zpět na úvodní stránku

Metodické doporučení pro postup při hodnocení možných vlivů větrných elektráren (VTE) na ptáky a další obratlovce

Radim Kočvara & Zdeněk Polášek

Duben 2005

Obsah

Úvod

K problematice VTE

Rušení

Kolize

Ztráta a narušení prostředí

Další potenciální faktory

Hodnocení vlivu na biologicky významná území a cenné druhy obratlovců

K metodice samotné

Průzkum před samotnou výstavbou

Monitoring v průběhu výstavby

Monitoring za provozu VTE

Hodnocení možného vlivu a stanovení kritérií

Obecná doporučení k minimalizaci negativních vlivů

Vzhled VTE

Osvětlení VTE

Technické řešení odvodu energie

Použitá literatura

 

Úvodem

V posledních několika letech jsme svědky prudkého nárůstu zájmu o výstavbu VTE na mnoha lokalitách s příznivým větrným potenciálem, a to také díky nové energetické koncepci, kdy v roce 2010 chce ČR vyrábět 8% elektrické energie z obnovitelných zdrojů z její celkové hrubé spotřeby. Existuje mnoho pohledů na danou problematiku výstavby VTE, od odpůrců opírajících se o podložená zjištění vysoké úmrtnosti ptáků i netopýrů v některých oblastech či spekulantů sahajících k absurdním úvahám, až po společnosti či nevládní organizace, které tyto stavby podporují, např. hnutí DUHA, CALLA (SEQUENS & HOLUB 2004), vzhledem k jejich ekologickým přínosům tzv. čisté energie.

Je nesporné, že v současné době představují VTE nezanedbatelný alternativní zdroj energie, šetrné k životnímu prostředí, a obecně je tedy možné jejich význam hodnotit jako pozitivní a přínosný. Bylo by však chybou přehlížet nekritické prosazování výstavby za každou cenu i v místech, která sice naplňují kritéria větrného potenciálu, avšak jsou pro účel výstavby VTE z jiných hledisek málo vhodná či dokonce zcela nepřípustná. Často se může jednat o méně obydlené regiony s rozsáhlejšími plochami dosud nezastavěných území. Právě na takových místech může dojít k téměř kontroverzní situaci, kdy je zapotřebí vážit dvě hlediska důležitá z pohledu ochrany přírody a životního prostředí. Na straně jedné jde o výstavbu a provoz zařízení sloužícího k šetrnému získávání elektrické energie. Na straně druhé může dojít při umisťování daných zařízení do klidových oblastí, důležitých z pohledu ochrany přírody, k narušení zájmu společnosti o ochranu některých složek přírody a krajiny (POLÁŠEK in litt.).

Při posuzování možných vlivů VTE je nutno pracovat pouze s odborně podloženými výsledky, především odbornými pracemi publikovanými jak u nás tak i v zahraničí. S hodnocením vlivu VTE na avifaunu v ČR jsou jen malé zkušenosti (např. Šťastný & Bejček 1993, 1994 in Štěkl 2002), je však možné se v mnoha oblastech opírat o poznatky zahraničních prací v podobných podmínkách, např. z Rakouska a Německa. Metodický návrh je koncipován tak, aby byly postiženy všechny oblasti zájmu ochrany přírody s ohledem na nejaktuálnější poznatky zjištěných vlivů VTE na obratlovce.

Dále je nutné, aby byly splněny podmínky provedení jednoročního průzkumu před výstavbou VTE, které doporučují Langston & Pullan (2003), a které jsou již běžně považovány za samozřejmost v řadě zemí EU, např. Rakousku. Toto celoroční hodnocení je v současné době považováno za podmínku, bez níž nelze výstavbu VTE doporučit. K tomuto tématu zaujímá stanovisko Česká společnost ornitologická (ČSO), schválené výborem ČSO 27. ledna 2005 a obsahující důležitá upozornění pro každého zpracovatele studií týkajících se vlivů na ptáky (www.birdlife.cz). Vzhledem ke skutečnosti, že různý typ VTE může mít vzhledem k odlišné konstrukci různý vliv na avifaunu, je nutné vzít v úvahu technické specifikace týkající se konkrétního zařízení VTE (www.vestas.com, www.dewind.de).

K problematice VTE

Vzhledem k charakteru stavby VTE (vysoké věže, rotující vrtule a produkovaný hluk) je třeba pečlivého zvážení všech možných vlivů těchto staveb na krajinu a její přírodní složky, zejména na ptáky a netopýry, kteří jsou stavbami větrných elektráren potenciálně nejvíce ohroženi. Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že většina zmiňovaných poznatků o vlivu VTE pochází z prací mimo území ČR (Langston & Pullan 2003) a především byly případné vlivy sledovány na odlišných typech VTE (menší výšky s menším průměrem vrtule). V případě hodnocení je tedy nutné opírat se o nejnovější poznatky především z Rakouska a Německa, případně dalších oblastí, získané na srovnatelných zařízeních VTE (BERGEN 2001, NWCC 2001, Müller et al. 2003, PERCIVAL 2003, REICHENBACH 2003, TINGLEY 2003, Hötker, Thomsen & Köster 2004, MEYER 2004, NREL 2004, Traxler, Wegleitner & Jaklitsch 2004). Vliv na ptáky (a další obratlovce) je druhově, sezónně a místně specifický.

Negativní vlivy lze obecně rozdělit do čtyř základních skupin:

1.                 rušení větrnými elektrárnami (hlukem, samotnou přítomností) vedoucí k přemístění případně vymizení některých druhů, včetně bariérového efektu na tažné druhy;

2.                 mortalita způsobená kolizí s těmito stavbami (jak s rotujícími vrtulemi tak samotnými stožáry i v klidovém stavu);

3.                 ztráta nebo zničení či narušení prostředí a biotopů v důsledku výstavby a přítomnosti staveb a s nimi spojenou infrastrukturou;

4.                 další potenciální faktory (zejména pobyt a případná stavba hnízd ptáků na zařízení VTE).

1)      Rušení

Rušení lze všeobecně rozdělit na vizuální a akustické, které mohou mít všeobecný plašící efekt, tj. vyvolávají strach, případně úlekové reakce, což nejčastěji vede k vyhýbaní se danému zařízení, případně opouštění hnízdiště nebo prostředí druhem obývané.

