Archiv zpráv z médií : zpět na úvodní stránku

UPOZORNĚNÍ: omlouváme se za nefunkčnost některých odkazů – většina zpráv, ke kterým vedly, byla umístěna na serveru Deníku, který změnil strukturu adresářů a zprávy se tím pádem nezobrazí. Děkujeme za pochopení.

INFRAZVUK (Z internetových diskusí):

1. příspěvek:

Infrazvuk je obzvlášť nebezpečný kvůli svým silným oscilacím. Infrazvukové vlny se drží nízko při zemi, doléhají do neuvěřitelných vzdáleností, aniž by ztratily něco na své ničivosti, a pronikají všemi známými materiály. Tudíž není ani divu, že jej armády a tajné služby pokládaly (a pokládají) za perspektivní zbraň, kterou nedokáže protivník odhalit. Jedna z prvních studií na téma účinků infrazvuku na člověka vznikla na americké letecké základně Wright-Patterson v Daytonu v Ohiu. Dr. Henning von Gierke tak zkraje šedesátých let zahájil s finanční pomocí NASA výzkum, jehož cílem bylo pozorování účinků infrazvukových vln na astronauty během startu kosmické lodi. Během experimentů, při nichž byli lidé umísťováni do dynamických tlakových komor, zaznamenal jako běžnou charakteristickou reakci na tyto vlny vibrace hrudní stěny, pocity dávení a změny dýchacího rytmu. V roce 1965 začal tento jev zkoumat francouzský vědec Dr. Vladimir Gavreau se svým týmem v Marseilles. Práci týmu brzdily nevysvětlitelné a nevyléčitelné záchvaty nevolnosti, bolesti hlavy a dezorientace. Všechny možné důvody těchto jevů byly postupně vyvráceny, až jeden ze členů týmu náhodou skrze stěnu ucítil silné vibrace. Pátrání po zdroji vibrací vedlo k velkému průmyslovému ventilátoru ve vedlejší budově, který vytvářel infrazvukové vlny.

2. příspěvek:

…. Předpokládaná VE má stát 715 metrů od prvního obytného domu obce, od mé nemovitosti pak 1,61 km.( vzdušnou čarou). Včera jsem byl u Dráždan, kde takovéto VE stojí. Je pravda, že docela foukalo. Studoval jsem pohyb třívrtulových rotorů. Frekvence, kterou toto zařízení produkovalo ve vztahu k okolí, byla v oblasti velmi nízkých kmitočtů, a pohybovala se od 3 do 6 Hz.

Jak jsem uvedl, jsem specialista na zvuk. Chci tebe i Vás ostatní informovat, že tyto frekvence se šíří velmi dobře půdou (v závislosti na podloží), a jsou velmi nebezpečné. Obecně se nazývají infrazvuk. Jak asi zasvěcení ví, za Druhé světové války dělali v Říši pokusy s těmito frekvencemi. Výsledek byl famózní. Jedná se o frekvence, které při určité intenzitě mohou člověka zabít. Nemusím asi připomínat skalní kaňon, kde indiánská hlídka po spatření vetřelce jen hlasitě zvolala, zvuk se ozvěnou znásobil do frekvence 6 Hz ( 6 kmitů za sekundu) a nezvaného vetřelce to omráčí. Na tomto základním principu rovněž pracuje nově vyvíjená akustická puška a ostatní akustické zbraně. Abych se vrátil do ČR, uvedu příklad. Asi všichni známe stařičké škodovky, konkrétně model Š100. Tato auta měla ( mají) problém. Pokud jedete rychlostí 70-80km/hod. asi po 40 minutách se Vám udělá docela nevolno. Až teprve analýza zvukového spektra ( měřeno uvnitř auta) ukázala, že problém způsobují vyprezencované frekvence právě v oblasti 4-6Hz. Tedy - závěr. Tyto frekvece se měří velmi komplikovaně. Žádný běžný dynamický, ani kondenzátorový ( elektretový) mikrofon to neumí.

3. příspěvek:

Zkuste si spočítat, kolik energie se spotřebuje jen na výrobu. Kolik MW se skutečně vyrobí z 1T materiálu použitého na stavbu takového větrníku. Viděli jste co to dělá se signálem TV. Prý hluk lesa při větru 25km/h. Jenže ten les má intenzitu proměnlivou, kdežto u toho větrníku je to trvalý, takový nepříjemný sykot (i přes nové technologie). Jako doplněk je to OK, ale je to de-facto neregulovatelný zdroj (neporučíme větru). Taky jsem viděl v Německu farmu 200 větrníků s účinností 4% protože je postavili tak, že si vzájemně "kradou" vítr. Vyhozených 20000t betonu, 20000t oceli a několik set tun neželezných kovů. Protože na to však byla dotace EÚ, tak to zbourat nelze.

4. příspěvek:

Naprostý souhlas v argumentech, nehledě na hluk, větrné elektrárny u Bouřnáku. Máme pod nimi chalupu a když k nám někdo přijede, ptá se, to vám tady tak létají trysková letadla ? Omyl, to jsou slyšet větrné elektrárny ze vzdálenmosti 400 metrů. Tak blízko postavili ty 100 metrové stožáry. Přijedte si poslechnout, a víte proč je postavili tak blízko lidských obydlí ? Dál už je chráněné hnízdiště tetřívků... a koncepčně, čím budeme svítit když přestane foukat vítr ? Ale to už opakuji předřečníky ...

Větrné elektrárny ruší televizní signál

Datum: 15.2.2007 Zdroj: TV Nova Rubrika: 06:30 Zprávy Strana: 03

Monika UMANOVÁ, redaktorka: „Lidé, kteří bydlí v okolí největších větrných elektráren u nás, v Pavlově na Jihlavsku, si stěžují na špatný příjem televizního signálu. Do problému se už vložil i Český telekomunikační úřad.“

Redaktor: „Obří vrtule ruší televizní signál například tady v Panenské Rosičce. František Brabenec má doma tři televizory. Když pět kilometrů vzdálené vrtule běží, nedá se na televizi dívat.“

František BRABENEC, poškozený: „Se obraz jako stáhnul a ztratil, jo.“

Redaktor: „Stejné problémy mají i tady v Hodicích. Tohle je čtyřiaosmdesátiletá Marie Vokřínková z Hodic. Té zase přerušovaný signál dělá na její nové televizi pruhy a takzvané duchy.“

Marie VOKŘÍNKOVÁ, poškozená: „A je to takový všelijaký vlnitý a není to pěknej obraz, no.“

Redaktor: „Český telekomunikační úřad v Hodicích i Panenské Rosičce nedávno dělal testy a za poruchy prý mohou odrazy kovových částí otáčejících se listů vrtulí. Čím rychleji se otáčejí, tím častější jsou výpadky.“

Dana MAKRLÍKOVÁ, mluvčí Českého telekomunikačního úřadu: „V případě, když vesnice na ty větrné elektrárny vidí, ten obyvatel té vesnice, tak v tom případě dochází k rušení toho televizního signálu.“

David JOSEFY, zástupce majitele větrných elektráren: „Měli nasměrovaný antény na slabší signál“.

Marie VOKŘÍNKOVÁ, poškozená: „Syn mi přidělával ještě anténu navíc a stejně to ruší.“

Redaktor: „Majitel větrných elektráren nám slíbil, že všem poškozeným do dvou týdnů upraví antény tak, aby jim už televize bez problémů fungovaly.“

Větrníky připravily lidi o televizi

Hodice – vrátit se ke knížkám. Nic jiného asi nezbude lidem v okolí Pavlova na Jihlavsku. Větrné elektrárny jim totiž ruší televizní signál.

