a vlastně je to kontroverzní záležitost. Takže škodí to i tý myšlence těch větrných elektráren a škodí to samozřejmě tý krajině. A pokud obec Sedlec, která prostě má asi zhruba třicet obyvatel, se vyjádřila v nějakém tom lokálním referendu k tomu, tak se měli zeptat taky těch sousedních obcí, který na to budou koukat a který z toho nebudou čerpat žádný zdroje pro svý rozpočty, ale budou jenom prostě trpět vlastně tím negativním krajinným efektem a ještě spoustou dalších negativních jevů, který s tím budou samozřejmě souviset.“

Richard PISKALA, moderátor: „V této chvíli jsme se měli v našem pořadu pozdravit také se zástupcem investora, panem Vladimírem Kolenatým. Ten ale nakonec rozhovor v dnešním živém vysílání odmítl tím, že ho nákresy, které jste, paní ředitelko, ukazovala v šotu, doslova, mohu-li to takto říci, zvedly ze židle. Takto podle něj krajina rozhodně vypadat nebude. Sloupy prý budou mnohem menší. To je docela závažná námitka. Co na to říkáte, paní ředitelko?“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Rozhodně to je v měřítku, protože pokud si vezmete, že ten les má zhruba dvacet metrů výšky stromů a ten sloup bude vysoký sto metrů a ten rotor má průměr devadesát metrů, to znamená, polovička toho rotoru, to je ta další výška, těch čtyřicet pět metrů, tak skutečně ten sloup prostě s tím elektrickým rotorem bude prostě vysoký sto padesát metrů. A to je přesně v tom měřítku vzhledem k tomu lesu, takže já si myslím, že ta naše maketa není vůbec žádnou výstražnou maketou, naopak že to je jako velice teda ještě mírně řečeno, jo, takže já se za to prostě jako stavím, že ten náš nákres vzhledem k té situaci v krajině je hodnověrný. Já jsem žádný jiný nákres neviděla a ani ta firma nás neoslovila, aby s náma toto konzultovala. A myslím si, že na to měli času dost.“

Richard PISKALA, moderátor: „Já vám pro tuto chvíli děkuji.“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Já děkuji vám.“

Richard PISKALA, moderátor: „Pěkný večer, na shledanou.“

Irena BUKAČOVÁ, ředitelka muzea a galerie Mariánské Týnice: „Na shledanou.“

Větrníky postaví u barokní perly

Datum: 18.12.2006 Autor: Richard Beneš Zdroj: Blesk Rubrika: Čechy Strana: 05

MARIÁNSKÁ TÝNICE - Sedm větrných elektráren by mělo už na jaře vyrůst v krajině nedaleko od Mariánské Týnice na severním Plzeňsku. Problém je v tom, že vrtule elektráren typu Vestas V90, jejichž výška dosahuje 150 metrů, se mají točit v těsné blízkosti ochranného pásma vyhlášeného kolem exkluzivní barokní památky nesmírné hodnoty.

Tou je barokní chrámový komplex v Mariánské Týnici, navržený proslulým stavitelem Santinim. Soustava elektráren nese poetický název Větrný park Sedlec a od barokního komplexu má stát jen tři kilometry.

Nesouhlas s projektem nyní vyjádřila v petici Irena Bukačová, ředitelka muzea a galerie v Mariánské Týnici. „Jde o nepřijatelný a necitlivý zásah do historické krajiny, kterou degraduje na průmyslovou periferii. Ochranné pásmo zřízené na ochranu panoramatických hodnot místa bylo až doposud respektováno. V zorném poli památky nebyly povoleny žádné stavby,“ uvedla v petici ředitelka Bukačová.

Kde najít místo pro sedm větráků

Datum: 16.12.2006 Autor: ONDŘEJ VACULÍK Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Plzeňský Strana: 03

Řeknu vám...

Člověk si pochopitelně musí dávat pozor, aby pozvolna nebyl proti všemu. Aby neskončil jako v písničce S + Š, vzniklé už za normalizace: ...proti hromu, proti bleše, proti tomu kdo se češe... Takové „nikdy nic“ nejvíc hrozí v oblasti zvané energetika, kdy jsme (zejména v Rakousku) jak proti Temelínu (hlavně kvůli úložišti vyhořelého paliva), tak proti dobývání uhlí (zejména v Horním Jiřetíně), nechceme stavět přehrady a zaplavovat další údolí, nechceme ani větrné elektrárny (zejména na Božím Daru) - a přitom zájem o elektrické spotřebiče stále stoupá, zejména o myčky. Básník by řekl, čím méně vaříme, tím více myjeme. Sám bych měl být co nejvíc zticha od doby, kdy jsem kotel na uhlí nahradil elektrokotlem. Ale co je moc, to je moc...

...my jsme ti stoprocentně rozhněvaní páni...

„Větrný park Sedlec“ četli jsme titulek v tisku. Jen chvíli se čtenář mohl bláhově domnívat, že jde o nějakou přírodní větrnou atrakci. Nikoli, jde o soustavu sedmi větrných elektráren, jejichž vrtule by se měly asi kilometr od Sedlece na Kralovicku (Plzeň-sever) roztočit už na podzim příštího roku. Rozhodlo o tom sedlecké zastupitelstvo. Proč ne, řekl by ctitel nových obnovitelných zdrojů stejně jako Petr Pikeš, vedoucí kralovického odboru životního prostředí, který dodal, že „dotčená krajina není tak cenná“. Jenže to je omyl a Pikešův výrok je mírně řečeno úřednicky degenerovaný. Asi tři kilometry od plánovaného „větrného parku“ už několik století stojí památkově chráněný chrámový komplex Mariánská Týnice, již nazýváme barokní perlou. Kolem se rozkládá ochranné pásmo kultivované barokní krajiny, vyhlášené Národním památkovým ústavem. Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska, které v týnickém klášteře přímo sídlí, řekla: „Žádnou takovouhle technicistní obludu tady nechci.“ Celková výška soustrojí je totiž sto padesát metrů, průměr rotoru s lopatkami (lopatami) má devadesát metrů. Navíc asi tři kilometry západně od Sedlece stojí „románská perla“ západních Čech - kostel sv. Mikuláše v Potvorově z druhé čtvrti 13. století. Pikeš se opravdu mýlí -krajina, kde mají obludy stát, je naopak z hlediska historické i estetické tvářnosti nesmírně cenná a její ochrana je zejména vzhledem k sílícímu veřejnému obdivu prozíravá.

...proti sněmu, proti dýmu, proti všemu protivnýmu...

Zákonná možnost písemně se vyjádřit k projektu sedleckých větrných elektráren trvala na kralovickém městském úřadě dvacet dnů a v úterý skončila. Nevím, kolik stoprocentně rozhněvaných pánů či dam se v předvánočním shonu ozvalo...

Někomu jsou u Mariánské Týnice protivné elektrárny, jinému je protivný odpor proti nim. Budeme se handrkovat o to, co měl dávno vyřešit Krajský úřad Plzeňského kraje. Ten má mít schválený rozvojový plán kraje i s energetickou koncepcí. Větrné elektrárny totiž patří ke stavbám, které jaksi přečnívají přes katastr obce. K jejich umístění je zapotřebí širší shody a vyšší odpovědnosti, než plyne z rozhodnutí místního zastupitelstva. Krajský úřade, ty jistě víš, kde je v našem kraji pro sedm větráků vhodnější místo!

Nechtějí žít vedle monster

Datum: 18.10.2006 Autor: VERONIKA NĚMCOVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Plzeňský Strana: 03

ENERGIE Z VĚTRU MÁ MALOU ŠANCI. Plán na výstavbu větrných elektráren v kraji má zastánce, ale i odpůrce. Proti hovoří jak nechuť lidí žít vedle obřích stožárů, tak i fakt, že v regionu existuje jen málo vhodných lokalit.

Plzeň - Mají se v kraji stavět větrné elektrárny? Tato otázka vyvolává mezi lidmi mnoho diskusí, má své odpůrce i zastánce. Proti jejich zřizování jsou především lidé, kteří by vedle monster měli žít. V kraji je navíc podle odborníků jen několik málo míst, která jsou pro stavbu větrné elektrárny vhodná.

Na Krajském úřadě v Plzni nyní leží čtyři žádosti na povolení stavby větrné elektrárny. Tady čekají na posouzení, jaké dopady by mohly mít stavby na životní prostředí. Investoři chtějí elektrárny stavět v okolí Nepomuku. Nepomucko je podle Václava Lišky z odboru životního prostředí krajského úřadu jednou z vhodných lokalit v kraji. „Vhodnými lokalitami jsou také Český les nebo Šumava,“ uvedl Liška.

Větrnou elektrárnu chce u Železného Újezdu na Nepomucku postavit společnost EuroGiga, v jejímž čele stojí podnikatel Michal Kolář. Se stavbou ovšem nesouhlasí starosta nedalekého Čížkova, pod jehož obecní úřad Železný Újezd spadá.

„Větrné elektrárny tady nechceme. Se stavbou nesouhlasí ani obyvatelé Železného Újezdu. Bojí se především hluku. Obec také leží v Chráněné krajinné oblasti Brdy,“ uvedl starosta Čížkova Josef Hons.

Postavit větrnou elektrárnu? Třeba jsou desítky milionů

Náklady na stavbu větrné elektrárny se pohybují v řádech desítek milionů korun. Firmy výroba větrné energie láká především proto, že stát zaručuje výkupní ceny i její odběr.

„Ceny jsou garantované od spuštění větrné elektrárny po dobu patnácti let,“ uvedl ředitel odboru energetiky ministerstva průmyslu a obchodu Ladislav Pazdera.

Výkupní cena energie vyrobené z větru je letos 2,46 koruny za jednu kilowatthodinu. V praxi to znamená, že větrné elektrárny spouštěné od 1. ledna 2006 mají na patnáct let dopředu zaručeno, že za tuto cenu svou energii prodají.

Majitelům větrných elektráren pak nemusí dělat starost ani odbyt. Ze zákona má totiž každý provozovatel regionální distribuční sítě povinnost odebrat od výrobce všechnu vyrobenou energii.

Jediná elektrárna se tyčí na střeše univerzity

V Plzeňském kraji je v současné době pouze jediná větrná elektrárna na budově Západočeské univerzity. Univerzita ji využívá pro své vlastní potřeby.

Dvě větrné elektrárny měly do konce roku 2008 vyrůst v Kurojedech na Tachovsku. Ze stavby však sešlo kvůli neshodám investora a majitele jednoho z pozemků, na kterém měly stavby stát. Investoři už přitom měli souhlas radnice v Boru i obyvatel Kurojed. „Investoři nyní hledají na Tachovsku novou lokalitu,“ připomněl starosta Boru František Podlipský.

Podnikatel Zdeněk Šilhánek z Horšovského Týna chce v budoucnu postavit větrnou elektrárnu o výkonu 300 kilowatt v Lazcích u Horšovského Týna. „Máme vlastní pozemek, zatím ale čekáme na rozhodnutí města,“ říká Šilhánek.

* Kde by mohly stát Železný Újezd Mladý Smolivec Kasejovice Dožice Lazce u Horšovského Týna

Spory o větrnou elektrárnu v Čížkově

Datum: 16.10.2006 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 18:00 Večerník z Čech Strana: 05

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka: „Větrná elektrárna, právě o její stavbu se zase přou v Železném Újezdu na Plzeňsku. Místní starosta Josef Hons už stavbu z vlastní iniciativy nedoporučil a stavitel Michal Kolář ho teď obvinil, že pravým důvodem je politická rivalita. Oba muži totiž kandidují v komunálních volbách.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Podnikatel Michal Kolář argumentuje původním souhlasným stanoviskem obce, které schválilo celé zastupitelstvo a na základě kterého začal s přípravou větrné elektrárny. Situaci vyhrotil zamítavý dopis, který na krajský úřad poslal starosta s místostarostou. Stavitel tvrdí, že je to pomsta za protikandidaturu v komunálních volbách.“

Michal KOLÁŘ, stavitel větrné elektrárny: „Couvnout z projektu by znamenalo odepsat veškeré peníze, co jsem do toho vložil.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Starosta Josef Hons jakékoliv politické pozadí odmítá. K zamítavému stanovisku se rozhodl až poté, co stavitel změnil svůj projet z původně pětatřicetimetrové větrné elektrárny na osmdesátimetrovou“.

Josef HONS, starosta Čížkova /nezávislý/: „Problém v žádném případě není ve volbách. O tomto se hovořilo dávno předtím, než on začal kandidovat a když jsme řekli, že jestliže tady bude stát takovéhle monstrum, takže budeme proti.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Stavitele elektrárny je přesvědčen o tom, že podpisovou akci proti elektrárně, která po zamítavém dopisu následovala, inicioval sám starosta.“

Michal KOLÁŘ, stavitel větrné elektrárny: „Podle mých informací obcházel obec starostův syn.“

Josef HONS, starosta Čížkova /nezávislý/: „Zinicializovali si to občané, kteří se chtěli vyjádřit. Že to obešel můj syn, tak to obešel, to je, myslím, v pořádku.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Josef Hons tvrdí, že obyvatelům se nelíbí především hluk a vzhled připravované elektrárny.“

obyvatel Železného Újezdu: „V každém případě hlučnost a tím, že to hrubým způsobem naruší ten estetický ráz té krajiny.“

Karel VOVESNÝ, redaktor: „Starosta tvrdí, že k větrné elektrárně by se mělo vyjádřit všech osm okolních obcí.“

Větrná elektrárna vyvolává bouři

Plzeňský deník  -  12.10.2006

Železný Újezd/ Plzeň - Starosta a místostarosta obce Čížkov na jižním Plzeňsku Josef Hons a Zdeněk Šelmát prý překračují své pravomoce. Viní je z toho podnikatel Michal Kolář ze Železného Újezda, který spadá pod čížkovskou radnici. Hons a Šelmát totiž jménem obce odmítli výstavbu větrné elektrárny, kterou ale předtím jednohlasně schválilo osmičlenné zastupitelstvo. Starosta obvinění odmítá s tím, že kompetence rozhodně nepřekročil.

Kolářova firma EuroGiga má zájem postavit větrnou elektrárnu u Železného Újezda od začátku roku. Tehdy Kolář uvažoval o zařízení vysokém 35 metrů. V únoru zastupitelé záměr schválili, aniž by se k rozměrům vyjadřovali. V březnu ale Energetický regulační úřad zakázal instalaci repasových elektráren a nové se ekonomicky vyplatí pořídit jen 80metrové. Kolář svůj projekt proto předělal a požádal na krajském úřadě o nutné posouzení vlivu na životní prostředí. K žádosti se mohli dotčení vyjádřit do 7. září. Čížkovský starosta poslal stanovisko 4. září. Bylo zamítavé.

"Překvapilo mě to, protože zastupitelé měli opačný názor," uvedl Kolář. Jednání si vysvětluje svou kandidaturou v komunálních volbách. " Starosta si přečetl kandidátky, a když viděl mé jméno, začal jít proti mně. Asi se bojí, že bych v zastupitelstvu byl proti netransparentnímu hospodaření obce," míní Kolář.

Starosta souvislost s volbami odmítá. " Ať si pan Kolář kandiduje. Já proti tomu nic nemám," říká Hons. Zamítavé stanovisko prý poslal proto, že se proti elektrárně v podpisové akci postavilo 79 obyvatel Železného Újezda. " To není zanedbatelné číslo. Museli jsme reagovat a toto předběžné stanovisko bylo v naší kompetenci. Zastupitelé se k elektrárně budou moci vyjádřit v dalších řízeních," uvedl.

Kolář ale tvrdí, že podpisovou akci inicioval starostův syn a že je v ní několik falešných podpisů. Deník našel namátkově dva případy, kdy uvedeného člověka podepsal někdo jiný. I přesto starosta říká, že postoj občanů je spíše zamítavý, takže stanovisko bylo správné. " Dokládá to fakt, že proti stavbě se oficiálně vyjádřilo i zemědělské družstvo, dvě občanská sdružení a myslivci," hájí stanovisko Hons. Organizace vysvětlují zamítavý postoj tím, že elektrárna bude hlučná a naruší ráz krajiny.

Větrná elektrárna Železný Újezd – údaje:

výkon 2 MW

produkce 4802 MWh/ rok

počet listů rotoru 3

výška nohy 80 m

délka listů 39 m

Větrná elektrárna vyvolala spor

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj 4.10.2006   -   strana 1

Železný Újezd - Spor o větrnou elektrárnu se rozhořel v Železném Újezdě na jižním Plzeňsku.

Na projektu stožáru s třílistým rotorem už tři roky pracuje firma Euro Giga, kterou zastupuje Michal Kolář. Letos v únoru osmičlenné zastupitelstvo Čížkova, pod nejž Železný Újezd spadá, stavbu jednomyslně schválilo. Poté, co investor požádal na krajském úřade o posouzení stavby z hlediska vlivu na životní prostředí, ovsem přišlo z čížkovské radnice vyjádření zcela odlišné a zamítavé. Dokument s oficiálním razítkem podepsal starosta i místostarosta, aniž by o něm věděli ostatní zastupitelé. Michal Kolář je přesvědčen, že starosta Josef Hons zneužil své postavení. "Oficiálně vystoupil za obec, ale měl by respektovat usnesení zastupitelů," říká Kolář.

Kolář: Je za tím politika

Za jednáním starosty vidí zastánce čistého zdroje energie politický boj. "Problémy začaly, když jsem se rozhodl kandidovat v komunálních volbách," vysvětluje Kolář, na jehož pozemku by měl větrník stát.

Podle starosty Josefa Honse je postup obce správný. "Vyjádřili jsme se pouze ke zjišťovacímu řízení a zastupitelé budou moci promluvit, až bude zahájeno uzemní řízení," říká starosta. Proti stavbě elektrárny protestují i místní sdružení. Nesouhlas podepsalo osm desítek lidi. "Navíc měla být elektrárna původně menší," dodává starosta. Změnu velikosti si podle investora vyžádala úprava podmínek v zákoně, které vydal v březnu energetický regulační úřad. "Lidé se hlavně bojí, že elektrárna bude dělat hluk. Má stát pět set metrů od nejbližšího domu. Úroveň hluku se v té vzdálenosti pohybuje na stupni s označením bezvětří," vysvětluje investor, který veškeré informace zveřejnil na stránkách kraje.