V případě vizuálního rušení připadá v úvahu několik skutečností. Na listech rotoru se může za slunečních dnů vyskytnout nápadné zrcadlení, odlesky na listech rotoru, tzv. „diskoefekt“, případně tzv. „stroboskopický jev“, tj. vznik pohyblivého stínu způsobeného pohybem listů rotoru, které by mohly v krajním případě působit rušivě i na ptáky, především hnízdící druhy. Vzhledem ke skutečnosti, že k tomuto jevu může docházet pouze v krátké části dne a v případě nových strojů jsou tyto jevy minimalizovány speciálními nátěry, nepovažuji toto za významné. Podobně vrh stínu, který by za jistých okolností mohl představovat negativní vliv, nepovažuji z hlediska možného působení za závažný.

Nejvýznamnějším možným negativním vlivem pak je samotná stavba VTE, představující dominantní stavbu v krajině, která může na některé organismy (ptáky) působit odpudivě. Toto rušení je druhově a sezónně specifické. Byly zjištěny jak negativní, tak i neutrální vlivy právě na jednotlivé druhy ptáků. Na základě poznatků níže zmíněných prací lze obecně říci, že negativní efekt byl pro většinu dotčených druhů prokázán do vzdálenosti 300 metrů pro druhy hnízdící a 800 metrů pro druhy protahující nebo zimující. Vzhledové rušení hnízdících populací ptáků se zdá být zanedbatelné, v případě některých druhů se zdá, že kvalita stanoviště převažuje nad jakýmkoli negativním vlivem VTE (Ketzenberg et al. 2002). Některé druhy však tvoří výjimku, a jsou na přítomnost VTE mimořádně citlivé, např. čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia), labutě (Cygnus sp.), husy (Anser sp.), kachny (Anas sp., Aythya sp.) a někteří dravci (Langston & Pullan 2003, Müller et al. 2003, Traxler, Wegleitner & Jaklitsch 2004). Důležitým faktorem je výška a hustota rozmístění VTE. Na základě zjištění výše zmíněných autorů se zdá, že chování ptáků, včetně využívání jejich prostoru, a jejich citlivost na ruch silně ovlivňuje to, jedná-li se o konečné místo odpočinku nebo jen zastávku na tahové cestě. Vliv turbulencí je popsán v práci ŠTEKLA (2002), ze které vyplývá, že k reakcím na vzdušné víry dochází již ve vzdálenosti 700 m od VTE. Obecně platí, že většina druhů při přeletech a tazích nevnímá VTE jako nebezpečí. Na druhé straně množství autorů uvádí, že k reakcím a vyhýbáním se VTE dochází u většiny druhů, a to ve vzdálenostech větších než 100 až 200 m (Kingsley & Whittam 2001).

V některých případech (zejména u větších skupin elektráren) byl zjištěn bariérový efekt. Tj. stavba odrazuje ptáky, čímž je nutí létat okolo, což může představovat problém (na některých lokalitách může dojít k přerušení kontaktu mezi populacemi, případně mezi místy sběru potravy, hnízdišti a pelichaništi). Tato skutečnost však platí pro rozsáhlé komplexy, zejména nevhodně umístěné linie elektráren (větrné parky čítající cca 20 a více věží). Zde je třeba brát ohled na možné kumulativní vlivy velkých skupin VTE umístěných ve vzájemné blízkosti, čímž může být zabráněno pohybu ptáků a může to vést k narušení ekologických vazeb mezi oblastmi získávání potravy, rozmnožování a odpočinku. Dalším negativním jevem je možné rušení způsobené samotnou výstavbou VTE a s nimi spojených zařízení (přístupové cesty, vodiče, nutné kontroly apod.).

V případě rušivých vlivů VTE na další obratlovce (především savce) nejsou známy přesvědčivé negativní vlivy, vedoucí k vymizení jedinců z dotčeného území. V některých případech zaznamenané poklesy početnosti zvěře nebylo možné jednoznačně připsat účinkům VTE, neboť docházelo ke kolísání stavů i na referenčních lokalitách (ŠTEKL 2005, studie IWFo, www.tiho-hannover.de/einricht/wildtier/windkraft_e.htm, Zeiler & Berger in litt.).

V případě akustického rušení opět záleží na typu VTE. V případě strojního mechanismu nových VTE je možno považovat vzhledem k pokročilé technologii a izolaci strojovny hluk za bezvýznamný, význam má hluk způsobený obtékáním větru okolo listů rotoru, tzv. aerodynamický hluk. Tento hluk bývá často slyšitelný dále od VTE a hodnota akustického tlaku pak závisí na klimatických podmínkách a charakteru lokality (ŠTEKL 2002). Minimální doporučená vzdálenost od obytných částí činí 200 m (PÍZOVÁ 2003). Absolutní minimální vzdálenost k hranici lesa činí 50 m, za postačující lze považovat vzdálenost 200 m jak od hranice lesa, tak případných významných území (Bergen 2001, REICHENBACH 2003).

V souvislosti s produkovaným hlukem byly zaznamenány negativní vlivy na některé druhy obratlovců, zejména ptáky. Vzhledem k působení hluku je mnoho organismů adaptivních a na zvýšené hodnoty hluku reagují přizpůsobivě, řada druhů se např. vyskytuje v blízkosti rušných cest. V tomto ohledu je třeba rozlišit možné působení hluku v široké části spektra, kde lze očekávat přizpůsobení, od hluku znějícího pouze v úrovni určitých frekvencí, které mohou působit obzvláště rušivě (JIRÁSKA 2004). Pro ptáky je pak důležitá skutečnost, v jakém frekvenčním rozmezí (Hz) je produkovaný hluk VTE, a to s ohledem na frekvenční rozsah hlasových projevů ptáků, především v době rozmnožování. Problémem se v tomto ohledu jeví především akustické maskování, kdy zvukové frekvence VTE překrývají hlasové projevy některých druhů ptáků, kteří se ozývají na podobných frekvencích (CUPERUS, CANTERS & PIEPERS 1996, RHEINDT 2003, BRUMM 2004). Možný negativní vliv je pravděpodobný u křepelky polní (Coturnix coturnix) a chřástala polního (Crex crex), z dalších druhů mohou být dotčeni např. tetřevovití (Tetraodinae) (Müller & Illner 2001, Zeiler & Berger in litt.).