Deník Šíp - 10.2.2007

Chcete sledovat ČT1 nebo ČT2 a bydlíte poblíž větrných elektráren v Pavlově na Jihlavsku? Máte smůlu. Na obrazovce bude jen zrnění. Takové problémy s příjmem televizního signálu mají obyvatelé Sedlejova, Hodic nebo Panenské Rozsíčky v katastru Pavlova.

Na jeho území stojí stometrové stožáry s větrníky vyrábějícími elektřinu. Problém s výpadky signálu trvá od podzimu, kdy firma KV Venti zahájila jejich provoz.

"Než postavili vrtule, byl signál v pořádku, všechny čtyři programy jsme chytali bez problémů. Teď se signál ztrácí. Nedá se na to dívat," postěžoval si Šípu obyvatel Hodic Miroslav Tesař.

Ten podal s některými dalšími lidmi z obce stížnost Českému telekomunikačnímu úřadu. "Na území obcí jsme vloni v říjnu provedli šetření pro určení zdroje rušení signálu. Zjistili jsme velmi obtěžující degradaci kvality televizního signálu ČT1 a ČT2 v důsledku otáčejících se listů vrtulí větrných elektráren," potvrdila mluvčí ČTÚ Dana Marklíková.

Podle zástupců KV Venti, která větrníky vlastní, už firma začala problémy řešit. "Řekli, že se to pokusí vyřešit nějakou úpravou antény. Zatím to ale lepší není," dodal Tesař.

JAROSLAV ŠNAJDR

Větrníky mohou zabít

Chomutovský deník - 12.2.2007

Kryštofovy Hamry - Smrtelné nebezpečí představují v zimě větrné elektrárny. Přesvědčili se o tom lidé na Rusové. Kusy ledu létající z rotujících vrtulí doslova rozbombardovaly střechu trafostanice, která je od elektráren vzdálená dvacet metrů.

"Necháme udělat plechové střechy, víc toho vydrží," uvedl Milan Janovský z firmy Green Lines Rusová, která je provozovatelem větrníků. Ze stávající taškové střechy na trafostanici udělaly ledové kusy doslova řešeto.

Odborníci odhadují, že ledová tříšť může z vrtulí doletět až do vzdálenosti sta metrů. Podle Janovského ale na tento fakt upozorňují výstražné tabule, které jsou po okolí větrných elektráren rozmístěny.

(mir,vj)

Větrné elektrárny se posunou

Elektrárny budou dál od lidí, než se plánovalo

Na Moldavě budou asi větrné elektrárny

Datum: 5.2.2007 Autor: (čtk) Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Podnikání/knihy Strana: 27

STALO SE

Farma deseti větrných elektráren by mohla vyrůst v Pastvinách u obce Moldava v Krušných horách. Záměr předložila investorská firma Ústeckému kraji v rámci řízení o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Rada kraje se k projektu vyjádří až po doplnění některých podkladů. Celkový výkon farmy je plánován na 20 MW.

ČEZ chce u Náchoda postavit větrnou elektrárnu

Datum: 14.2.2007 Autor: (ČTK) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Hradecký Strana: 01

Borová - Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje hodlá u obce Borová na Náchodsku postavit větrnou elektrárnu. „Zastupitelstvo obce, která má kolem 200 obyvatel, již se stavbou větrníku vyslovilo souhlas,“ řekl generální ředitel firmy Josef Sedlák.

Větrník by měl mít výkon 1,5 megawattu a náklady na výstavbu se odhadují na 60 až 70 milionů korun. „Pokud by vše šlo hladce, mohla by elektrárna stát do konce roku 2008,“ uvedl Sedlák.

Podle starosty Borové Miroslava Formana prošlo schválení záměru výstavby elektrárny v zastupitelstvu hladce.

„Lidé se k výstavbě elektrárny budou moci vyjádřit i při dalším řízení,“ sdělil starosta a dodal, že ročně by obec měla od ČEZ dostávat příspěvek až 100 tisíc korun. Roční rozpočet Borové činí asi 1,2 milionu korun. Další dva větrníky chce ČEZ Obnovitelné zdroje na Náchodsku postavit u obce Nový Hrádek, která je od Borové vzdálena přes tři kilometry. Dvě moderní zařízení by měla nahradit čtyři nefungující větrné elektrárny z 90. let. Vloni v říjnu se lidé v Novém Hrádku v anketě vyslovili pro stavbu větrníků.

V Královéhradeckém kraji zatím stojí menší větrná elektrárna s patnáctimetrovým sloupem u Stárkova na Náchodsku. Výstavbu parku pěti větrných elektráren za zhruba půl miliardy korun připravuje v Prosečném na Trutnovsku jablonecká společnost Juwi.

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje se zabývá výrobou ekologické energie. V následujících 15 letech chce investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů až 30 miliard korun. Z toho zhruba 20 miliard korun by mělo jít na výstavbu nových větrných elektráren.

Větrné elektrárny? Zrůdnost!

Větrný park má být největší v ČR

ČEZ chce větrné elektrárny

JAKÉ JSOU CÍLE SKUPINY ČEZ?

ČEZ chce postavit větrné elektrárny

Lidé si prohlédli elektrárny. A pak byli proti

Datum: 28.2.2007 Autor: (ve) Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Vysočina Strana: 02

Slavětice, Pavlov - Záměr společnosti ČEZ - obnovitelné zdroje postavit v okolí Dukovan čtyři desítky větrných elektráren rozpoutává ostrou diskusi. Pochopitelně nejvíc v pěti obcích, kterých se plánovaná výstavba dotýká - Horních Dubňanech, Dukovanech, Rešicích, Rouchovanech a Slavěticích.

Přibližně desetina z obyvatel těchto obcí využila během února možnost se na vlastní oči přesvědčit, jak to s větrnými elektrárnami doopravdy je. Nejvíc zájemců v porovnání s velikostí obce bylo ze Slavětic a autobusem jich jede šestatřícet, další pětice je pak z Rouchovan.

„Mně to nedělá žádné problémy, byl bych spokojen, kdyby za vesnicí větrné elektrárny stály,“ říká starosta Slavětic Jan Drexler.

„Byl jsem se podívat i v Břežanech a přehled mám, horší je to s ostatními občany. Proto jsem rád, že tuto cestu do Pavlova podnikli.“

Autobus zastavuje za silného větru přímo u paty největší pavlovské elektrárny, stometrového kolosu, jaké mají být i v lokalitě Dukovan.

A David Jozefy, zástupce provozovatele těchto elektráren, nestačí odpovídat na jednu otázku za druhou. Jak je to se životností, co s rušením televizního signálu, kolik elektrárna vydělá…

Po půlhodině jsou všichni vymrzlí, sedají do autobusu a vracejí se zpět. „Stál jsem u paty největší elektrárny a řek bych, že hukot nebyl tak velký, jak bych očekával. Jsem pro stavbu elektráren,“ říká Miloš Šťastný z Rouchovan.

Větru však příliš nefandí starší generace: „My už tam těch strašidel máme dost, rozvodna, atomka - ať si to nechají někde na horách,“ říká razantně paní Miluše, důchodkyně ze Slavětic.

„Myslím že větrné elektrárny jsou dobrá věc, ale uvidíme, jaké budou názory ostatních,“ doplňuje její mnohem mladší sousedka na sedadle v autobuse.

Ankety v obci se zúčastnilo 191 obyvatel. V pondělí večer byly výsledky sečteny. „182 odpovědí bylo proti stavbě větrných elektráren, 7 pro a dva zúčastnění svůj názor nevyjádřili,“ kometoval anketu starosta Jan Drexler. Pro něj jsou výsledky tak trochu zklamáním, protože první ohlasy po exkurzi v Pavlově byly spíše pozitivní.

V Dukovanech vyjádřili nesouhlas elektrárnám prostřednictvím petice minulý týden. Rouchovany, největší obec v lokalitě, kde se s výstavbou větrných elektráren počítá, připravují anketu na polovinu března.