(eba)

Větrná elektrárna se rýsuje u Čížkova (Právo 22.9.2006)

Pokud investor uspěje, bude zřejmě první v kraji * Jiné dva projekty na Tachovsku zatím zkrachovaly

Zřejmě vůbec první klasická větrná elektrárna v Plzeňském kraji bude možná stát u Železného Újezda, který spadá pod jihoplzeňskou obec Čížkov.
Zařízení na osmdesátimetrovém stožáru by mohlo podle představ investorů - plzeňské společnosti EuroGiga - začít fungovat už za rok.
Firma zatím požádala o posouzení stavby z hlediska životního prostředí (EIA). Některá dosavadní stanoviska jsou kladná, místní občanská sdružení se stavějí proti.
„EIA může trvat půl roku, ale také dva roky. V optimálním případě bychom chtěli elektrárnu zprovoznit příští podzim,“ řekl Právu jednatel zmíněné firmy Michal Kolář. Stožár s třílistým rotorem - každý list bude měřit téměř čtyřicet metrů - se má tyčit na jeho pozemku, ve výšce 657 metrů nad mořem, zhruba šest set metrů od Železného Újezda.
Nebylo by to první podobné zařízení v této lokalitě, už před více než čtyřmi sty lety zde údajně stával větrný mlýn.
„Maximální výkon elektrárny bude dva megawatty, veškerou vyrobenou energii by odebíral ČEZ,“ podotkl Kolář.

Strach, nebo politika?

Investor se domnívá, že zařízení nebude nikomu na obtíž. „Nejbližší stavení je skoro půl kilometru daleko. Zásah do krajinného rázu bude minimální - čtyři kilometry odtud stojí padesát metrů vysoký vysílač, v blízkosti je ještě vodárna a sídlo zemědělského družstva,“ uvedl Kolář.
Někteří místní to ale vidí jinak. „Jsme proti stavbě,“ sdělil starosta Čížkova Josef Hons (nez.). „Nelíbí se nám, že tam bude čnít takové monstrum,“ dodal na vysvětlenou. Podle Honse se negativně vyjádřila i zdejší občanská sdružení - například myslivci nebo Občanské sdružení Na skále.
Kolář se domnívá, že za odmítavými stanovisky stojí politika.
„Budu totiž v Čížkově kandidovat v komunálních volbách,“ konstatoval Kolář.

Vede univerzita

Pokud bude větrná elektrárna u Železného Újezda příští rok skutečně stát, bude zřejmě první v kraji. Tedy s výjimkou školního zařízení, které už několik let provozuje Západočeská univerzita. Další avizované projekty se totiž potýkají s řadou problémů.
Dvě větrné elektrárny měly stát koncem příštího roku u dálnice v Kurojedech na Tachovsku a dotyční investoři už měli i souhlas radnice v Boru. „Nakonec museli od svého záměru ustoupit,“ informoval borský starosta František Podlipský (KSČM). „Potřebovali ještě jeden soukromý pozemek a jeho majitel nedal souhlas. Teď se zajímají o nové místo u Damnova,“ řekl Podlipský.
Otazníky visí i nad další elektrárnou plánovanou v Lazcích u Horšovského Týna. Postavit ji chtěl jeden z místních podnikatelů. „My jsme k tomuto projektu neměli připomínky. Ale mám pocit, že to nějak usnulo,“ poznamenal starosta Horšovského Týna Josef Holeček (ODS).

Ivan Blažek

30.10.2006, úřední deska Plzeňského kraje:

PLZEŇSKÝ KRAJ

Škroupova 18,

306 13 Plzeň    

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

Identifikační údaje:

Název: Výstavba větrné elektrárny 2000 kW, Mladý Smolivec-část Dožice, p.p.č. 571/5

Kapacita (rozsah) záměru: větrná elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 2000 kW a s výškou stojanu 80 m

Charakter záměru: výstavba nové větrné elektrárny

Umístění: kraj: Plzeňský

obec: Mladý Smolivec-část Dožice

kat. území: Dožice

Zahájení: 2006

Ukončení: 2007

Oznamovatel: Zdeněk Červenka-ELEKTROSTAR, Dožice č. 15, 335 43 Dožice

Souhrnné vypořádání připomínek:

K záměru bylo doručeno 6 vyjádření, ve kterých jsou zásadní připomínky k předloženému oznámení. Na základě těchto připomínek je oznámení vráceno oznamovateli k dopracování. Oznámení bude dopracováno dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., zejména ve smyslu těchto připomínek ( viz přílohy ).

Závěr: Záměr „Výstavba větrné elektrárny 2000 kW, Mladý Smolivec-část Dožice, p.p.č. 571/5“ naplňuje dikci bodu 3.2 kategorie II přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Proto bylo dle § 7 citovaného zákona provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda záměr bude posuzován podle citovaného zákona.

Na základě zjišťovacího řízení provedeného podle § 7 uvedeného zákona došel příslušný orgán k závěru, že záměr

„Výstavba větrné elektrárny 2000 kW, Mladý Smolivec-část Dožice, p.p.č. 571/5“

bude posuzován podle citovaného zákona.

Závěr zjišťovacího řízení nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.

S ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územně samosprávných celků stanovuje příslušný úřad počet dokumentací na 8 kusů.

Kód záměru:	PLK449
Název záměru:	Výstavba větrné elektrárny 2000 kW, Mladý Smolivec-Dožice
Stav:	Oznámení
Zařazení:	II/3.2
Umístění:	Mladý Smolivec-část Dožice, p.p.č. 571/5
Příslušný úřad:	Krajský úřad Plzeňského kraje
Oznamovatel:	Zdeněk Červenka-ELEKTROSTAR, Dožice 15, 335 43 Dožice
IČ oznamovatele:	10360808
Prostředky EU:	Ne
Datum a čas posledních úprav:	2.10.2006 8:50:00
Zpracovatel oznámení:
Text oznámení záměru:	PLK449__oznameni.doc (23344 kB) - 2.10.2006 8:47:43
Informace o oznámení záměru:	PLK449__infOznam.doc (57 kB) - 2.10.2006 8:50:12
Závěry zjišťovacího řízení:	PLK449__zjistovaci.zip (2350 kB) - 30.10.2006 16:10:04

18.9.2006, úřední deska Plzeňského kraje:

PLZEŇSKÝ KRAJ

Škroupova 18,

306 13 Plzeň    

Název:  „Stavba větrné elektrárny u Železného Újezda, p.č. 152,153“

Kapacita (rozsah) záměru:   Větrná elektrárny o jmenovitém výkonu 2 MW, výška stožáru 80 m

Charakter záměru:  výroba elektrické energie

Umístění:  kraj:      Plzeňský  
 obec:                   Železný Újezd 
 kat. území:           Železný Újezd,  p.č. 152 a 153

Zahájení:              08/2006

Ukončení:            12/2007

Oznamovatel:       EuroGiga s.r.o., Bzenecká 3, 323 00 Plzeň

Souhrnné vypořádání připomínek:

 K záměru bylo doručeno 10 vyjádření v nichž je dán obecný souhlas s realizací záměru. Ve vyjádřeních zejména občanských sdružení,  jsou ale uvedena stanoviska, která jsou v zásadním rozporu s projednávaným záměrem.

Závěr: Záměr  „Stavba větrné elektrárny u Železného Újezda, p.č. 152,153“ naplňuje dikci bodu 3.2, kategorie II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Proto bylo dle § 7 citovaného zákona provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda záměr bude posuzován podle citovaného zákona.

Na základě zjišťovacího řízení provedeného podle § 7 uvedeného zákona došel příslušný orgán k závěru, že záměr

„Stavba větrné elektrárny u Železného Újezda, p.č. 152,153“

bude posuzován

podle citovaného zákona. Závěr zjišťovacího řízení nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.
S ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územně samosprávných celků stanovuje příslušný úřad počet dokumentací na 8 kusů.

Přílohy:  kopie vyjádření
• Plzeňský kraj
• Městský úřad Nepomuk
• Občanské sdružení na skále
• Petice občanů Železný Újezd
• ZD Železný Újezd
• Obec Čížkov
• KHS Plzeň
• ČIŽP Plzeň
• Myslivecké sdružení Háj
• Sdružení na ochranu  přírody a krajiny

Plzeňska

Kód záměru:	PLK353
Název záměru:	Stavba větrné elektrárny u Železného Újezdu
Stav:	Oznámení
Zařazení:	II/3.2
Umístění:	kraj Plzeňský, obec Plzeň - jih, k.ú. Železný Újezd
Příslušný úřad:	Krajský úřad Plzeňského kraje
Oznamovatel:	EuroGiga s.r.o.
IČ oznamovatele:	25232860
Prostředky EU:	Ne
Datum a čas posledních úprav:	18.9.2006 7:23:00
Zpracovatel oznámení:
Text oznámení záměru:	PLK353__oznameni.doc (3556 kB) - 18.8.2006 8:36:29
Informace o oznámení záměru:	PLK353__infOznam.doc (56 kB) - 18.8.2006 8:40:54
Závěry zjišťovacího řízení:	PLK353__zjistovaci.doc (53 kB) - 18.9.2006 7:22:36

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Usnesení z 47. schůze Rady obce Kasejovice 14. června 2006:

Rada obce bere na vědomí podnikatelský záměr fy Vatec na umístění větrné elektrárny v okolí Kasejovic.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

25.8.2006, úřední deska Plzeňského kraje:

PLZEŇSKÝ KRAJ

Škroupova 18,

306 13 Plzeň                                                                                                                                       

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Identifikační údaje:

Název: Větrná elektrárna Kohout

Kapacita (rozsah) záměru: 100 m výšky

Charakter záměru: Výstavba větrné elektrárny.

Umístění: kraj: Plzeňský

obec: Mladý Smolivec

kat. území: Budislavice

Oznamovatel: Větrné elektrárny Brdy. s.r.o., Zámlyní 1, Předmíř, 387 42 Lnáře

Souhrnné vypořádání připomínek:

K záměru bylo doručeno 8 vyjádření, ve kterých jsou zásadní připomínky k předloženému oznámení. Na základě těchto připomínek je oznámení záměru vráceno oznamovateli k dopracování. Oznámení bude dopracováno, v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb, zejména ve smyslu těchto připomínek (viz přílohy).

Závěr: Záměr „Větrná elektrárna Kohout“ naplňuje dikci bodu 3.2, kategorie II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Proto bylo dle § 7 citovaného zákona provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda záměr bude posuzován podle citovaného zákona.

Na základě zjišťovacího řízení provedeného podle § 7 uvedeného zákona došel příslušný orgán k závěru, že záměr „Větrná elektrárna Kohout“

bude posuzován

podle citovaného zákona. Závěr zjišťovacího řízení nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.

S ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územně samosprávných celků stanovuje příslušný úřad počet dokumentací na 8 kusů.

Přílohy: Kopie vyjádření: Plzeňský kraj

KHS

MěÚ Nepomuk, OŽP

ČIŽP

veřejnost

Kód záměru:	PLK282
Název záměru:	Větrná elektrárna Kohout
Stav:	Oznámení
Zařazení:	II/3.2
Umístění:	Budislavice
Příslušný úřad:	Krajský úřad Plzeňského kraje
Oznamovatel:	Větrné elektrárny Brdy, s.r.o., Zámlyní 1, Předmíř, 387 42 Lnáře
IČ oznamovatele:	26102765
Prostředky EU:	Ne
Datum a čas posledních úprav:	25.8.2006 12:54:00
Zpracovatel oznámení:	Tycová Miroslava Ing.
Text oznámení záměru:	PLK282__oznameni.doc (1467 kB) - 20.7.2006 9:13:30
Závěry zjišťovacího řízení:	PLK282__zjistovaci.zip (1518 kB) - 25.8.2006 12:53:30

O „větrníky“ v kraji stojí i společnost ČEZ

Datum: 18.10.2006 Autor: EVA BARBORKOVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Plzeňský Strana: 03

Plzeň - Nejméně dvacet miliard korun hodlá v budoucnu investovat do pořízení větrných elektráren sama skupina ČEZ. Prostřednictvím tisku už oslovila firmy, obce i jednotlivce, že od nich odkoupí stávající projekty a „větrníky“ postaví na vlastní náklady.

Martin Sobotka, mluvčí skupiny ČEZ pro západní Čechy, vysvětluje: „V České republice je minimum opravdu vhodných lokalit pro stavby větrných elektráren. Přesto jsou některé oblasti vytipovány. V západních Čechách je to oblast severu Plzeňska, Tachovska a pak také Krušné hory. Všude je ovšem problém získat povolení, protože prý stavby hyzdí okolí. U nás zatím žádná realizována není.“

Podnikatelé, kteří elektrárnu postaví, mohou podle Sobotky buď prodávat elektřinu do distribuční sítě některé z energetických společností nebo využít formu takzvaného zeleného bonusu.

Zelený bonus znamená, že si majitelé sami rozhodnou, komu vyrobenou energii dodají a sami si také seženou odběratele. Od státu pak obdrží příplatek. Ten se pohybuje mezi 2020 až 2700 korunami za megawatthodinu. V případě, že majitel elektrárny chce napojit na distribuční síť, musí si velkou část nákladů na pořízení vedení uhradit ze svého.

Zákon energetickým společnostem přímo ukládá povinnost, že dotyčného musí připojit, pokud o to požádá. „Povinnost přednostního připojení má společnost, k jejíž síti lze novou elektrárnu připojit nejlevněji,“ dodává Martin Sobotka. Osloveny tak mohou být společnosti jako ČEZ, ČEPS, EoN, PRE a jiné.

Sobotka: Je to dobrý byznys

Podle Sobotky je v současné době možné stavby větrných elektráren hodnotit jako dobrý byznys. Například výrobní cena jedné megawatthodiny v tepelné elektrárně, pokud počítáme jen náklady na uhlí, vápenec a vodu, se pohybuje kolem šesti set korun. Prodává se přibližně za 1200 korun. Výkupní cena jedné megawatthodiny vyrobené díky větru je průměrně tři tisíce korun.

Rozdíl vůči prodejní ceně, která je opět stanovena na 1200 korun, zaplatí běžní spotřebitelé. „Rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou rozpočte energetický regulační úřad klasicky mezi spotřebitele. V současné době to je částka 33,60 koruny, zahrnutá do ceny za megawatthodinu pro domácnost,“ potvrzuje Martin Sobotka. Z toho jasně plyne, že čím více se bude podíl výroby energie pocházející z větrných elektráren zvedat, tím více bude spotřebitel platit.

U sousedů přetížily sítě

Jiný problém v souvislosti s větrnými elektrárnami nyní řeší sousední Německo. Tam sice „větrníky“ vyrostly a fungují, avšak pozapomnělo se na investice do distribučních sítí. Díky napojování elektráren tak dochází k přetížení sítí.

Nepříjemné slovo

Datum: 7.5.2007 Autor: Hana Librová Zdroj: Respekt Rubrika: Civilizace Strana: 27

bOČnÍ sVětLO

Když se politici Evropské unie počátkem března dohodli, že jejich země do roku 2020 významně zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů, novináři mínili, že „ekologové slaví vítězství“. Představa, že tak extrémně komplikovaný proces, jakým jsou změny klimatu, lze snadno vyřešit, je lidské optice vlastní. Příčiny věcí nahlíží jednodimenzionálně a neméně prostě vidí řešení.

Okolnosti, které komplikují využívání obnovitelných zdrojů energie, jsou známy. Jen se dávají do závorek. Obnovitelným zdrojům nepřejí výpočty energetické bilance. Většímu využívání sympatické solární energie stojí zatím v cestě tvrdošíjné překážky technické povahy. Ale vynořují se i závažné pochybnosti ekologické: Nesporná je škodlivost vodních staveb, které téměř vždy znamenají nepříznivý zásah do biotopů. Nejen ornitologové vyjadřují obavy z využití větrné energie. Nad možnými zápornými efekty biomasy se dech zrovna úží. Nejde jen o to, jak změní lány řepky krajinný ráz, nejde jen o uhynulé srnky, jde o něco významnějšího a v souvislosti s klimatem planety paradoxního:

Mocným regulátorem klimatu jsou tropické pralesy. Právě na jejich místě mají růst lány cukrové třtiny, zdroj etanolu, pro nějž horoval při návštěvě Jižní Ameriky George Bush. A kromě toho: má-li rostlina na chudé pralesní půdě růst, potřebuje spoustu hnojiv, jejichž výroba vyžaduje velké energetické vklady.

Ukazuje se, že nejen s fosilními a jadernými zdroji, ale také se zdroji alternativními je to komplikovanější, než čteme a než si myslíme. Jistě, někde se s rozplétáním environmentálních propletenců začít musí. Ale začínáme u správného konce? Známe to - když taháme za špatnou niť, klubko se ještě víc zašmodrchá a uzel se definitivně zadrhne.

Vícerozměrnost pustili ze zřetele i ekologičtí aktivisté. V diskusích o budoucím vývoji vystupují nyní jako technologičtí optimisté; řešení vidí v technických změnách výroby a spotřeby. Když 1. února, v době zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu, obyvatelé západní Evropy zhasli demonstrativně světla, čeští aktivisté se nechali slyšet, že se k akci nepřipojí. Bylo by to netaktické, zavánělo by to radikalismem. S něčím, co by mohlo být podezřelé jako impulz k omezování spotřeby, nechtějí mít nic společného. Tím spíš, že se vždycky někde vynoří demagog, který národu prorokuje život při svíčkách.

Ekologičtí aktivisté nejsou prosťáčci. V jejich časopisech najdeme úvah o nečekaných vedlejších účincích ekonomické prosperity a růstu více než dost. Hovoří-li ale k širší veřejnosti, raději mlčí o tom, co dobře vědí: navzdory ekonomickým komplikacím je jedním z klíčů, bez nichž environmentální náprava není možná, snížení spotřeby; úspory, které nemají jen technologickou povahu. Naše matky se nerozpakovaly mluvit o uskrovnění. Cítím, jak dnes se to slovo těžko vyslovuje. Je zvláštní a možná pro destruktivní děje příznačné, že tuto starou kulturní hodnotu opouštíme v situaci, kdy jsou hrozby naléhavé.