2)      Kolize

Největším rizikem spojeným s větrnými elektrárnami je nebezpečí přímé kolize ptáků a netopýrů se zařízením, a to jak se samotnými věžemi, tak především s rotujícími lopatkami a větrnými víry jimi způsobenými. Většina studií (Langston & Pullan 2003), které se dosud touto problematikou zabývaly, zjistila nízkou míru mortality při přepočtu na jednu turbínu (ve srovnání např. s kolizemi na silnicích a s vodiči vysokého napětí). Na druhé straně může však být mortalita obrovská, a to zejména v místech s vysokou koncentrací ptáků (v blízkosti hnízdišť, významných ptačích území a na tahových cestách). Pak jsou nejvíce ohroženy větší druhy ptáků. Obecně platí, a je třeba si to uvědomit, že čím větší je druh, tím má relativně delší život a nižší reprodukční potenciál. To znamená, že populace větších druhů ptáků bude v případě úmrtí jedince více ohrožena než populace ptáků malých. Vzhledem ke geografické poloze ČR lze podobně jako v Rakousku nebo Německu očekávat nízké procento kolizí ptáků a netopýrů (Traxler, Wegleitner & Jaklitsch 2004, EVERAERT 2003).

Na možnost kolize má vliv mnoho faktorů, zejména rychlost větru, jeho směr, teplota, vlhkost, způsob a výška letu ptáka, období dne apod.. Ke zvýšenému riziku kolize dochází zejména za silného větru, deště, mlhy a během noci, tj. v situacích, kdy je snížena viditelnost a jsou ztíženy podmínky orientace při pohybu a migraci. Ke kolizím tak nejčastěji dochází během prvních dvou hodin po setmění, kdy při počátku migrace ptáci nabírají výšku (Kingsley & Whittam 2001).

V tomto ohledu jsou nebezpečná zejména světla umístěná na věžích VTE, která lákají ptáky na tahu, zejména při snížené viditelnosti, a dochází tak často ke zvýšené mortalitě. Vysoké riziko pro protahující ptáky je způsobeno zejména skutečností, že ptáci nevnímají tyto objekty jako nebezpečné a k reakci většinou dochází zhruba 100 m před turbínami (Winkelman 1992). Přitom k mnoha kolizím nedochází jen při střetu s lopatkami ale i s větrnými víry, které mohou smést jedince a udeří jimi o zem. Dalším důvodem je fakt, že mnoho druhů protahuje ve výšce do 100 m nad zemí, často okolo 75 m, což je právě kritická kolizní výška (Winkelman 1992, van der Winden et al. 1997, 1999, 2000, Spaans et al. 1998), z našich autorů např. PATERMANN (2003), který uvádí z oblasti jižní Moravy nejvíce pozorovaných jedinců dravců v rozmezí 81 až 100 m.

Celkově je však možno říci, že za předpokladu dodržení všech známých opatření k omezení negativních vlivů VTE, a s ohledem na jejich lokalizaci, představuje provoz těchto zařízení srovnatelné riziko jako další vysoké stavby vybudované člověkem (věže, vysílače, komíny) nebo dráty vysokého napětí (BEVANGER 1998, HAAS et al. 2003).

Všeobecně nejcitlivějšími skupinami ptáků vůči riziku kolize s VTE bývají větší druhy ptáků a dravci, z našich druhů například orel mořský (Haliaeetus albicilla) a luňák červený (Milvus migrans) (BERGEN 2001, REICHENBACH 2003, MÜLLER et al. 2003, Thelander, Smallwood & RUGGE 2003). Hlavním důvodem kolize je pak skutečnost, že ptáci tato zařízení nedokáží detekovat (v noci je toto pochopitelné, ve dne je to zvláštní a kolidují hlavně dravci). V tomto ohledu se uvádí dvě možná vysvětlení (hypotézy). 1) Tzv. Motion smear (paralax), což je degradace viditelnosti rychle se pohybujících objektů (Hodos et al. 2001). Jednoduše řečeno, při rychlostech, kterými se lopatky VTE nejčastěji otáčejí, již nejsou ani okem ptáků postřehnutelné a tudíž dochází k častým střetům i během dne. Hodnoty např. 8,8 až 14,9 otáček za minutu při průměru rotoru 90 m (www.vestas.com) představují rychlost lopatek při okraji cca 149 až 253 km v hod.. 2) Neschopnost lovících ptáků (dravců) věnovat pozornost lovené kořisti a zároveň možnému nebezpečí (VTE), tj. neschopnost zaměřovat se na zem a horizont. Toto se zdá být nepravděpodobné vzhledem k bifokálnímu vidění ptáků (HODOS et al. 2001, McISAAC 2001).

Relativně novým případem jsou zjištěné kolize netopýrů, kteří podobně jako ptáci mohou rovněž s VTE kolidovat a může tak docházet k mortalitě (JOHNSOS & ARNETT 2004). Vysoká mortalita byla zaznamenána především v Americe (BLUM 2005), menší počty mrtvých netopýrů jsou hlášeny v rámci Evropy. Jsou známy kolize u našich druhů netopýrů např. z Rakouska a Německa (Hötker, Thomsen & Köster 2004, Traxler, Wegleitner & Jaklitsch 2004), jedná se např. o netopýra rezavého (Nyctalus noctula), netopýra dlouhouchého (Plecotus austriacus) a netopýra parkového (Pipistrellus nathusii).

3)      Ztráta a narušení prostředí

Ztráta hnízdního prostředí v důsledku stavby větrných elektráren a související infrastruktury, která VTE provází (komunikace, kabely apod.), se nejeví jako vysoké riziko. Toto může být problémem zejména v případě rozsáhlých ploch zastavěných větrnými elektrárnami, zejména na ploše cenného, vzácného biotopu (mokřady, rákosiny, cenné louky apod.). V tomto ohledu je třeba věnovat pozornost všem potenciálně cenným biotopům, která se v dané oblasti plánované výstavby mohou nacházet.