O výstavbě větrných elektráren rozhodnou lidé

Na Tepelsku chce další firma stavět větrnou elektrárnu

Čaková začne stavět tři větrné elektrárny

Ve Zbrašíně souhlasí se dvěma stožáry

Našli vhodnou lokalitu pro větrné elektrárny

Další rozprava o elektrárně se blíží

Zemědělci: Elektrárny by zničily nejlepší půdu. Kde budeme hospodařit?

Vrtule kolem sebe nechci

Téma dne: Obce nechtějí větrné elektrárny!

Obce protestují: monstra NE!

Co říkáte na větrné elektrárny?

Větrníky? Lidé jsou pro i proti

Obce jednaly o budoucnosti větrných elektráren

Větrníky chtějí dál

Z šéfa jaderné elektrárny je dnes propagátor větrníků

V Očihově se mají stavět domky

V Mastníku řekli ano vrtulím

Datum: 1.3.2007 Autor: MICHAELA ŠIMOVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Vysočina Strana: 01

U obce na Třebíčsku chce větrné elektrárny stavět firma, která je vztyčila už u Pavlova na Jihlavsku

Mastník - Kdyby byli lidé všude tak vstřícní k větrné energii jako v Mastníku u Třebíče, pak by na Vysočině rostla jedna větrná farma za druhou. V Mastníku s 228 obyvateli se totiž při veřejné anketě vyslovila většina lidí pro větrníky.

Ty chce v katastru obce stavět společnost KV Venti, která již vztyčila první vrtule v kraji u Pavlova na Jihlavsku. „Když mi nebudou stát přímo u baráku, tak mi nevadí. Říkali, že obec získá slušné peníze. Každá koruna dobrá,“ reagoval starší obyvatel, jenž si nepřál zveřejnit jméno. „Byli jsme se podívat v Pavlově. Dělali jsme veřejnou anketu a minulý týden besedu. V anketě jsme rozdali sto osmdesát lístků mezi všechny voliče. Vrátilo se sto dvacet sedm. Sedmadevadesát lidí řeklo ano větrným elektrárnám,“ popsal místostarosta Petr Chňoupek.

Na veřejnou besedu přišlo na šest desítek obyvatel. O větrnících jim popovídal přímo David Jozefy z KV Venti.

„Debata byla konstruktivní. Mluvil jsem otevřeně o kladech i záporech. Lidé se ptali, měli zájem o podrobné informace,“ popsal Jozefy s tím, že typově budou větrníky u Mastníku shodné s těmi pavlovskými; tedy o výkonu dva megawatty a i s rotorem 150 metrů vysoké.

Zastupitelé v Mastníku dostanou v březnu na stůl smlouvu o spolupráci s KV Venti. „Pokud dohodu podepíšeme, pak získáme dvacet tisíc korun do rozpočtu. Při zahájení výstavby dalších sto tisíc. Až začnou elektrárny fungovat, měli bychom mít z každého větrníku ročně 150 tisíc korun a třicet tisíc korun na kulturu a sport,“ vypočítal Chňoupek. Přesná lokalita pro farmu s maximálně šesti větrníky ještě není vybrána.

„My se podřídíme obci. Ta si řekne, kde mohou elektrárny stát a kolik jich tam bude. Pokud zastupitelé schválí dohodu o spolupráci, začneme vyřizovat nutné záležitosti kolem elektráren,“ zmínil se Jozefy, podle něhož musí společnost získat vyjádření zhruba sedmatřiceti institucí, včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí. „Když půjde vše hladce, stavět začneme tak za dva roky,“ vzkázal Jozefy.

Na Třebíčsku brousí i jiné firmy. Rozruch budí záměr společnosti ČEZ obnovitelné zdroje. Ta hodlá vztyčit největší větrný park v zemi se čtyřmi desítkami větrníků u dukovanské jaderné elektrárny. Lidé z okolí větrnou energii spíše nechtějí. V Dukovanech sepsali petici proti výstavbě, pod niž se podepsalo 80 procent obyvatel. Ve Slavěticích uspořádali anketu, v níž 182 lidí ze 191 řeklo ne vrtulím. V Rouchovanech bude anketa v březnu.

***

Co získá obec

Maximálně šest 150 metrů vysokých vrtulí o výkonu dva megawatty

Za podpis smlouvy 20 tisíc korun

Zahájení výstavby 100 tisíc korun

Po uvedení do provozu 150 tisíc korun z jednoho větrníku za rok

Chtějí energii ze slunce

Sluneční elektrárna v Koclířově

Žár slunce nahradí uhlí

Plzeňsko je proti

Vzhůru do vrtulí!!!

22. leden 2007 | 13.27 |

Půjdem do vrtulí!
Víte, že když odeberete 1 kWh elekrické energie z energetické sítě zaplatíte cca 4.50 Kč?

Když však dodáte, (jako jeden pan "podnikatel" blízký té správné straně) 1 kWh elektrické energie z obnovitelných zdrojů DO energetické sítě dostanete zaplaceno 13.50 Kč a když sice nedodáte do energetické sítě nic, ale spotřebujete ho sám, tak dostanete 12.50? Zelený bonus. A zkuste hádat, kdo to platí.

Dostanete bohaté dotace na investici. Pak dostanete víc než bohatou dotaci na předražený produkt, který z nich leze. A jste za vodou. Dokud budou ovšem platit tyto specifické podmínky. Pokud ne, nikoho zelená energie z obnovitelných zdrojů zajímat nebude.

A přitom by stačilo podívat se podrobněji na programy pro dotaci tzv. zelené energie a zelení zezelenají ještě víc. Modří a rudí a oranžoví taky.

Na to ovšem mají tržní ekonomové pomocný pojem. Externalita. Vnejší zásah formou státní intervence, který ovlivní chování účastníků trhu! Kdo zlobí, tomu napaříme daně, kdo je hodný, dostane dotace. Jak to dokáže zacvičit s cenou, viz nahoře. To snad vymyslel Lenin, ne?

Jen tak, pro zasmání, spočítejte si, kolik jaký tok peněz zajistí 100 vrtulí o výkonu 1 MW za jeden rok-teoreticky 12 miliard Kč. Pánbu a daňový poplatník zaplať za každý větrný den.

A když vítr nefouká? Chytrému napověz. Vrtule může točit dynamem, dynamo může točit vrtulí.

Obce touží po větrnících

Datum: 3.3.2007 Autor: (vž) Zdroj: Haló noviny Rubrika: Z DOMOVA Strana: 06

ZNOJEMSKO - Nová legislativa umožňuje Dukovanům a okolním obcím mít z přítomnosti vícero větrných elektráren v jejich katastru nemalé finanční příjmy do obecních pokladen. Zároveň umožní poskytovat finanční příspěvky občanům, kteří mají doma ekologicky šetrná vytápění.

Na Znojemsku chtějí mít obce také tyto možnosti, proto tam chystají výstavbu dalších větrných elektráren. Např. obci Mackovice potvrdili krajští úředníci, že jejich projekt 16 větrných elektráren nebude ohrožovat životní prostředí. A to přesto, že tamní ornitologové mají obavu, aby neohrožovaly vzácné druhy opeřenců. V sousedních Břežanech chystá obec změnu územního plánu se zapracováním dalších dvou větrníků, protože s nimi má dobré zkušenosti a většina obyvatel s nimi souhlasila. Větrnou elektrárnu ve svém katastru odhlasovali např. obyvatelé Štítar. Protestuje však Vojenská ubytovací a stavební správa s tím, že vojáci mají u Vranovské přehrady radar a elektrárenský větrník by jim jeho provoz narušoval. Projekty vlivu větrných elektráren na životní prostředí dokončují u Lesné a u Milíčovic, kde musí obec ubrat ze svých vizí šesti stožárů, protože některé by rušily pohled na historický větrný mlýn a vůbec na vesnici.