Klaus proti Bursíkovi: globální oteplování je fikce

S větrnými elektrárnami nesouhlasí ministerstvo životního prostředí

Datum: 11.9.2006 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 19:15 Události Strana: 06

Ministerstvo životního prostředí napadlo stavbu větrných elektráren v Krušných horách. Krajští úředníci podle ministerstva porušují zákon, když ignorují zjištění odborníků a povolují stavbu obřích turbín tam, kde mohou škodit přírodě, například u Větrova na Ústecku. Právě tam totiž žije vzácný tetřívek, v Evropě se území se vzácnými druhy rostlin a živočichů přitom přísně chrání a za jejich poškození hrozí vysoké pokuty. Více v pořadu Reportéři ČT ve dvacet jedna třicet na ČT 1.

Větrníky v Krušných horách

Datum: 11.9.2006 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 21:40 Reportéři ČT Strana: 2

Marek WOLLNER, moderátor: „Vrcholky Krušných hor by měly v budoucnu pokrýt stovky obřích vrtulí větrných elektráren. Aspoň takové jsou plány investorů. Ti chtějí využít toho, že stát větrníky dotuje jako žádný jiný zdroj energie. Proto se obchod se zelenou elektřinou stal pro mnohé firmy lákavou investicí. Bylo by to v pořádku, kdyby úředníci při jejich schvalování nedávali přednost soukromým zájmům před zákony. Více David Havlík.

Vendula FREMLOVÁ, Občanské sdružení Za Krásný les: „Zelená energie, to si myslím, že je taková plaketka pro to, že někdo prostě dělá dobrej byznys, no.“

David HAVLÍK, redaktor: „V Krušných horách jsou pro větrníky ty nejlepší povětrnostní podmínky. Je to ale i krajina na mnoha místech chráněná zákonem. Kvůli vzácnému tetřívkovi obecnému je část Krušných hor součástí celoevropsky chráněných území Natura 2000 a postavit tam větrník není jen tak. Větrníky vadí tetřívkovi prý tím, že ho zvuk vrtulí ruší, když toká a brání mu v rozmnožování.“

Vladimír ČEŘOVSKÝ, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: „To je případ výstavby větrných elektráren na Cínovci, kde teda opět je záměr teda výstavby přímo teda na lokalitě, kde je teda tokaniště tetřívka.“

David HAVLÍK, redaktor: „Kde by ta sporná elektrárna měla stát?“

Miroslav EISENREICH, Inspektor, Česká inspekce životního prostředí Ústí nad Labem: „Ta větrná elektrárna by podle mého názoru měla stát někde v těch místech, kde se právě nacházíme.“

David HAVLÍK, redaktor: „V Evropě se taková území přísně chrání, v Česku se na nich ve skutečnosti stavět může. Stačí v procesu EJA, kdy se posuzuje vliv stavby na životní prostředí, získat ta správná kulatá razítka.“

Miroslav EISENREICH, Inspektor, ČIŽP Ústí nad Labem: „Autor napsal v souladu se zněním stanoviska Krajského úřadu, že záměrem nebude ovlivněna ptačí oblast východní Krušné hory.“

David HAVLÍK, redaktor: „Podle vašich zjištění zakládá se to na pravdě nebo ne?“

Miroslav EISENREICH, Inspektor, ČIŽP Ústí nad Labem: „Podle našich zjištění se to na pravdě nezakládá.“

David HAVLÍK, redaktor: „Za poslední čtyři roky tady ochránci napočítali dvanáct tetřívků, z toho loni tři a letos dva. Jak vy si vysvětlujete, že Krajský úřad teda tudle informaci neměl?“

Miroslav EISENREICH, Inspektor, ČIŽP Ústí nad Labem: „To si neumím vysvětlit. Asi byste se měli dotázat Krajského úřadu.“

--------------------

David HAVLÍK, redaktor: „Proč pracujete s neaktuálními podklady?“

Jan ZADRAŽIL, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem: „Na úsek ochrany přírody a krajiny celého Ústeckého kraje jsou vyčleněni tři pracovníci.“

David HAVLÍK, redaktor: „Krajští úředníci při svém rozhodování vycházeli z informací, které jim k větrníku dal Luboš Motl. Jako experta si ho najala firma, která chce větrníky stavět. Věděla asi proč. Na úřadě sedí jako zastupitel za ODS a je předsedou Komise pro životní prostředí. Kraj dal nakonec větrníku zelenou i kvůli jeho chybnému tvrzení, že na Cínovci žádní tetřívci nejsou.

Luboš MOTL, zastupitel ODS, předseda Komise pro životní prostředí: „Když jsme zpracovávali ty podklady, tak došlo prostě k chybě.“

David HAVLÍK, redaktor: „Čí to byla chyba, vaše nebo někoho jiného?“

Luboš MOTL, zastupitel ODS, předseda Komise pro životní prostředí: „Padá to na moji hlavu.“

David HAVLÍK, redaktor: „Je to poprvé, kdy se to jeho jméno objevuje u případů, na něž inspekce upozornila právě z toho důvodu, že nejsou zcela v souladu se zákony?“

Miroslav EISENREICH, Inspektor, ČIŽP Ústí nad Labem: „Předchozí kauza se týkala lokality Větrov nedaleko.“

David HAVLÍK, redaktor: „Kde tady podle těch vašich zjištění žije tetřívek?“

Miroslav EISENREICH, Inspektor, ČIŽP Ústí nad Labem: „Je to zhruba mezi lesíkem, který vidíme vlevo, podél okraje lesa je stanoviště tetřívka a současně jeho tokaniště.“

David HAVLÍK, redaktor: „A na jakých místech mají být ty elektrárny?“

Miroslav EISENREICH, Inspektor, ČIŽP Ústí nad Labem: „Ty elektrárny mají být, zejména ty dvě, které jsou asi v tomto prostoru, tak jsou umístěny prakticky přímo v tokaništi tetřívka.“

David HAVLÍK, redaktor: „Kraj větrníky přesto schválil, i navzdory odborníkům na Naturu 2000, kteří usoudili, že je tam nelze v navrhované podobě postavit, protože by ohrozily populaci vzácného tetřívka.“

Radek KLEMPERA, právní odd. ředitelství České inspekce živ. Prostředí: „V tomto případě bylo podle právního názoru inspekce nepochybně porušeny minimálně dva zákony, to znamená zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o posuzování vlivu na životní prostředí.“

David HAVLÍK, redaktor: „A kdo je pod těmi nezákonnostmi podepsán?“

Karolína ŠULOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí: „Pod tou nezákonností, to znamená, pod tím konečným stanoviskem, je podepsán vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu, inženýr Zadražil.“

Jan ZADRAŽIL, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem: „Já jsem přesvědčen, že nejsem podepsán pod nezákonností.“

Karolína ŠULOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí: „Ministerstvo ten souhlas považuje za nezákonný a vyzvalo Krajský úřad, aby to stanovisko zrušil a vydal nové.“

David HAVLÍK, redaktor: „Panu Zadražilovi nepomohl nezákonnosti odhalit ani posudkář úřadu, Jan Horák. Možná proto, že i on sedí na dvou židlích jako pan Motl. Jako člen Komise pro životní prostředí rozhoduje o svých vlastních posudcích. Nepřijde vám zvláštní, když hlasujete v Komisi pro životní prostředí Ústeckého kraje o projektech, z nichž můžete sám nebo vaše firma profitovat?“

Jan HORÁK, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje: „Pokud myslíte to, že si u nás někdo objedná nějakou službu, my tu službu vykonáme a objednatel zaplatí a já potom o tom projektu hlasuju v komisi, tak tady žádnej střet zájmů nevidím.“

David HAVLÍK, redaktor: „Následující záznam ale ukazuje, že spíše než jako člen ekologické komise mluvil pan Horák jako investor.“

Jan HORÁK, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje: „Dva rakouští státní úředníci přistupujou k tetřívku obecnému úplně jinak než tady u nás v Česku. Pochopitelně je to dáno populací a tak dále, a tak dále, a tady…“

David HAVLÍK, redaktor: „To se už dostáváme mimo…“

Jan HORÁK, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje: „Když dovolíte, pane inženýre, vono to souvisí, ano? Protože takovej ten fenomén toho tetřívka obecného, já tomu rozumím, já to chápu, já proti tomu nejsem, ale zase na druhou stranu nemůžeme z toho dělat všekomplikující záležitost.“

Antonín KRAČMAN, předseda Občanské sdružení Za Krásný les: „Za tím stolem, kde seděl v jedné řadě investor, kde seděl zpracovatel EIA, kde seděl posudkář, kde seděl zástupce Krajského úřadu, tak jejich jednota, která z nich vyzařovala, propojená arogancí vůči jakýmkoliv námitkám, voni věděli, že souhlasný stanovisko prostě si sami sobě dají.“

David HAVLÍK, redaktor: „Jak jste hlasoval vy v té komisi, když se projednával Větrov?“

Jan HORÁK, člen Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje: „Pokud jsem byl na té komisi, tak bych hlasoval pro.“

Antonín KRAČMAN, předseda Občanské sdružení Za Krásný les: „Nestandardní je především to, že zpracovatelé EIA a posudků jsou zároveň členy Krajské komise životního prostředí, jejich vztah k tomuto problému je teda zcela evidentně ve střetu zájmů.“

Luboš MOTL, zastupitel ODS, předseda Komise pro životní prostředí: „Já jsem nehlasoval, já se v takových případech, kdy se projednávají moje EJI, tak se zdržuju hlasování.“

Jan ZADRAŽIL, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem: „Souhlasné stanovisko s návrhem posudku podpořila jednohlasně celá komise, celá komise přítomná, to znamená všech sedm členů komise.“

David HAVLÍK, redaktor: „Byl tam při tom i pan Motl?“

Jan ZADRAŽIL, ved. odboru živ. prostředí, Krajský úřad v Ústí nad Labem: „Byl pan Motl přítomen.“

Adriana KRNÁČOVÁ, ředitelka Transparency International ČR: „Bylo by čistější takzvaně, transparentnější, kdyby pánové, kterých se to týká, se rozhodli vzdát se svých politických funkcí a rozhodli se býti podnikateli a tím pádem by se vyhnuli jakémukoliv střetu zájmů v této věci.“

Vendula FREMLOVÁ, Občanské sdružení Za Krásný les: „Myslím si, že se upřednostňují zájmy investorů, firem a možná nějakých institucí. To je naše zkušenost teďka.“

Marek WOLLNER, moderátor: „K předchozí reportáži ještě dovětek. Ústecký kraj zareagoval na kritiku šalamounsky. Rozhodl, že na Větrově nebudou větrníky čtyři, ale jen dva.“

Poroučíme větru...

Datum: 11.9.2006 Autor: František Janouch Zdroj: Právo Rubrika: Publicistika Strana: 09

Vůbec nejsem, jak se nepozorným čtenářům mých úvah může zdát, protivníkem obnovitelných zdrojů.

Zabývám se energetikou a energetickou krizí a píši o nich již čtyřicet let a nikdy jsem nevystupoval proti obnovitelným zdrojům. Varuji pouze proti přecenění jejich potenciálu.

Když v roce 1975 Švédsko začalo diskutovat o vystoupení z jaderné energie, uveřejnily vládní orgány prognózu rozvoje větrné energetiky. Podle této prognózy - dosud ji mám uloženou ve své počítačové paměti - měla větrná energetika poskytovat během deseti let, tedy do roku 1985, 2 TWh elektřiny. (Švédsko vyrábí kolem 70-75 TWh elektřiny v jaderných elektrárnách, o něco málo méně v elektrárnách vodních a asi 10 TWh s pomocí ostatních zdrojů. Na základě této prognózy bylo v roce 1980 přijato politické rozhodnutí o vystoupení z jaderné energetiky nejpozději do roku 2010.)

Nehledě na velkorysou finanční a politickou podporu, vyrobily větrné elektrárny v roce 1993 - tedy osmnáct let od uvedené prognózy -pouze 0,05 TWh elektřiny! Po dalších 13 letech, poté co Švédsko vystavělo přes 700 větrných elektráren, byl v roce 2005 příspěvek větrných elektráren k celkové bilanci výroby elektřiny kolem 0,8 TWh, tedy asi 0,5 % celkové produkce elektřiny. Přitom má Švédsko nesrovnatelně příhodnější klimatické podmínky než naše země: jeho plocha je skoro šestkrát větší, má navíc přes 3000 km mořských hranic s mimořádně příznivými větrnými podmínkami a možností stavět větrné elektrárny i přímo v moři kilometry od pobřeží.

Přes to všechno je zatím průměrný výkon švédských větrných elektráren necelých 20 % z jejich instalovaného výkonu. Tento technický údaj znamená, že k nahrazení jednoho tisícimegawattového bloku jaderné elektrárny by ve Švédsku bylo nutno vystavět nejméně pět tisíc větrných elektráren s výkonem 1 MW.

Jak by to však vypadalo v Česku? Podobné statistiky se u nás když ne přímo utajují, tak alespoň cudně zahalují do mnoha krásných slov. Nedávno byla spuštěna zatím největší větrná elektrárna (2 MW) v Pavlově na Vysočině. S vrtulí bude tato elegantní stavba dosahovat výšky 150 m (skoro třikrát vyšší než Petřínská rozhledna), její celková hmotnost je 333 tun, zapínat se bude při rychlosti větru 2,5 m/vt, vypínat při 25 m/vt. Nejpodstatnější údaj zůstal ale skryt: kolik vyrobí za rok elektřiny? Zatím postavené a provozované větrné elektrárny v ČR se příliš chlubit nemohou: pracují totiž s výkonem 7-8 % z instalovaného výkonu. K nahrazení obou reaktorů temelínské elektrárny větrnými elektrárnami pavlovského typu by bylo zapotřebí vybudovat nejméně 10-11 tisíc větrných elektráren. Každá z nich skoro stejně vysoká jako temelínské chladicí věže!

Nedávno jsem četl poutavý román Petra Englunda o třicetileté válce. Historické dokumenty vypovídají, že přeprava švédských vojsk přes Baltské moře často končila katastrofou nejen kvůli bouřím, ale i kvůli bezvětří: plachetnice uvázly uprostřed moře a vojsko umíralo žízní a hladem. Píši tento článek na chalupě u Baltského moře: řadu dnů panovalo naprosté bezvětří.

Vedení České energetické přenosové soustavy se zřejmě důvodně obává instalace více než 500 MW větrné energie v naší zemi: vedlo by to ke kolapsům v rozvodné síti, blackoutům a jiným problémům. Ale 500 MW větrných elektráren odpovídá výrobou elektřiny necelé padesátině výroby celého Temelína!

V Praze jsem nedávno slyšel položertovnou, polovážnou úvahu. Český šibal bude během bezvětří pohánět generátor větrníku elektřinou nakupovanou od ČEZ zhruba za 1 Kč/kWh a prodávat ji do sítě jako elektřinu z větrné elektrárny za zákonem předepsaných 2,6 Kč/kWh. To vůbec nemusí být vtip! Copak jsme nedávno nezažili mnohem horší podvody třeba s topnými oleji? Jsem zvědav, zda by naše neefektivní administrativa dokázala proti takovémuto „tvůrčímu“ a „ekologickému“ způsobu vydělávání peněz bojovat a zda by naše stejně neefektivní soudy dokázaly takovýto podnikatelský záměr vůbec nějak postihnout.

Naše země nemá naftu, zemní plyn, má velice omezené vodní zdroje, nemá přílivy a odlivy, nemůže využívat energii mořských vln, má nepříznivé podmínky sluneční a větrné.

Realisticky můžeme spoléhat na zbytky uhlí, jadernou energii a biomasu. Hlavně ale na úspory a racionální využívání energie. V tom je dnes jeden z našich největších „udržitelných“ energetických zdrojů.

Kde začít? Třeba ve zdokonalování tepelné izolace našich budov. Nebo v osobní dopravě. Růst počtu městských džípů v Praze a jiných městech mě deprimuje. Co kdyby naši poslanci zavedli silně (ale skutečně silně) progresívní zdanění těchto těžkých a žíznivých oblud, s jejichž pomocí naši zbohatlíci předvádějí svou aroganci? Co kdyby naši pražští radní zakázali vjezd těchto oblud do centrálních částí Prahy? Paříž se k takovému kroku prý chystá.

Evropa stále hledá řešení

Datum: 11.9.2006 Autor: JIŘÍ NĚMEČEK Zdroj: Profit Rubrika: Téma Strana: 16

ALTERNATIVNÍ ZDROJE: Pět let práce a 17 milionů eur, z toho půlka z peněz Evropské unie - to dosud stálo zavádění alternativních zdrojů do energetických sítí unijních zemí. Slunce, vítr nebo biomasa ale dodnes nesplnily očekávání těch, kteří touží po energii bez nutnosti využití uhlí, ropy nebo jádra.

Určujícím kritériem rozvoje výroby elektřiny v Evropě je efektivní využití zdrojů. Jak uvádí poslední studie Technického týdeníku, nejlevněji se elektřina vyrábí v generátorech s výkonem 500 až 1000 MW, vytížených s minimálním kolísáním těsně pod maximem výkonu. To je také jeden ze základních principů výroby elektřiny v Česku.

Pro operativní, velmi jemné dolaďování optimálního zatížení generátorů, byla zvolena metoda hromadného dálkového ovládání některých domácích spotřebičů, zejména ohřevu teplé vody a topení.

KROK VEDLE: Chybným krokem bylo rozšíření přímotopů. Po zániku modelu centrálního řízení ekonomiky ztratila tato racionální energetická koncepce politickou oporu, a to s velmi nepříjemnými důsledky pro domácnosti, které se jimi vybavily. Elektrifikace území České republiky je prakticky stoprocentní, na rozdíl od některých jiných zemí v Evropě, kde kvůli hornatému terénu, nebo pro velké vzdálenosti je stále značná část spotřebitelů odkázána na vlastní zdroj elektřiny. To je také jeden z důvodů, proč se v Česku tak obtížně prosazují malé obnovitelné zdroje energie.

Liberalizace trhu energií je především politická záležitost, která ekonomicky i technicky brzdí přirozený vývoj sektoru v celé Evropské unii. Ale je to zájem nadnárodních společností, prosazovaný navíc Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou.