4)      Další potenciální faktory

Další potenciální faktory souvisí např. s technickým řešením dané stavby (zejména se jedná o možnost pobytu ptáku na zařízení a možnost případné stavby hnízd na konstrukci VTE). Vzhledem ke konstrukci nových typů VTE je tato skutečnost nepravděpodobná.

Přímo ohrožené ptačí skupiny:

Přehled skupin ptáků, které jsou v přímém ohrožení větrnými elektrárnami (podle Langston & Pullan 2003, upraveno vzhledem k vyskytujícím se a protahujícím druhům v rámci ČR a na základě nových poznatků):

 

Skupina ptáků

Rušení

Bariéra

Kolize

Ztráta prostředí

potáplice (Gaviidae)

x

x

x

 

potápky (Podicipedidae)

x

 

 

 

brodiví (Ciconiiformes)

x

 

x

 

husy a labutě (Anserini)

x

 

x

 

kachny (Anatinae)

x

x

x

x

dravci (Accipitridae)

x

 

x

 

dravci (Falconidae)

x

 

x

 

bahňáci (Charadriiformes)

x

x

 

 

tetřevovití (Tetraodinae)

x

 

x

x

bažantovití (Phasianidae)

x

 

x

x

krátkokřídlí (Gruiformes)

x

x

x

x

dlouhokřídlí (Charadriiformes)

x

x

 

 

rybáci (Sternidae)

 

 

x

 

měkkozobí (Columbiformes)

 

 

x

 

sovy (Strigiformes)

 

 

x

 

pěvci (Passeriformes)

 

 

x

 

 

Hodnocení vlivu na biologicky významná území a cenné druhy obratlovců

Při hodnocení potenciálního vlivu VTE by měl být kromě všeobecných hodnocení a opatření kladen zvýšený důraz na oblasti s různým významem z hlediska ochrany přírody. Jedná se o území soustavy natura 2000 připravených podle Směrnice Rady č. 79/409/EEC a 92/43/EEC (Hora 2000, Hora et al. 2002).

Z tohoto pohledu je nežádoucí, aby připravovaná VTE měla negativní dopad na území významná z evropského hlediska pro hnízdící či protahující ptačí druhy a další obratlovce, a to nejen na ploše těchto území, ale i mimo ně (zejména migrující druhy ptáků).

Z dalších území je třeba věnovat pozornost národním parkům, chráněným krajinným oblastem, národním přírodním rezervacím, přírodním rezervacím, národním přírodním památkám a přírodním památkám. Dále přechodně chráněným plochám, přírodním parkům a významným krajinným prvkům. Mimo to je třeba věnovat pozornost biotopům zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů především z přílohy IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hodnotit by se měly rovněž památné stromy (možný výskyt zajímavých druhů živočichů) a prvky ÚSES (Petříček & Macháčková 2000).

Z hlediska výskytu cenných druhů je třeba věnovat pozornost především zákonem chráněným druhům (druhy z přílohy č. III vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. dle zákona č. 114/1992 Sb.), druhům Červeného seznamu ptáků ČR (Šťastný & Bejček, in prep.) včetně druhů, které jsou vedeny v tzv. Výstražném seznamu ptáků ČR (Hora 2000). Neméně významné jsou druhy přílohy I Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a druhy z přílohy IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Zároveň doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost existenci významných ptačí území (Important Bird Area, IBA), které byly na základě zjištění BirdLife International, v rámci jejího evropského programu IBA, vyhlášeny jako území s mezinárodním významem pro ptáky (Hora 1998).

 

K metodice samotné

 

Metodické doporučení spočívá v návrhu metodiky k posuzování možného vlivu VTE na obratlovce (s důrazem na avifaunu).

V první fázi by mělo být vymezeno zájmové území, tj. oblast, kterou je nutné z pohledu potenciálních vlivů VTE hodnotit. Zde vycházíme z doposud známých vzdáleností, na které až mohou VTE působit negativně (LANGSTOM & PULLAN 2003, Müller et al. 2003, PERCIVAL 2003, REICHENBACH 2003, Traxler, Wegleitner & Jaklitsch 2004). S ohledem na výše zmíněné studie je maximální možný negativní vliv v okruhu 5 km od plánovaných VTE (týká se pouze několika specifických druhů). Po zhodnocení aktuálnosti na dané lokalitě je pak možno na základě vyloučení výskytu těchto druhů zúžit oblast na 3 km. Zhodnocení vlivu na takto pojatém území pak představuje plnohodnotné pojetí hodnocení všech možných dopadů na avifaunu a další obratlovce v okolí VTE. Je pochopitelné, že negativní vliv může být zaznamenán i na větší vzdálenosti, např. možnost kolize s druhy využívajícími velký areál, případně zaletujícími na velké vzdálenosti. Hodnocení takového rizika však již není z praktického hlediska možné a je nutné je považovat za tzv. zbytkové riziko. Cílem by mělo být posouzení všech případných vlivů plánovaných VTE na ptáky (obratlovce), a to jak hnízdící, tak i protahující a zimující druhy.

 

1)      Průzkum před samotnou výstavbou

Vzhledem ke všem možným vlivům na obratlovce (ptáky) a proměnlivosti četných faktorů, jako je např. počasí, je nezbytné provádět sledování dotčených skupin obratlovců (ptáků) v období minimálně jednoho roku před samotným zhodnocením potenciálního vlivu VTE. Nezbytný je systém kontrol v průběhu celého roku tak, aby byly pokryty všechny skupiny obratlovců, jejich biotopy a využívání krajiny. Je nutné posoudit zimní období z hlediska možného výskytu zimujících ptáků a potravních stanovišť (dravci, vrubozobí), období jarního a podzimního tahu, který se v mnoha ohledech odlišuje a zhodnocení všech možných biotopů a lokalit sloužících jako hnízdiště apod.. Ideální je provedení tzv. BACI studie (Before After Control Impact) (Langston & Pullan 2003). Tato metodika představuje sledování možných dopadů VTE prováděním výzkumu před a po realizaci stavby v dotčeném území a na referenčních lokalitách tak, aby mohly být vyhodnoceny případné změny a jejich závislost na výstavbě VTE. S ohledem na dané území pak považujeme za minimální systém 12 návštěv území (3 v období jarního tahu, 4 v průběhu hnízdění, 3 v období podzimního tahu a 2 v zimě), při kterých je dané území vždy pečlivě prozkoumáno a jsou zaznamenány veškeré výskyty a chování případně se vyskytujících obratlovců (ptáků).