Na »střeše« Znojemska u Vratěnína se svádí boj buď o variantu jedenácti nebo tří větrníků. Některé mohou být obecní s přímým napojením do energetické sítě za nemalý penězotok do obecní kasy.

Bude u Žlutic stát větrník?

Vyrostou další větrné elektrárny

Požadují anketu o elektrárnách

O vrtulích rozhodne osada

Větrné elektrárny opět na pořadu dne

Větrníky na druhý pokus

Elektrárna ve Vehlovicích? Ideální umístění!

Vehlovický vrch možná doplní větrná elektrárna

Větrníky lidé odmítají

Petrovické elektrárny mají zelenou

Vítr větrníkům nevadí

18.1.2007

Vítr a větrníky: Co s nimi potom?

Vladimír Tošovský: Zelená elektřina nás přijde draho

Větrná energie a drahé koblihy

V diskusích o větrné elektřině si mnoho lidí myslí, že větrná energie je zadarmo, když přece vítr fouká zadarmo. Opak je ale pravdou. Její cena je asi třikrát vyšší než náklady na elektřinu z uhlí. Navíc jde o zdroj, který produkuje elektřinu, jen když fouká vhodný vítr, což je asi 20 % celkového času. Není divu, že takovou elektřinu nikdo dobrovolně nechce, takže je možné ji prodat jen tehdy, pokud je někdo donucen ji koupit. Zákon, který přikazuje povinný výkup elektřiny z větru, byl u nás bohužel přijat.
Je to, jako kdybychom byli zákonem nuceni kupovat koblihy nikoli za pět korun, jak jsme zvyklí, ale za patnáct. Navíc s upozorněním, že se koblihy prodávají jen jeden den v pracovním týdnu, dopředu ale nevíme, který to bude. Nejedná se tedy o technický pokrok, ale o regres.
Podpora větrné energie ukazuje, jak státní zásah slouží ve skutečnosti soukromým zájmům, tedy provozovatelům větrných elektráren. Na svobodném trhu by tyto elektrárny mohly vzniknout jen tehdy, pokud by někdo dobrovolně jejich elektřinu chtěl.
Avšak zákon nutící rozvodné společnosti (a tedy i spotřebitele) kupovat něco, co nechtějí, již působí. Dál budou vznikat ohavné větrníky a devastovat krajinu, jak se to již stalo v Krušných horách v okolí Klínovce. Úplatky obcím, které provozovatelé větrníků dávají v podobě různých plateb, se uhradí z předražených (zákonem stanovených) cen.
René Hladík, vedoucí katedry ekonomie, Fakulta sociálně ekonomická UJEP, Ústí nad Labem

Německý příklad varuje
K článku Špatný příklad - německé větrníky (HN 21. listopadu) připojuji pár poznámek.
V Německu, zejména pod politickým tlakem, bylo postaveno kolem 14 tisíc větrných elektráren. Jejich nízká účinnost kolem 16 procent znamenala, že do přenosové sítě se dodávala elektřina v plném výkonu kolem pouhých 60 dnů v roce. Uvedený "energetický přínos" s nutností zálohování výkonu těchto elektráren klasickými zdroji znamenal razantní zvýšení cen elektrické energie.
V našich podmínkách, kde je účinnost "větrníků" pouze 10 procent, bude znamenat přístup k výstavbě energeticky zanedbatelného jednoho procenta elektřiny investici kolem 25 miliard korun.
Výstavba větrných elektráren spojená s finančním odstupným poskytovaným investorům je v některých obcích vítaným krátkodobým přínosem pro obecní pokladnu. Ve své koncovce bude však jejich hromadná výstavba znamenat další zdražení elektřiny, kterou zaplatí všichni naši občané, domácnosti a průmyslové podniky. Odborné odhady ukazují, že naplnění osmiprocentní indikativní nezávazné kvóty elektřiny z obnovitelných zdrojů od Evropské unie pro ČR vyráběné převážně z větrných elektráren znamená od občanů a podnikatelů zaplatit ročně za elektřinu kolem 10 miliard korun navíc.
Jiří Hanzlíček, ekologický poradce Ministerstva průmyslu a obchodu

Špatný příklad - německé větrníky (HN 21. listopadu)
V článku Sítě padají kvůli "větrné" elektřině (HN 6. listopadu) varuje Miroslav Zajíček před nepromyšleným přebíráním této technologie zejména z Německa. Na doplnění uvádím několik údajů švédské firmy Vattenfall, která elektřinou zásobuje asi třetinu Německa.
Účinnost větrných elektráren je pouze 10 % instalovaného výkonu a vyžadují proto 80% zálohování spolehlivými konvenčními zdroji. Zároveň je nutné pro vyrovnávání kolísání výkonů budovat dodatečné přenosové soustavy včetně rozvoden, což vede k dalšímu zadrátování a devastaci krajiny.
Pro zvýšení ubohé efektivity se pokouší výrobci těchto zařízení vyvíjet stále větší monstra, takže dokonce vrcholová německá organizace dřívějších propagátorů této energie se přidala k obyvatelstvu, které protestuje proti plánované výstavbě větrného parku Schmarloch u dolnosaského Celle, kde mají být instalovány téměř 200 metrů vysoké větrníky.
Díky štědré státní podpoře, prosazené minulou německou vládou, se podařilo vybudovat větrné elektrárny, které během své životnosti nevyrobí dokonce ani tolik energie, kolik je jí potřeba na jejich provoz a údržbu! I to je mimo jiné příčinou vysoké ceny elektřiny v Německu. Souhlasím proto s panem Zajíčkem, že je nebezpečné bezhlavě kopírovat energetickou politiku našich sousedů.
Jiří Aster, dlouholetý člen prezidia mezinárodní Unie hospodářských komor Labe - Odra KEO

zpět na úvodní stránku

Sítě padají kvůli "větrné" elektřině (HN 6. listopadu)

Není toho už trochu moc? O víkendu došlo k dalšímu velkému výpadku v dodávkách elektřiny, tentokrát v Německu, jižní Itálii a Francii. Čtvrtý velký kolaps během čtyř let: po Itálii a Skandinávii v roce 2003 a Řecku v létě 2004. Čím to?
Jistěže každá z poruch má nakonec svou spouštěcí příčinu - selhání konkrétní rozvodny či výpadky konkrétních vedení. Ale jak je možné, že se tak stává mnohem častěji než třeba v 90. letech?

Kdyby tisíc větrníků

Poptávkou po elektřině to není - ta sice narůstá, ale vzhledem ke stagnující nabídce se projeví zdražením elektřiny či kolísáním cen.
Není to ani liberalizací energetických trhů. I když mezi národními soustavami narůstá množství prodávané a kupované elektřiny, neznamená to, že přímo úměrně roste i zátěž přeshraniční sítě a vnitřních soustav.
Skutečný důvod je jiný - v soustavách Evropské unie v posledních pěti letech dramaticky přibývá zdrojů, které se chovají nepředvídatelně - totiž větrných elektráren. Největší růst zaznamenává Německo, Rakousko a Dánsko.
Jen v Německu je dnes ve větrných elektrárnách skoro 17 tisíc megawattů instalovaného výkonu; to zhruba odpovídá sedmnácti blokům Temelína. Jenže vyrábějí elektřinu pouze tehdy, když fouká vítr (a tam, kde fouká) - nikoliv tehdy, kdy ji někdo potřebuje (a tam, kde ji potřebuje). Jejich zapojení do soustavy se však provozovatelé a vlastníci sítí nemohou vyhnout, ani kdyby pro ně masívní zapojení "větrníků" znamenalo zhoršení spolehlivosti celé soustavy.
Jedna větrná elektrárna nebo i jeden větrný park zpravidla elektrizační soustavu příliš neovlivní. Ale souhrn tisíců větrných elektráren a parků naprosto rozhodí toky elektřiny v soustavě. Zejména při změnách počasí: když vítr přestane foukat nebo naopak začne, když začne mrznout, což část větrných elektráren také vyřadí, atd.