UNIE PROSAZUJE OBNOVITELNÉ ZDROJE:

Reálný trh v elektroenergetice je technický nesmysl. Lze však legislativně zřídit virtuální trh a otevřít sítě i pro obnovitelné zdroje elektřiny. To si ovšem vyžádá mnoho opatření, především vývoj a zavedení nových technologií a nástrojů řízení k dosažení přijatelných ekonomických podmínek pro výrobu a distribuci elektřiny i z malých zdrojů. K tomu byl zřízen v roce 2001 projekt Dispower a po pěti letech práce, na niž bylo vynaloženo 17 milionů eur, byly v podstatě vyřešeny technologie výroby z obnovitelných zdrojů: větru, slunečního záření, biomasy a energie moří. Pracuje se na vývoji dalších perspektivních řešení, například palivových článků.

Už v roce 1990 byl stanoven cíl, aby do roku 2010 kryly obnovitelné zdroje desetinu trhu s elektřinou v Unii. Nyní, čtyři roky před koncem termínu, je zřejmé, že cíl se bude velmi těžko dosahovat. Generální ředitelství pro výzkum v Evropské unii však zvyšuje tlak a požaduje, aby podíl obnovitelných zdrojů dosáhl do roku 2020 minimálně 21 procent. Podmínkou je přeorganizovat distribuci tak, aby vyhovovala nejen rozptýlené spotřebě, ale také rozptýlené výrobě v malých a středních zdrojích s výkonem třeba jen několika kW. K zabezpečení spolehlivých, nepřetržitých a dostatečných dodávek elektřiny spotřebitelům budou samozřejmě muset být v síti nadále v plné pohotovosti zapojeny klasické zdroje, které budou tvořit jakýsi výkonový „deštník“. Otevřené jsou otázky ekonomie takového provozu.

MENŠÍ ZDROJE JSOU TAKÉ DRAŽŠÍ

Náklady pohotovostního provozu klasických elektráren jsou jen o málo nižší než při plném zatížení, takže pro kompenzaci vysoké ceny energie z malých zdrojů nebudou v systému ekonomické podmínky. V praxi to vyvolá drastické zvýšení ceny elektrické energie. Nevýhodou větrných a fotovoltaických zdrojů je kromě ceny i závislost na počasí, a tudíž značná nestabilita provozu. Technickým problémem bude stabilizace parametrů proudu dodávaného z veřejných sítí. Jak ukazují zkušenosti z Dánska, kde se podíl malých nestabilních zdrojů, zejména větrných elektráren, blíží pětině produkce energie, dochází ve veřejných sítích k nežádoucím výkyvům dodávek do sítě.

HLEDÁNÍ NOVÝCH ZDROJŮ POKRAČUJE

V Dánsku také kvůli podobným potížím vyvinuli programový balík Windpro. Ten modeluje efekty připojení větrného zdroje do veřejné elektrické sítě pro místní energetickou společnost EMD. V této souvislosti se intenzivně řeší i akumulace elektrického proudu. Jednou z pilotních instalací je větrná farma na ostrově Kythnos v řeckém souostroví Cyklady, kde jsou od roku 1982 jako záloha užity dieselagregát a akumulátory.

Odklon od jádra přijde Německo draho

Datum: 7.9.2006 Autor: (čtk) Zdroj: Haló noviny Rubrika: EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ Strana: 09

FRANKFURT - Zamítnutí nukleární energie a odstoupení od jaderné energetiky přijde Německo draho, tvrdí studie poradenské firmy Ernst & Young. Podle ní bude stát výměna stárnoucích uhelných elektráren v Německu 100 miliard eur, pokud země uskuteční svůj plán opustit jadernou energetiku na začátku 20. let tohoto století. Analytici agentury Ernst & Young dospěli k odhadu nákladů po analýze různých scénářů investic a za politické diskuse, zda si Německo vůbec může dovolit jaderné štěpení v elektrárnách nechat.

Agentura zveřejnila studii před summitem o energetice, který kabinet chystá na začátek října. Firmy z oboru by na konferenci chtěly otázku budoucího využití jaderné energie v Německu vyřešit. Investice do nových elektrárenských kapacit by přišly na 68 miliard eur, pokud by se osud energetiky nechal na volném trhu. Kolem 100 miliard by stála varianta bez jaderných elektráren a s nutnou ochranou klimatu, uvádí studie.

Německo musí během 15 let postavit elektrárenské kapacity s produkcí 60 gigawattů, aby nahradilo stará zařízení a vyrovnalo se s potřebou snížit produkci skleníkových plynů. Jde o polovinu současných výrobních kapacit. V německé elektrické síti nyní pochází z jaderných elektráren zhruba jedna třetina elektřiny. Nukleární energie přitom téměř žádné emise oxidu uhličitého nevytváří, připomíná Ernst & Young. Konzervativci v koaliční vládě chtějí zavírání jaderných elektráren přinejmenším oddálit. Sociální demokraté ale chtějí dohodnuté termíny dodržet.

Pokud by jaderné elektrárny zůstaly v provozu 60 let místo 32 let podle chystaného plánu, vyšly by nové investice do elektráren na 68 miliard eur. Pokud by se jaderné elektrárny musely zavřít a podíl ekologických zdrojů by se zvýšil na 25 procent vyrobené elektřiny, dosáhly by celkové investice sta miliard, upřesňuje studie okolnosti prognózy. Poradci Ernst & Young ale připomínají, že se náklady v budoucnu budou vyvíjet v závislosti na mnoha faktorech. Vedle výdajů v samotné jaderné energetice se v nákladech projeví i snižování emisí CO2, obchod s elektřinou v Evropě i ceny ropy a zemního plynu.

E. ON a Endesa se spojí brzy, říká španělský premiér

Datum: 7.9.2006 Autor: (HB, bb) Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Ze zahraničí Strana: 22

DÜSSELDORF, 7. 9. 2006 - Po několika měsících tahanic by mohl spor o převzetí španělského energetického koncernu Endesa prostřednictvím jeho německého konkurenta E. ON očividně brzy skončit.

Oznámil to španělský premiér José Luis Rodriguez Zapatero. Španělská vláda se přitom dosud stavěla proti převzetí. »Bude to happy end, jak pro Španělsko, tak pro Evropu, energetický sektor a oblast elektřiny,« řekl v rozhovoru pro týdeník Die Zeit. Podle něj tak bude moci příští úterý na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou oslavit dohodu. Optimističtí jsou také zástupci E. ON, jak ve svém dnešním vydání s odvoláním na kruhy blízké firmě píše deník Handelsblatt.

E. ON podal první nabídku na převzetí Endesy ve výši 27 miliard eur v únoru letošního roku. Pokud k transakci dojde, vznikl by největší energetický koncern v Evropě. Španělská vláda dosud upřednostňovala převzetí tuzemským Gas Naturalem. Podmínky pro převzetí ze strany E. ON kladl také španělský dozorčí úřad, který požadoval například prodej třetiny elektráren Endesy. To ale odmítá jak Endesa, tak E. ON. EU tyto podmínky označila za protiprávní. Nejasné nyní je, zda E. ON, který chce co nejdříve dosáhnout dohody, učiní nějaké ústupky. Španělská média spekulovala o tom, že by vedle E. ON jako většinového akcionáře byly ve hře ještě dva energetické koncerny ze Španělska.

E.ON může převzít Endesu 13.9. 00:00 | HN.IHNED.CZ

Další bašta evropského ekonomického nacionalismu padá. Španělský premiér Luis Zapatero včera oznámil, že osmiměsíční snaha o spojení německé...

Vyhlášení stavu nouze při výpadku proudu bylo oprávněné

Datum: 8.9.2006 Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Rubrika: 09:15 Ekonomický magazín Strana: 05

Jaroslav SKALICKÝ, moderátor: „Vyhlášení stavu nouze při výpadku dodávek elektřiny pětadvacátého července letošního roku bylo oprávněné. Vyplývá to z šetření odborné komise. Dospěla k názoru, že postup zaměstnanců správce přenosové soustavy, společnosti ČEPS před i po vzniku kritické situace byl v pořádku.“

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel ČEPS: „Pochopitelně takové věci, jako že se poruchy zkumulují do jednoho časového okamžiku, tomu se prostě zabránit nedá. Naše soustava je v dobré kondici, v dobrém stavu, je dobře ošetřována. Prostě to je technika, každá technika se může porouchat.“

Jaroslav SKALICKÝ, moderátor: „Tvrdí generální ředitel ČEPS Vladimír Tošovský. Komise rovněž společnosti ČEPS a distributorům elektřiny navrhla opatření, která by měla riziko možných výpadků snížit.“

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel ČEPS: „Ta doporučení nejsou jenom pro naši firmu, ale obecně pro celý energetický sektor. Některá z nich budou asi znamenat zavedení nových procesů obecně od legislativy až po prováděcí vyhlášky až po smluvní vztahy mezi zákazníky. Čili ty doporučení jsou spíše organizačního charakteru, takže musíme je pečlivě studovat. A je to všechno o nákladech. Pochopitelně, že čím vyšší bezpečnost celého systému, tím vyšší náklady a chceme to udržet na nějaké optimální úrovni.

Jaroslav SKALICKÝ, moderátor: „Červencový výpadek dodávek elektřiny mělo na svědomí především velmi horké počasí. Přispěly k němu ale také problémy, které v přenosových soustavách způsobují nejisté dodávky z větrných elektráren, tentokrát z Německa.“

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel ČEPS: „Pokud si prostě lidé uvědomí, že v Německu je osmnáct tisíc megawattů instalováno ve větru a když přestane foukat, tak chybí, když začne foukat, tak přebývají, je potřeba tento obrovský výkon přes tu evropskou soustavu prohnat, tak potom se takové toky valí přes nás. To jsou všechno věci, které provozně musíme řešit.“

Jaroslav SKALICKÝ, moderátor: „Větrná energetika se ale začíná rozvíjet i u nás.“

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel ČEPS: „Pochopitelně, že si děláme výhledy i z tohoto hlediska. V tuto chvíli máme některé žádosti o připojení větrných farem, především v Krušných horách. Pracujeme na tom, aby se tak mohlo stát. Pochopitelně to není jenom otázka připojení. Je to otázka velikosti záloh, protože každému je jasné, že prostě buď fouká, nebo nefouká, že je k tomu třeba mít zálohy. To jsou věci, které stále studujeme. Myslíme si, že teď dopředu posilovat vedení, když ještě ta farma nestojí a není jasné, jestli se vůbec postaví, tak by to byly vyhozené peníze a nesli by to v konečném důsledku všichni koneční spotřebitelé v České republice zaplatit.“

Jaroslav SKALICKÝ, moderátor: „Zdá se tedy, že elektřina vyrobená větrem je výhodná jen zdánlivě. Generální ředitel ČEPS Vladimír Tošovský k tomu říká: .“

Vladimír TOŠOVSKÝ, generální ředitel ČEPS: „Tak já bych nechtěl hodnotit ekonomickou výhodnost těchto zdrojů, ale je potřeba skutečně si vždycky dát všechny náklady na tu správnou stranu. Čili na první pohled je to hezké, fouká vítr, točí se vrtule a vyrábí elektřinu, ale v konečném důsledku skutečně jsou to náklady obrovské.“

Jaroslav SKALICKÝ, moderátor: „Tolik dnešní Ekonomický magazín, který připravil Jaroslav Skalický, hezký den.“

Názory, jež zazněly na semináři, který pro zástupce sdělovacích prostředků 20.07.2005 dopoledne uspořádala ČEPS, a.s., operátor přenosové soustavy ČR:

Vladimír Řezníček z ČEPS na příkladech z praxe německých operátorů poukázal na potíže s řízením přenosové soustavy, jež mohou způsobit větrné elektrárny jako nepředvídatelný a neřiditelný zdroj. Za významný problém označil neplánované přetoky elektřiny do přenosových soustav sousedících států, s nimiž se potýká např. ČR, Polsko, Rakousko nebo Nizozemsko v souvislosti s provozem větrných elektráren na severu Německa. „Snažíme se tyto problémy řešit a navrhujeme mimo jiné vytvoření Evropského centra technické koordinace přeshraničních výměn, ve kterém by se soustředily informace o neplánovaných přetocích elektřiny. To by operátorům přenosových soustav umožnilo vytvořit přípravu provozu soustavy alespoň s hodinovým předstihem, což by bylo už celkem vyhovující,“ řekl V. Řezníček.

Ludmila Petráňová , generální ředitelka a předsedkyně představenstva ČEPS, a.s., upozornila na ustanovení zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, jež ukládá operátoru přenosové soustavy vykoupit energii ze zdrojů přímo připojených do přenosové soustavy ke krytí ztrát způsobených přenosem. V průměru je na krytí ztrát potřebný výkon zhruba 60 MW, v současné době ČEPS eviduje přihlášky k připojení větrných elektráren o celkovém výkonu 240 MW. „Zbylá energie, pokud ji větrné elektrárny vyrobí, způsobí odchylku, kterou musíme eliminovat za pomoci podpůrných služeb, takže se přes ČEPS energie z větrných elektráren nikdy nedostane ke spotřebiteli, pro kterého byla primárně určena. Náklady na tuto regulaci se zohlední v poplatcích za systémové služby, takže je zaplatí všichni spotřebitelé. Snažíme se na tento problém upozornit s cílem dosáhnout změny tohoto ustanovení zákona,“ řekla L. Petráňová.

Kolem roku 2010 začneme elektřinu dovážet

Datum: 4.8.2006 Autor: Jiří Vavroň Zdroj: Právo Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 15

PŘEDSEDA ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU JOSEF FIŘT

* Nedávno jsme zažili poprvé po desítkách let problémy s rozvodem elektrické energie. Má Česká republika v současnosti dostatek vlastních zdrojů na její výrobu?

Pokud se týká zdrojů elektrické energie, je na tom Česká republika dobře. Elektřiny se vyrobí více než se spotřebuje, proto se může i vyvážet.

* Znamená to, že i když se celosvětově hovoří o možném nedostatku elektřiny, my se nemusíme bát?

Od roku 2004 množství elektrické energie, které sami vyrobíme a které nespotřebováváme, neustále klesá. Zamýšlet se nad energetickou koncepcí státu, tedy i nad novými zdroji, je třeba i u nás. Roste ekonomika, budují se energeticky náročné komplexy - například automobilky, roste životní úroveň, tedy i vybavenost domácností dalšími a dalšími elektrickými spotřebiči. I když firmy vyrábějí úsporné spotřebiče, současně roste jejich nabídka, tedy počty. Od roku 2010, pokud se zásadně nezmění spotřeba, začne být i Česká republika závislá na dovozu.

* Je příčina určitého poklesu přebytku vyrobené energie jen ve stoupající spotřebě?

Prvotní příčina spočívá v tom, že uhelné elektrárny stárnou a některé již dožívají. Výroba elektřiny tedy postupně klesá, ale spotřeba naopak stoupá. To, pokud se situace nezačne měnit, postaví nové problémy před ekonomiku (přestaneme energii vyvážet), ale i před uhelné doly pracující pro elektrárny. Těžba uhlí se totiž vyplatí, jen když je zajištěno určité množství odběru.

* Jak tedy z toho?

V Evropě, a nejen v Evropě, dochází k určité renesanci jaderné energetiky, a to i v těch zemích, které před léty stály na špici odporu proti energii z jádra. Také se hovoří o potřebě zásadních rekonstrukcí a zvyšování výkonu uhelných elektráren. My se ocitáme na určité zlomové hranici, kdy je třeba rozhodnout, jak v energetice dál, co obnovit, zda stavět nové (a jaké) zdroje. Tlačí nás přitom i čas. Postavit elektrárnu je záležitostí minimálně osmi let, postavit jadernou elektrárnu trvá ještě déle. Taková rozhodnutí přesahují funkční období jedné vlády, přijatá rozhodnutí nelze pak při nástupu jiné vlády měnit, aniž by ztráty dosahovaly astronomických částek. Obdobné otázky řeší i jinde v Evropě. Rozhodnout se včas a správně má také význam pro ekonomiku. Například rozhodnutí o modernizaci či nové výstavbě elektráren podmíní rozvoj energetického strojírenství, které má v České republice velkou tradici. Je třeba udělat odbornou, realistickou analýzu situace, všech dopadů možných variant vývoje spotřeby i výroby elektrické energie tak, abychom zajistili spolehlivé a také cenově dostupné dodávky elektrické energie pro občany a průmysl.

* Ale co alternativní, obnovitelné zdroje, kdo by měl financovat jejich rozvoj?

Stát i soukromý sektor. Je třeba podporovat řadu programů, které by měly využívání různých obnovitelných zdrojů a technologií ověřit. Není to vyhazování peněz, protože dnes nemůžeme s jistotou vědět, co je a co není perspektivní. Současně je třeba otevřeně říci - a tak to platí po celém vyspělém světě - že obnovitelné zdroje nemohou pokrýt zcela, ani z podstatné části spotřebu energie. Indikativním ukazatelem pro Českou republiku, který je zakotven v přístupové smlouvě ČR do EU, je, aby výroba elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie pokryla v roce 2010 osm procent spotřeby. Obdobné ukazatele mají i ostatní evropské státy. Ukazuje se, že je to těžko splnitelný úkol. Proto se uvažuje o tom, že by se v jednotlivých státech rozvíjely především takové alternativní zdroje, ke kterým mají tyto země podmínky a státy by spolupracovaly. Tedy vodní elektrárny by se rozvíjely tam, kde se předpokládá, že bude voda i v budoucnosti, větrné tam, kde jsou k tomu trvalé podmínky. Vedle toho je ale třeba analyzovat i dopady využívání alternativních, obnovitelných zdrojů na ekologii, život obyvatel. Je třeba realisticky vidět obnovitelné zdroje komplexně, včetně situace možných výpadků, ale i ceny. Protože elektrická energie musí být zaplatitelná konečnými zákazníky a cena nesmí zruinovat ekonomiku. V České republice je například perspektivní využití biomasy, ale opět to nesmí znamenat, že vykácíme lesy. Současně musíme klást důraz i na úspory energie. V naší republice je velkým prostorem pro úspory například projektování a výstavba energeticky úsporných budov a bytů.