V tomto ohledu bychom rádi poukázali na skutečnost, že ačkoli je doba jednoho roku považována za minimální, a optimální období pak činí dva až tři roky, považujeme tahové chování ptáků a v jistých ohledech i hnízdění za tak proměnlivou skutečnost, že i při nejlepší vůli hodnotit případné vlivy po více let dle našeho názoru neumožní podchytit veškerá možná rizika a zmapovat území, kde může dojít ke konfliktům s VTE. Za mnohem významnější považujeme prosazování takových opatření, které povedou k umisťování staveb VTE mimo významná území ochrany včetně tahových cest, a v případě výstavby VTE pak povedou k minimalizaci možných střetů se zájmy ochrany přírody, především s ptáky a netopýry. Za vhodné pak v případě povolení výstavby VTE považujeme návrh přiměřených kompenzačních opatření, které často pomohou zlepšit stav území v dané oblasti.

2)      Monitoring v průběhu výstavby

Je velmi žádoucí, aby byly stavební práce prováděny především mimo hnízdní období, tj. v rozmezí srpna až března, aby hnízdící ptáci nebyli v průběhu hnízdění nijak rušeni. Na základě zjištěných skutečností by mělo být dále upřesněno, nakolik a v jakém rozsahu je tato podmínka nezbytná. Vzhledem ke krátkému období výstavby VTE nepovažujeme monitoring vlivu výstavby zařízení na populace druhů za nezbytný. Mnohem důležitější je věnovat pozornost potenciálnímu narušení cenných biotopů v průběhu stavby, především lokalit s výskytem vzácných druhů obratlovců, které mohou být narušeny především výstavbou infrastruktury, jež obvykle každou VTE provází. V tomto ohledu je v případě výskytu cenných biotopů anebo druhů organismů nutný dohled v průběhu výstavby.

3)      Monitoring za provozu VTE

Nad rámec povinností, avšak v souladu s naplněním ustanovení §15, §16 a §18 vyhlášky č. 395/1992 Sb., může být navrženo, aby investor zajistil provedení monitoringu dopadu VTE za jejího provozu. Smyslem tohoto monitoringu bude sledování úspěšnosti realizovaných opatření vzhledem k dopadu na avifaunu v daném území pokrývající tří až pětileté období po kolaudaci dané stavby. Vzhledem ke stále převládajícímu nedostatku konkrétních údajů týkajících se vlivu větrných elektráren na mnohé ptačí druhy, by měl být prováděn průběžný monitoring vlivu stavby a provozu větrného parku (VTE) na ptáky, a to celoročně za použití metodiky, kterou doporučují Langston & Pullan (2003). Tímto způsobem by byly získány konkrétní údaje o vlivu VTE na jednotlivé druhy (kterých je z podobných staveb v rámci střední Evropy velmi málo a jsou metodicky často nevhodně řešeny), ale navíc může být takto prokázána bezproblémovost těchto staveb, případně mohou být včasně řešeny chyby a problémy související s VTP případně jednotlivými VTE.

Závěrečná písemná zpráva shrnující výsledky několikaletého monitoringu by měla být vypracována tak, aby mohla být předána zainteresovanému odbornému subjektu zastupujícímu zájmy státní ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, AOPK). Monitoring by měl probíhat v průběhu celého roku, lokalita by měla být navštěvována minimálně v dvoutýdenních (březen až listopad) a jednoměsíčních (prosinec až únor) intervalech. Při návštěvách by mělo být zaznamenáváno využití prostoru VTE ptáky a jejich chování a mělo by probíhat vyhledávání potenciálních mrtvých těl, a to na základě přesně definované metodiky (Gauthreaux 1996, Thelander, Smallwood & Rubte 2003, Traxler, Wegleitner & Jaklitsch 2004).

4)      Hodnocení možného vlivu a stanovení kritérií

Aby bylo hodnocení vlivů VTE objektivní, a abychom se vyvarovali nepřesným, nekonkrétním a zavádějícím tvrzením ohledně těchto vlivů, budeme specifikovat podmínky, na jejichž základě pak bude možné jednoznačně a objektivně říci, zdali je vhodné výstavbu VTE (VTP) doporučit nebo zdali jsou skutečné i možné negativní vlivy natolik významné, že je nutné považovat výstavbu VTE za nežádoucí z hlediska zájmů ochrany přírody. Hodnocení vychází z metodiky, kterou uvádí PERCIVAL (2001, 2003), a kterou jsme upravili dle podmínek platných pro ČR a doplnili o přesnější hodnocení z hlediska ohrožených kategorií druhů (rizikový faktor, RF, viz dále).