Zaplevelená krajina

Ukazuje se tak, že dramatický vzestup větrné energetiky ve střední a západní Evropě má mnohem závažnější důsledky než jenom znetvoření krajiny a vysoké přímé náklady ve formě dotací a povinných výkupů za regulované ceny.
Je velký rozdíl řídit toky v soustavě, která zahrnuje stabilní a "předvídatelné" konvenční zdroje, jež jen občas vypadnou, oproti situaci, kdy značná část zdrojů má jako hlavní princip svého fungování náhodu. Na to evropské soustavy nebyly vůbec stavěny.
A totální výpadky mají své velké náklady - dopadají jak na výrobce elektřiny, tak na její spotřebitele. Ať už se jedná o zničené obsahy ledniček nebo o zastavení provozních linek v citlivých výrobách. Jediným, kdo žádné náklady nenese, jsou vlastníci větrných elektráren.
Bohužel si na to, že výpadků bude více, musíme zvyknout - jediné štěstí máme v tom, že česká energetická soustava je zatím větrnými elektrárnami zaplevelena velmi málo. Většina problémů se stabilitou soustavy se tak do Česka dostane ze zahraničí. Ale výpadky by měly vést k zamyšlení, zda je nutné opakovat chyby západních sousedů. Miroslav Zajíček, ekonom, přednáší na VŠE

zpět na úvodní stránku

Téma větrných elektráren je zpátky!

Energie: větrníky opět zdraží proud

Větrná energie láká investory

V Česku vyrostou stovky větrníků

Jiří Borovec: Bez jaderné energie se neobejdeme

František Pazdera: Proč dát jaderné energetice šanci

Diskuse o naší i světové energetické budoucnosti nabývají na intenzitě, protože zajištění "dlouhodobě udržitelné energetiky" pro další generace je poměrně vážný, ale řešitelný problém. Za daných okolností se za optimální cestu do energetické budoucnosti považuje "mix" fosilních paliv, jaderné energie a obnovitelných zdrojů.
Každý z těchto tří směrů má svá ALE, ovšem nejhlasitější a nejvíce emocionální kritika je stále vedena proti jaderné energetice.
Živými tématy, používanými jako argument proti jádru, jsou například údajný nedostatek paliva pro jaderné elektrárny a neekonomičnost provozu.
Námitky odmítající jádro z důvodu nedostatečných zásob paliva pro jaderné elektrárny je nutno kategoricky odmítnout. Zásoby uranu jsou značné - a to i když uvažujeme pouze ekonomicky přijatelné ceny uranu. Nezapomínejme také, že jaderná energetika může v budoucnu přejít na další štěpitelný prvek - thorium - jehož světové zásoby jsou přinejmenším srovnatelné s dnešními zásobami uranu.

Je to nejlevnější výroba

Údaje z tzv. Červené knihy vydané v roce 2005 Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni a Agenturou pro jadernou energii OECD v Paříži ukazují, že na základě nových projektů nalezišť mohou být zásoby uranu podstatně zvýšeny.
Tato studie odhaduje celkové světové zásoby uranu na zhruba 4,7 miliónu tun. To je podle Červené knihy množství dostačující na 85 let výroby elektřiny z uranu (v tepelných reaktorech založených na spalování izotopu uranu 235).
V případě prudkého rozvoje jaderné energetiky je navíc možné použít takzvané rychlé jaderné reaktory (založené na spalování Pu, které si sami vytvářejí přeměnou izotopu uranu 238). Jejich předností je, že umožňují využít jak vytěžený a ochuzený uran, tak i uran nespotřebovaný, nacházející se ve vyhořelém jaderném palivu jaderných elektráren.
Studie agentury přitom uvádí, že při použití rychlých reaktorů by se zmiňovaná perioda pětaosmdesáti roků prodloužila na více než 2500 let!
Demonstrační elektrárny s rychlými reaktory byly v minulosti úspěšně realizovány například v Rusku a ve Francii. Z iniciativy Spojených států byla nedávno zahájena spolupráce na vývoji čtvrté generace těchto reaktorů. Za zmínku stojí skutečnost, že již dnes se ve skladech uranu v Evropské unii, ve Spojených státech a Rusku nachází na každou gigawatthodinu vyrobené energie štěpný materiál pro výrobu dalších 100 - 200 gigawatthodin.
Pokud jde o ekonomičnost produkce energie, výroba elektřiny je v současné době nejlevnější právě v jaderných elektrárnách. Srovnej-me například jednotkové investiční a palivové náklady pro jaderné a větrné elektrárny. Vyjde nám, že v podmínkách České republiky s ročním využitím větrné energie cca 2000 hodin by k vyrobení stejného množství energie jako v jaderné elektrárně o výkonu 1000 MW bylo potřeba postavit větrné elektrárny s instalovaným výkonem 4000 MW. To by znamenalo zasadit do krajiny řádově tisíce takových "větrníků".

Co když nefouká?

S ohledem na tuto skutečnost jsou reálné investiční náklady větrných elektráren zhruba dvojnásobné ve srovnání s jadernými. Připomeňme, že jaderná elektrárna může produkovat elektřinu kdykoliv, zatímco elektrárna větrná pouze tehdy, když fouká vítr.
V porovnání s klasickými uhelnými elektrárnami jsou relativně vyšší investiční náklady jaderných elektráren kompenzovány skutečností, že jsou velmi málo citlivé na zvýšení ceny paliva (ke zdvojnásobení výrobních nákladů by musela cena uranu vzrůst 10 - 20krát). Naopak v uhelných elektrárnách rostou výrobní náklady téměř přímo úměrně s náklady na palivo.
Jsou to tedy právě ekonomické úvahy, které vedou k podpoře výstavby jaderných elektráren. Považuji proto za rozumné pokračovat v rozvoji jaderné energetiky a současně dále věnovat finanční prostředky na obnovitelné zdroje a vyvinout jejich technologie tak, aby se staly ekonomicky konkurenceschopnými.
Autor je generálním ředitelem Ústavu jaderného výzkumu Řež

zpět na úvodní stránku

Hanušovice se rozhodly zlikvidovat Jeseníky

Svitavy i Polička chtějí větrníky

Na přetřes přišly větrné elektrárny

V dokladech je zmatek

V kraji vyrostou další větrné elektrárny

Větrné elektrárny u Dukovan

Na Prostějovsku staví větrníky

Za Mořicemi má vyrůst devět větrných elektráren

První větrník bude mít i Havlíčkobrodsko

Úspory energie jsou lákadlem Infothermy

Dlouhé stráně navštívil rekordní počet lidí

Hradec: Blok elektrárny může zničit okolní lesy

Elektrárnu Vědomičtí nechtějí

Ilustrační foto

zpět na úvodní stránku

Větrná energie míří na Hranicko

Sdružení chtějí zastavit Temelín

Temelín loni vyrobil téměř o 10% více elektřiny

Elektrárna Dukovany oslavila rekord

Důležité události druhého půlroku 2006

číslo dne

V Řasnici vyroste elektrárna

Tetov se konečně dočkal klidu

Pardubický kraj

Vítr už točí vrtulemi

U Záblatí mohou vyrůst vrtule

U dálnice asi vyrostou větrné elektrárny

Stožáry u dálnice D1

Radniční listy jsou cenzurovány

Větrníky nechtějí

Na okraj abertamského referenda

Energii vezmou slunci

Jak drahý je vítr

zpět na úvodní stránku

Starší články z aktuálně.centrum.cz:

Větrníků přibývá, ekologové nejásají

Klínovec mají převýšit větrné elektrárny

Obce se bouří proti vrtulím na Klínovci

Němci: Ne větrníkům v Krušných horách

U Znojma vyroste 26 větrných elektráren

Elektřina z větru Česko nespasí

Lidé z Petrovic chtějí zelenou energii

Nová kampaň ekologů: Větrná energie

Zelená energie: Stát stěží splní slib

zpět na úvodní stránku

11.12.2006

Větrníky v Pacově? Zájem i nedůvěra

V Abertamech chtějí větrné elektrárny

Vichr rval stromy i vrtule elektráren

Lidé u Oder odmítají větrné elektrárny

Elektrárna spaluje usušený šťovík

Vrt byl pozastaven

Větrné elektrárny se "narodí" v Hradci

Výroba elektráren dá práci 80 lidem

Další dvě větrné elektrárny rostou u Pavlova

Obě větrné elektrárny jsou už kompletní

U Temelína budou sluneční elektrárny

Lidé začínají dávat přednost čisté energii

Merkelová oživuje jaderné elektrárny

zpět na úvodní stránku

21.11.2006

Ve Vysokém stále věří větrníkům

Roztočí se větrné elektrárny u Oder?

Větrné elektrárny nejsou ve Žďárských vrších vítané

Průtahy zmařily stavbu větrné elektrárny

Větrníky v kraji přibývají

Větrné elektrárny lákají

14.11.2006

Vrtule roztočí miliony z dotace

Projekt v Rakově si lidé vychvalují

Temelín je už jenom uschlá kost

Temelín je zkolaudovaný napůl

Větrníky mají příjmy

10.11.2006

Zbytečná medializace

zpět na úvodní stránku

V Dukovanech se poučí, jak rozebrat elektrárnu

Vadí, nevadí?

Větrná energie je lákadlem

Stožár dorazil na Neklid oklikou

2.11.2006

O elektrárnu nemají zájem

Kraj opět posoudí větrné elektrárny

Byla tma, miliony Evropanů zůstaly bez elektřiny

Větrné elektrárny mají zelenou

Na Vysočině mohou vyrůst větrné parky se stovkami vrtulí

Tři pánové se otáčí pro své poddané

V "Myší díře" za Celnou uvízl kamion s nákladem

zpět na úvodní stránku

16.10.2006

Na Vysočině mohou vyrůst větrné parky

Budoucnost patří větru

Lidé nahlíželi do zákulisí větrné elektrárny

Veřejnost pohlédla do útrob větrníků

Větrná energie

Lidé šplhali nitrem větrné elektrárny

Lidé si prohlédli vrtule

Větrníky rostou jak houby po dešti

Části větrné elektrárny putovaly také přes Mělník

Turbíny spustili do provozu

zpět na úvodní stránku

13.10.2006

Části větrné elektrárny putovaly Boleslaví

Větrné turbíny postavili za 220 milionů

Větrná elektrárna vyvolává bouři

Větrníky se otevřou

Energie z větru znásobuje šance naší planety na přežití

Větrníky se v sobotu otevřou

Turbíny spustí dnes do provozu

Rozhodnou občané

zpět na úvodní stránku

Větrné elektrárny jsou zřejmě problém

Datum: 10.10.2006 Autor: KAREL FICEK Zdroj: Týdeník Bruntálský Region Rubrika: Jak zkrotit sílu větru Strana: 02

listárna

V současnosti, aby bylo vyhověno požadavkům EU na zvýšení podílu elektrické energie získané z trvale obnovitelných zdrojů, ohrožuje výstavba větrných elektráren vzhled krajiny Nízkého Jeseníku a také zhoršení životního prostředí. Většinou frmy se zahraniční účastí oslovují vedení obcí a „zpracovávají“ zastupitelstva s cílem získat souhlas k zahájení přípravných kroků a později i k realizaci výstavby parku větrných elektráren. Vybírají si obce malé a chudé. Těm nabízejí vylepšení obecního rozpočtu o nemalé částky. Počítají i s tím, že v těchto malých obcích narazí na určitou naivitu zastupitelů a snáze uspějí se svými sliby. Jak budou tyto sliby plnit, ukáže budoucnost. Poruší-li však dohodnuté podmínky, kde obce seženou fnanční prostředky na zaplacení právníků, kteří by je mohly zastupovat ve sporech se silnými zahraničními frmami? Někteří zastupitelé jejich svodům lehce podlehnou, protože neuvažují v dalších souvislostech. Větrné elektrárny zohyzdí krajinu nejméně na 25 let. V obcích v jejich stínu dojde pochopitelně k poklesu cen nemovitostí. Kdo by také toužil žít v blízkosti monster. Takže obec získá, ale občan bude chudší. V takovýchto obcích pochopitelně dojde k poklesu počtu obyvatel a tím i v budoucnu ke krácení příspěvku ze státního rozpočtu, který se vyplácí obcím podle počtu obyvatel. Jeden z takovýchto projektů se chystá v katastru obce Lomnice, kde by mělo stát 13 vrtulí, které budou vidět nejen například z Uhlířského vrchu, Slunečné, ale i z Pradědu. Jelikož v části katastru obce Lomnice se nachází i vodní nádrž Slezská Harta, bude velmi negativně ovlivněn život vodního ptactva, které je zejména v době jarního nebo podzimního tahu její plochou přitahováno k odpočinku. ČR schválila přístup k Dohodě o ochraně volně žijících ptáků a k tzv. dohodě AEWA, a proto bychom měli dbát o jejich naplnění. Nedávno se v tisku objevila zpráva, že účinnost větrných elektráren na našem území dosahuje 15 procent instalovaného výkonu. Pracovní příležitosti pro region nepřinesou rovněž žádné. Proč, aby bylo vyhověno požadavkům EU, nezačít na pozemcích, které nejsou v okrese po rozpadu státních statků intenzivně zemědělsky využívány, pěstovat plodiny pro sklizeň biomasy a požadovaná procenta elektrické energie z trvale obnovitelných zdrojů nahradit tímto způsobem? Vkrádá se mi na mysl úvaha, proč je ze strany rakouských odpůrců Temelína vyvíjen tak silný tlak na omezení provozu elektrárny, když většina frem, které se u nás chtějí prosadit s větrnými elektrárnami, je z Rakouska.

Jaderné elektrárny jsou (dnes) bezpečné

Elektřinu v Loděnici bude vyrábět síla větru

Odvolání brzdí stavbu

Větrné elektrárny u Mostu nebudou

zpět na úvodní stránku

29.9.2006

Zastupitelé větrník chtějí, lidé ne

Větrné elektrárny? Není rozhodnuto

U Pavlova vyrostou další dva obří větrníky

Petice proti elektrárně: podpisů stále přibývá

Petice: podpisů proti elektrárně stále přibývá

Vrtule budou také u slona

Větrníky dostaly ve Výsluní červenou

Výsluní ruší smlouvu: sedmnáct elektráren postaví jiná firma

Vejprty budou mít větrné elektrárny

Větrné elektrárny jsou zřejmě problém

Z větru může být až 30 procent elektřiny

Matky napadly elektrárnu

zpět na úvodní stránku

Potřebuje zálohu

V Krušných horách může vyrůst až 340 elektráren

Silný vítr vyrábí hodně elektřiny

Česku chybějí elektrárny

Praha - Česká republika nesplní svůj záměr mít v roce 2010 zdroje větrné energie o výkonu 600 megawattů. Této hranice by země mohla dosáhnout o tři až pět let později. Na konferenci Větrná energie v ČR 2006 to řekl předseda České společnosti pro větrnou energii František Šustr. " Odhaduji, že v roce 2010 se Česko bude pohybovat mezi 350 až 400 MW výkonu větrných elektráren," uvedl. V Česku nyní fungují větrné zdroje o výkonu 41,2 MW.