Rusko chce do roku 2030 postavit až 58 jaderných reaktorů

Datum: 8.9.2006 Zdroj: ČT 24 Rubrika: 21:32 Ekonomika Strana: 05

Rusko chce do roku 2030 postavit dvaačtyřicet až osmapadesát jaderných reaktorů. V letech 2007 až 2015 to mají být dvě nové jaderné elektrárny ročně. Uvedla to Agentura pro jadernou energii. Nové reaktory budou ruského konstrukčního typu a budou pracovat na čínské a indické technologii. Rusko svou jadernou energetiku restrukturalizuje a všechny elektrárny převede do jedné státní firmy.

Domácnostem má příští rok opět zdražit elektřina

Datum: 3.8.2006 Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Rubrika: 12:00 Ozvěny dne Strana: 08

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:

Domácnostem má příští rok opět zdražit elektřina, a to dost výrazně, o téměř šest procent. Takový vývoj naznačily výsledky aukce na prodej výrobní kapacity virtuální elektrárny, kterou vyhlásila společnost ČEZ. Velkoobchodní ceny elektřiny se totiž v příštím roce zvednou o více než sedmnáct procent, a to podle propočtů pro domácnosti znamená zdražení proudu zhruba o třetinu této částky. Vše má teď v rukou Energetický regulační úřad, který by měl konečné slovo na téma zdražení říci v listopadu. Co můžeme očekávat, teď vysvětlí ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Dobrý den.

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/:

Dobrý den.

Č: Pane ministře, ČEZ prohlásil, že v Evropě stále sílí hlad po elektřině a tak není takový vývoj žádným překvapením. Skok velkoobchodních cen ale překonal i očekávání analytiků, což je sice opět výborná zpráva pro ČEZ, ale horší už pro odběratele. Dá se podle vás předpokládat, že Energetický regulační úřad opravdu povolí zdražení domácnostem o těch skoro šest procent?

U: Já myslím, že je předčasné mluvit o číslech. Samozřejmě ta virtuální aukce, která proběhla, mimochodem, to je povinnost ČEZu, to není jeho výmysl ...

Ano, ale ČEZ v ní chce pokračovat i poté, co už mu to nic neukládá, takže se mu to evidentně vyplácí.

Tak já v této chvíli nechci říkat žádná čísla a potvrzovat nějaké růsty. V každém případě hlad po elektrické energii v Evropě je, v České republice v současné době je jedna z nejnižších cen, ale nebudu potvrzovat v žádném případě nějaké konkrétní procento. Já si myslím, že musíme respektovat tu realitu evropského trhu, na druhou stranu ale očekávám, že ČEZ najde způsob, jak pochopit a vzít v úvahu situaci českých spotřebitelů a také, jak udržet konkurenční výhodu pro náš průmysl. Dovedu si také představit, že část zisku ČEZu, který připadá státu, by byl využit na zmírnění dopadů pro ten celosvětový růst cen, pro, řekněme, slabší, sociálně slabší skupiny obyvatel.

Je tu ještě další pohled na věc, který vnímají lidé především například v souvislosti se stavbou větrných elektráren, ale i úvahách o dalších jaderných reaktorech. Slýcháme ze všech stran, že je potřeba postupovat uvážlivě, protože elektřiny je dostatek, máme jí dost i na vývoz a lidé se logicky ptají, proč mají platit víc za to, čeho máme doma dost?

Že teď máme víc elektrické energie než spotřebujeme, neznamená, že to tak bude pozítří, respektive v dalších letech. Prostě spotřeba elektrické energie na hlavu s rostoucí životní úrovní roste, to platí všude na světě a my budeme potřebovat jak pro český průmysl, tak pro růst spotřeby další zdroje a /nesrozumitelné/ z těch zdrojů musí být samozřejmě optimální. Já si nedovedu představit, že bychom odešli z jaderného programu nebo že bychom nevyužívali uhlí. Samozřejmě posílíme i obnovitelné zdroje, tedy ty větrníky, případně jiné, ale tam je potřeba si uvědomit, že cena vyrobená na těch zařízeních, kterým říkáme obnovitelné zdroje, tak je podstatně vyšší než elektřina vyrobená klasicky.

Vraťme se ale ještě k listopadovému rozhodování Energetického regulačního úřadu. Dokážete alespoň odhadnout, kam by mohl směřovat jeho verdikt, do jaké hranice procent? Může to být více, méně?

Tak v každém případě musím znovu opakovat, že cenu nestanovuje vláda, ale rozhoduje skutečně nezávislý Energetický regulační úřad. Já předpokládám, že cena pro domácnosti pro příští rok vzroste méně než tomu bylo v letošním roce.

To znamená, někde na hranici pěti procent?

To znamená, okolo pěti procent. Je také otázka, co je to reálný růst. Musíme do toho započítat případnou inflaci a podobně. Ale v každém případě si myslím, že i přes případný růst zůstane cena elektrické energie pro domácnosti v České republice nižší, ten růst bude nižší než v letošním roce a že zůstane elektrická energie jednou z nejnižších v celé Evropě.

Víte, tady se také často hovoří o tom, že vlastně cenu energie by měl regulovat trh, působení trhu. Šéfové energetické společnosti tím také rádi argumentují. Ale dá se jak v Česku, tak i v dalších státech Evropské unie vlastně mluvit o fungujícím trhu, když skoro všude je situace stejná a tedy taková, že trh ovládá buď jedna veliká nebo maximálně pár velikých společností a od těch se pravděpodobně nedá očekávat, že se budou vzájemně cenově likvidovat?

To já myslím, že to je trochu mýtus, protože ČEZ je sice velká firma, která působí na území České republiky i jiných zemí, ale dodávky pro Českou republiku, pro domácí trh činí šedesát procent. Těch čtyřicet procent dodávají jiné společnosti, jejich cena elektrické energie je méně konkurenceschopná než ČEZu, čili to je potřeba vnímat jako liberalizovaný trh, s kterým nemůžeme nic dělat, ať se nám to líbí, nebo ne, protože jsme součástí Evropské unie.

Potažmo tedy ani s růstem energie vlastně nemůžeme nic dělat, ať se nám to líbí, nebo ne.

Já myslím, že může tam být určitý prvek, který znamená, že ČEZ bude respektovat nebo bude brát v úvahu situaci českých spotřebitelů a českého podnikatelského prostředí, případně můžeme využít zisku ČEZu ke kompenzacím.

Díky, na slyšenou.

Na slyšenou.

Příčiny kolapsu rozvodné soustavy

Datum: 31.7.2006 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 12:00 Zprávy Strana: 09

Kolaps rozvodné soustavy minulé úterý způsobil extrémní souběh klimatických, technických a ekonomických příčin v Česku i zahraničí. V horku se přehřály vodiče, zároveň prudce vzrostla spotřeba. V Česku je teď například dvě stě klimatizovaných hypermarketů. K tomu se přidaly problémy v zahraničí. Například v Německu vypadl výkon větrných elektráren, v Polsku byly problémy s chlazením v parných elektrárnách.

Všechno začalo sedm minut před sedmou hodinou ráno, ale nebyly to šťastné sedmičky. Ve Slovensku se kvůli požáru rozvodny muselo odpojit vedení a třináct minut po osmé další. O minutu později odpojili kvůli přetížení jedno vedení Rakušané. To pak v deset hodin způsobilo přetížení linky v Česku mezi pražskými částmi Řeporyje a Chodov. Po jedenácté se musela vypnout a tuzemská soustava tím přišla o rezervu, bez které ještě dokáže fungovat. Rozhodující okamžik nastal minutu po dvanácté, kdy vypadlo další vedení. V jednu hodinu kvůli tomu správce vysokonapěťových sítí ČEPS musel vyhlásit stav nouze a regulačními stupni dvě, tři, čtyři a pět omezit spotřebu. Narozdíl od některých jiných zemí, jako byla například Itálie, nenastal úplný výpadek. Žádnému spotřebiteli se proud nevypnul se vším všudy. V osmnáct hodin byly odvolány stupně čtyři a pět, hodinu před půlnocí omezení dvě a tři a vyhlášen stupeň jedna. Ten byl jako poslední omezení spotřeby odvolán v osm hodin ráno následujícího dne. Spotřeba proudu v Česku se regulací v kritické situaci snížila o dvě procenta, výroba klesla o sedm. Co chybělo, vyrovnal dovoz elektřiny. Opakování kolapsu podle šéfa společnosti ČEPS Vladimíra Tošovského akutně nehrozí, ale nedá se ani vyloučit.

ENERGETIKA

Česká přenosová soustava je v dobré kondici a blackouty rozhodně nehrozí, tvrdila po výpadcích elektřiny v Kalifornii a Itálii část české odborné veřejnosti. Uběhlo pár let a mnozí musí svých slov litovat. Několikaletou energetickou idylku, kdy na regulování odběru proudu s nostalgií vzpomínali jen zasloužilí firemní energetici, rázně utnuly dvě letošní události.

První varování přišlo v lednu. Razantní pokles venkovních teplot, následné zvýšení spotřeby energie a dočasný výpadek několika zdrojů způsobily doposud nevídaný nedostatek proudu. České elektrárny nestačily krýt domácí poptávku a vše se řešilo masivním dovozem. Tehdejší šéfka ČEPS, firmy, která spravuje přenosovou soustavu, Ludmila Petráňová označila lednovou událost za nejdramatičtější v české energetice za posledních dvacet let. „Hrozil totální výpadek dodávek elektřiny, blackout. Obávám se, že podobné výpadky se budou opakovat i v budoucnu a s dalekosáhlejšími dopady než letos v lednu,“ prohlásila. Měla pravdu. O necelý půlrok později přišla další rána. Minulé úterý kvůli výpadku části vedení zkolabovala celá síť. ČEPS musel několik hodin velkým odběratelům regulovat dodávky elektřiny.

Co přesně způsobilo úterní kolaps, zatím není jasné. Variant je několik, počínaje selháním lidského faktoru, poruchou zařízení v rozvodné síti a následným dominovým efektem až po extrémní teplo a vysokou spotřebu elektřiny v kombinaci s nekontrolovatelným přelivem elektrického proudu přes hranice, který přetížil síť. Tuto verzi považují odborníci za nejpravděpodobnější.

Co se přesně mělo stát? Počátkem minulého týdne měly problémy s regulací rozvodných sítí kvůli nedostatku proudu v Německu a Polsku. Právě události u sousedů negativně ovlivnily i český energetický trh. Přenosová soustava, to jsou spojité nádoby, do nichž je třeba přilít stejné množství elektřiny, jaké se spotřebuje. Jinak hrozí přetížení sítě. Elektřina se v soustavě chová jako voda, hledá cestu nejmenšího odporu. Situaci navíc ovlivňuje, že takto propojeny jsou i energetické soustavy jednotlivých evropských zemí. Jinými slovy, nedostatek proudu v Polsku a Německu se kompenzoval tím, že byl zcela nekontrolovaně natažen z české sítě. Ta se posléze přetížila a zkolabovala. Jen pro připomenutí, německá energetika ohrožuje stabilitu české soustavu již delší dobu. Na severu Německa, v řídce obydlených oblastech, je instalováno zhruba šestnáct tisíc megawattů ve větrných elektrárnách, které je nutno přenášet na jih země. Tamní přenosová soustava je však natolik poddimenzovaná, že část elektřiny se transportuje přes Česko. A to zdejší soustavu notně přetěžuje a ohrožuje.

Samozřejmě je jen stěží myslitelné, že se Česko odstřihne od celoevropské soustavy a bude si hrát s elektřinou pouze na svém trhu. Na současnou situaci je ale nutné urychleně reagovat. Třeba posilováním a modernizací přenosových a přeshraničních kapacit a školením personálu dispečinku ČEPS, aby na krizové situace lépe reagoval. Musí se rovněž začít intenzivně vyjednávat se sousedy, aby neohrožovali českou soustavu.

I po splnění těchto opatření je však zřejmé, že výpadky se budou opakovat. Určitě však nebudou tak velké jako v roce 2003 v Kalifornii, kdy bez proudu zůstaly miliony lidí. Česká přenosová síť je jednou z nejlepších v Evropě. ČEPS do jejího rozvoje a modernizace investuje ročně stovky milionů korun. Zda to stačí, se již brzy ukáže.

Zatímco většina odborníků stále analyzuje možné příčiny havárie v rozvodné síti a přemýšlí, jaká zavést opatření, jež by jim do budoucna mohla zabránit nebo alespoň minimalizovat případné škody, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban již přišel s řešením. Chce postavit více elektráren. Jistě, Česká republika bude za pár let zápasit s nedostatkem vlastních zdrojů a výstavba nových elektráren, jestliže se nechceme spoléhat jen na dovozy, je nutností. Protentokrát však ministr notně přestřelil. Problém nebyl v nedostatečné kapacitě elektráren, ale drátů. Komentáře glosující Urbanův plán se různí. Někteří tvrdí, že jen ministr využil nehodu k obhajobě výstavby nových elektráren.

Volný trh s elektřinou funguje. Kupodivu.

Datum: 8.8.2006 Autor: Miroslav Zajíček Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Trendy a analýzy Strana: 09

Zastáncům liberalizace na elektroenergetickém trhu v poslední době nepřicházejí příliš povzbudivé zprávy. Alespoň na první pohled. Volný trh přinesl po několika letech vyšší ceny po celé Evropě. A nikdo neví, kdy se jejich růst zastaví. Než však trh rychle odsoudíme a začneme tvrdit, že v případě elektřiny prostě nefunguje, bylo by dobré zamyslet se na chvíli nad daty. Neukazují náhodou, že celá věc se má přesně opačně? Tedy tak, že růst cen je narozdíl od regulace důkazem dobrého fungování.

A bude hůř

Cena totiž není technickou vlastností nějakého zboží (jako třeba hmotnost nebo barva), ale ukazuje, jak je některé zboží vzácné vzhledem k jiným produktům nebo službám a jak je dané zboží vzhledem k jiným produktů a službám poptáváno.

Ceny rostou v případě, že daný produkt nebo služba je z nějakého důvodu vzácnější - třeba proto, že jej lidé více poptávají, nebo naopak méně vyrábějí. Elektřina není žádnou výjimkou z těchto pravidel.

Po deregulaci na konci 90. let byl v Evropě elektřiny dostatek. Po bývalých národních monopolech totiž zbylo mnoho elektráren (vzhledem k tehdejší poptávce až příliš mnoho), ekonomiky evropských zemí byly povětšinou v depresi a ekonomiky budoucích nováčků v EU teprve nabíraly dech. Malá poptávka spolu s velkou nabídkou rovná se pokles cen, ke kterému tehdy opravdu došlo. Jenomže od těch dob se mnohé změnilo. Zejména ekonomiky nováčků v EU se rozjely a poptávka po elektřině významně vzrostla.

Mnohé firmy, které si samy vyráběly elektřinu, jí před pár lety měly tolik, že ji kromě vlastní spotřeby dodávaly i do distribučních sítí. Dnes povětšinou všechnu svou vyráběnou elektřinu spotřebují samy a ještě si další dokupují. Pěkným tuzemským příkladem jsou třeba severomoravské hutě.

Před pěti lety tehdejší Vítkovice zkolabovaly a byly po kouskách rozprodány, aby alespoň částečně umazaly dluhy vůči svým věřitelům. Jejich elektrárna se tak dostala do rukou Severomoravské energetiky, která část její produkce elektřiny odebírala do své vlastní sítě.

Dnes na místě bývalého areálu funguje několik firem a produkce elektřiny původní závodní elektrárny (dnes je shodou okolností v rukou ČEZ) zdaleka nestačí jejich potřebám a musí další elektřinu ze sítě dokupovat.

Dalším důvodem zvyšující se spotřeby jsou investice na zelené poslední elektrárna má být podle dohody odstavena někdy v roce 2032 (přesné datum není jasné) postupně začínají omezení stanovená v dohodě mít vliv na trh. A jeho síla bude dále růst.

Masívní podpora větrné energie sice přinesla růst instalovaného výkonu těchto zdrojů v Německu, Rakousku a Dánsku, především však přinesla velkou poptávku po záložních zdrojích, které dodávají v okamžiku, kdy větrné elektrárny nefungují.

A nejde o malá množství - jenom v Německu je ve větrných elektrárnách instalován výkon ve velikosti zhruba osmi Temelínů. Dodatečná poptávka po záložních zdrojích pak činí několik tisíc megawattů, které jsou tak fakticky vyřazeny z trhu a z optimálního provozování. Větrné zdroje navíc přispívají k nestabilitě energetických soustav (viz rámeček).

Zároveň se postupně zostřují ekologické a bezpečnostní předpisy. Ty dopadly jak na západoevropské elektrárny (německé společnosti vyřadily z provozu tisíce megawattů zdrojů), tak zejména na ty v nových zemí Evropské unie nebo zemích přistupujících. Třeba Bulharsko muselo odstavit první dva bloky jaderné elektrárny Kozloduj koncem roku 2002 a další dva bloky se uzavřou koncem letošního roku. Z elektrárny veliké jako dva Temelíny zbude pro příští rok jenom půlka.

Jasné jako facka

Proto příliš nepomohlo ani napojení jihovýchodní Evropy na evropský systém elektroeneregtických sítí. Ze zemí, které původně elektřinu vyvážely, se postupně stávají její dovozci. Po válkách na Balkáně jsou elektrárny v bývalé Jugoslávii v dezolátním stavu, Rumunsko i Bulharsko odstavují jeden zdroj za druhým a nové se stavějí pomalu a pouze jako náhrada již odstavených zdrojů - nejbližším datem pro výstavbu nového zdroje v Bulharsku je rok 2009. Jen pro ilustraci: jedná se o elektrárnu Východní Marica 1, kterou staví americká společnost AES, ale to je pouze náhrada za starou elektrárnu na stejném místě, která však již byla odstavena před rokem. To samé platí o již dříve připojeném Slovensku nebo Polsku. V Čechách po obrovském boomu ve výstavbě elektráren - kdy mezi lety 1996 a 1999 vyrostlo jenom mimo ČEZ zhruba tisíc megawattů výkonu - došlo v podstatě k ukončení všech investic. Poslední významnou elektrárnou uvedenou do provozu je pak Temelín. I současný investiční program ČEZ je pouze náhradou starých zdrojů nikoliv jejich rozšířením.