Rizikový faktor (RF) je prvním ze dvou kritérií důležitých pro zhodnocení možného vlivu VTE na zjištěný druh. RF je v tomto případě klasifikován jako součinitel míry ohrožení daného druhu (Zákonem chráněné druhy, Červený seznam, Příloha I a IV) a citlivosti vůči VTE dle LANGSTOM a PULLAN (2003). Postup při výpočtu RF je uveden níže, přehled citlivosti jednotlivých skupin ptáků vůči VTE je uveden výše v tabulce. Druhy mohou dosahovat hodnot RF 1–12 (1 – představuje nejmenší vliv, 12 – nejvyšší riziko). Zákonem chráněné druhy dosahují hodnot RF 2–4 (1 – všechny druhy obratlovců mimo zvláště chráněné druhy, 2 – druhy v kategorii ohrožené, 3 – druhy v kategorii silně ohrožené, 4 – druhy v kategorii kriticky ohrožené). Dle Červeného seznamu ptáků ČR dosahují druhy hodnot RF 1–3 (1 – druhy v kategorii nezařazený druh a výstražný seznam, 2 – druhy v kategorii ohrožené, zranitelné, závislé na ochraně, téměř ohrožené, málo dotčené a s geografickým omezením; 3 – druhy kriticky ohrožené a vyhynulé nebo vyhubené ve volné přírodě). Druhy uvedené v příloze I nebo uvedené v příloze IV dosahují hodnot RF 1. Hodnota RF dále narůstá s příslušností k jednotlivým skupinám ptáků dle tabulky možných vlivů VTE. Možné riziko (RF) narůstá o hodnotu 1–4 s přítomností každého ze čtyř možných vlivů VTE (rušení, bariéra, kolize nebo ztráta prostředí). Výpočet dále objasní následující příklad. Čáp bílý je dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. druh ohrožený (2), dle Červeného seznamu ptáků ČR zranitelný (2), je uveden v příloze I Směrnice Rady č. 79/409/EEC (1) a z potenciálních vlivů na něj působí VTE negativně v kategorii rušení (1), bariéra (1) a kolize (1). RF činí 2+2+1+1+1+1=8. Je plánováno vytvoření tabulky s hodnotami RF pro všechny druhy v rámci území ČR, která bude součástí tohoto metodického návrhu. V současné době je vyčkáváno na přípravu nové vyhlášky s ohroženými druhy.

Významnost možného dopadu (VD) je druhým kritériem důležitým pro zhodnocení vlivu VTE na obratlovce (PERCIVAL 2001, 2003). VD spočívá ve zjištění velikosti populace druhu v místě zamýšlené stavby VTE, která může být ohrožena v závislosti na velikosti populace druhu v okolí (území SAC, SPA, IBA) nebo v rámci předem definovaného regionu (případně v rámci ČR). Je zřejmé, že v případě jediného hnízdiště např. čápa černého v regionu je jeho případné ohrožení nežádoucí a představovalo by potenciální vymizení druhu z lokality. Naopak, pokud bude v místě výstavby zjištěn např. jeden hnízdící pár chřástala polního, který by se však početně vyskytoval i v širším okolí lokality, není důvod výstavbu VTE nedoporučit, byť se jedná o silně ohrožený druh, neboť možný negativní vliv na populaci druhu bude zanedbatelný.

Na základě zjištěných hodnot RF a VD je pak jejich kombinací (viz níže) vypočtena determinace signifikance (zhodnocení průkaznosti možného vlivu VTE, tzv. DS), a ta je použita pro vyslovení závěru, kdy je předpokládaný záměr akceptovatelný a kdy ne. Přehled kritérií pro hodnocení RF a VD a interpretace hodnot DS jsou uvedeny dále.

Hodnoty rizikového faktoru (RF)

 

Vypočtený rizikový faktor

Přidělená hodnota

Slovní výraz

1 až 3

1

Nízký (N)

4 až 6

2

Střední (S)

7 až 9

3

Vysoký (V)

10 až 12

4

Velmi vysoký (VV)

 

Významnost dopadu (VD)

 

Významnost možného dopadu

Přidělená hodnota

Slovní výraz

Významná ztráta biotopu, zbývá méně než 20%

populace, případně prostředí.

5

Velmi vysoká (VV)

Znatelná ztráta, došlo ke ztrátě 20 až 80% populace nebo biotopu

4

Vysoká (V)

Ztráta 5 až 20% populace nebo prostředí

3

Střední (S)

Minimální dopad, ztráta 1 až 5 % populace

2

Nízká (N)

Méně než 1% ztráty populace nebo prostředí

1

Zanedbatelná (Z)

 

Determinace signifikance (DS)

 

Determinace signifikance (DS)

Rizikový faktor (RF)

Velmi vysoký

Vysoký

Střední

Nízký

Významnost dopadu (VD)

Velmi vysoká

Velmi vysoká (VV)

Velmi vysoká (VV)

Vysoká (V)

Střední (S)

Vysoká

Velmi vysoká (VV)

Velmi vysoká (VV)

Střední (S)

Nízká (N)

Střední

Velmi vysoká (VV)

Vysoká (V)

Nízká (N)

Velmi nízká (VN)

Nízká

Střední (S)

Nízká (N)

Nízká (N)

Velmi nízká (VN)

Zanedbatelná

Nízká (N)

Velmi nízká (VN)

Velmi nízká (VN)

Velmi nízká (VN)

 

Hodnota DS je tedy následně použita pro vyslovení závěru, kdy je předpokládaný záměr akceptovatelný a kdy ne. Tato metodika (Percival 2001, 2003) nabízí následující interpretace hodnot DS:

Velmi nízká (VN) a Nízká (N) hodnota DS předpokládá normální hodnocení vlivu, kdy je umožněna výstavba a jsou navržena případná kompenzační opatření k minimalizaci vlivů.

Velmi vysoká (VV) a Vysoká (V) hodnota DS představuje vysoký signifikantní vliv, měla by vést k zamítnutí projektu.

Střední (S) hodnota DS představuje potenciální signifikantní vliv, který vyžaduje opatrný individuální přístup.

Obecná doporučení k minimalizaci negativních vlivů

Z obecných doporučení podle Langston & Pullan (2003) platí, že by měly větrné elektrárny zaujímat co nejmenší plochu, aby bylo co nejvíce sníženo riziko kolize protahujících ptáků. Jak uvádí Winkelman (1992) pro ptáky vyskytující se na daném území mají nejméně destruktivní vliv elektrárny umístěné na co nejmenší ploše (tzv. hnízdo), zatímco pro protahující druhy se jako nejméně nebezpečné jeví linie uspořádaná podél tahové cesty. Obecně lze říci, že tahové cesty probíhají podél liniových prvků v krajině (pásy dřevin, vodoteče) nebo se v případě větších nadmořských výšek soustřeďují do horských sedel. Tyto informace by měly být brány v úvahu již při projektování umístění VTE s ohledem na charakter a uspořádání krajiny.