Větrné elektrárny? Odsunou je volby

(HN, 15.9.2006)

K Římanovi přichází muž ČEZ

Novým náměstkem ministra průmyslu a obchodu Martina Římana se včera stal Tomáš Hüner. Hüner nahradil ve funkci Jiřího Bise, jehož Říman minulý týden odvolal. Na starosti bude mít energetickou politiku. Říman si mezi okruh nejbližších spolupracovníků vybral dlouholetého známého - nový náměstek pochází stejně jako ministr ze severní Moravy. Říman je z Frýdku-Místku, Hüner z Ostravy. Má za sebou všestrannou kariéru: Byl ředitelem elektrárny, vedl distribuční firmu Severomoravská energetika, založil vlastní poradenskou firmu. Poslední dva roky pracoval jako ředitel dceřiné firmy ČEZ v Bulharsku. Šéfoval třem distribučním firmám a připravoval se na převzetí elektrárny ve Varně. »Ve středu u nás pracovní poměr skončil,« uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Datum: 15.9.2006 Autor: (koc) Zdroj: Právo Rubrika: Ústecký kraj Strana: 13

Stavba nového bloku uhelné elektrárny dá práci lidem z okolí

LEDVICE - Zhruba šest let bude trvat výstavba nového bloku uhelné Elektrárny v Ledvicích na Teplicku. Skupina ČEZ začne blok moderní koncepce budovat ve druhé polovině příštího roku nákladem astronomických 26 miliard korun. Současné dva bloky ledvické elektrárny o výkonu 110 MW, které by za několik let nesplňovaly ekologické limity, nahradí výhledově jeden o výkonu 660 MW. Jeho životnost je plánována na 40 let. Bude se jednat o nejmodernější zařízení nejen v rámci ČEZ, ale i v rámci České republiky. Plánovaná výstavba moderního bloku v Ledvicích spadá do programu obnovy uhelných elektráren ČEZ v celkové hodnotě zhruba 100 miliard korun, který je považován za největší investiční projekt v novodobé historii ČR.

zpět na úvodní stránku

(Ekonom, 14.9.2006)

Pilotní hybrid – první elektrárna na palivové články

(MF Dnes, 14.09.2006 - (čer) - str. 04)
Těžaři: Uhlí je do roku 2052

(MF Dnes, 14.09.2006 - (čer) - str. 01
MUS: Budeme těžit, i když limity nepadnou

(MF Dnes, 13.9.2006, Karlovarsko)

U Jinřichovic mají stát větrníky, lidé protestují

Jindřichovice - Pět obřích větrných elektráren chce u Jindřichovic na Sokolovsku postavit společnost Windenergie. Krajský úřad oznámil, že už začal posuzovat, jestli plán firmy ovlivní...více

Větrný park zřejmě vyroste

V bývalých kasárnách ve Stodě vznikne sluneční elektrárna

Zemědělci si vydělávají pěstováním šťovíku

Dokončili stavbu Obřích "Větrníků".

Největší sluneční elektrárna začala dodávat proud

(MF Dnes, 1.9.2006, Opatov)

Chtějí zachovat hodnoty přírody

MŽP vypracuje štúdiu o vhodnom umiestňovaní veterných elektrárni

28. srpna 2006 14:50

zpět na úvodní stránku

30.8.2006:

Větrné elektrárny zřejmě na Cínovci stát nebudou

V Dubí odmítli stavbu větrných elektráren

Datum: 30.8.2006 Zdroj: ČRo - Sever Rubrika: 17:00 Události regionu - Ústecký kraj Strana: 03

V Dubí na Teplicku odmítli stavbu větrných elektráren v Krušných horách. Zastupitelé totiž neschválili změnu regulačního plánu, který s větrníky na území obce nepočítá. O nabídce, se kterou se na město obrátil soukromý investor, se ale pravděpodobně bude hlasovat znovu. Radnice v Dubí v minulosti patřila k odpůrcům větrných elektráren. Její zástupci ale svůj názor nedávno změnili a začali jednat s firmou, která chce postavit dva větrníky pod vrchem Cínovec. Většina zastupitelů ale pro tento záměr ruku nezvedla. Bez změny regulačního plánu město stavbu elektráren povolit nemůže.První tři větrné elektrárny na Teplicku fungují od začátku měsíce u obce Nové Město v Krušných horách, o stavbě dalších se jedná.

U Vrbic budou stát tři větrníky

(MF Dnes, 29.8.2006, Karlovarsko)

Větrný park ve Vrbicích

Datum: 29.8.2006 Zdroj: ČRo - Plzeň Rubrika: 17:00 Události dne - Plzeňský kraj Strana: 03

V okolí obce Vrbice na východě Karlovarska by měl v příštím roce vzniknout větrný park. Jak uvedl mluvčí krajského úřadu Jan Kopal, k projektu se můžou vyjádřit i místní obyvatelé.Projekt počítá se stavbou tří větrných elektráren vysokých až sto padesát metrů a s výkonem dva tisíce kilowattů. Zpracované oznámení záměru je k nahlédnutí na krajském úřadě, odbor životního prostředí a zemědělství a na Obecním úřadě Vrbice. Vyjádření ke stavbě elektráren je možné zaslat nejpozději do sedmnáctého září 2006, a to na Krajský úřad Karlovarského kraje.

U Vrbice mají vyrůst větrné elektrárny

(Právo, 29.8.2006, Karlovarsko)

Energie z větru přináší většinou protesty

Další větrníky plánují u Vrbice

zpět na úvodní stránku

Větrné elektrárny v ČR jsou přece aktuální?

O stavbě rozhodne hlasování

(MF Dnes, 26.8.2006, Hrádek nad Nisou)

Uplatit lze celou vesnici

(MF Dnes, 25.8.2006, Vrbice)

Elektrárna jako UFO už zase nemá povolení

(MF Dnes, 25.8.2006, Klepačov)

Elektrárnu vyřadil z provozu blesk

Rekonstrukce bloku za 350 milionů skončila

Martin Wichterle: Dědečkovo jméno mi větrníky neprodá ...

Benda: V Dubí nepodnikám

zpět na úvodní stránku

Zloděj si odnesl větrnou elektrárnu

(MF Dnes, 18.8.2006, Písecko)

15.8.2006:

Mistostarosta a podnikatel Pok: Za politickým bojem stoji větrníky

Stavba větrných elektráren: vandalové poničili bagry

Elektrárna nad Jarcovou: vandalové hrozili i smrtí

Občanské sdružení proti větrníkům

14.8. ENERGETIKA: Zbytečná hysterie kolem Forsmarku

Tři větrné elektrárny dosáhnou vrcholu Klínovce

(Právo, 14.8.2006, Karlovarsko)

Do výšky krušnohorské dominanty, vrcholu Klínovce (1244 m), budou dosahovat tři téměř 70 metrů vysoké větrné elektrárny, jejichž výstavbu v těchto dnech zahájila soukromá firma na hřebeni Neklidu nad Božím Darem. Stavba obřích větrníků vyvolala v této významné turistické oblasti rozporuplné názory. ….

12.8.2006:

Armáda zakázala větrné elektrárny na několika místech Chomutovska

zpět na úvodní stránku

MF Dnes, 11.08.2006 - (bt) - str. 05
O elektrárnách až po volbách
Pavlíkov - Nové zastupitelstvo obce Pavlíkov bude po volbách muset vyřídit žádost firmy Eldaco, která chce postavit na Senecké hoře nedaleko obce dvě větrné elektrárny. Za kladné vyjádření by obec získala při kolaudaci milion korun a šest let po kolaudaci ročně 150 tisíc korun. ….