V mnoha zemích (včetně Česka) také došlo zpravidla ve vládní režii ke změně struktury ve prospěch integrace energetických společností, vytváření »národních šampiónů« typu SuperČEZ (neboli spojení výroby a distribuce) a tím k oslabení konkurence jak té stávající, tak zejména té potenciální. Bude-li chtít dnes téměř kdokoliv u nás stavět elektrárnu, bude se muset nějak dohodnout s ČEZ nebo jeho německou obdobou E. Onem - ať už přímo nebo nepřímo. Není pak divu, že tržní podíl menších energetických společností postupně klesá a noví výrobci nepřicházejí. Velcí hráči pak sami příliš motivace k rozšiřování zdrojů nemají.

Asi největším zdrojem, který se v současné době staví v Evropě, je jaderná elektrárna Olkiluoto 3 (1600 MWe) ve Finsku. Jenže ani ona příliš nepomůže, protože ve střední Evropě setrvale roste poptávka. Stejně tak nepomohou ochranářská opatření EU proti dovozu »špinavé« elektřiny z Ukrajiny nebo potenciálně z Ruska.

K tomu všemu přidejme zavedení systému obchodování s povolenkami na vypuštění emisí CO2 , jejichž systém rozdělování diskvalifikuje paradoxně zejména zcela nové zdroje. Rovnice je pak jasná - pokud roste spotřeba a zdrojů ubývá, musí růst i cena.

Až se setmí v kavárnách...

V západní Evropě (ale i třeba v Maďarsku) navíc velká část stávajících elektráren používá jako paliva ropné deriváty nebo zemní plyn. Jestliže koncem 90. let byla cena ropy 15 až 20 dolarů, pak dnes je více než trojnásobná a je jen částečně korigována růstem kursu Eura proti dolaru.

Jelikož elektrárny využívající ropné deriváty a zemní plyn slouží převážně (nikoliv však výlučně) k pokrytí energetických špiček, pak v kombinaci s jejich snižující se kapacitou mohou ceny elektřiny dosahovat na spotových trzích neuvěřitelných hodnot.

Nejhloupější a velmi nebezpečnou reakcí politiků jsou reálné snahy ceny elektřiny jakkoliv regulovat. Trochu to připomíná Kalifornii před pěti lety - žádné nové zdroje, rostoucí spotřeba a populistická gesta politiků, kteří regulovali ceny pro konečné spotřebitele, zatímco energetické společnosti musely elektřinu draze kupovat na velkoobchodním trhu.

Zatím jsme se v Evropě tak daleko nedostali, a dokud tomu tak bude, nemusíme se »kalifornského syndromu« obávat. Jenomže i případné »jemnější« regulace cen na velkoobchodním trhu by měly katastrofální dopad - jejich jedinými efekty by bylo odložení plánů budoucí výstavby nových zdrojů a podpora vyšší spotřeby - tedy fatální zhoršení stávající situace.

Vysoké ceny totiž dříve nebo později nové investice přinesou. Čím více však bude politických nejistot, překážek a regulačních předpisů ve výstavbě elektráren, tím vyšší tyto ceny budou muset být. A tím déle to také potrvá. Trh tedy funguje, jenom politici mu házejí klacky pod nohy.

Co jiného než rostoucí ceny (trh) by dokázalo, aby se z poměrně technického problému vznikajícího nedostatku zdrojů v Evropě stalo téma na kavárenské rozhovory? V případě, že by neexistoval trh s elektřinou, by se nedostatek zdrojů stal tématem kavárenských rozhovorů až mnohem později - ty by ale proběhly už ve tmě.

louce: tam, kde předtím nic nebylo, je najednou továrna na výrobu automobilů, volantů, obrazovek... A drtivá většina z nich své vlastní elektrárny nemá. Prostě se jen připojí na stávající sítě. A pokud revitalizovaných a nově založených firem je dostatečné množství - jinými slovy pokud ekonomika »roste«, spotřeba elektřiny stoupá nutně také.

K tomu připočtěme postupnou obměnu technologií: v mnoha případech dochází k výměně starších plynových spotřebičů za modernější elektrické (modernizace kuchyní); rozšiřování veřejného osvětlení; masivní (a dotovanou) výstavbu akvaparků; dovybavování domácností...

Ani stálý růst efektivity pak nemůže stoupající spotřebu elektřiny zastavit - maximálně tento trend zpomalí.

Odstavování špíny

Do energetického byznysu navíc podstatně zasáhla i politika.

V Německu to byla dohoda mezi tamější vládou a třemi elektrárenskými společnostmi (E. ON, RWE a EnBW) o postupném odstavení všech jaderných elektráren, která omezila jejich provoz stanovením maximálního množství elektřiny, kterou ještě mohou vyrobit. Ačkoliv

Poručíme větru, dešti

Pokud jde o stabilitu elektrizačních soustav, vypadá to, jako by se v posledních letech roztrhl pověstný pytel s problémy. Kromě nedávných potíží u nás se jedná zejména o totální výpadek (takzvaný black-out) v září 2003 ve Švédsku a Itálii a v červenci 2004 v Řecku. Příčinou však není trh, ale jeho neustálé deformování. Elektrizační soustava je totiž velmi křehkým organismem. Má-li pak k dispozici jen malé zálohy, její křehkost a citlivost na výkyvy se logicky ještě zvyšuje. Pokud tedy rostou státní dotace pro nestabilní zdroje (větrné elektrárny), není divu, že toky elektřiny v soustavě se mohou naprosto rozhodit.

Graf - I v Evropě dvakrát dražší (vývoj cen elektřiny na evropské burze v Lipsku, cena v eurech za MWh)

Začal boj o větrná návrší

Datum: 5.8.2006 Autor: VÁCLAV CHOCHOLA Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Pardubický Strana: 03

MILIONY VE VĚTRU. Větrná energie už není jen nereálný sen ekologických snílků. Z větrníků se stal velmi výnosný obchod a mezi firmami se strhl konkurenční boj

Anenská Studánka - Větrné elektrárny posílající do sítě čistou energii už nejsou jen snem ekologických futuristů. Za park takových větrníků dávají tvrdí podnikatelé stovky milionů. Investice se jim totiž s každým otočením rotoru zhodnocuje. „Určitě je to skvělé podnikání. Stát ho musí podporovat, Unie ho podporuje. Je to ale pro vyvolené, musíte někde vzít základní kapitál. Pak už to jde dobře, vyděláváte,“ říká zasvěceně starosta Janova Petr Kalousek. Na stole mu leží nabídky na park čítající deset třímegawatových elektráren.

O výhodnosti podnikání s větrem svědčí nabídka, kterou Janovu jedna z firem dala. 25 tisíc korun za instalovaný megawatt výkonu ročně. „To máte celkem 750 tisíc korun. A třeba bychom si vyjednali i víc. Teď jde o to, jestli si lidi v obci budou elektrárny přát,“ říká Kalousek.

Jedna elektrárna přijde na 60 až 80 milionů

Jedna elektrárna stojí podle výkonu zhruba 60 - 80 milionů korun. Pokud v místě fouká vítr celoročně rychlostí nad 5 m/s, vydělá si na sebe. Podle zákona má provozovatel na 15 let garantovaný odběr za pevnou cenu. Za kilowathodinu vyrobenou ve větrné elektrárně platí ČEZ 2,46 koruny.

„Během pěti až sedmi let máme náklady zpátky. Dalších osm let bychom měli vydělávat,“ pochvaluje si Martin Hofman. Jeho firma S&M minulý týden spustila elektrárnu v Žipotíně a chystá v kraji i další projekty. Nejvhodnější podmínky pro stavění elektráren jsou v Krušných horách, na Vysočině nebo na Svitavsku. „Ale právě tady už je všechno skoro rozebrané. Spíše se rozšiřují existující parky,“ říká Jiří Mráz ze společnosti HT Energo pod stožáry v Anenské Studánce. Sem mají přibýt další čtyři větrníky, každý osmkrát výkonnější než dva stávající o výkonu 250 kW.

S tím, jak ubývají vhodné lokality, přitvrzuje konkurenční boj. „Každý týden mi někdo volá a ptá se, jestli už jsme se rozhodli,“ popisuje janovský starosta. „Pořád nás masírují, ale možná pak zase my budeme moci diktovat podmínky jim.“

Vladimír Česenek z firmy ČEZ Obnovitelné zdroje potvrzuje, že je třeba mít ostré lokty. „Teď bojujeme o zřízení větrného parku Chomutov, největším svého druhu. A je to pořádně tvrdé. Dějí se tam věci,“ říká.

Firmy se snaží přijít včas a pokud možno hned předložit zajímavou nabídku. Tou může být jednorázová finanční odměna, každoroční platby nebo nájem pozemků. „Někteří se nestydí přijít s naprosto nereálnou nabídkou. To pak končívá špatně,“ říká Martin Hofman. „My sázíme spíše na kontakt s obcí, snažíme se lidem všechno vysvětlit. Ale peníze nabízíme samozřejmě také.“

Míst, kde vane dostatečný vítr, je v kraji málo

Siluety větrníků, tak typické třeba pro Německo, přestávají být výjimkou. Z větrných map je ovšem zřejmé, že možnosti v Česku jsou omezené. „Těch lokalit je dost málo. Tak do dvou let bude všechno rozebrané,“ tvrdí nový hráč na větrném poli Jiří Mráz.

To připouští i Martin Hofman. „Odhaduji, že tak 50 procent už je rozebraných. Nikdo ale nemá situaci až tak dokonale zmapovanou. Pořád se ještě dají najít dobrá místa.“Právě o ta zřejmě nastane velký boj. Starostové v regionu můžou doufat, že i jejich obec dostane nabídku na vybudování větrného parku. Znamenala by statisíce do obecní kasy.

V blízké době se chystá výrazné rozšíření výroby elektrické energie z větru na všech stávajících lokalitách, navíc je v plánu výstavba zcela nových větrných parků. Malé elektrárny o výkonu 250 KW v Pohledech a Anenské Studánce zastíní dvoumegawatové větrníky. Také zdálky viditelné šedesátimetrové stožáry v Žipotíně dostanou výkonnější sousedy.

„Vývoj jde rychle dopředu, dneska už je to zase o něčem jiném,“ vysvětluje Mráz ze společnosti HT Energo. Firma S&M navíc připravuje výstavbu v Dětřichově a v Ostrém Kameni.

Větrná energie láká investory

Datum: 17.8.2006 Autor: Zuzana Kubátová Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Podniky a trhy Strana: 13

* Zákon o obnovitelných zdrojích spustil boom výstavby větrných elektráren * Připravují se stavby desítek výkonných větrníků

PRAHA, 17. 8. 2006

V Česku se naplno rozjel nový druh podnikání: stavba a provoz větrných elektráren. V krajině už od loňska větrníků viditelně přibývá. A napřesrok se s dalšími projekty doslova roztrhne pytel.

Zlom způsobil loni přijatý zákon, který investorům zajišťuje pevné výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů na patnáct let. »Letos stavějí jen ti, kdo začali s přípravou už před schválením zákona o obnovitelných zdrojích. Plno dalších projektů začíná,« vysvětluje majitel firmy KV Venti David Jozefy, člen představenstva České společnosti pro větrnou energii. »Odhaduji, že se tady v příštím roce postaví padesát, možná až osmdesát větrných elektráren,« tvrdí Jozefy, jehož firma minulý týden zahájila provoz dvou větrníků u Pavlova na Jihlavsku.

»Svou roli ale sehrálo i to, že i ČEZ deklaroval ochotu investovat do obnovitelných zdrojů,« říká Alexander Szotkowski z česko-rakouské firmy Ventureal. Ta loni spustila jeden z prvních větších větrných parků u nás - pět vrtulí u Břežan.

Úvěr díky zákonu

Firmu to přišlo zhruba na 130 miliónů korun. »Návratnost máme vypočtenu právě na oněch patnáct let, po které máme jasné výkupní ceny. Nebýt zákona, nedostali bychom úvěr. Právě proto se u nás dřív prakticky stavět nedalo,« říká Jiří Přikryl z Venturealu.

V Česku zatím stojí 49 větrníků. Naprostá většina z nich jsou malé zdroje. Projektů s jedním až pěti větrníky nad půl megawattu výkonu je jen deset. To se teď mění. Na trhu se objevila řada nových firem, které do větru investují.

Jen během posledního měsíce se roztočily čtyři nové elektrárny -ty u Pavlova a dvě u Moravské Třebové. V obou lokalitách přibude letos ještě další dvojice vrtulí. Dva větrníky se mají letos roztočit u Petrovic na Ústecku, další v Krásném Lese na Frýdlantsku. A to je teprve začátek. Ještě letos spustí Ventureal elektrárnu na Znojemsku a chystá další projekty. V Mackovicích na jižní Moravě chce vybudovat 25 vrtulí za 100 miliónů eur. »Rádi bychom příští rok investovali do první z těchto staveb asi 35 miliónů eur,« říká Szotkowski.

Příští rok má osm elektráren vyrůst i u Janova na Vysočině. Jen v Krušných horách se má stavět na sedmi různých místech. Investory lákají i Orlické hory či Jeseníky.

Chybějí vrtule

Koncem června činil instalovaný výkon českých větrných elektráren necelých 30 megawattů, což je jen zlomek z celkové výrobní kapacity tuzemských elektráren kolem 17,5 tisíce megawattů. Podle Hájka by ale do čtyř let měl u nás výkon větrných elektráren stoupnout na dvacetinásobek.

Investoři do větrníků zatím bojovali hlavně s odporem občanů v místech, která jsou pro jejich projekty vhodná, nebo s nepřízní úřadů. Teď čelí dalšímu problému: »Chybějí technologie, protože větrné elektrárny staví ve velkém celá řada dalších evropských států, Čína či Amerika,« říká Přikryl. Podle Szotkowského se dnes čeká na dodávku elektrárny celé měsíce: »Některé firmy jsou vyprodané na dva roky. Evropskou výrobu vysávají Spojené státy,« stýská si. Podle Přikryla se nepodaří v příštím roce českým investorům získat víc než čtyři desítky nových strojů.

Do výroby elektráren se ale nově pouštějí i čeští podnikatelé. »Letos vyrobíme dvě první elektrárny, napřesrok jich už plánujeme desítky kusů skoro za miliardu korun. Prodáme je, boom větrníků je totiž nejen u nás, ale začíná i v Polsku, Maďarsku či Estonsku,« říká Antonín Růžička, jednatel firmy Wikov, která vložila stovky miliónů korun do rozjezdu zcela nové »větrníkové« divize.

Lidé dopouštějící se korupčního jednání unikají trestu

Datum: 29.7.2006 Zdroj: TV Nova Rubrika: 19:30 Televizní noviny Strana: 01

Pavel DUMBROVSKÝ, redaktor

Dnes začneme zajímavou a zároveň poměrně znepokojivou zprávou, se kterou přišlo ministerstvo spravedlnosti. Tvrdí, že lidé, kteří se dopouštějí korupčního jednání, trestu nakonec v mnoha případech uniknou. Přestože se počet odhalených případů korupce značně zvýšil, prokázat pachatelům vinu u soudu se stále příliš nedaří.Podle těchto zjištění ministerstva spravedlnosti odhalila policie v minulém roce o sto procent případů korupčního jednání více než v roce předcházejícím. Nakonec se však u soudu často ukázalo, že důkazů je nedostatek.

David KUBALÁK, mluvčí Policejního prezidia : Je složité je získávat.

Petr DIMUN, mluvčí ministerstva spravedlnosti: Česká republika v boji s korupcí opravdu dělá velké kroky, na druhou stranu ta efektivita následně při prokazování této činnosti před soudem už je mnohem nižší.

Pavel DUMBROVSKÝ, redaktor: A tady to vidíte. Zatímco v roce 2003 bylo pro korupci stíháno jednatřicet osob, v roce 2005 to už bylo devadesát devět, odsoudit se však nakonec podařil téměř stále stejný počet lidí, ročně něco přes dvacet.

Luboš VLASÁK, předseda Městského soudu Praha: Velice obtížně se prokazuje korupce v případech, kdy stojí pouho pouhé tvrzení proti tvrzení.

Jitka FÁROVÁ, redaktorka: Na to například před několika měsíci doplatil korupční případ z Teplicka. Panu Kadavému z Krupky jako zastupiteli města bylo nabídnuto sto tisíc, aby zvedl ruku pro výstavbu větrných elektráren.

Petr KADAVÝ, městský zastupitel, Krupka: Když zastupitelstvo prohlasovalo výstavbu té elektrárny, tak jsem prohlásil, že se nechali uplatit a já ne.

Jitka FÁROVÁ, redaktorka: Policie případ šetřila asi dva měsíce, nakonec se k soudu nedostal. Pro nedostatek důkazů ho kriminalisté odložili.

Pavel DUMBROVSKÝ, redaktor: Policisté a žalobci si často stěžují, že se korupce špatně odhaluje i kvůli nedokonalým zákonům. Často nemohou použít například odposlechy a podobně.

David KUBALÁK, mluvčí Policejního prezidia: Tyto trestné činy nejsou považovány trestním zákonem za zvlášť závažné.

Martin OMELKA, mluvčí Městského státního zastupitelství, Praha: Pokud jsou to takové případy, kde není možno v podstatě nasadit operativní prostředky a podobně, tento problém je.

Luboš VLASÁK, předseda Městského soudu Praha: Ve společnosti byly námitky, že počet odposlechů je abnormálně vysoký.

Pavel DUMBROVSKÝ, redaktor: Rozhodnout prý musí politici. V anonymní anketě Světové banky přitom některé firmy přiznaly, že si na úplatky vyčleňují kolem tří procent svých příjmů. Ministerstvo spravedlnosti slibuje, že brzy přijde s návrhem nového zákona.

Větrné elektrárny v našem okolí

Datum: 22.7.2006 Autor: Daneš Burket Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Vysočina Strana: 03

V těchto dnech se u Pavlova na Jihlavsku začínají stavět obří vrtule. Starosta si pochvaluje, že se zvýší turistický ruch. Rozhodování o výstavbě větrných elektráren v blízkosti našich obcí však rozpoutává mezi obyvateli velké vášně.