Vzhled VTE

Současná podoba nových typů VTE je vyhovující. Nosná konstrukce má tvar uzavřeného tubusu, podobně i strojovna je konstrukčně řešena tak, že jsou minimalizovány možnosti pobývání a hnízdění ptáků na zařízení. Největším negativním jevem souvisejícím s VTE jsou smrtelné kolize ptáků (Langston & Pullan 2003), proto by měly být některé skutečnosti týkající se těchto staveb tomuto faktu podřízeny (viz dále). Jedním z nejefektivnějších, nejlevnějších a současně nejúčinnějších řešení je zviditelnění VTE tak, aby byla co nejvíce viditelná jak při nejvyšších otáčkách, tak i za snížené viditelnosti. Jako nejvhodnější řešení se jeví barevné značení listů vrtule. Za nejúčinnější (HODOS et al. 2001, McISAAC 2001) je pak považován způsob, kdy dva listy vrtule zůstávají bílé a jeden je černý. Podle McISAAC (2001) pak má bílá složka působit reflektivně v UV i viditelné části spektra, zatímco černá složka má obě části spektra pohlcovat. Toto doporučení je však stále ve fázi ověřování a mělo by být vzato v povědomí především výrobcem VTE.

Osvětlení VTE

Podle zkušeností a doporučení by VTE neměla být zbytečně osvětlena (kvůli bezpečnosti např. letecké dopravy je však minimální osvětlení nutné). V případě nutnosti osvětlení je však vhodné použití přerušovaného světla, které je pak pro ptáky méně lákavé. Vhodné je stínění světel ze strany a jejich případná viditelnost pouze seshora (toto obecně platí pro všechny světelné zdroje a jejich eventuální negativní vliv na obratlovce i bezobratlé).

Z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti (Kingsley & Whittam 2001) je třeba preferovat přerušované bílé nebo červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu. Je třeba se vyvarovat použití stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla, neboť bylo zjištěno, že tato světla působí na ptáky rušivě a vedou ke změnám jejich chování až ke kroužení kolem a nárazu do stavby s osvětlením (Gauthreaux & Belser 1999 in Kingsley & Whittam 2001).

Technické řešení odvodu energie

Za velice vhodné považujeme vyřešení odvodu energie podzemním kabelem. Nedojde tak ke zbytečnému riziku zvýšené mortality ptáků způsobené o další zařízení související s nadzemním odvodem energie (dráty a stožáry). Mortalita způsobená kolizemi s těmito stavbami může být opět značná (FERRER et al. 1991, BEVANGER 1998), a bylo by tedy velmi nezodpovědné řešit odvod energie tímto způsobem, když jsou k dispozici mnohem vhodnější řešení, která jsou navíc technicky přijatelná.

Použitá literatura

Bergen F. (2001): Untersuchungen zum Einfluss der Errichtung und des Betriebs von Windenergieanlagen auf Vögel im Binnenland. Unveröffentlichtes. Manuskript eingereicht als Dissertation zur Erlangung des Grades eines Doktors der Naturwissenschaften der Fakultät für Biologie der Ruhr-Universität Bochum angefertigt am Lehrstuhl Allgemeine Zoologie und Neurobiologie, Bochum, 287 p.

Bevanger K. (1998): Biological and conservation aspects of bird mortality caused by electricity power lines: a review. Biological Conservation 86: 67–76.

Blum J. (2005): Researchers Alarmed by Bat Deaths from Wind Turbines. Washington Post Staff Writer, Saturday, January 1, 2005; Page A01.

Brumm H. (2004): The impact of environmental noise on song amplitude in a territorial bird. Journal of Animal Ecology 73: 434–440.

Cuperus R., Canters K. J. & Piepers A. A. G. (1996): Ecological compensation of the impacts of a road. Preliminary method for the A50 road link (Eindhoven-Oss, The Netherlands). Ecological Engineering 7: 327–349.

Everaert J. (2003): Windturbines en vogels in Vlaanderen: voorlopige onderzoeksresultaten en aanbevelingen. Natuur.oriolus 69 (4): 145–155.

Ferrer M., Delariva M. & Castroviejo J. (1991): Electrocution of Raptors on Power-Lines in south western Spain. Journal of Field Ornithology 62 (2): 181–190.

Gauthreaux S. A. (1996): Suggested Practices for Monitoring Bird Populations, Movements and Mortality in Wind Resource Areas. In: Proceedings of National Avian-Wind Power Planning Meeting II. Prepared for the Avian Subcommittee of the National Wind Coordination Committee by RESOLVE Inc., Washington DC, and LGL Ltd., King City, Ont.

Haas D., Nipkow M., Fiedler G., Schneider R., Haas W. & Schürenberg B. (2003): Protecting Birds from Power lines: a practical guide on the risks to birds from electricity transmission facilities and how to minimize any such averse effects. Report written by BirdLife International on behalf of the Bern Convention for NABU, German Society for Nature Conservation, BirdLife in Germany. 33p.

Hodos W., Potocki A., Storm T. & Gaffney M. (2001): Reduction of motion smears to reduce avian collisions with wind turbines. In: National Avian Wind Power Planning Meeting IV, Proceedings. Prepared by Resolve, Inc., Washington DC, p 88–105.

Hora J. (ed.) (1998): Legislativa EU a ochrana přírody. Česká společnost ornitologická, Praha, 96 p.

Hora J. (ed.) (2000): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. Česká společnost ornitologická, Praha, 167 p.

Hora J., Marhoul P. & Urban T. (2002): Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí. Česká společnost ornitologická, Praha.

Hötker H., Thomsen K.-M. & Köster H. (2004): Auswirkungen regenerativer Energiegewinnung auf die biologische Vielfalt am Beispiel der Vogel und der Fledermäuse – Fakten, Wissenslücken, Anforderungen an die Forschung, ornithologische Kriterien zum Ausbau von regenerativen Energiegewinnungsformen. Michael-Otto-Institut im NABU, 80p.

Jiráska A. (2004): Hluk větrných elektráren. Větrná energie 1/2004: 10–11.

Johnson G. D. & Arnett E. (2004): A Bibliography of Bat Interactions with Wind Turbines. Bat Conservation International, Austin. www.bats.org.uk.

Ketzenberg C., Exo K. - M., Reichenbach M. & Castor M. (2002): Einfluss von Windkraftanlagen auf brütende Wiesenvögel. Natur und Landschaft 77: 144–153.

Kingsley A. & Whittam B. (2001): Potential Impacts of Wind Turbines on Birds at North Cape, Prince Edward Island. A report for the Prince Edward Island Energy Corporation. Sackville, Canada. 33 p.