Právo, 11.08.2006 - Jiří Jíra - str. 11
Větrné elektrárny nad Pacovem mají šanci

Další větrné elektrárny na Vysočině by mohly stát nad Pacovem na západním okraji kraje. Po neúspěšných pokusech jinde oslovila firma Eldaco, která výstavbu větrných elektráren připravuje, radnici v Pacově a zatím nenarazila na odpor.
Větrníky by měly stát mezi Pacovem a místní částí Roučkovice na otevřeném návrší, kde by o vítr nemusela být nouze. „Elektrárny mají stát vlevo od silnice, kde se říká za Rejdem,“ ….

Větrné elektrárny na Teplicku začaly dodávat proud

Datum: 11.8.2006 Zdroj: ČRo - Sever Rubrika: 17:00 Události regionu - Ústecký kraj Strana: 01

První větrné elektrárny na Teplicku začaly dodávat proud do sítě. Tři obří stavby stojí na hřebeni Krušných hor u osady Nové Město. Zkušební provoz, při kterém se testuje technologie, potrvá zhruba jedem měsíc. Větrné elektrárny u Nového Města patří k největším u nás. Od základny ke špičce vrtule měří sto dvacet metrů. Dohromady mají výkon šest megawatt, což by podle investora stačilo při celoročním provozu pro čtyři a půl tisíce domácností. Elektrárny postavila za dvě stě dvacet milionů korun pardubická firma Windtex, za kterou stojí německý investor. Firma očekává, že investice do zařízení se jí vrátí během dvanácti let.

Výstavba větrných elektráren u Mackovic

Datum: 10.8.2006 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 06:30 Zprávy - Brno Strana: 07

U Mackovic na Znojemsku by měl vyrůst dosud největší park větrných elektráren na jižní Moravě. Dvě zahraniční firmy a jedna domácí tam hodlají na pozemcích tří obcí postavit celkem pětadvacet stožárů. Celý projekt musí teď posoudit odborníci na životní prostředí.Mackovické elektrárny budou vyrábět dohromady pětasedmdesát megawatt, které budou zásobovat devadesát devět tisíc domácností, což představuje v podstatě město Brno.

Alexander SZOTKOWSKI, jednatel firmy plánující výstavbu: „Tento projekt, pokud by byl uskutečněn v této velikosti, tak by stál celkem sto milionů euro.“

Na peníze z elektráren se mohou těšit i okolní obce. Jen Mackovice za nájem pozemků pro patnáct stožárů mohou počítat s více než jedenácti miliony korun ročně, což by umožnilo dokončit kanalizaci a opravu vozovek.

Karel ONDRÁČEK, starosta Mackovic /nez./: „Proběhlo referendum a necelých patnáct procent obyvatel bylo proti, čiliže ze strany občanů je to bez problémů.“

Žádost o výstavbu mackovického větrného parku teď leží na krajském úřadě. Ten zadal posouzení jeho vlivu na přírodu v okolí. Pak bude následovat takzvané veřejné projednání.

Anna HUBÁČKOVÁ, vedoucí odboru životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje: „Veřejné projednání může skončit doporučením záměru, doporučením záměru s podmínkami, anebo nedoporučením.“

Teprve na základě vyjádření krajského úřadu pak může větrný park požádat o stavební povolení. Pokud vše půjde hladce, vyroste větrný park u Mackovic v roce 2008.

Krušné hory zaplaví větrníky

Chalupáři: Zastupitelé nás chtějí vyšachovat

Energetický kolaps by nám měl otevřít oči

Ve spuštění větrníků brání administrativa

Boj o větrné elektrárny nebere konce

5.8.2006:

Česko zažije další výpadky elektřiny

Ministerstvo nedalo souhlas k umístění dalších větrníků

Aukce ČEZ: Elektřina opět podraží

Výpadek stál desetimiliony

Expert: Výnosný byznys? Jsem skeptický.

(MF Dnes, 5.8.2006, Dr. Josef Štekl)

1.8.2006:

Budou se točit vrtule u Kozlova?

Jarcovou děsí elektrárna

Turistická atrakce: větrný park u hlavní silnice

Čeká nás doba elektrických zatmění?

Elektrická síť nezvládla nápor

zpět na úvodní stránku

Čekají nás další kolapsy?

Výsluní má druhou nabídku na větrné elektrárny

Vedro zastavilo také atomovou elektrárnu

Rozvodná síť zkolabovala!

24.7.2006:

Lidé v horách větrníky chtějí, ale nevědí, kde je postavit

V Pavlově vyrostla obří větrná elektrárna

Řízení o pěti větrnících se protáhne

21.7.2006

Na Vysočině se roztočí vrtule

19.7.2006

Elektrárna může vadit letadlům

Elektrárna vyroste za jediný den

Větrné elektrárny se stavět budou

Vrtule v Srchu zatím neběží

zpět na úvodní stránku

Deník Jablonecka,7.7.2006:

Spor o větrné elektrárny dále graduje

http://okresy.mojenoviny.cz/jablonecnadnisou/zpravodajstvi_jn/SJ20060707000005.html

(Rychnov - Spory o využití větrné energie na pelíkovickém hřebenu neberou konce. Záměr investora vybudovat zde tři větrné elektrárny ostře napadají místní občané i rychnovští zastupitelé. Zatím mohou být klidní: úředníci ani ekologové nejsou myšlence nakloněni.

…. Zdeněk Hudec také zastupitelstvu navrhl rozšířit Přírodní park Ještěd i na pelíkovický hřeben. Zastupitelé ale návrh nepodpořili. "Příroda je zde opravdu unikátní," řekla Jitka Horáková. V lokalitě Pelíkovic se podle jejích slov vyskytuje například velmi vzácný netopýr hvízdavý. "Mnohé noční druhy, které zde žijí, nemají ani české jméno, jen latinský název.")

Severočeské noviny - 26.6.2006

Větrný gigant dostává podobu

http://okresy.mojenoviny.cz/zpravodajstvi_kraj_sc/SY20060626000012.html

První list vrtule. První ze tří větrných elektráren vystavěných v Novém Městě v Krušných horách už má první list vrtule. Včera byl osazen. "Další by měly být montovány v tomto týdnu," informoval Stanislav Buchta, jeden z vedoucích pracovníků stavby. Část třílistého osmitunového "macka" dělníci namontovali včera přes poledne. Větrný gigant měří od paty až k vrcholu vrtulového listu 120 metrů.

Severočeské noviny - 20.6.2006

U Dubí zřejmě vyroste první větrná elektrárna

http://okresy.mojenoviny.cz/liberec/zpravodajstvi_kraj_lb/SY20060620000013.html

(…Podle záměru zveřejněného na internetu Sdružení pro hydro energetiku postaví větrník na úpatí Cínovec, který patří mezi území dotčená těžbou. Zastavěná plocha bude 1000 metrů čtverečních a výkon bude dva megawatty. Výhodou místa je podle předkladatelů možnost připojení do sítě Severočeské energetiky. Proti stavbám se ozvalo několik občanů, podle nichž stožáry naruší krajinný ráz. Krupka na Teplicku se v lednu 2004 jako jedna z mála obcí v Krušných horách postavila rezolutně proti jejich stavbě. K odporu vůči větrníkům se později připojila ještě města Dubí a Osek na Teplicku.)

Česká spořitelna chce dát šest miliard do větrníků

Větrníky chce zaplatit Česká spořitelna

Tepelsko si na větrné elektrárny ještě nějaký měsíc musí počkat

Radnice sbírá podpisy proti větrnému parku

Zelení podporují výstavbu obchvatů a rozvoj železnic

Větrné elektrárny? Ano!

S elektrárnou to vypadá nadějně

Elektrárna dostane nový blok

24.6.2006

Kraj uvažuje o vybudování přečerpávací elektrárny v blízkosti Orlické přehrady

Větrné elektrárny: ano, nebo ne?

Firma dnes představí záměr stavby větrných elektráren