Energetici nejsou z větrníků příliš nadšeni. Je to zdroj s těžko předvídatelnou výrobou. Pokud nefouká, musí ho nahrazovat zdroje uhelné a jaderné. Pokud je podíl větrných elektráren v soustavě vyšší, může to mít neblahý vliv na udržování její rovnováhy. Elektřinu potřebujeme 24 hodin denně po 365 dní v roce a to větrníky zajistit nedokáží. Ekonomové těmto zdrojům také příliš nefandí. Bez dotací nejsou konkurenceschopné. Klasické elektrárny vyrábějí elektřinu za cenu kolem jedné koruny za kWh, zatímco dotovaná výkupní cena větrné elektřiny je téměř trojnásobná. Na větrníky půjde i dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na investici tak přispějeme my všichni.

Ekologové se obávají neblahého vlivu na životní prostředí. Větrníky mohou být hlučné, jsou nebezpečné pro ptáky a výstavba je citelným zásahem do krajiny.

Občané doufají, že gigantické stožáry elektrárny mohou přilákat turisty, že prodej elektřiny bude vítaným zdrojem pro obecní pokladnu. Všechno má zkrátka své výhody a nevýhody a mělo by se vždy pečlivě zvažovat, zda nepříjemnosti spojené s takovou stavbou za humny nepřeváží nad přínosy. Přejme pavlovským, aby tomu v jejich případě tak nebylo.

Vrtule za baráky nám nevadí, říkají Pavlovští

Datum: 22.7.2006 Autor: (myš) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Vysočina Strana: 03

Pavlov - Tak trošku jako ve sci-fifilmu si člověk včera ráno připadal v Pavlově na Jihlavsku. Představte si běžné zemědělské družstvo, krávy před kravínem líně přežvykují a pleskají ocasy. Přitom přímo před nimi na prašné cestě kotví tři gigantické tahače, na nichž se stříbřitě lesknou listy obří vrtule.

Jsou to vrtule větrníku, jenž vyrůstá kousek nad vesnicí. Jeden list měří pětačtyřicet metrů. A za pár týdnů začnou vyrábět první větrnou elektřinu v kraji.

Části vrtule přibyly do Pavlova v noci na pátek a dneska bude vrtule osazena na stožár. Od brzičkého pátečního rána mířilo k rozložené vrtuli procesí lidí. „My jsme přijeli z vedlejší Nevcehle. Byli jsme hodně zvědaví, jak taková větrná elektrárna vypadá, jak se převáží. Je to síla,“ komentuje mladík Petr Šebesta, jenž vyrazil do Pavlova s kamarádem.

Lidé postávají před domy a zvědavě sledují další kolosy. Na hlavní ulici kolem zdejšího obchodu totiž parkují tahače s částmi stožáru. Tady nepáchne hnůj, ale nad domy se line chemická vůně z nalakovaných kusů tubusu. „Mně elektrárna nevadí. Staví se všude ve světě. Známí žijí v Německu a mají vedle sebe sedmnáct větrníků. Vedou se tady u nás řeči hlavně v hospodě u piva. Většina lidí byla pro stavbu,“ přemítá Josef Fortelný.

Do řeči mu skáče starší žena. „Uvidíme, co to udělá, až elektrárnu pustí. Slyšela jsem, že dělá nějaké vlny, možná z ní bude hluk,“ hloubá obyvatelka. „Nejsem proti stavbě. Myslím si, že si všichni časem zvykneme. Ale podle mého jsou to vyhozené peníze,“ přidává se Jiří Pospíchal.

Dění přihlíží s nadšením další pavlovský starousedlík, Jaroslav Vokřínek. Ten se dokonce už před osmou ráno na malém motocyklu sune až ke staveništi. „Natáčím si stavbu kamerou. Už jsem se byl podívat na vrtuli. Je to velkolepé,“ svěřuje se.

Pavlovští proti vztyčení úplně prvního větrného parku na Vysočině hlasitě nebrojili. Většina lidí byla pro. Vísce přivane větrná energie do rozpočtu slušné peníze.

Fouká nový vítr?

Datum: 20.7.2006 Autor: MILENA GEUSSOVÁ Zdroj: Ekonom Rubrika: Sonda / Energie Strana: 15

Německo-rakouské experimenty ověří čas. Vize nové energetiky, která nepočítá s jadernou energií a chce být i méně závislá na dovozech fosilních zdrojů, je prosazována především německými sociálními demokraty a zelenými. Nová německá vláda také trvá na dohodě o likvidaci jaderné energetiky, ačkoli s tím tamní průmyslníci a energetici nesouhlasí.

Podle ministra životního prostředí Sigmara Gabriela je třeba investovat především do obnovitelných zdrojů a na čtvrtinu snížit emise CO2 . Předpokládá to mj. omezení uhelných elektráren, na třetinu snížit spalování zemního plynu a na polovinu ropy. Produkce obnovitelných zdrojů má vzrůst na pětinásobek.

V současné době se téměř dvě třetiny německé elektřiny vyrábějí v uhelných a paroplynových elektrárnách, necelá třetina v jaderných. Na větrné a vodní turbíny připadá zhruba 5 % produkce. Německo je světovou jedničkou ve větrné energetice, loni přibylo téměř 1800 MW instalovaného výkonu.

Nejvýkonnější německá jaderná elektrárna Isar-2 dodává ročně do sítě při instalovaném výkonu 1475 MW 12,2 miliardy kWh elektřiny. Přesto bude ještě v době, kdy bude v nejlepší kondici a schopná prodloužení životnosti o řadu let, postupně odstavena.

Přes »zelenou politiku« se v Německu počítá s rozvojem uhelných zdrojů na výrobu elektřiny, které by mohly částečně nahradit uzavřené jaderné bloky. Odráží to i národní alokační plán na vypouštění emisí CO2 , který Německo předalo v závěru června Evropské komisi. Nové uhelné elektrárny budou emitovat méně CO2 , budou však také výrazně dražší. Domácí uhlí ale umožňuje nezvyšovat dovozní závislost na energetických zdrojích.

V Rakousku byli zelení v energetice úspěšní před 20 lety, kdy donutili rakouskou vládu zrušit výstavbu vodního díla Hainburg na Dunaji kvůli hrozbě zatopení lužních lesů.

Již předtím byla zastavena výstavba jaderné elektrárny Zwentendorf. Rakouští zelení tehdy tvrdili, že i bez Zwentendorfu má Rakousko elektřiny dost. To se ovšem nenaplnilo, protože po zastavení jádra vybudovaly společnosti Verbund a EVN o dva kilometry dál velkou tepelnou elektrárnu, ve které se spaluje černé uhlí z Polska, částečně i z ČR. Zwentendorfskou elektrárnu dodala na klíč německá firma Siemens. Většina zařízení je dodnes na místě v perfektním stavu a zakonzervovaná. Přímá ztráta z odepsání investice činila 7 mld. šilinků, v dnešních penězích zhruba miliardu eur. Roční náklady na udržování stavby činí něco přes milion eur.

Podle člena Světové energetické rady Roberta J. Strassera zabránili Rakušané výstavbě pěti elektráren o celkovém výkonu kolem 2000 MW. Zdroje, které neprodukovaly skleníkové plyny, nahradili tepelnými elektrárnami na dovážená pevná i kapalná paliva. Vypustili do ovzduší navíc 20,4 mil. tun CO2 .

Datum: 10.7.2006 Autor: (mat) Zdroj: Euro Rubrika: Energie Strana: 22

Rakušané utíkají do Česka

PRAHA – Domovinu opouští rakouská energetická společnost Oekostrom a míří do Česka. Tlačí ji k tomu nevýhodná situace ve vlastní zemi. „Výkupní ceny za zelenou energii se v České republice pohybují kolem 8,6 centu, navíc jsou právně garantované na patnáct let. Vzhledem k tomu, že nová rakouská legislativa garantuje výkupní ceny, jež poklesly na 7,8 centu, vidíme naši budoucnost na východě,“ řekl generální ředitel Ulfert Höhne. Rakouské ceny navíc ještě poklesnou. „U nových projektů překročí odkupní cena jen o minimum sedmicentovou hranici,“ posteskl si mluvčí společnosti Winfried Dimml. Höhne očekává, že do Česka se proto vydají i další rakouské společnosti.

Oekostrom už začal v Česku prověřovat více než deset možných lokalit, kde by měly větrné elektrárny vyrůst. O výstavbě několika větrných parků již firma začala jednat s tuzemskými úřady. Společnost vede finální jednání s českým partnerem, jeho jméno zatím nesdělila. Rakouská firma není v Česku úplným nováčkem. Od prosince 2005 provozuje dvě větrné elektrárny o výkonu tří MW v moravském Protivanově.

Dosud bylo Rakousko s výkonem větrných elektráren přesahujícím 900 MW evropskou špičkou. Jen pro srovnání, v ČR je to 20 MW. Dnes se však rakouské firmy přesouvají do výhodnějších zemí. Mimo Česka je populární také Maďarsko, kde za zelenou energii platí dokonce 9,2 centu. Nevůle rakouské vlády narazila na velké nepochopení podnikatelů. „Právě v době, kdy nám Rusové předvedli, jak rychle mohou utáhnout kohoutek, je rakouský postoj zcela nepochopitelný,“ uvedl Dimml.

Jako absurdní spatřuje v daném kontextu mluvčí Oekostromu rakouské demonstrace proti české Jaderné elektrárně Temelín. „Ty jen ukazují rakouskou prolhanost a nepochopení. Oni si neuvědomují, že žijí v zemi, která vyrábí sedmdesát procent energie s pomocí vody. V Česku je to jen sedm procent, nic jiného vám tedy nezbývá,“ konstatoval Dimml, „když ale mohou jít příkladem a ve vlastní zemi podpořit ekologické způsoby výroby, tak jsou proti, protože by se jim o něco málo zvedly náklady.“

Lidové noviny, 10.7.2006

Ekologický hazard s energetickou politikou

(Jiří Hanzlíček, ekologický poradce ministerstva průmyslu a obchodu)

„Nemůžeme razantně zvýšit využívání obnovitelných zdrojů, například vodních toků jako v severských zemích. Při stávajících technologiích nebude možné v období 20 až 30 let dosáhnout jejich ekonomického využívání v hodnotě mírně překračující 10 až 12 procent.

Větrné elektrárny nebudou mít u nás vyšší účinnost než 10 procent ….“ Více zde

Obrat k jádru

Datum: 20.7.2006 Autor: KAREL JEŽEK Zdroj: Ekonom Rubrika: Sonda / Energie Strana: 14

Blairova vláda je pro atomové elektrárny.

Britská vláda zveřejnila 11. července zprávu o energetice, která vrací jaderné elektrárny na pořad dne. »Budu k vám zcela upřímný, změnil jsem názor,« řekl Tony Blair poslancům. Při revizi energetické politiky počítá labouristický kabinet s výstavbou nových reaktorů, které by nahradily ty stárnoucí. Ale neupřesňuje ani jejich počet, ani kalendář výstavby.

Hlavním cílem je snížit do roku 2020 emise kysličníku uhličitého v porovnání s rokem 1990 o 20 %, tedy o 19-25 mil. tun, což odpovídá ročním emisím Rakouska či Řecka. A do roku 2050 by Británie chtěla zredukovat tyto emise o 60 %. »Podle naší analýzy mohou ke snížení emisí a naší závislosti na dovážené energii přispět - spolu s dalšími alternativami - jaderné elektrárny,« prohlásil ministr obchodu a průmyslu Alistair Darling. Vláda nadále počítá s uhelnými elektrárnami, jejich emise CO2 však budou sníženy.

Za jednu z nejzajímavějších částí zprávy je považováno, že náklady na likvidací starých jaderných elektráren a výstavbu nových musí nést soukromý sektor. Státní správa však usnadní vydávání povolení ke stavbě jaderných i dalších elektráren místními úřady, které bývají velmi zdráhavé. Kvůli obtížnému vyřizování trvala výstavba zatím poslední britské jaderné elektrárny - Sizewell B - od podání první žádosti v roce 1981 celých čtrnáct let.

Vzhledem k rostoucímu schodku státního rozpočtu odmítá vláda poskytnout na výstavbu jaderných elektráren finanční pomoc. K omezení protestů veřejnosti a ekologů bude nová generace reaktorů postavena na místech existujících jaderných zařízení.

Spojené království má dnes 12 jaderných elektráren, z nichž 9 má být uzavřeno do roku 2015. Tyto reaktory nyní vyrábějí přibližně 20 % britské produkce elektřiny. Bez výstavby nových by jejich podíl za 10 let představoval jen 10 % produkce a v roce 2020 pouhých 6 %. Obnovitelné energie, zvláště větrná, by v roce 2020 měly pokrývat 20 % spotřeby elektřiny.

Záměry obsažené v dokumentu jsou považovány za obrat ve vládní politice. Bílá kniha o energetice z roku 2003 totiž nepočítala s oživením jaderné energetiky, ale pouze s rozvojem obnovitelných energií.

Britské sdružení výrobců elektřiny (AEP) odhaduje, že kvůli potřebě obstarat si nejrůznější povolení, zvláště homologaci technologie, bude moci první nová jaderná elektrárna zahájit provoz až po roce 2020. Než se členové AEP budou angažovat do oživení jaderné energetiky s náklady odhadovanými na 20 mld. liber, počkají si na zveřejnění nové Bílé knihy o energetice počátkem příštího roku. Ta vytyčí energetickou politiku na příštích 30 či 40 let.

Zpráva vyvolala kritiku ze strany ekologických organizací, jež odsuzují Blairovu »posedlost jadernou energií«. Organizace Greenpeace připomněla velký počet nehod v dlouhé historii Sellafieldu, nejstaršího evropského zařízení na skladování a recyklaci jaderného odpadu. V labouristické straně má řada činitelů výhrady k rozhodnutím, která prý byla přijata pod tlakem podnikatelských kruhů.

Konsenzus neexistuje ani ohledně obnovitelných energií. Mocné lobby ochránců přírody se zase nelíbí výstavba dalších větrných elektráren.

Finanční noviny, 30.6.2006

Podpora jaderné energetiky v Česku roste

Praha - Téměř tři pětiny občanů České republiky podporují další rozvoj jaderné energetiky. V minulém roce to bylo jen 54 procent lidí. Vyplývá to z dubnového výzkumu agentury STEM. Ta oslovila 1690 respondentů.

"Zdá se, že podpora jaderné energetiky se po několikaletém pozvolném poklesu začíná opět zvedat. Více pro jsou muži a lidé s vyšším vzděláním," uvádí se ve zprávě. Nejnižší podporu 52 procent mělo "jádro" před dvěma lety.

Přes 60 procent občanů se také domnívá, že k zajištění tuzemské potřeby elektřiny bude nutné dostavět jadernou elektrárnu Temelín. Více než tři pětiny lidí by se zúčastnily případného referenda o tomto kroku. Téměř dvě třetiny by jich hlasovalo pro.

"Účast v referendu a samotnou volbu ovlivňuje subjektivní pocit informovanosti o Temelínu. Právě hlasy informovaných lidí by výstavbu nových bloků více podpořily," říká průzkum.

Finanční noviny, 22.6.2006

Omezení uhlí a jádra může zdražit proud

Praha - Lidem možná podle dnešní Mladé fronty Dnes do budoucna výrazně podraží proud. Vznikne-li vládní trojkoalice ODS, lidovců a zelených a prosadí připravené programové prohlášení, bude se muset po desetiletích změnit energetická strategie země, což podle energetiků a ekonomů směřuje k vyšším cenám, píše list.

Nově se formující vláda se rozhodla na návrh zelených omezit rozšiřování těžby uhlí v severních Čechách či stavbu další jaderné elektrárny. To podle ředitele Energetického ústavu Brno Zdeňka Špačka znamená omezení riziko zdražení. "Můžu říct uhlí ne a jádro ne, ale pak zároveň musím říct, kolik bude stát elektřina," uvedl. Rozhodnutí o energetice by se podle něj měla přijímat alespoň na dvacet let, nikoliv na čtyři roky.

Více zde

HN.IHNED.CZ  19. 6. 2006  00:00

Pecina napadl zelené, ti chtějí jeho odchod

Bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu a nynější šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina ostře kritizoval energetický program Strany zelených. Programové odmítnutí výstavby nových jaderných bloků označil za krátkozraké a laciné gesto a dodal, že snahu zelených usednout do vládních křesel sleduje s velkou obavou.
"České pořekadlo o kozlovi, který se stal zahradníkem, může v ČR brzy nabýt obludných rozměrů," napsal v komentáři, který poskytl ČTK. Šéf zelených Martin Bursík považuje Pecinovo vyjádření za hrubé zasahování do politiky. Předseda ÚOHS by měl podle něj zvážit rezignaci, nebo bude strana usilovat o jeho odvolání.
Podle Peciny není překvapením, že se zelení snaží prosadit do koaliční smlouvy zákaz výstavby dalších jaderných reaktorů a zároveň zákaz rozšiřování těžby uhlí.
"Překvapením to není i proto, že místopředsedkyně této strany paní (Dana) Kuchtová, která v minulosti nechvalně proslula jako takzvaná "jihočeská matka", byla za činnost proti našim jaderným elektrárnám, a tím i proti naší energetice v minulosti poměrně otevřeně placena ze zdrojů plynoucích od konkurence, konkrétně z Rakouska," napsal Pecina.
K dalšímu rozvoji jaderné energetiky v ČR podle něj neexistuje žádná racionální alternativa. "Představa o nahrazení uhelných a jaderných elektráren obnovitelnými zdroji je směšná. Jeden blok Jaderné elektrárny Temelín vyrobí stejně energie jako tři tisíce těch největších vrtulí (větrných elektráren)," uvedl. "Tři tisíce vrtulí za jeden blok elektrárny - to je dnešní nabídka zelených demagogů," napsal.
"Nedovedu si představit jedinou zemi EU, ve které by podobně arogantní a politicky motivované vyjádření nestálo předsedu nezávislého antimonopolního úřadu místo," uvedl v tiskovém prohlášení Bursík. Pecinovo vyjádření je podle něj snaha ovlivnit povolební politická jednání ve prospěch uhelných společností a jaderné lobby. Apeluje proto na dosluhující vládu, aby "respektovala politickou kulturu a předložila prezidentu republiky návrh na odvolání předsedy ÚOHS".
Podle premiéra Jiřího Paroubka je Pecina korektní státní úředník. "Myslím si, že pan Pecina je korektní státní úředník a tohleto určitě bylo zkresleno," řekl Paroubek novinářům.