Langston R. H. W. & Pullan J. D. (2003): Wind farms and birds: an analysis of the effects of wind farm on birds, and guidance on environmental assessment criteria and site selection issues. Report written by BirdLife International on behalf of the Bern Convention, Strasbourg.

McIsaac H. P. (2001): Raptor acuity and wind turbine blade conspicuity. In: National Avian Wind Power Planning Meeting IV, Proceedings. Prepared by Resolve, Inc., Washington DC, p 59–87.

Meyer M. (2004): Bericht über Geräuschmessungen an einer Windenergieanlage des Typs Vestas V 90 2,0 MW. Deutsches Windenergie - Institut GmbH, Wilhelmshaven, 38 p.

Müller A. & Illner H. (2001): Beeinflussen Windenergieanlagen die Verteilung rufender Wachtelkönige und Wachteln? Vortrag auf der Fachtagung „Windenergie und Vögel –Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes“ am 29./30.11.2001 in Berlin. www.gnor.de.

Müller A., Dalbeck L., Mammen U., Kaatz J. & Ziesemer F. (2003): Regionalplan Oberpfalz-Nord – Ausschlusskriterien für Windenergieanlagen im Vorkommensgebiet gefährdeter Großvogelarten. Büro für faunistische Fachfragen, Linden. 56p.

National Renewable Energy Laboratory, NREL (2004): A Preliminary Assessment of Potential Avian Interactions at Four Proposed Wind Energy Facilities on Vandenberg Air Force Base, California, 43 p. www.nrel.gov.

National Wind Coordinating Committee, NWCC (2001): Proceedings of the National Avian Wind Power Planning Meeting IV. Washington D. C., 183 p.

Patermann I. (2003): Vliv krajinných, klimatických a antropogenních faktorů na intenzitu průtahu dravců. Diplomová práce. MZLU, Brno.

Percival S. M. (2001): Assessment of the Effects of Offshore Wind Farms on Birds. Ecology Consulting, Durham, 96 p.

Percival S. M. (2003): Birds and Wind Farms in Ireland: A Review of Potential Issues and Impact Assessment. Ecology Consulting, Durham, 25 p.

Petříček V. & Macháčková K. (2000): Posuzování záměru výstavby větrných elektráren v krajině. Metodické doporučení Agentury Ochrany Přírody a Krajiny, Praha, 8 p.

Pízová N. (2003): Posuzování vlivu staveb větrných elektráren v souvislosti se zákonem č.100/2001 Sb. Větrná energie 18: 1012.

Reichenbach M. (2003): Auswirkungen von Windenergieanlagen auf Vögel – Ausmaß und planerische Bewältigung. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor der Naturwissenschaften. Fakultät VII Architektur Umwelt Gesellschaft, Technische Universität Berlin. 211 p.

Rheindt F. E. (2003): The impact of roads on birds: Does song frequency play a role in determining susceptibility to noise pollution? Journal für Ornithologie 144 (3): 295–306.

Sequens E. & Holub P. (2004): Větrné elektrárny: Mýty a fakta. Sdružení Calla a Hnutí DUHA, České Budějovice – Brno, 17 p.

Spaans A., van der Bergh L., Dirksen S. & van der Winden J. (1998): Windturbines en vogles: hoe hiermee om te gaan? Levende Natuur 99: 115–121.

Šťastný K. & Bejček V. in prep. (2000): Červený seznam ptáků ČR. In: Hora J. (ed.). (2000): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. Česká společnost ornitologická, Praha, p. 109–134.

Štekl J. (2002): Vliv velkých VTE na chování ptáků ve vnitrozemí. Větrná energie 17: 2–7.

Štekl J. (2005): Větrné elektrárny a životní prostředí. www.eldaco.cz.

Thelander C. G., Smallwood K. S. & Rugge L. (2003): Bird Risk Behaviours and Fatalities at the Altamont Pass Wind Resource Area. Bio Resource Consultants Ojai, California. 92 p.

Tingley M. W. (2003): Effects of Offshore Wind Farms on Birds “Cuisinarts of the Sky” or Just Tilting at Windmills? Harvard University Cambridge, Massachusetts, 122 p.

Traxler A., Wegleitner S. & Jaklitsch H. (2004): Vogelschlag, Meideverhalten & Habitatnutzung an bestehenden Windkraftanlagen. Prellenkirchen – Obersdorf – Steinberg, Prinzendorf. www.windenergie.de.

Van der Winden J., Schekkerman H., Tulp I. & Dirksem S. (2000): The effects of offshore wind farms on birds. In: Merck, T. & von Nordheim, H. Technische Eingriffe in marine Lebensräume: Tagungsband. BfN – Skripten 29. Bundesamt für Naturschutz, 126–135.

van der Winden J., Spaans A. L. & Dirksem S. (1999): Nocturnal collision risks of local wintering birds with wind turbines in wetlands. Bremer Beitrage fur Naturkunde und Naturschutz 4: 33–38.

van der Winden J., Spaans A. L., van der Bergh L. M. J. & Dirksem S. (1997): Vogelhinder door windturbines. Landelijk onderzoekprogramma, deel 3: nachtelijke vlieghoogtemetingen van getijdentrek in het Daltagebied Bureau Waardenburg / IBN-DLO / NOVEM. Netherlands. www.alterra.nl.

Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Winkelman J. E. (1992): The impact of the Sep wind park near Oosterbierum (Fr.), the Netherlands, on birds. RIN Rep. 92. DLO Instituut voor Bos-en Naturonderzoek, Arnheim, The Netherlands. www.alterra.nl.

Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon Parlamentu ČR č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve  znění pozdějších předpisů.

 

Kontaktní informace na autory:

 

Mgr. Radim Kočvara

Záříčí 92

768 11 Chropyně

Tel: 573 355 298, 604 356 795

Email: burunduk@seznam.cz

 

Zdeněk Polášek

Kolárova 3

736 01 Havířov

Tel: 724 036 187

Email: zdenus.p@seznam.cz

 

Uvítáme jakékoliv připomínky a podněty k dané problematice

 

zpět na úvodní stránku