Ekonomové pro »jádro«

Datum: 22.6.2006 Autor: (čtk) Zdroj: Haló noviny Rubrika: Ekonomické zpravodajství Strana: 09

PRAHA - ČR potřebuje nové jaderné zdroje, neboť výroba energie z alternativních zdrojů bude vždy jen doplňková. Vyplývá to z odpovědí ekonomů, které ČTK oslovila v souvislosti s kritikou programu Strany zelených šéfem antimonopolního úřadu Martinem Pecinou. Ten jejich energetické vize, spočívající v odmítání jaderné energie, označil za krátkozraká a laciná gesta.

»Ve výrocích bych nebyl tak příkrý jako pan Pecina, ale je pravdou, že pokud se u nás nepostaví nové jaderné bloky, nebude se těžit uhlí za územními těžebními limity a vyrábět z něho elektřina, pak se ČR může stát z čistého exportéra elektrické energie čistým importérem. To by při vyšších cenách elektřiny na okolních trzích nebylo pro další ekonomický rozvoj země příznivé,« uvedl Petr Novák ze společnosti Atlantik FT.

Podle Tomáše Gaťka z Patria Finance má ČR tři možnosti, jak řešit svou energetickou situaci. »Obnovitelné zdroje jsou limitované z důvodu obsazenosti řek a malého počtu míst, kde lze provozovat větrné elektrárny. Můžeme se vydat cestou plynu, ale jeho cena je vysoká a existuje zde riziko závislosti na třetích zemích. Relativně atraktivní je nukleární energie, kde se musejí vyřešit otázky vysokých investic a konečného uskladnění,« vyjmenoval.

Jeho kolega Tibor Bokor ze společnosti Wood & Company odhaduje, že očekávaný nárůst spotřeby elektřiny nelze pokrýt z jiného než jaderného zdroje. »Z ekonomického hlediska je jádro nejlevnější zdroj hned po vodních elektrárnách. Případné další bloky by se stavěly v existující elektrárně Temelín, takže životní prostředí by se nezhoršilo,« uvedl Bokor.

Strana zelených podle předsedy své energetické sekce Vladimíra Vlka naopak neočekává, že by poptávka po elektřině měla dramaticky růst. »V tuzemsku stále máme vysokou energetickou náročnost ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Ta bude klesat v souvislosti s další modernizací průmyslu. Odhadujeme, že se tak dá ušetřit až 40 % všech druhů energií,« vysvětlil Vlk. Podle něj bude jeho strana také prosazovat posílení role komunální energetiky pro výrobu elektřiny i tepla.

Obnovitelné zdroje Unie přecenila

Datum: 21.6.2006 Autor: Karolina Kudynová Jakub Svoboda Zdroj: Právo Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 18

PŘEDSEDA ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU JOSEF FIŘT ŘEKL PRÁVU:

* Jak vidíte budoucnost využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice?

Česká republika má v souvislosti se vstupem do Evropské unie povinnost od roku 2010 vyrábět osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podobně mají stanovenou kvótu i další členské státy EU. Ukazuje se však, že tyto kvóty bude těžké splnit. Objevují se proto hlasy, že by se celá koncepce obnovitelných zdrojů energie měla přehodnotit a měly by se stanovit reálné cíle.

* Proč to nejsou státy schopné plnit?

Přecenily se reálné možnosti využití obnovitelných zdrojů energie. Jedná se například o průtoky řek, možnosti získávání energie z biomasy, vhodnost větrných farem apod. Pěstování biomasy není jednoduché a většinou potřebuje podporu zemědělství. Je velmi dobře, když se vyrábí elektřina z obnovitelných zdrojů a maximálně se využívá, ale má to i svá ekonomická a technická omezení.

* Může tedy Česko v roce 2010 vyrábět 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Splnit tento úkol bude velice těžké. V roce 2005 byl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celkově spotřebované elektřině v České republice necelých 5 procent, z toho téměř polovina byla vyrobena za pomoci vodních zdrojů včetně velkých vodních elektráren. U vodních elektráren je potenciál prakticky vyčerpán. Další variantou je větrná energie. Jedni ji podporují, protože je čistá. Druzí ji odmítají s tím, že hyzdí krajinu a má druhotné efekty na životní prostředí. Je třeba vzít v potaz i relativně vysoké náklady související se zabezpečením rezervního výkonu, pokud přestane foukat vítr.

* Které obnovitelné zdroje mají podle vás v našich podmínkách perspektivu?

Největší potenciál je ve spalování biomasy. Při tomto způsobu výroby elektřiny lze využít všechny odpady vzniklé při těžbě dřeva, dále zbytky z dřevovýroby, ale také účelně pěstovanou biomasu. K tomu lze využít i zemědělsky neobdělávané či nevýnosné plochy.

* Má biomasa nějaká omezení?

Biomasa se nemůže pěstovat daleko od zdrojů výroby, protože by to bylo kvůli vysokým nákladům na dopravu ekonomicky neúnosné. Dále jsou zde poměrně vysoké nároky na skladovací prostory. V neposlední míře je nutno nastavit i správnou cenu pro podporu výroby elektřiny z biomasy, a to tak aby byla spálena jenom ta biomasa, kterou již nelze jiným způsobem využít. Pro výrobu elektřiny lze použít ale i tzv. druhotné zdroje energie -např. koksárenský plyn, těžba metanu z uhelných dolů, využití skládkového plynu apod.

* Ceny elektřiny a plynu rok od roku rostou. Proč?

Jednak je to růst cen primárních zdrojů - uhlí, topných olejů a plynů, dále růst inflace a v neposlední řadě i vyšší poptávka než nabídka. Liberalizace vnitřních trhů s elektřinou a s plynem jednotlivých států EU měla přinést snížení cen. Přestože většina států EU má již trhy plně otevřené, ke snížení cen nedošlo, právě naopak. Toto je varovný signál. Příčiny, které výrazný nárůst cen energií přinesly, jsou na základě průzkumu Evropské komise vyhodnocovány.

* Mohou domácnosti kombinací různých zdrojů energií ušetřit?

V dalším období může cena elektřiny či plynu zmírnit nárůst, případně na čas i stagnovat. Ale domnívám se, že elektřina ani plyn nebudou již tak levné jako dříve. Proto je důležité naučit se s energií šetřit. Doporučit, který druh energie je vhodnější a který méně, je obtížné, záleží na celé řadě faktorů. Určitě je však výhodné mít možnost kombinace, např. pro rodinný domek využít jako základní variantu plyn nebo elektřinu a současně mít například kotel na dřevo.

HN.IHNED.CZ 24.5.2006:

http://ihned.cz/3-18520030-elektr%E1rna-000000_d-55

Představa, že uhelná elektrárna musí být vždy kouřícím a obludným monstrem, hyzdícím a znečišťujícím krajinu, nemusí být vždy pravdivá

(…Díky nové fluidní technologii, tzv. podstechiometrickému spalování, vzniká pak minimální množství škodlivin - oxidů dusíku a popílku. Síra je pak odstraňována v trojstupňovém odsiřovacím zařízení. Díky těmto opatření se lippendorfská elektrárna obejde bez komínu. Za hodinu se tak spotřebuje 730 tun uhlí a 25 tun vápence na odsíření. Z toho vznikne 50 tun popílku a 70 tun sádrovce, který se zpracovává v přilehlé továrně na sádrokartony. "Spalin je tak málo, že je stačí vypouštět přes chladicí věže," tvrdí Dornberg. Podle poskytnutých údajů produkuje lippendorfská elektrárna oproti své předchůdkyni, která stála na stejném místě, o třetinu méně oxidu uhličitého, o 95 procent méně oxidů síry a o 45 procent méně oxidů dusíku.)

Kraj nechá posoudit větrné elektrárny

Datum: 22.8.2006 Autor: (frk) Zdroj: Týdeník Krnovské noviny Rubrika: Titulní strana Strana: 01

ČAKOVÁ - Odbor životního prostředí krajského úřadu formou veřejné výzvy oslovil odborné autorizované frmy, které jsou schopné zpracovat posudek na projekt Větrné elektrárny Čaková. V pátek 18. srpna uplynula lhůta pro podávání těchto nabídek, které musí obsahovat prezentaci frmy, cenovou kalkulaci i termíny potřebné pro zpracování posudku.

Autorem záměru postavit tři větrné elektrárny je přímo Čaková, takže zisk z jejich provozu nebude příjmem soukromé osoby, ale obecního rozpočtu. V místě, kde nejsou podnikatelské příležitosti, je to jedna z mála možností, jak si obec může přilepšit. K využití obnovitelných zdrojů energie se zavázala také Česká republika v přístupových dohodách s EU. Odborná frma musí posoudit především to, jaký vliv budou mít elektrárny na životní prostředí ve svém okolí.

Každá z elektráren má mít výkon dvou megawatt. Elektřinu vyrobenou z větru bude odebírat rozvodná sít SME. Na osmdesátimetrových stožárech má být umístěn rotor se třemi čtyřicetimetrovými lopatkami. Kromě občasné údržby a kontrol může zařízení fungovat bez obsluhy. Elektrárna se uvede do provozu automaticky, pokud bude mít vítr dostatečnou rychlost.

Pokud bude posudek vlivů na životní prostředí příznivý, chce Čaková okamžitě zahájit výstavbu první elektrárny, druhou plánuje v roce 2008 a třetí v roce 2009. Výrobce garantuje u každé elektrárny maximální hluk kolem sta decibelů. Nejbližší zástavba je vzdálená 500 metrů. Elektrárna projektovaná nejblíže lidským obydlím se bude stavět jako poslední, a to pouze v případě, že měření hlukové zátěže bude příznivé. U větrných elektráren je rizikem i stroboskopický efekt, který vzniká za slunečného počasí pohyblivým stínem lopatek. U senzitivních jedinců může vyvolat psychické problémy, ale vzhledem k velké vzdálenosti a odclonění terénem se v Čakové neprojeví.

V zimě je riziková i námraza na listech rotoru, která při opadávání může zranit náhodné chodce či běžkaře. Ve vytipované lokalitě ale žádná turistická trasa nevede a riziko sníží i výstražné cedule. Navíc v případě námrazy čidlo automaticky elektrárnu vyřadí z provozu. Sklolaminátový rotor ani ocelový stožár nepůsobí rušení televizního ani rozhlasového vysílání. „Větrné elektrárny se stanou novou dominantou území a ovlivní krajinný ráz. Zda to bude negativní nebo neutrální, to je věc subjektivního vnímání. Zábor zemědělské půdy je minimální, vliv na majetek a památky žádný, problémy nejsou ani z hlediska územního plánu,“ shrnula situaci zpracovatelka dokumentace Pavla Žídková.

(MF Dnes, 13.9.2006, Karlovarsko)

U Jinřichovic mají stát větrníky, lidé protestují

Jindřichovice - Pět obřích větrných elektráren chce u Jindřichovic na Sokolovsku postavit společnost Windenergie. Krajský úřad oznámil, že už začal posuzovat, jestli plán firmy ovlivní...více

Největší sluneční elektrárna začala dodávat proud

(MF Dnes, 1.9.2006, Opatov)

Stavba větrných elektráren na Bruntálsku

Datum: 11.8.2006 Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Rubrika: 10:35 Pod kůži Strana: 01

Moderátor: „ Severní Moravu a Slezsko zasáhl nový trend. Ostravský krajský úřad totiž eviduje stále víc žádostí o stavbu větrných elektráren. Obří větrníky, vysoké přibližně sto padesát metrů, chtějí stavět v jedenácti lokalitách, zejména na Bruntálsku. Vedení Moravskoslezského kraje se stavbami kvůli zásahům do krajiny nesouhlasí, zakázat je ale nemůže. Podrobnosti má reportér Ivan Sekanina.“

Ivan SEKANINA, redaktor: „Krajský úřad v Ostravě eviduje žádosti na stavbu zhruba sto dvaceti obřích větrníků. Hejtman Evžen Tošenovský je odpůrcem tohoto trendu.“

Evžen TOŠENOVSKÝ, hejtman Moravskoslezského kraje /ODS/: „Ten velký počet, který se objevil, těch žádostí přes sto, a to, co je plánované, co víme, tak mě děsí, já z toho mám velkou obavu, protože tyhle ty větrné elektrárny není nic krásného v přírodě. A do tohoto malého prostoru, zkrátka, kde i žijí lidé, je to velmi hustě osídlená část, lidé to využívají k rekreaci, že nemají co dělat.“

Ivan SEKANINA, redaktor: „Popularita větrných elektráren souvisí s tím, že má Česká republika v blízké budoucnosti vyrábět osm procent energie z obnovitelných zdrojů a těmi jsou také větrné elektrárny. Evropská unie slibuje tučné dotace. Investoři a malé obce zase očekávají slušné zisky. Ve Velké Štáhli nedaleko Bruntálu postaví osm obřích větrníků, především kvůli penězům, potvrzuje starosta Jiří Benč.“

Jiří BENČ, starosta Velké Štáhli: „Firma bude obci platit za to, že mohla větrné elektrárny postavit, určitou částku, můžu prozradit, že se to pohybuje řádově kolem pět set až šest set tisíc ročně. V podstatě z těchto peněz se dá pokračovat v rozvoji obce tak, jak si to představujeme.“

Ivan SEKANINA, redaktor: „Větrné elektrárny postaví také v dalších obcích na Bruntálsku, například v Horním Benešově nebo v Čakové. Naopak ve Václavově nebo v Rýžovišti investoři neuspěli. V Rýžovišti byli proti lidé i zastupitelstvo. "Stopadesátimetrové kolosy tady nechceme," říká starostka Eva Lašáková.“

Eva LAŠÁKOVÁ, starostka Rýžoviště: „Opravdu do tohoto kraje větrné elektrárny nepatří, nehledě na to, že by stály na horizontu, takže by nás obklopovaly, vlastně polovinu naší obce, když bychom se rozhlédli, tak bychom všude viděli točící se vrtule.“

Ivan SEKANINA, redaktor : „Negativní vliv větrných elektráren na přírodu a život lidí si nepřipouští starosta Čakové Emilián Janča. V katastru obce postaví tři obří větrníky a žádné problémy z toho podle něj nebudou.“

Emilián JANČA, starosta Čakové: „Spíš naopak, z titulu vlastně těchto továren jsme schopni sem dostat turisty, oživit tuto vesnici tak, aby z toho měla další prospěch obec.“

Ivan SEKANINA, redaktor: „Faktem zůstává, že si Bruntálsko vyhlédli investoři kvůli příznivým povětrnostním podmínkám a poměrně častému silnému větru. Lidé v obcích, kde se mají větrníky stavět, tento argument znají a vědí také o penězích, které poplynou do obecní kasy. Jednotný názor na stavbu elektráren ale nemají.

Osoba: „Nechci je tady, kvůli hluku a krajině, nechci.“

Osoba: „Já jsem pro, byla jsem v Německu třeba nebo v Rakousku se podívat do těhle těch, nedělá to takovej randál, takový problémy asi nejsou, jak se říká, no.“

Osoba: „Z hlediska přírodního si myslím, že by to nebylo určitě to nejlepší.“

Osoba: „Jako proč by to tam nemohlo stát, když v okolních státech to je normálně, tak proč by to nemohlo být u nás.“

Osoba: „Já je schvaluju, protože si myslím, že je to mnohem ekologičtější než jaderný elektrárny.“

Ivan SEKANINA, redaktor: „Jak to bývá, větrné elektrárny mají příznivce i odpůrce. V Horním Benešově například vzniklo občanské sdružení, které tento alternativní zdroj energie nechce a obrátilo se kvůli tomu na krajský úřad. Mluvčí Šárka Swiderová zdůraznila, že kraj může stavbě elektráren pouze korigovat, ale rozhodně ne zakázat.“

Šárka SWIDEROVÁ, mluvčí krajského úřadu: „My zkoumáme komplexní úplný vliv staveb na životní prostředí, v podstatě ale nemůžeme udělat to, co se jmenuje zákaz stavby, můžeme akorát doporučit nebo zkorigovat ty plány nebo říct, že tady v tomto místě to není vhodné.“

Ivan SEKANINA, redaktor: „Jisté je, že zájem investorů o Bruntálsko neutuchá. Začátkem srpna přišla na krajský úřad další žádost. Deset obřích větrníků chtějí postavit v Lomnici, což je několik kilometrů od Velké Štáhle.“

30.8.2006:

O stavbě rozhodne hlasování

(MF Dnes, 26.8.2006, Hrádek nad Nisou)

Martin Wichterle: Dědečkovo jméno mi větrníky neprodá ...

5.8.2006:

Expert: Výnosný byznys? Jsem skeptický.

(MF Dnes, 5.8.2006, Dr. Josef Štekl)

13.6.2006:

http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_fjcbj

Ornitologický průzkum u Vranova

1.6.2006:

http://ihned.cz/3-18581500-v%ECtrn%E1-000000_d-c9

v Janově u Litomyšle by mohla vzniknout největší větrná elektrárna v České republice

30.5.2006:

http://www.ct24.cz/regiony/index_view.php?id=171574

Česká televize o větrných elektrárnách na Vysočině – Blatnice na Třebíčsku

12.5.2006:

http://ekonomika.idnes.cz/obri-park-vetrnych-elektraren-kolabuje-d9v-/ekonomika.asp?c=A060511_213236_ekonomika_dp

Mladá fronta o aféře kolem větrného parku u Chomutova

6.6.2006:

http://www.rychnovjbc.cz/clanek.php?clid=1370

diskuse o stavbě VE na Rychnovsku

http://www.rychnovjbc.cz/clanek.php?clid=1370&ukazre=ano

http://www.rychnovjbc.cz/clanek.php?clid=1340

http://www.rychnovjbc.cz/clanek.php?clid=1338&ukazre=ano

http://www.rychnovjbc.cz/clanek.php?clid=1319

http://www.rychnovjbc.cz/clanek.php?clid=1319&ukazre=ano

http://www.denikjablonecka.cz/jablonecnadnisou/zpravodajstvi_jn/SJ20060701000007.html

zpět na úvodní stránku